Vyhláška ministerstva zdravotnictví o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek

Část první

§ 1

Úvodní ustanovení

Předmětem péče o vytváření a ochranu zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce (dále jen „zdravé životní podmínky“) jsou

• a) zdravý stav ovzduší, vody, půdy a ostatních složek životního prostředí, zejména sídlišť, rekreačních a lázeňských oblastí, obytných a jiných budov, veřejně přístupných míst a okolí závodů, jakož i zařízení osobní dopravy, tělovýchovných zařízení a zařízení poskytujících služby obyvatelstvu (péče o všeobecnou a komunální hygienu),

• b) zdravá výživa obyvatelstva (péče o hygienu výživy) a uspokojování obyvatelstva zdravotně nezávadnými předměty běžného užívání (péče o hygienu předmětů běžného užívání),

• c) zdravý vývoj dětí a dorostu, především pokud jde o výchovné prostředí a způsob výchovy (péče o hygienu dětí a dorostu),

• d) příznivé působení pracovního prostředí a práce na zdraví pracujících (péče o hygienu práce).

Část druhá

Hlava první

PÉČE O VŠEOBECNOU A KOMUNÁLNÍ HYGIENU

Oddíl 1

Vytváření a ochrana zdravého stavu ovzduší

§ 2

(1) Vzduch v životním prostředí musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněn před znečišťováním prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami a pachy, popřípadě i jinými látkami ohrožujícími zdraví (dále jen „škodliviny“).

(2) Zásadní hygienické požadavky a nejvyšší přípustné koncentrace nejzávažnějších škodlivin v ovzduší stanoví hlavní hygienik Československé socialistické republiky.*) Bližší hygienické požadavky a přípustné hodnoty ostatních škodlivin stanoví v jednotlivých případech podle místních podmínek krajští a okresní hygienici.

§ 3

(1) Plánování, projektování, výstavba a přestavba závodů musí být prováděna tak, aby při jejich provozu bylo lze dodržovat hygienické požadavky a hodnoty stanovené podle § 2; toto ustanovení platí také pro plánování, projektování, výrobu a přestavbu zařízení včetně dopravních prostředků.

(2) U závodů a zařízení, která jsou již v provozu, je nutno činit soustavně všechna opatření, aby množství škodlivin v ovzduší bylo postupně sníženo alespoň na stanovené hodnoty.

(3) Rovněž při všech ostatních činnostech je každý povinen v oboru své působnosti dbát, aby nebylo nepříznivě ovlivňováno ovzduší, a za tím účelem činit všechna potřebná opatření.

§ 4

V lázeňských, klimatických a rekreačních místech a v okolí zdravotnických, výchovných a tělovýchovných zařízení musí se vytvářet zdravé ovzduší a jeho ochraně musí se věnovat zvláštní pozornost; musí se v nich zabránit vzniku jakýchkoliv nových zdrojů znečištění. Všechny dosavadní zdroje znečišťování vzduchu musí být z nich urychleně odstraňovány.

§ 5

(1) Kolem závodů a zařízení, u nichž opatření uvedená v § 3 a 4 nestačí zabránit znečišťování vzduchu, a kolem objektů a míst, jejichž ovzduší má být chráněno, zřizují se pásma hygienické ochrany. Tato pásma musí být vytyčena a vybavena podle intenzity škodlivin nebo povahy chráněného zájmu tak, aby mohla plnit účely, pro které jsou zřizována.

(2) Území, v nichž je třeba zřídit pásma hygienické ochrany, druh a rozsah těchto pásem a způsob jejich využití stanoví na návrh orgánu hygienické služby orgán územního plánování.

(3) Pásma hygienické ochrany kolem závodů a zařízení, které jsou zdrojem znečišťování vzduchu, zřizují jejich provozovatelé; pásma hygienické ochrany u objektů a míst, která vyžadují z hlediska čistoty vzduchu zvláštní ochrany, zřizují národní výbory.

