Zákon o evidenci nemovitostí

Úvodní ustanovení

§ 1

Potřeby národního hospodářství vyžadují, aby byly evidovány údaje o nemovitostech nutné pro plánování a řízení hospodářství, zejména zemědělské výroby, pro ochranu socialistického společenského vlastnictví a osobního vlastnictví občanů, pro řádnou správu národního majetku a pro ochranu zemědělského půdního fondu a lesního fondu. Tyto potřeby národního hospodářství zajišťuje evidence nemovitostí.

§ 2

Obsah evidence nemovitostí

(1) V evidenci nemovitostí se vyznačují veškeré nemovitosti s uvedením druhů pozemků (kultur), výměr a způsobu užívání; dále vlastnické vztahy, správa národního majetku, právo trvalého užívání národního majetku, právo osobního užívání pozemků, omezení vlastnických práv a jiné skutečnosti týkající se nemovitostí potřebné pro národní hospodářství.

(2) Evidence nemovitostí obsahuje měřické a písemné operáty a sbírku listin; jejím technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek.

Zakládání a vedení evidence nemovitostí

§ 3

Evidenci nemovitostí zakládají, vedou a udržují v souladu se skutečným stavem orgány Ústřední správy geodézie a kartografie zřízené v okresech (dále jen „orgány geodézie“).

§ 4

(1) Evidenci nemovitostí udržují orgány geodézie v souladu se skutečným stavem na základě ohlášených změn, místního šetření, popřípadě měření, a za součinnosti orgánů, organizací a občanů, jichž se týká.

(2) Zápisy právních vztahů o nemovitostech se provádějí na základě pravomocných rozhodnutí soudů, národních výborů, státních notářství nebo jiných orgánů a organizací oprávněných rozhodovat o právních vztazích, jejichž předmětem jsou nemovitosti, nebo na základě smluv a jiných listin, popřípadě návrhů orgánů a organizací oprávněných k tomu podle zvláštních předpisů. U nových staveb ve vlastnictví občanů se zápisy provádějí na základě rozhodnutí o udělení popisného nebo evidenčního čísla a geometrického plánu.

(3) Zápisy právních vztahů vzniklých vydržením osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržením práva odpovídajícího věcnému břemenu lze provádět v nesporných případech též na základě písemného ohlášení občana o změně právního vztahu doloženého osvědčením státního notářství,^1) v jehož obvodu je nemovitost. Podrobnosti o náležitostech ohlášení těchto změn upraví prováděcí předpis.

(4) Orgány a organizace předloží rozhodnutí místně příslušnému orgánu geodézie nejpozději do šedesáti dnů poté, kdy nabyla právní moci, a jiné listiny do šedesáti dnů ode dne vzniku právního vztahu.

§ 5

(1) V evidenci nemovitostí se běžně zapisují změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá, jakož i jejich omezení, obdobné údaje o správě národního majetku a nově vzniklá práva trvalého užívání národního majetku a osobního užívání pozemků.

(2) Orgán geodézie opraví zápis, který nebyl proveden v souladu s předloženými doklady nebo výsledky šetření. U zápisu právních vztahů může orgán geodézie opravit jiné nesprávnosti jen na základě pravomocného rozhodnutí nebo opatření orgánů a organizací uvedených v § 4 odst. 2.

§ 6

Závaznost evidence nemovitostí

Údaje evidence nemovitostí jsou závazné pro plánování a řízení zemědělské výroby, pro výkaznictví a statistiku o zemědělském půdním fondu a lesním fondu, pro přehledy nemovitostí vedené socialistickými organizacemi a jsou též podkladem pro sepisování smluv a jiných listin o nemovitostech.

