Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o ochraně před povodněmi

§ 1

Účel úpravy

Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o ochraně před povodněmi (dále jen „nařízení vlády“) vymezuje úkoly, práva a povinnosti, jakož i spolupráci orgánů, organizací a občanů na přípravě a provádění opatření, k zamezení nebo ke zmenšení škod, které vznikají při povodních.

§ 2

Předmět úpravy

(1) Ochrana před povodněmi je soubor opatření k zamezení škod na životech a majetku občanů a společnosti, které způsobují velké vody v tocích a na přilehlém území, jakož i vnitřní vody na územích chráněných vodohospodářskými díly a zařízeními.

(2) Opatření na ochranu před povodněmi zahrnují

• a) zabezpečovací práce, kterými jsou technická opatření k prevenci a obraně proti velkým vodám z toků a vnitřním vodám včetně zásahů k neškodnému odchodu ledů,

• b) záchranné práce, kterými jsou opatření k záchraně životů a majetku za nebezpečí povodně a za povodně,

• c) inspekční služby, kterými jsou pravidelné povodňové prohlídky vodních toků.

(3) Zabezpečovací práce na tocích a na územích chráněných vodohospodářskými díly jsou zejména: ochrana hrází proti vlnobití, prosakování, erosním vlivům, vyvěrání, ochrana proti přelití koruny hráze, ochrana koryta a břehů toku proti narušování velkými vodami, odstraňování překážek znemožňujících plynulý odtok vod, narušování ledových celin a zátarasů, mimořádná manipulace na vodohospodářských dílech a zařízeních potřebná za velkých vod, uzavírání průtrží hrází, odvedení vod, které vnikly na chráněné území a odvádění nebo odčerpávání vnitřních vod z území opatřených hrázemi.

(4) Záchranné práce jsou zejména: práce spojené s ochranou a evakuací obyvatelstva z území ohrožených povodní nebo již zaplavených, preventivní zdravotní ochrana tohoto obyvatelstva, ochrana a zachraňování majetku na těchto územích včetně případné předčasné sklizně úrody ohrožené povodní.

(5) Inspekční služby jsou zejména: pravidelné povodňové prohlídky na vodních tocích prováděné správci vodních toků v obdobích zvýšeného nebezpečí povodní, jakož i povodňové prohlídky prováděné národními výbory, při nichž se zjišťují nedostatky, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodní.

§ 3

Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi

(1) Orgány, organizace a občané jsou v rámci opatření na ochranu před povodněmi povinni přispět podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku ohrožených povodní, spolupracovat pří výkonu opatření na ochranu před povodněmi a řídit se podle příkazů povodňových orgánů. K provádění zabezpečovacích a záchranných prací jsou povinny orgány, organizace a občané umožnit v nevyhnutelné míře členům a pracovníkům povodňových orgánů, kteří se prokáží příslušným dokladem, vstup na pozemky a do objektů, které mají ve správě, v užívání nebo ve vlastnictví.

(2) Za nebezpečí povodně po vyhlášení povodňové aktivity (§ 8, 9) orgány, organizace a občané jsou povinni na příkaz povodňových orgánů zejména:

• a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky a jiné prostředky potřebné k ochraně povodní ohrožených životů a majetku a k jejich záchraně,

• b) zúčastnit se prací na ochranu a záchranu životů a majetku před povodněmi,

• c) dovolit odstranění staveb, jejich částí nebo porostů, jestliže si to vyžaduje ochrana před hrozící povodní nebo záchrana životů a majetku.

(3) Povodňové orgány ukládají povinnosti uvedené v odstavci 2 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.

(4) Na náhradu škody způsobené vstupem a opatřeními povodňových orgánů na pozemcích nebo objektech, které mají ve správě, v užívání nebo ve vlastnictví orgány, organizace nebo občané, se vztahují ustanovení § 19 až 21 tohoto nařízení vlády.

§ 4

Povodňové orgány a jejich působnost

(1) Povodňovými orgány jsou:

• a) ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky,

• b) ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky,

• c) národní výbory.

(2) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ústředně řídí ochranu před povodněmi a dozírá na její provádění. Organizuje přípravu a ústředně řídí zabezpečovací práce a koordinuje záchranné práce, navazují-li na zabezpečovací práce.