Oddíl 2

Vytváření a ochrana zdravého stavu vody

§ 6

Pro potřebu lidí, zvířat a pro některé hospodářské účely musí být zabezpečeno dostatečné množství vody vyhovující hygienickým požadavkům; tato voda musí mít stanovenou jakost a musí být chráněna před znečišťováním. Za tím účelem musí být chráněny před znečišťováním zdroje vody určené k uvedeným účelům, jakož i zařízení, jimiž se tato voda jímá, čerpá, upravuje a rozvádí.

§ 7

(1) K pití, k výrobě a přípravě poživatin, léčiv a kosmetických výrobků, čítajíc v to čištění nádob a zařízení, kterých se k těmto účelům používá, a k ošetřování nemocných smí se používat jen vody pitné, popřípadě minerální stolní vody. Orgány hygienické služby mohou výjimečně v odůvodněných případech povolit k těmto účelům používání vody, které chybí některý znak pitné vody ze zdravotního hlediska méně významný.

(2) Vzhled, chuť a ostatní fyzikální, jakož i chemické, mikrobiologické a biologické vlastnosti pitné vody stanoví státní technická norma.*) Minerální stolní vody a přírodní léčivé vody určené k pití nebo inhalaci musí vykazovat z hlediska mikrobiologického tytéž vlastnosti jako voda pitná.

§ 8

(1) K mytí a koupání v umělých zařízeních, k napájení a ošetřování zvířat v zařízeních pro jejich ustájení a chov smí se užívat vody užitkové, není-li možno zajistit vodu pitnou.

(2) Vlastnosti užitkové vody a možnost jejího použití k jednotlivým účelům posoudí orgán hygienické služby, který také stanoví, kdy je nutno použít užitkové vody k účelům výrobním a provozním; vlastnosti vody určené k napájení a ošetřování zvířat stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství.

§ 9

Orgány hygienické služby mohou zakázat používání vod k rekreaci a k tělovýchovným účelům v přírodním prostředí, je-li voda do té míry zdravotně závadná, že by mohla způsobit vznik nemocí, zejména nemocí přenosných.

§ 10

K jiným výrobním a provozním účelům, než jsou uvedeny v § 7 až 9, lze použít jakékoliv vody (voda provozní), pokud neovlivňuje životní a pracovní prostředí nebo zdravotní nezávadnost výrobků.

§ 13

Rozvod pitné, užitkové a provozní vody nesmí být propojován a musí být upraven tak, aby jednotlivé druhy vody nemohly být zaměněny.

§ 14

Organizace, které dodávají pitnou a užitkovou vodu k hromadnému zásobování, jsou povinny zabezpečovat její zdravotní nezávadnost, a za tím účelem soustavně kontrolovat její jakost fyzikálními, chemickými a mikrobiologickými zkouškami. Obdobnou povinnost mají organizace, které odebírají pitnou a užitkovou vodu z vlastních zdrojů, pokud by jejich výrobky mohly v důsledku použití závadné vody ohrozit zdraví obyvatelstva.

Oddíl 3

Vytváření a ochrana zdravého stavu půdy

§ 15

(1) Půda v místech, kde může ovlivnit životní podmínky, musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodícími zdraví, zejména látkami toxickými, před zárodky přenosných nemocí lidí a zvířat a před cizopasníky.

(2) Hygienická ochrana půdy musí být prováděna zejména v okolí zdrojů vody, v sídlištích, závodech a zařízeních a v jejich okolí a v místech pro tělovýchovné, rekreační a lázeňské účely.

§ 16

V zájmu hygienické ochrany půdy musí se zejména

• a) místa a zařízení pro shromažďování tekutých a pevných odpadů a způsob jejich odstraňování, zneškodňování a zužitkování volit tak, aby půda nebyla nadměrně zatížena z hlediska biologického, chemického nebo fyzikálního a aby nebyla snížena její samočistící schopnost; znehodnocená půda musí být rekultivována,

• b) poměry podzemních a povrchových vod upravovat tak, aby bylo zaručeno vytváření příznivých vodních poměrů v půdě,

• c) stanovit vhodná místa pro zakopávání těl uhynulých zvířat a jejich částí,

• d) stanovit a provádět vhodné stavební a technické úpravy, které mají bránit znečišťování půdních vrstev,

• e) účelně upravit mikrobiologické a biologické půdní poměry,

• f) stanovit a dodržovat podmínky k provádění závlah, aby půda nebyla nadměrně biologicky zatěžována a podmáčena.

