Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství

ČÁST PRVÁ

Rybářství provozované hospodařením na rybnících

(k § 3 až 5 zákona)

ČÁST DRUHÁ

Rybářství provozované výkonem rybářského práva

Oddíl I

Rybářské revíry a hospodaření v nich

Hospodaření v rybářských revírech

(k § 9 zákona)

§ 8

Hospodaření podle plánu

(1) Podle stavu zarybnění a poměru jednotlivých druhů ryb, jakož i vzhledem k zvláštní povaze rybářského revíru může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanovit v hospodářském plánu odchylky z doby hájení a všeobecného zákazu lovu, jakož i přípustné míry ryb; může též uložit uživateli rybářského revíru povinnost provádět lov plevelných a přemnožených ryb pro trh.

§ 11

Označování rybářských revírů

Uživatelé rybářských revírů označují rybářské revíry tabulkou s pojmenováním revíru; jde-li o tok, umístí se toto označení na obou koncích revíru, a to na obou březích toku.

Rybářský lístek a povolenka k rybolovu

(k § 11 zákona)

§ 12

Rybářský lístek

Rybářské lístky vydává pro celé státní území na jeden kalendářní rok nebo na tři po sobě jdoucí kalendářní roky okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům, kteří nemají trvalý pobyt v Československé socialistické republice, vydává rybářský lístek okresní národní výbor, v jehož obvodu se zdržují. Rybářský lístek se vydává na tiskopise schváleném ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 13

Komu může být rybářský lístek odepřen

(1) Rybářský lístek může být odepřen z důležitých důvodů; zejména může být odepřen osobám

• a) zbavených svéprávnosti,

• b) kterým ještě není 18 let, kromě žáků zemědělských škol a zemědělských odborných učilišť oboru rybářského,

• c) které se v posledních třech letech dopustily přestupku proti předpisům o rybářství, o vodním hospodářství nebo o státní ochraně přírody.

(2) Nastanou-li skutečnosti pro odepření rybářského lístku stanovené v odstavci 1 pod písmenem a) a c) až po jeho vydání, může okresní národní výbor rybářský lístek odebrat.

§ 14

Povolenka k rybolovu

(1) Při lovu ryb musí mít každý u sebe kromě rybářského lístku též povolenku k rybolovu.

(2) Povolenky k rybolovu vydává uživatel rybářského revíru; spolupodepisuje je rybářský hospodář. Povolenku k rybolovu nepotřebují rybářský hospodář a jeho zástupce, jakož i osoby, které loví ryby z pověření uživatele rybářského revíru pro jeho potřebu. Dělí-li se rybářský revír na vodu pstruhovou a mimopstruhovou, vydávají se povolenky zvlášť pro každou z těchto vod.

(3) Povolenky k rybolovu se vydávají na předepsaném tiskopise. Tiskopisy povolenek jsou zúčtovatelné a vydává je uživatelům rybářského revíru krajský národní výbor, v jehož obvodě má uživatel rybářského revíru sídlo, a to v počtu, který stanovilo ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v hospodářském plánu.

(4) Rybářský hospodář je odpovědný, že pro rybářský revír bude vydán jen takový počet povolenek, který stanoví hospodářský plán. Uživatel rybářského revíru je povinen vést seznam osob, jimž vydal povolenky k rybolovu, a předložit tento seznam na vyzvání orgánu, který dozírá na řádný výkon rybářského práva (§ 23 odst. 1 zákona). Povolenky k rybolovu, jež nebyly vydány na předepsaném tiskopise, jsou neplatné.

(5) Uživatelé rybářských revírů vyúčtují tiskopisy povolenek a nespotřebované nebo pokažené tiskopisy vrátí krajskému národnímu výboru.

(6) Povolenky k rybolovu se vydávají na dobu jednoho kalendářního roku, popřípadě na dobu kratší.

(7) Povolenky k rybolovu vydává uživatel rybářského revíru zpravidla za úplatu. Směrnice pro výpočet úplat za povolenky vydává ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým rybářským svazem.

Chráněné rybí oblasti

(k § 12 zákona)

§ 15

(1) Krajský národní výbor může po projednání s uživateli rybářských revírů prohlásit tekoucí vody,které se hodí ke tření ryb nebo k odchovu rybí násady (rybího plůdku) a generačních ryb nebo které slouží k přezimování ryb anebo se hodí k chovu perlorodky říční, za chráněnou rybí oblast.