§ 7

Součinnost vlastníků a uživatelů nemovitostí

(1) Vlastníci, organizace spravující národní majetek a uživatelé nemovitostí jsou povinni k zajištění stálého souladu zápisů v evidenci nemovitostí se skutečným stavem:

• a) hlásit do 15 dnů příslušnému místnímu národnímu výboru každou změnu uživatele, druhu pozemku (kultury), způsobu užívání a hranic pozemků;

• b) na vyzvání orgánů geodézie předložit podklady potřebné pro provedení zápisu;

• c) na vyzvání orgánů geodézie trvale a určeným způsobem označit na svůj náklad nesporné hranice svých pozemků.

(2) Nesplní-li vlastník, organizace spravující národní majetek nebo uživatel povinnost jim uloženou podle odstavce 1 písm. c), může provést označení hranic pozemků orgán geodézie na jejich náklad.

§ 8

Součinnost místních národních výborů

(1) Místní národní výbory spolupracují s orgány geodézie při zakládání a udržování evidence nemovitostí v souladu se skutečným stavem, zejména

• a) udržují pro svou potřebu podle podkladů dodaných jim orgány geodézie a za jejich odborné a technické pomoci části operátů evidence nemovitostí;

• b) vyhlašují v obcích příslušná opatření orgánů geodézie, jako konání místního šetření, k němuž vysílají své zástupce, a zajišťují účast vlastníků a uživatelů;

• c) oznamují do 15 dnů orgánům geodézie změny skutečností vedených v evidenci nemovitostí, které jim byly hlášeny vlastníky nebo uživateli nemovitostí, jakož i změny, které samy zjistily;

• d) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a označí je na požádání orgánu geodézie určeným způsobem.

(2) Neúčast vlastníků nebo uživatelů při opatřeních podle odstavce 1 písm. b) není překážkou jejich provedení.

§ 9

Nahlížení do evidence nemovitostí

(1) Kdo osvědčí oprávněný zájem, může, pokud tomu nebrání zájem společnosti, nahlížet do evidence nemovitostí a pořizovat si z ní náčrty, opisy nebo výpisy.

(2) Orgány geodézie vydávají na žádost orgánům, organizacím a osobám uvedeným v odstavci 1 kopie, opisy nebo výpisy z evidence nemovitostí.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

(1) Právní vztahy, u nichž nedošlo do tří let po účinnosti tohoto zákona ke změnám a v důsledku toho k zápisu do evidence nemovitostí podle § 5, vyznačí orgán geodézie postupně v evidenci nemovitostí za součinnosti organizací, národních výborů, státních notářství a občanů, jichž se týkají.

(2) Provádění zápisů v pozemkových a železničních knihách se dnem počátku účinnosti tohoto zákona zastavuje; soudy však provedou zápisy na základě návrhů podaných do dne počátku účinnosti tohoto zákona.

§ 11

Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány.

§ 12

Zrušují se:

• 1. zákon č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách;

• 1. zákon č. 92/1874 z. z. Č., o zakládání nových pozemkových knih a jejich vnitřním zařízení, ve znění zákona č. 85/1876 z. z. Č.;

• 1. zákon č. 18/1869 ř. z., o právech a řízení při knihovním dělení nemovitostí;

• 1. zákon č. 126/1894 ř. z., o knihovním oddělování pozemků pro veřejné silnice a cesty, dále pro stavbu ke svádění nebo hrazení vody podniknutou ve veřejném zájmu;

• 1. zák. čl. XLVI/1880, o doplnění a změně pozemkoknižních nařízení;

• 1. zák. čl. XXIX/1886, o zakládání knihovních vložek;

• 1. zákon č. 90/1923 Sb., o náležitostech vkladních listin, o výmazu pohledávek a o poplatkových úlevách při výmazu jich a při sestavování vložek na Slovensku;

• 1. zákon č. 132/1930 Sb., o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách;

• 1. vládní nařízení č. 36/1931 Sb., o zařízení, zakládání a vedení železničních knih;

• 1. zákon č. 106/1932 Sb., o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, ve kterých se provádí řízení scelovací;

• 1. zákon č. 4/1950 Sb. SNR, o úpravě veřejných knih převzatých od cizích soudů (útvarů),

ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Lenárt v. r.

^1) § 100 odst. 1 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím.