Zákon o ochranných známkách a chráněných vzorech

Část prvá.

Ochranné známky.

§ 1.

Aby podniky mohly své výrobky nebo zboží (dále jen „výrobky“) odlišit od jiných výrobků téhož druhu a tak odběratelům usnadnit výběr výrobků, které se osvědčily, a tím zároveň i navenek projevit svou odpovědnost za jejich jakost, mohou podniky své výrobky opatřovat ochrannou známkou.

§ 2.

(1) Ochrannými známkami mohou být slova, vyobrazení a jiné značky plošné i prostorové.

(2) Ochrannými známkami nemohou být značky:

• a) které nemají způsobilost rozlišovací nebo které obsahují výlučně údaj popisný, ledaže se staly v hospodářském odvětví, o které jde, příznačnými pro výrobky pocházející z určitého podniku,

• b) které mohou klamat odběratele, anebo

• c) jichž používání by odporovalo obecnému zájmu anebo mezinárodní úmluvě nebo zvyklosti.

§ 3.

Ochranné známky se na žádost (přihlášku) zapisují do rejstříku ochranných známek.

§ 4.

Jakmile dojde přihláška ochranné známky, má přihlašovatel právo přednosti před každým, kdo později požádá o zápis stejné známky pro výrobky téhož druhu.

§ 5.

(1) Podnik, pro který je ochranná známka zapsána (majitel známky), má výlučné právo opatřovat výrobky touto známkou, a to od okamžiku, kdy došla její přihláška.

(2) Bez souhlasu majitele známky nesmí nikdo ochranné známky nebo značky s ní zaměnitelné používat v hospodářském styku pro výrobky téhož druhu, zejména je nesmí umisťovat na výrobcích, na jejich obalu, na nádobách, v nichž jsou výrobky obsaženy, na připojených štítcích nebo na tiskopisech.

§ 6.

Právo majitele známky nepůsobí proti tomu, kdo v době přihlášky ochranné známky již používal stejné nebo s ní zaměnitelné značky pro výrobek téhož druhu, jestliže tato značka byla v hospodářském odvětví, o které jde, příznačnou pro výrobek jeho podniku (držitel nezapsané značky).

§ 7.

(1) Ochranná doba zapsané známky trvá deset let; počíná, jakmile došla přihláška známky. Ochrannou dobu lze prodlužovat obnovou zápisu vždy na dalších deset let.

(2) Žádost o obnovu zápisu lze podat nejdříve v posledním roce ochranné doby a nejpozději do tří měsíců po jejím uplynutí.

(3) Další ochranná doba se počítá vždy od konce poslední ochranné doby.

§ 8.

(1) Při obnově zápisu jsou v ochranné známce přípustny jen takové změny, které se nedotýkají ani celkového jejího rázu ani některého jejího podstatného prvku.

(2) Bude-li při obnově zápisu rozšířen seznam výrobků známkou chráněných, budou nově uvedené výrobky požívat ochrany teprve od počátku nové ochranné doby.

(3) Byla-li ochranná známka postupně zapsána pro výrobky různých druhů, je možné při obnově nejstaršího zápisu sloučit i pozdější zápisy známky pro výrobky jiného druhu v známku společnou; počátek původní ochranné doby zůstane u každého druhu výrobků nezměněn.

§ 9.

(1) Ochranná známka může být převedena jen s podnikem, pro který je zapsána, anebo se souhlasem úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, dojde-li k novému uspořádání dosavadní hospodářské činnosti podniku.

(2) Převod ochranné známky nabude účinnosti zápisem do rejstříku ochranných známek.

§ 10.

(1) Právo majitele známky zanikne:

• a) uplynutím ochranné doby, nebude-li zápis obnoven,

• b) jakmile dojde oznámení majitele známky, že se svého práva vzdává.

(2) Zánik práva se zapíše do rejstříku ochranných známek.

§ 11.

(1) Ochranná známka bude z rejstříku vymazána:

• a) bude-li zjištěno, že byla zapsána známka nepřípustná (§ 2 odst. 2),

• b) na základě rozhodnutí v řízení o výmaz ochranné známky.

(2) Bude-li známka vymazána, posuzuje se tak, jako by vůbec nebyla zapsána.

§ 12.

(1) Majitel známky může se domáhat výmazu ochranné známky, která byla zapsána později pro jiný podnik a pro výrobky téhož druhu a je stejná jako ochranná známka navrhovatele nebo s ní zaměnitelná.

(2) Držitel nezapsané značky (§ 6) může se domáhat výmazu ochranné známky, jestliže je stejná jako jeho značka nebo s ní zaměnitelná a jestliže od jejího zápisu ještě neuplynuly tři roky. Návrhu na výmaz nebude vyhověno, užívá-li odpůrce této značky alespoň po stejnou dobu jako navrhovatel.

§ 13.

Majitel známky později zapsané může se domáhat zjištění, že jeho ochranná známka není zaměnitelná s dříve zapsanou známkou, nebo že je zapsána pro výrobky jiného druhu. Navrhovatel musí osvědčit svůj právní zájem na zjištění.

Část třetí.

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

§ 32.

Ustanovení mezinárodních úmluv a právních předpisů je provádějících nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 33.

Cizinci mají za podmínek vzájemnosti a v jejím rozsahu stejná práva jako českoslovenští občané.

§ 34.

Kdo nemá na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných zastoupen některou z organisací nebo některou z osob, které vyhláškou v úředním listě určí státní úřad plánovací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 35.

(1) Právo přednosti podle ustanovení mezinárodních úmluv musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce ochranné známky nebo chráněného vzoru.

(2) V jedné přihlášce lze uplatnit právo přednosti podle mezinárodních úmluv jen z jedné dřívější přihlášky.

§ 36.

(1) Působnost ve věcech ochranných známek a chráněných vzorů podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných vykonává úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty; také vede rejstřík ochranných známek a rejstřík chráněných vzorů. O stížnosti do jeho rozhodnutí rozhoduje patentní sbor při státním úřadu plánovacím.

(2) Každý má právo nahlížet do rejstříků a vyžadovat si z nich úřední výpisy nebo potvrzení o jejich obsahu.

§ 37.

Vzorky (modely) zapsané podle dosavadních právních předpisů jsou podle těchto předpisů chráněny i nadále; o řízení platí však předpisy vydané podle tohoto zákona.

§ 38.

Ministr-předseda státního úřadu plánovacího se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými ministry vydal nařízením předpisy o řízení ve věcech ochranných známek a chráněných vzorů, stanovil podrobnosti zejména o náležitostech přihlášek, o vedení rejstříků, o zápisech v nich, o způsobu a rozsahu jich uveřejňování, a aby vydal i jiné potřebné předpisy k provedení tohoto zákona.

§ 39.

Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména:

• 1. zákon č. 19/1890 ř. z., o ochraně známek,

• 1. vládní nařízení č. 30/1933 Sb., o dokladech, kterých je třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách známek,

• 1. vládní nařízení č. 204/1933 Sb., o otiscích a štočcích ochranných známek,

• 1. císařský patent č. 237/1858 ř. z., o ochraně vzorků a modelů pro průmyslové výrobky,

• 1. nařízení č. 107.709/1907 K. M. (uh. m. obchodu), o právní ochraně vzorků průmyslových a jejich zapisování do rejstříku,

• 1. vládní nařízení č. 31/1933 Sb., o dokladech, kterých je třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách vzorů a modelů,

a to po případě ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

§ 40.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Ing. Púčik v. r.