(2) Uživatelé rybářských revírů označují chráněné rybí oblasti na obou jejich koncích tabulkou s nápisem „Chráněná rybí oblast“, a to na obou březích toků.

(3) Opatřeními podle odstavců 1 a 2 nesmí být dotčena plavba na splavných tocích ani ztížen provoz pravomocně povoleného vodohospodářského díla.

§ 16

(1) V chráněných rybích oblastech je v době stanovené krajským národním výborem zakázáno

• a) lovit jakýmkoliv způsobem ryby nebo jiné vodní živočichy,

• b) rušit jakýmkoliv způsobem tření ryb, odchov rybí násady (rybího plůdku) nebo přezimování ryb, zejména užíváním vody a koryta způsobem, k němuž není třeba povolení ke zvláštnímu užívání vody, jako pouštěním vodní drůbeže na vodu, čištěním koryta a kácením stromů na pobřežních pozemcích a vysekáváním vodních porostů.

(2) Krajský národní výbor může na návrh uživatele rybářského revíru povolit v chráněné rybí oblasti lov k umělému výtěru nebo ze závažných důvodů výjimečně lov takových ryb a jiných vodních živočichů, kteří jsou na újmu řádného hospodaření v této oblasti.

Oddíl II

Doby hájení, zákaz lovu, způsoby lovu a chování při něm

(k § 10 a 24 zákona)

§ 17

Doby hájení

(1) Od 1. září do 15. dubna jsou hájeni:

losos obecný (Salmo salar L.)

pstruh obecný potoční (Trutta trutta m. fario L.)

pstruh obecný mořský (Trutta trutta L.)

pstruh jezerní (Trutta trutta m. Lacustris L.)

siven americký (Salvelinus fontinalis L.)

(2) Od 16. března do 15. června jsou hájeni:

cejnek malý (skalák) (Blicca bicerkna L.)

cejn velký (Albramis brama L.)

kapr obecný (Cyprinus carpio L.)

karas obecný (Cyrassius carassius L.)

lín obecný (Tinca tinca L.)

bolen dravý (Aspius aspius L.) ve vodách mimopstruhových

candát obecný (Lucioperca lucioperca L.) ve vodách mimopstruhových

jelec jesen (jezůvě) (Leuciscus idus L.) ve vodách mimopstruhových

jelec tloušť (Leuciscus cephalus L.) ve vodách mimopstruhových

jelec proudník (Leuciscus leuciscus L.) ve vodách mimopstruhových

okoun říční (Perca fluviatilis L.) ve vodách mimopstruhových

ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus L.) ve vodách mimopstruhových

parma obecná (Barbus barbus L.) ve vodách mimopstruhových

parma středomořská východní (karpatská) (Barbus meridionális petényi Heck.) ve vodách mimopstruhových

perlín ostrobřichý (červenopeřice) (Scardinius erithrophthalmus L.) ve vodách mimopstruhových

plotice obecná (Rutil rutilus L.) ve vodách mimopstruhových

podoustev nosák (Vimba vimba L.) ve vodách mimopstruhových

sumec velký (Silurus glanis L.) ve vodách mimopstruhových

jeseter malý (Acipenser ruthenus L.).

(3) Od 1. ledna do 15. června jsou hájeni:

štika obecná (Esox lucius L.) ve vodách mimopstruhových

lipan podhorní (Thymallus thymallus L.).

(4) Od 1. listopadu do 15. dubna jest hájen:

pstruh americký duhový (Trutta gairdneri irideus Gibb.)

(5) Od 1. ledna do 30. září je hájena:

hlavatka podunajská (Hucho hucho L.).

§ 18

Doby hájení některých vodních živočichů

(1) Raci (Astacus astacus L., Astacus leptodactilus Esch.) jsou hájeni od 1. října do 30. dubna. Lov račích samic, obtížených vajíčky a lov raka kamenáče (Astacus terrentium Schrank) je však zakázán po celý rok.

(2) Perlorodka říční, škeble, žáby a velevrubi jsou hájeni po celý rok.

§ 19

Všeobecný zákaz lovu ryb

(1) Ve vodách pstruhových se zakazuje lov všech ryb od 1. září do 15. dubna s výjimkou lovu úhořů do lapadel a vrší podle § 23.