Oddíl 4

Vytváření a ochrana zdravého stavu území a sídlišť

§ 17

Sídliště*) - včetně občanské výstavby - musí být plánována, umístěna, uspořádána a jejich výstavba provedena tak, aby prostředí příznivě působilo na rozvoj tělesných a duševních schopností obyvatel a neohrožovalo jejich zdraví; stejně musí působit i provoz v nich, a to jak v celku, tak i v jednotlivých jejich částech.

§ 18

K zabezpečení zdravého stavu území a sídlišť je nutné, aby

• a) území byla uspořádána v souladu s hygienickými požadavky na ochranu vzduchu, vody a půdy před znečišťováním tak, aby byly vytvářeny a nebyly narušovány jejich příznivé klimatické a biologické podmínky a aby byly zabezpečovány předpoklady pro harmonické uspokojování potřeb bydlení, práce, kultury, tělovýchovy, zotavení a léčení,

• b) výrobní a dopravní plochy, závody a zařízení byly umístěny, uspořádány a vybaveny tak, aby se zajistila ochrana sídlišť, rekreačních ploch, léčebných území a lázeňských míst a umožnil jejich žádoucí rozvoj,

• c) sídliště, jejich části a doplňky i výrobní objekty mimo sídliště byly umísťovány v prostředí zdravém, s příznivými klimatickými a biologickými podmínkami, a na území zdravotně nezávadném; jejich uspořádání, vybavení a způsob zástavby nesmí bránit provětrání a proslunění, musí chránit před hlukem, otřesy a jinými vnějšími škodlivými vlivy a musí umožňovat vhodné a účelné řešení dopravních otázek,

• d) členění územní výstavby bylo prováděno tak, aby vznikly samostatné výrobní a obytné obvody a centra a ochranné pásy zeleně.

Oddíl 5

Vytváření a ochrana zdravých podmínek při poskytování služeb obyvatelstvu

§ 19

Služby obyvatelstvu musí se poskytovat ve zdravotně nezávadném prostředí a za podmínek hygienicky nezávadných. Příslušná ustanovení předpisů upravujících hygienické podmínky musí být vyvěšena v provozovnách na viditelném místě.

§ 20

(1) V prostorách, ve kterých se pořádají kulturní podniky, zejména divadelní, filmová a hudební představení nebo sportovní vystoupení, musí být zajištěno nejen soustavné větrání, ale i dostatečná výměna vzduchu před každým představením. Ve stálých zařízeních určených pro představení, jichž se zúčastňuje větší počet účinkujících, je třeba zajistit pro účinkující hygienická zařízení oddělená od hygienických zařízení pro návštěvníky.

(2) Tam, kde při kulturních podnicích spoluúčinkují zvířata, musí být pro ně zabezpečeny dostatečné prostory, které lze větrat a uklízet takovým způsobem, aby nemohly být porušovány hygienické podmínky v ostatních prostorách ani v nejbližším okolí provozovny.

(3) Jinak musí být při pořádání kulturních podniků splněny též požadavky stanovené v § 19.

§ 21

Organizace provozující osobní dopravu jsou povinny vytvářet technické a organizační předpoklady i materiální podmínky, včetně sestavování grafikonu osobní dopravy, pro zvyšování hygieny a kultury cestování.

§ 22

Při poskytování služeb obyvatelstvu je dovoleno kouřit jen v prostorách zvláště k tomu vyhrazených. Toto ustanovení se nevztahuje na provozovny veřejného stravování (s výjimkou těch, které jsou určeny pro nekuřáky); v těchto provozovnách - pokud to dovoluje prostorové uspořádání - musí být vyhrazena nejméně jedna místnost, ve které není dovoleno kouřit, a to aspoň po dobu obvyklou pro podávání hlavních jídel.