(3) Národní výbory připravují, řídí a vykonávají záchranné práce na svém území. Jejich činnost v souvislosti se zabezpečovacími pracemi organizačně připravuje, usměrňuje a koordinuje ministerstvo vnitra.

Na vodních tocích ve správě místních (městských) národních výborů (§ 12 odst. 1) připravují, řídí a vykonávají národní výbory i zabezpečovací práce. V ostatních věcech ochrany před povodněmi národní výbory vykonávají úkoly uvedené dále.

(4) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a ministerstvo vnitra úzce spolupracují na ústředním řízení ochrany před povodněmi. Pokud národní výbory nejsou schopné provést úkoly v ochraně před povodněmi, ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve spolupráci s ministerstvem vnitra a ostatními ústředními orgány jim poskytuje pomoc, popřípadě provádí úkoly vlastními orgány a organizacemi.

§ 5

Zvláštní povodňové orgány a jejich působnost

(1) Zvláštní povodňové orgány jsou:

• a) Ústřední povodňová komise na Slovensku,

• b) povodňové komise národních výborů.

(2) Za nebezpečí povodně ohrožující rozsáhlé území zpravidla více okresů nebo za povodně, hrozí-li vážné ztráty na životech a majetku, ústřední řízení a dozor nad výkonem ochrany před povodněmi vykonává Ústřední povodňová komise na Slovensku jako orgán vlády Slovenské socialistické republiky.*) Tato komise koordinuje výkon působnosti ministerstva lesního a vodního hospodářství, ministerstva vnitra a dalších ministerstev a jiných orgánů státní správy.

(3) Povodňově komise národních výborů za nebezpečí povodně a za povodně na území národního výboru operativně řídí a koordinují výkon ochrany před povodněmi (zabezpečovací a záchranné práce); jsou podřízeny i povodňové komisi národního výboru vyššího stupně, okresní povodňové komisi i Ústřední povodňové komisi na Slovensku.

(4) Okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a Městský národní výbor v Košicích (dále jen „okresní národní výbory“) zřídí pro své území povodňovou komisi (dále jen „okresní povodňová komise“), pro území obce (města) zřídí ji podle potřeby místní (městský) národní výbor.

§ 6

Předpovědní, hlásná a varovná služba

(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni bezodkladně hlásit nebezpečí povodňovým orgánům.

(2) Orgány a organizace, které vykonávají telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní služby, hlásné a varovné služby v ochraně před povodněmi.

(3) Varovnou službu za velkých vod vykonávají národní výbory za pomoci orgánů Veřejné bezpečnosti, organizací a občanů podle odborných pokynů Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. Jsou zejména povinny neprodleně varovat za nebezpečí povodně správce toků a národní výbory, jejichž území předvídatelně může být ohroženo povodní na nižší trati vodního toku.

(4) Hydrometeorologický ústav v Bratislavě za nebezpečí povodně a za povodně pravidelně podává povodňovým orgánům předpovědní zprávy podle zvláštních směrnic o hlásné a varovné službě a odpovídá za organizaci a pohotový výkon předpovědní služby.

(5) Předpovědní, hlásná a varovná služba na hraničních tocích vykonává se podle zvláštních mezistátních smluv.

§ 7

Příprava ochrany před povodněmi

(1) Ochrana před povodněmi se připravuje plánovitě. Příprava ochrany před povodněmi se zahrnuje do povodňových plánů, které se sestavují pro všechny stupně povodňových orgánů.

(2) Povodňové plány jsou komplexní a obsahují plány zabezpečovacích prací a plány záchranných prací. Mají textovou a grafickou část, ve které jsou vyznačeny zejména lokality a objekty předvídatelně ohrožené povodní. Vypracovávají se pro tři stupně povodňové aktivity.

(3) Povodňové plány a jejich změny schvalují okresní národní výbory jako povodňové orgány. Schválené povodňové plány okresní národní výbory předkládají ministerstvu lesního a vodního hospodářství a ministerstvu vnitra, které je v části zabezpečovacích a záchranných prací zkoordinují, popřípadě doplní a dají do souladu z hlediska celých povodí. Koordinované, popřípadě doplněné komplexní plány a jejich změny předkládá ministerstvo lesního a vodního hospodářství Ústřední povodňové komisi na Slovensku, která je schvaluje jako povodňový plán pro Slovensko.