(2) Ve vodách mimopstruhových se zakazuje lov všech ryb od 16. března do 15. června s výjimkou lovu úhořů do lapadel a vrší podle § 23.

(3) Připadne-li první nebo poslední den všeobecného zákazu lovu na den pracovního klidu, zkracuje se všeobecný zákaz lovu o tento den.

§ 20

Ochrana v době hájení a v době všeobecného zákazu lovu

(1) Po dobu hájení není dovoleno lovit ryby a jiné vodní živočichy, k jejichž ochraně je doba hájení stanovena.

(2) Po dobu všeobecného zákazu lovu není dovoleno ve vodách, pro něž byl vydán, lovit ryby a jiné vodní živočichy jakéhokoliv druhu a jakýmkoliv způsobem.

§ 21

Zákaz přivlastňování, prodeje a koupě ryb a raků nedosahujících určité nejmenší délky

(1) Zakazuje se přivlastňovat si, prodávat a kupovat níže uvedené ryby a raky, kteří nedosahují délky:

bolen	45 cm
candát	45 cm
cejn velký	25 cm
hlavatka	65 cm
jelec jesen	25 cm
jelec proudník	15 cm
jelec tloušť (kloně)	25 cm
jeseter malý	30 cm
kapr	35 cm
lín	20 cm
lipan	30 cm
losos	55 cm
ostroretka	25 cm
parma obecná	35 cm
parma středomořská východní (karpatská)	25 cm
perlín	20 cm
plotice	15 cm
podoustev	25 cm
pstruh americký duhový	25 cm
pstruh jezerní	45 cm
pstruh mořský	50 cm
pstruh obecný potoční	25 cm
siven americký	25 cm
sumec	60 cm
štika	50 cm
úhoř	45 cm
rak	13 cm

Tato délka se měří u ryb od předního konce hlavy až ke konci nejzazší části ocasní ploutve, u raků od předního konce hlavy až ke konci ocasu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na obchod rybí násadou, na lov ryb pro vědecké účely a na ryby uváděné na trh z rybníků nebo z rybářských revírů (§ 8 odst. 1).

§ 22

Výjimky

Krajský národní výbor může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech, zejména v zájmu umělého chovu, přenášení ryb a vodních živočichů do jiných vod, k účelům vědeckým apod., povolit výjimky z ustanovení § 17, 19 až 21 a ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem školství a kultury z ustanovení § 18.

§ 23

Lov úhořů

(1) Lovit úhoře lapadly a do zvláštních vrší úhořích je dovoleno celoročně, a to i v době noční. Lapadla musí být sestavena tak, aby ryby nebyly ubíjeny proudem a aby měla otvory v šíři nejméně 1,5 cm. Zvláštní vrší úhoří je taková vrše, jejíž ústí má ve stavu staženém nejméně 2 cm, ve stavu roztaženém nejvýše 5 cm v průměru a jejíž otvory (oka), je-li vrše mokrá, mají délku a šířku nejméně 1,5 cm. Úhoři nedosahující stanovené délky, kteří budou do lapadla chyceni, jakož i ostatní druhy ryb, musí být vpuštěni do tekoucí vody nad lapadlem.

(2) Lapadlo na úhoře bude zpravidla provozováno uživatelem toho rybářského revíru, ve kterém se lapadlo nachází. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může však odejmout oprávnění k provozu lapadla v rybářském revíru a přenechat je jiné organizační složce Československého rybářského svazu.

§ 24

Lov sítěmi a vršemi

(1) Lov sítěmi (i čeřeny) a vršemi je dovolen jen uživatelům rybářských revírů v době dovoleného lovu ryb jedině ve vodách mimopstruhových. Krajský národní výbor může v zájmu řádného chovu ryb lov ryb všemi druhy sítí, čeřeny a vršemi, vyjímaje lov do zvláštních vrší úhořích a sítí lososích, i v době dovoleného lovu ryb časově omezit nebo po celý rok zakázat.

(2) Ve vodách pstruhových je lov všemi druhy sítí, tj. i čeřeny a vršemi po celý rok zakázán vyjímaje lov do zvláštních vrší úhořích. Výjimky z tohoto zákazu může povolit krajský národní výbor k účelům vědeckým nebo z důvodů hospodářských, zejména k umělému chovu ryb a k hubení ryb, které ve vodách pstruhových nejsou hájeny.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na malé ruční čeřínky o ploše síťoviny nejvýše 1 m2, jakož i na malé saky o obvodu oblouku nejvýše 1 m, určené k chytání nástražních rybek (§ 28).

