Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců

Článek 1

Zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákonů č. 29/1968 Sb., č. 170/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 odst. 1 zní:

„(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé soudy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Soudy Československé socialistické republiky jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.

Soudy republik jsou: Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy.“

• 1. § 2 odst. 3 zní:

„(3) Při ukládání a výkonu trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele, ale i jeho polepšení a převýchovu.“

• 1. § 3 odst. 1 písm. b) zní:

• „b) rozhodují v trestním řízení o vině obviněného a ukládají zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,“

• 1. § 3 odst. 1 písm. c) označuje se jako písmeno d) a vkládá se nové písmeno c) tohoto znění:

• „c) v případech stanovených zákonem přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů.“

• 1. § 5 zní:

㤠5

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákon stanoví, v kterých senátech a v kterých věcech se účastní na rozhodování soudci z lidu. Zákony o soudním řízení stanoví, v kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce z povolání.

(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce z povolání.“

• 1. § 6 se vypouští.

• 1. § 7 zní:

㤠7

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem socialistického státu. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.“

• 1. K § 8 se připojuje třetí odstavec tohoto znění:

„(3) Rozhodnutí všech soudů působících v Československé socialistické republice jsou platná a vykonatelná na celém jejím území. Soudy České socialistické republiky a soudy Slovenské socialistické republiky poskytují si vzájemně právní pomoc. To platí i ve vzájemných vztazích soudů republik a soudů Československé socialistické republiky.“

• 1. § 13 zní:

㤠13

Prokurátor se podle ustanovení o soudním řízení účastní na řízení u soudů a vykonává dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů.“

• 1. § 14 se vypouští.

• 1. § 15 zní:

㤠15

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, popřípadě jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.“

• 1. § 16 zní:

㤠16

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.“

• 1. § 17 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Předseda okresního soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda okresního soudu vykonává správu okresního soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.“

• 1. Nad § 18 se vkládá nadpis: „Krajské soudy“ a § 18 zní:

㤠18

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

• a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

• b) ze soudce z povolání a dvou soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v jiných věcech,

• c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.“

• 1. § 19 zní:

㤠19

(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů a státních notářství ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství.

(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o soudním řízení.“

• 1. § 20 se vypouští.

• 1. § 21 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Předseda krajského soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda krajského soudu vykonává správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon správy okresních soudů.“

• 1. Za § 21 se vkládají pod nadpisem „Nejvyšší soudy republik“ § 21a až § 21e tohoto znění:

㤠21a

(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců z povolání.

(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech.

(3) Senáty nejvyššího soudu republiky se skládají ze tří soudců z povolání.

§ 21b

Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím, že

• a) rozhoduje o odvoláních proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů,

• b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona v případech uvedených v zákonech o soudním řízení,

• c) rozhoduje v dalších případech, určených zákony o soudním řízení.

§ 21c

(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.

§ 21d

(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.

(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména

• a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,

• b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

• c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

• d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.

(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.

§ 21e

(1) Předseda nejvyššího soudu republiky:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování senátů nejvyššího soudu republiky a všech krajských a okresních soudů a může dávat podněty k vydání rozhodnutí nebo stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících,

• d) svolává plénum nejvyššího soudu, předsedá mu a určuje program jednání,

• e) vykonává správu nejvyššího soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků nejvyššího soudu.

(2) Náměstci předsedy nejvyššího soudu republiky zastupují předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky.“

• 1. § 22 zní:

㤠22

Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších jiných osob, o kterých to stanoví zákon.“

• 1. § 23 zní:

㤠23

(1) Vojenský obvodový soud se skládá z náčelníka, popřípadě zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.“

• 1. Za § 23 se vkládá § 23a tohoto znění:

㤠23a

(1) Náčelník vojenského obvodového soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.“

• 1. § 24 zní:

㤠24

(1) Vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

• a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

• b) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

(4) Vyšší vojenské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy.

(5) Další případy rozhodování vyšších vojenských soudů upravují zákony o soudním řízení.“

• 1. Za § 24 se vkládá § 24a tohoto znění:

㤠24a

(1) Náčelník vyššího vojenského soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů vyššího vojenského soudu a vojenských obvodových soudů v obvodu vyššího vojenského soudu,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zejména zajišťuje jeho chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.“

• 1. Nad § 25 se vkládá nadpis „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“ a § 25 zní:

㤠25

Nejvyšší soud Československé socialistické republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, náměstků předsedy soudu a dalších soudců z povolání.“

• 1. § 26 zní:

㤠26

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.

(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:

• a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,

• b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.

(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.“

• 1. § 27 zní:

㤠27

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik a vojenských soudů.

Dozírá nad zákonností rozhodování všech soudů a zajišťuje jeho jednotnost tím, že

• a) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů,

• b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů a dále proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento soud rozhodoval o odvoláních; při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o opravném prostředku,

• c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona,

• d) přezkoumává zákonnost pravoplatných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti.

(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále

• a) rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky,

• b) rozhoduje spory o místní příslušnosti mezi soudy nebo státními notářstvími České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

• c) rozhoduje o určení místně příslušného soudu nebo státního notářství, není-li možno zjistit, zda místně příslušný soud nebo státní notářství je na území jedné nebo druhé republiky,

• d) rozhoduje o přikázání věci soudu nebo státnímu notářství druhé republiky, pokud to zákon o soudním řízení připouští,

• e) rozhoduje o kompetenčních sporech mezi vojenskými a ostatními soudy,

• f) rozhoduje spory o kompetenci mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími druhé republiky.“

• 1. Za § 27 se vkládá § 27a tohoto znění:

㤠27a

(1) Jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může ji předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat senátu k zaujetí stanoviska [§ 26 odst. 2 písm. b)].

(2) Před zaujetím stanoviska si předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vyžádá vyjádření generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedů nejvyšších soudů republik.

(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. V jednacím řádu se stanoví též postup, jak má Nejvyšší soud Československé socialistické republiky v zájmu zajištění jednotného výkladu zákona zaujímat v určité právní otázce stanovisko.“

• 1. § 28 zní:

㤠28

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenská kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zprávu o činnosti kolegií. Předseda vojenského kolegia mimo to plní další povinnosti vyplývající z jeho vojenského služebního poměru a zastupuje předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ve vojenských záležitostech.“

• 1. § 29 zní:

㤠29

(1) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda, náměstci předsedy a další členové kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Zasedání pléna se mohou účastnit generální prokurátor Československé socialistické republiky a s poradním hlasem předsedové nejvyšších soudů republik. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací.

(2) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.

(3) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zejména

• a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky,

• b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

• c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

• d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáždění.“

• 1. § 30 se vypouští.

• 1. § 31 zní:

㤠31

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky svolává plénum tohoto soudu a předsedá mu. Vykonává správu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky s výjimkou jeho vojenského kolegia, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Místopředseda zastupuje předsedu. Jednací řád určí, jak se místopředseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky podílí na správě.“

• 1. § 32 se vypouští.

• 1. § 33 včetně nadpisu zní:

㤠33

Sídla a obvody soudů

(1) Sídlem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky je Praha.

(2) Sídlem nejvyšších soudů republik jsou hlavní města republik.

(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zákony národních rad.