Oddíl 6

Součinnost zdravotnických orgánů při usměrňování péče o komunální a všeobecnou hygienu

§ 23

(1) Orgány a organizace jsou povinny vyžádat si podle ustanovení § 4 odst. 2 a 3 zákona závazný posudek

• 1. okresního hygienika

• a) k návrhům územních plánů sídlišť, jejichž schválení přísluší okresním národním výborům,

• b) k investičním úkolům a k projektové dokumentaci prvého stupně u staveb všeho druhu a k odevzdání staveb do provozu (užívání),

• c) k vymezení pásem hygienické ochrany,

• d) k možnosti využití vodních zdrojů k zásobování pitnou a užitkovou vodou,

• e) k použití rybníků k rekreačním účelům;

• 1. krajského hygienika

• a) k návrhům územních plánů rajónů a sídlišť, jejichž schvalování přísluší krajským národním výborům nebo vládě,

• b) k návrhům krajských typových podkladů a vzorových projektů staveb všeho druhu,

• c) k návrhům na výrobu stavebních prvků a materiálů, kterých má být použito v krajském měřítku,

• d) k návrhům jiných opatření, k nimž jinak přísluší dávat závazný posudek okresnímu hygienikovi, avšak věc je projednávána krajskými orgány, anebo kdy si to krajský hygienik sám vyhradí;

• 1. hlavního hygienika Československé socialistické republiky

• a) k návrhům celostátních typových podkladů a vzorových projektů staveb všeho druhu,

• b) k návrhům státních a oborových technických norem stanovících pravidla pro územní plánování, pro projektování sídlišť a jednotlivých staveb a pro jejich zařízení a vybavení a k návrhům státních a oborových technických norem stanovících znaky pro stavební materiály a konstrukce,

• c) k návrhům na zavedení výroby stavebních prvků a materiálů, kterých má být používáno v celostátním měřítku a pro které nejsou vydány technické normy.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona s orgány hygienické služby jen projednat, jsou zejména opatření při změně v použití pozemku, stavby, zařízení nebo vodního zdroje.

(3) Orgány hygienické služby smějí dát kladný závazný posudek k uvedení závodů a zařízení do trvalého provozu teprve tehdy, až byly provedeny úpravy a opatření k zabezpečení zdravých životních podmínek požadované nebo schválené v předcházejícím řízení a až byla přezkoušena jejich účinnost.

(4) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu sledují plnění úkolů v péči o zdravý stav sídlišť, budov, zařízení a veřejně přístupných míst a při zajišťování zdravých podmínek v provozovnách poskytujících služby obyvatelstvu.

Hlava druhá

PÉČE O HYGIENU VÝŽIVY

§ 24

(1) Poživatiny (potraviny včetně potravinových surovin, nápoje včetně pitné vody a vod minerálních a pochutiny), musí být zdravotně nezávadné a musí mít potřebnou biologickou hodnotu; také nesmějí být mikrobiologicky nebo jinak narušené, nesmějí vzbuzovat odpor, nesmějí být neznámého ani podezřelého původu a musí odpovídat požadavkům stanoveným v dalších ustanoveních této vyhlášky, popřípadě dalším požadavkům stanoveným hlavním hygienikem Československé socialistické republiky. Pokud jsou hygienické, popřípadě jiné zdravotní požadavky na poživatiny stanoveny v technických normách (např. jodidace soli), musí být dodržovány především tyto normy.

(2) Výjimky ze stanovených hygienických požadavků smějí být povoleny jen se souhlasem orgánů hygienické služby a jen, jsou-li pro to zvláštní mimořádné důvody.

(3) Pro výrobu a další oběh poživatin, které jsou upraveny za účelem zvláštního způsobu výživy nebo určitého výživného účinku (dietetické poživatiny), mohou orgány hygienické služby stanovit podle jejich povahy zvýšené hygienické požadavky.

§ 25

(1) K výrobě a k úpravě poživatin smí se používat cizorodých látek (např. barviv, konzervačních, aromatických a jiných přísad) jen toho druhu, v takovém množství a za takových podmínek, které stanoví nebo schválí hlavní hygienik Československé socialistické republiky.