(4) Schválené povodňové plány se každý rok přezkoumají a podle potřeby doplní a upraví tak, aby se jejich změny a doplňky mohly schválit do konce roku.

(5) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem vnitra vydá směrnice k vypracování povodňových plánů a k postupu jejich schvalování.

§ 8

Stupně povodňové aktivity

(1) Stupně povodňové aktivity jsou situace, určené v povodňových plánech, když se uvádějí do činnosti složky ochrany před povodněmi, a to:

– stav bdělosti jako I. stupeň,

– stav pohotovosti jako II. stupeň a

– stav ohrožení jako III. stupeň.

(2) Stav bdělosti nastává:

• a) při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, když voda v toku má stoupající tendenci (zpravidla je to stav, když voda vystoupí z koryta a dosáhne paty hráze; na neohrazených tocích je to stav, když hladina vody dosáhne břehové čáry),

• b) při očekávané náhlé oblevě podle meteorologických předpovědí,

• c) při vnitřních vodách, když hladina vnějších vod je vyšší než hladina vnitřních vod.

(3) Stav pohotovosti se vyhlašuje

• a) na tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, má-li voda stoupající tendenci,

• b) při začátku oblevy, když podle předpovědí je možno očekávat rychlé stoupání hladin na tocích, nebo při očekávaném odchodu ledů,

• c) při vnitřních vodách, když je možno přečerpávat s plným využitím kapacity čerpací stanice nepřetržitým provozem při dodržení maximální hladiny určené schváleným manipulačním řádem.

Na neohrazených tocích odpovídá pohotovosti zpravidla stav, jestliže voda v korytě přesáhne břehovou čáru a hrozí, že vystoupí z koryta.

(4) Stav ohrožení se vyhlašuje

• a) na tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu; při nižším stavu vody, když na ohrazeném toku stav pohotovosti trvá už 20 dní nebo méně, jsou-li hráze promočené, a za jiných nepředvídaných okolností, které mohou zavinit hospodářské škody většího rozsahu,

• b) při odchodu ledů, je-li přímé nebezpečí tvorby ledových zátarasů anebo se už zátarasy začaly tvořit,

• c) při vnitřních vodách, jestliže při plném využití kapacity čerpací stanice a při jejím nepřetržitém provozu voda stoupá nad maximální provozní hladinu určenou schváleným manipulačním řádem.

Na neohrazených tocích stav ohrožení vzniká, jestliže bezprostředně hrozí nebezpečí, že voda při stoupající hladině vystoupí z koryta, nebo jestliže vystoupí z koryta toku v rozsahu, který může mít za následek značné škody.

(5) Za povodňové situace, jestliže se voda přelila přes korunu hráze nebo se hráz protrhla, při záplavě způsobené ledovým zátarasem nebo nedostatečným výkonem čerpací stanice při jejím nepřetržitém provozu a plném využití k odvádění vnitřních vod trvá stav ohrožení s důsledky vyplývajícími z povodňových plánů a z opatření potřebných k omezení následků povodně a jejího zdolání.

(6) Stav pohotovosti a ohrožení se odvolává, když

• a) stav vody v toku klesne pod hladinu určenou v povodňových plánech nebo když pominou jevy, které vyvolaly stav pohotovosti a ohrožení [odstavec 3 písm. a) a odstavec 4 písm. a)],

• b) voda, která vnikla na ochranné území, je v převážné míře odvedena do toku a jsou vykonána technická opatření k zamezení škod,

• c) při odchodu ledů přestane stav uvedený v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b),

• d) při vnitřních vodách přestane stav uvedený v odstavci 3 písm. c) a odstavci 4 písm. c).

§ 9

Vyhlašování a odvolávání II. a III. stupně povodňové aktivity

(1) Stupeň pohotovosti a ohrožení vyhlašuje a odvolává pro území okresu předseda okresního národního výboru, pro území obce (města) předseda místního (městského) národního výboru, pro území několika okresů současně předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku s účinností, která se váže na situaci vzniklou na příslušném území.

(2) Správce vodního toku (§ 12 odst. 1) nebo objektu na toku nebo při něm v dosahu ohrožení je povinen včas vykonat všechna opatření potřebná na ochranu před povodněmi bez ohledu na stupeň povodňové aktivity. Přitom vychází ze schválených povodňových plánů. Správce vodního toku dává návrh příslušnému orgánu povodňové ochrany na vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity vzhledem k situacím, jejich předvídatelnému vývoji a povodňovým plánům.