(4) Jsou-li ryby ohroženy (vysycháním vody, otravou apod.), může uživatel rybářského revíru provést i opatření, která neodpovídají ustanovením odstavců 1 a 2; taková opatření musí neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru.

§ 25

Chování při lovu

(1) Při lovu ryb je nutno, aby lovící dodržovali mezi sebou vzdálenost alespoň 3 m, nedohodnou-li se na menší vzdálenosti. Při lovu přívlačí nebo muškovou udicí je nutno dodržovat mezi jednotlivými lovícími vzdálenost alespoň 20 m. Místa k lovu nesmí být žádným způsobem vyhrazována. Při lovu ryb udicí z loďky musí být pojíždění a přistávání loďky prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní lovící s břehu a nepřekáželo veřejné vodní dopravě.

(2) Při lovu udicí na položenou musí být lovící u prutů přítomen tak, aby je měl v dohledu.

(3) Osoby oprávněné k lovu ryb musí podporovat kontrolní orgány.

§ 26

Poměr k vodním stavbám a zařízením

(1) Lov ryb nesmí být prováděn:

• a) z loděk, které jsou navaleny na vodní stavby, z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a z plovoucích zařízení,

• b) v plavebních komorách,

• c) u přehrad a zdrží, sloužících k plavbě nebo výrobě elektrické energie, ve vzdálenosti 100 m od hrázového tělesa nebo od jezu a v téže vzdálenosti také od objektu vodních elektráren, čerpacích stanic, od zařízeních plavebních, odvodňovacích a závlahových kanálů a plavebních komor, a to i když jsou tato vodní díla ve stavbě,

• d) se silničních a železničních mostů.

(2) Zakazuje se jakkoliv poškozovat při lovu vodní stavby (objekty, závlahové a odvodňovací kanály apod.) a břehová opevnění, zejména záhozy a dlažby.

(3) Krajský národní výbor k žádosti uživatele rybářského revíru a po slyšení správce vodního díla může povolit lov sítí i v místech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) a pro lov udicí vzdálenosti uvedené v odstavci 1 písm. c) zkrátit.

§ 27

Lov ryb z loděk

(1) Používání loděk se řídí podle platného řádu plavební bezpečnosti a řádu pro československé vnitrozemní přístavy. Je zejména zakázáno kotvení loděk v plavební dráze, na překladištích, na obratištích, u přístavních můstků, v plavebních kanálech a u vjezdů do plavebních komor a přístavů.

(2) Místa nebo úseky rybářského revíru, kde je lov ryb z loděk dovolen, určuje uživatel rybářského revíru.

(3) Ten, kdo loví ryby z loďky, nesmí mít nastražen jiný prut mimo loďku a musí přijet ke břehu, byl-li k tomu vyzván orgány oprávněnými k ochraně rybářství.

(4) Zavážení nástrah loďkou je zakázáno; výjimky může povolit uživatel rybářského revíru.

§ 28

Nástražní rybky

(1) Za nástražní rybky smí být používány ryby, jejichž lov v revíru není vázán nejmenší délkou. Ty ryby, jejichž lov v revíru je vázán nejmenší délkou, mohou být používány za nástražní rybky jen tehdy, dosahují-li předepsané nejmenší délky. Za nástrahu nesmí být používány ryby lososovité a ty druhy, které v době, kdy mají být použity za nástrahu, mají dobu hájení.

(2) Nástražní rybky, jejichž lov není vázán nejmenší délkou [hrouzek, střevle, vranka (pulec), ouklej, ježdík, okoun, slunka] mohou být loveny ručními čeřínky o ploše síťoviny nejvýše 1 m2 aneb malými sáčky o obvodu oblouku nejvýše 1 m. Uživatel rybářského revíru může vymezit místa, kde je lov čeřínky nebo malými sáčky dovolen.