(2) Dovážené poživatiny musí vyhovovat hygienickým podmínkám stanoveným v Československé socialistické republice.

(3) Při přepravě poživatin musí být používáno zpravidla jen zvláštních k tomu určených dopravních a paletizačních prostředků.

§ 26

(1) Pracovníci přicházející do přímého styku s poživatinami určenými pro širší okruh spotřebitelů nebo s předměty bezprostředně sloužícími k přímému styku s těmito poživatinami musí aktivně přispívat k vytváření a ochraně zdravých podmínek při zajišťování výživy obyvatelstva, a za tím účelem osvojovat si potřebné znalosti.*)

(2) Pracovníci organizací zabývajících se nákupem, úchovou (konzervováním), zpracováním nebo balením hub nebo jiných přírodních plodin, pokud s těmito plodinami přímo zacházejí, a osoby prodávající spotřebitelům takové plodiny na místech k tomu určených jsou povinni prokázat základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou jmenuje a odvolává krajský hygienik. Organizace zabývající se úchovou, zpracováním nebo balením takových plodin jsou povinny podle povahy činnosti zaměstnávat potřebný počet znalců těchto plodin. Ministerstvo zdravotnictví určí, na které přírodní plodiny - kromě hub - se vztahují tato ustanovení.

§ 27

K zajištění správné výživy obyvatelstva je třeba, nejen aby byly dodržovány požadavky stanovené v § 24 až 26, ale též, aby se poživatiny dostávaly obyvatelstvu ve vhodném množství a ve správném poměru. Za tím účelem zdravotnické orgány vytyčují podle výsledků vědeckého bádání a výzkumu zásady správné výživy pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, zejména podle věku, činnosti a zdravotního stavu. Orgány a organizace, které mohou ovlivnit skladbu výživy obyvatelstva, jsou povinny dbát těchto zásad při výrobě a dovozu poživatin, při jejich uvádění na spotřebitelský trh a při provozu společného stravování; jsou proto také povinny projednávat návrhy spotřebitelských plánů s okresním, popřípadě krajským hygienikem.

§ 28

(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých potravinářských objektů (závodů, skladů, prodejen a zařízení, včetně zařízení společného stravování) a při schvalování celostátních typových podkladů a vzorových projektů staveb takových objektů je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek

• 1. okresního nebo podle povahy věci krajského hygienika

• a) k uvedení potravinářských závodů a zařízení do provozu,

• b) ke změnám v provozu, pokud si to okresní (krajský) hygienik vyhradí,

• 1. hlavního hygienika Československé socialistické republiky

• a) k návrhům státních a oborových technických norem poživatin a metodik zkoušení a posuzování jejich zdravotní nezávadnosti, které se odchylují od základních směrnic stanovených hlavním hygienikem Československé socialistické republiky,

• b) k novým druhům strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení k výrobě poživatin a k zavádění nových technologických postupů ve výrobě poživatin, pokud to hlavní hygienik Československé socialistické republiky stanoví.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření při zacházení s poživatinami, která by mohla mít vliv na jejich zdravotní nezávadnost, popř. biologickou hodnotu, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.

(3) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnických obvodech sledují, jak jsou plněny hygienické požadavky v potravinářských obchodech a v zařízeních společného stravování.

Hlava třetí

PÉČE O HYGIENU PŘEDMĚTU BĚŽNÉHO UŽÍVÁNÍ

§ 29

(1) Předměty, které při běžném užívání přicházejí do přímého nebo nepřímého styku s lidským organismem nebo s poživatinami (dále jen „předměty běžného užívání“), musí být zdravotně nezávadné a musí mít takové vlastnosti a složení, aby při obvyklém způsobu používání nemohly poškodit zdraví spotřebitelů nebo být zdrojem jejich obtěžování, popřípadě znehodnotit poživatiny.

Hlava čtvrtá

PÉČE O HYGIENU DĚTÍ A DOROSTU

§ 31

Zdravé životní podmínky pro veškerou činnost a výchovu dětí a dorostu musí být vytvářeny a chráněny tak, aby zabezpečovaly jejich zdravý vývoj.

§ 32