Zákon, kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním

Čl. I

Ustanovení občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) se mění a doplňují takto:

• 1. Z ustanovení § 8 se vypouštějí slova „zejména řízení o pracovním sporu u rozhodčího orgánu Revolučního odborového hnutí“.

• 1. § 9 zní:

㤠9

K řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.“

• 1. § 10 zní:

㤠10

Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů a proti rozhodnutím státních notářství.“

• 1. V ustanovení § 11 odst. 3 se slova „Nejvyšší soud“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“.

• 1. Ustanovení § 12 odst. 3 se doplňuje touto větou: „Je-li jeden z těchto soudů na území České socialistické republiky a druhý na území Slovenské socialistické republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.“

• 1. § 13 se zrušuje.

• 1. § 16 odst. 1 zní:

„(1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.“

• 1. Ustanovení § 17 odst. 1 se zrušuje a vypouští se označení odstavce 2.

• 1. § 36 zní:

㤠36

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Všichni soudci jsou si při rozhodování rovni.

(2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zákon jinak, ve věcech upravených zákonem o rodině jedná a rozhoduje vždy senát. V ostatních věcech jedná a rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Předseda senátu jedná a rozhoduje jako samosoudce též v dalších případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech případech, kdy jedná a rozhoduje předseda senátu, přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu.

(3) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat předseda senátu jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soudce z povolání.

(4) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání sám provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje.“

• 1. § 67 odst. 2 se zrušuje a označení odstavce 1 se vypouští.

• 1. Ustanovení § 82 odst. 2 zní:

„(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u komise pro pracovní spory, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu.“

• 1. V ustanovení § 88 písm. g) se nahrazují slova „rozhodčí orgán“ slovy „komise pro pracovní spory“.

• 1. V ustanovení § 105 odst. 2 se slova „Nejvyššímu soudu“ nahrazují slovy „Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky“.

• 1. Ustanovení § 108 odst. 2 se zrušuje a vypouští se označení odstavce 1.

• 1. V ustanovení § 135 odst. 1 se slovo „provinění“ nahrazuje slovem „přečin“.

• 1. V § 230 odst. 2 připojuje se věta tohoto znění:

„Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle trestně právních předpisů zrušen.“

• 1. § 237 zní:

㤠237

(1) Ke stížnosti je oprávněn generální prokurátor Československé socialistické republiky, a jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, některého krajského nebo okresního soudu (státního notářství), také generální prokurátor a ministr spravedlnosti příslušné republiky. Stížnost projedná nejvyšší soud republiky, jde-li o rozhodnutí některého krajského nebo okresního soudu (státního notářství), a Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky.

(2) Stížnost projedná příslušný soud v senátě.“

• 1. Ustanovení § 245 odst. 1 zní:

„(1) Přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů jsou příslušné

• a) okresní soudy, není-li zákonem stanoveno jinak,

• b) krajské soudy, jde-li o rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění, nebo jestliže je tak stanoveno zákonem,

• c) nejvyšší soudy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky,

• d) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, jde-li o přezkoumání rozhodnutí federálních orgánů Československé socialistické republiky.“

• 1. Ustanovení § 250 zní:

㤠250

(1) Proti rozhodnutí soudu není přípustná obnova řízení a s výjimkou případů podle odstavce 2 ani odvolání.

(2) Ve věcech důchodového zabezpečení je možno podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhoduje nejvyšší soud republiky.

(3) Proti pravomocným rozhodnutím je možno podat stížnost pro porušení zákona.“

• 1. V § 274 se vypouští ustanovení písm. a) a v ustanovení písm. c) se nahrazují slova „rozhodčích orgánů v pracovních sporech“ slovy „komisí pro pracovní spory“.

• 1. Ustanovení § 275 odst. 2 zní:

„(2) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba podat vždy u soudu.“

Čl. II

Ustanovení notářského řádu (zákona č. 95/1963 Sb.) se mění takto:

• 1. Ustanovení § 10 odst. 1 první věta za středníkem zní:

„jde-li o státní notářství v obvodech různých krajských soudů, rozhodne nejvyšší soud republiky, a jde-li o státní notářství v obvodech České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodne Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“.

• 1. V § 10 odst. 3 se nahrazují slova „Nejvyšší soud“ slovy „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“.

• 1. V § 22 odst. 3 se nahrazují slova „Nejvyšší soud“ slovy „nejvyšší soud republiky“.

Čl. IV

• 1. Majetkové věci, o nichž bylo řízení zahájeno u místních lidových soudů, které nebyly rozhodnuty v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, postoupí se bez návrhu soudu, v jehož obvodu byl místní lidový soud; ve věcech, v nichž bylo místním lidovým soudem již rozhodnuto, platí o odvolání dosavadní předpisy, okresní soud je však povinen rozhodnout ve věci samé.

• 1. Přípustnost obnovy řízení a stížnosti pro porušení zákona u pravomocných rozhodčích výroků se posuzuje jako u rozhodnutí soudů.

• 1. Působnost, která podle tohoto zákona přísluší nejvyšším soudům republik a Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky, vykonává do dne ustavení těchto soudů dosavadní Nejvyšší soud. Rozhoduje přitom v senátu v takovém složení, které je předepsáno pro soud, jehož funkci plní.

• 1. Pokud se v civilněprocesních předpisech mluví o Nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky; pokud se mluví o generálním prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.

• 1. Pokud bude působnost nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vykonávat dosavadní Nejvyšší soud, může jeho předseda podávat ve věcech skončených pravomocně před počátkem účinnosti tohoto zákona stížnost pro porušení zákona.

• 1. Ustanovení § 365 se použije obdobně i na rozhodnutí místních lidových soudů a smíry jimi schválené a na rozhodnutí rozhodčích orgánů v pracovních věcech a smíry jimi schválené, vydané před počátkem účinnosti tohoto zákona.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Ing. Černík v. r.