§ 29

Zacházení s rybami

(1) Nemůže-li oprávněný k lovu bez týrání a poškození uchovat ulovené ryby živé, je povinen rybu usmrtit prudkým úderem do temene hlavy a úplným vyříznutím oblouků žeberních. Je zakázáno ulovené ryby uchovávat v síťkách, které těsně přiléhají na tělo ryby, navlékat je za živa na proutky, upoutávat je provlékáním provázku pod skřele apod. nebo je ponechávat leknout. Je zakázáno uchovávat ryby za účelem výměny za jiné ulovené ryby.

(2) Ulovené ryby je nutno uchovávat tak, aby jejich maso nebylo znehodnoceno a aby byla možná kontrola úlovku.

(3) Jednotlivci nesmějí úlovky prodávat ani směňovat.

§ 30

Zacházení s rybami a jinými vodními živočichy ulovenými v době hájení a rybami, které nedosáhly nejmenší délky

(1) Ryby, které budou uloveny v době jejich hájení nebo ryby, které nedosahují předepsané nejmenší délky, musí být s náležitou opatrností ihned puštěny zpět do vody, a to i tehdy, jestliže jsou jakkoliv poraněny; totéž platí i o ostatních vodních živočiších. Každý, kdo loví ryby a raky, je povinen mít při sobě míru potřebnou k zjištění jejich délky. Nelze-li rybě chycené na udici vyjmout bez poškození háček, je oprávněný k lovu povinen přestřihnout návazec a rybu pustit šetrně zpět do vody i s háčkem.

(2) Uživatel rybářského revíru může stanovit, aby oprávnění k lovu používali k vyprošťování ryb vhodné nástroje, jako pinzety, peany, vyprošťovače; také může uložit používání podběráků.

§ 31

Úlovky značkovaných ryb

(1) Chytí-li oprávněný k lovu rybu, která je opatřena značkou a kterou je povinen pustit zpět do vody, protože je hájena nebo protože nedosahuje nejmenší délky, zaznamená číslo a tvar značky, změří délku, odhadne její přibližnou váhu a pustí ji zpět do vody s náležitou opatrností. Úlovek ohlásí organizaci, která mu vydala povolenku k rybolovu, a v hlášení zároveň uvede dobu a místo, kde rybu chytil.

(2) Chytí-li oprávněný k lovu rybu, která je opatřena značkou a kterou nemusí pustit zpět do vody, zjistí druh ryby a její přesnou délku a váhu. Úlovek ohlásí organizaci, která mu vydala povolenku k rybolovu a v hlášení zároveň uvede dobu a místo, kde rybu chytil; pro kontrolu připojí značku.

§ 32

Lov hlavatky

(1) Lov hlavatky je ve vodách pstruhových i mimopstruhových dovolen jen přívlačnou udicí na třpytku nebo mrtvou rybku i víceháčkovou soustavou.

(2) V jednom kalendářním roce smí si oprávněný k lovu ponechat pouze jednu hlavatku, i když hlavatky loví ve více revírech.

§ 33

Lov raků

(1) Ustanovení této vyhlášky platí i pro lov raků.

(2) Denní úlovek nesmí přesáhnout 30 kusů.

(3) Provádí-li se lov raků pro vývoz, může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství pro takový lov povolit výjimky ze všeobecného zákazu lovu, z doby hájení raků a z nejvyššího denního úlovku.

Oddíl III

Ustanovení pro vody mimopstruhové

§ 34

Rybářské nářadí, způsoby lovu a nástrahy

(1) Kdo loví ryby udicí ve vodách mimopstruhových, smí k tomu použít nejvýše dvou prutů (udic), každého nejvýše o dvou návazcích s jednoduchými háčky. Chytá-li se na dvojháček nebo trojháček, na živou či mrtvou rybku, smí mít pouze jeden návazec.

(2) Na živou rybku se smí chytat jen od 16. června do 31. prosince.

(3) Při lovu přívlačnou udicí (přívlač) na třpytku nebo umělou či mrtvou rybku nesmí se vláčet při chůzi (šourat) nebo táhnout nástrahu za jedoucí loďkou s výjimkou hlubinné přívlače na údolních nádržích. Při přívlači je dovoleno lovit jen jedním prutem (udicí), přičemž další pruty (udice) nesmí být ani nastraženy, ani připraveny k lovu. Přívlač je dovolena od 1. září do 31. prosince. Na údolních nádržích je přívlač dovolena od 16. června do 31. prosince. Uživatel rybářského revíru může pro přívlač vymezit určité úseky.