§ 10

Složeni zvláštních povodňových orgánů

(1) Předsedou Ústřední povodňové komise na Slovensku je ministr lesního a vodního hospodářství. Komise má dále místopředsedu a členy, které jmenuje a odvolává vláda Slovenské socialistické republiky, a další členy, které na základě zplnomocnění vlády jmenuje a odvolává předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku.

(2) Okresní povodňová komise má předsedu, kterým je předseda okresního národního výboru, a členy, kterými jsou zpravidla vedoucí odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, finančního odboru a dopravního odboru, náčelník okresní inspekce požární ochrany, náčelník okresního oddělení Veřejné bezpečnosti, zástupce vodohospodářské organizace pro správu toků, zástupce státní meliorační správy, náčelník okresní vojenské správy, okresní hygienik a zástupci dalších orgánů a organizací. Místní (městské) povodňové komise jsou složeny obdobně jako okresní povodňové komise.

§ 11

Poradní a výkonné orgány zvláštních povodňových orgánů

(1) Zvláštní povodňové orgány si zřizují výkonné orgány a poradní složky, je-li to účelné a potřebné k plnění úkolů.

(2) Ústřední povodňová komise na Slovensku má technický štáb jako svůj odborný poradní a výkonný orgán. Vedoucího technického štábu, jeho zástupce a členy štábu jmenuje a odvolává předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku; vedoucího technického štábu jmenuje z řad vodohospodářských odborníků, jeho prvního zástupce z řad pracovníků ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, druhého zástupce z řad vodohospodářských odborníků; ostatní členy štábu jmenuje z řad odborných vodohospodářských pracovníků a z pracovníků jiných orgánů a organizací.

(3) Technický štáb Ústřední povodňové komise připravuje a předkládá Ústřední povodňové komisi návrhy rozhodnutí a opatření a vykonává její rozhodnutí a opatření. Plní zejména tyto úkoly:

• a) navrhuje vyhlášení a odvolání stupně povodňové aktivity pro území několika okresních národních výborů, jestliže je nevyhlásily nebo neodvolaly příslušné orgány okresních národních výborů,

• b) spolupracuje s okresními povodňovými komisemi a podle potřeby vyžaduje pomoc národních výborů k zabezpečovacím pracím ve větším rozsahu, než předpokládají povodňové plány,

• c) sleduje vývoj povodňové situace a podle jejího vývoje upozorňuje příslušné okresní povodňové komise na nevyhnutelnost záchranných prací,

• d) vyžaduje pomoc jednotek Československé lidové armády,

• e) při nebezpečí rozsáhlé povodně nebo při povodni, která může způsobit vážné škody na životech a majetku, řídí přímo pracovní síly a věcné prostředky určené na zásah, jednotky Československé lidové armády prostřednictvím zástupce vojenské správy – člena technického štábu a velitelů jednotek,

• f) dává souhlas k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech a zařízeních při nebezpečí povodně, za povodně a při odchodu ledů a k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zátarasů výbušninami*) na celém území Slovenské socialistické republiky.

(4) V případě nebezpečí z prodleni vedoucí technického štábu rozhoduje o provedení neodkladných opatření, která se vyžadují od Ústřední povodňové komise na Slovensku, a dodatečně je předkládá ke schválení komisi a jejímu technickému štábu.

(5) Okresní povodňové komise si podle potřeby zřizují jako odborné poradní a výkonné orgány technické štáby.

§ 12

Povinnosti a úkoly správců vodních toků a objektů

(1) Orgány a organizace, kterým přísluší péče o vodní tok (dále jen „správa“, resp. „správce vodního toku“), nebo mají ve správě díla a objekty na tocích nebo při nich v dosahu ohrožení, jsou povinny vykonávat vlastními pracovními silami a věcnými prostředky opatření na ochranu před povodněmi a na zmírnění jejich škodlivých účinků. Jsou též povinny vypracovat plány zabezpečovacích prací, obstarat věcné prostředky v potřebném množství na ochranu před povodněmi, účelně je rozmístit a zabezpečit pracovní síly pro případ použití těchto prostředků.

(2) Na rozestavených stavbách na vodních tocích a v inundačním území na částech stavby, které investor nepřevzal od dodavatele, a na zařízeních staveniště těchto staveb vykonávají ochranu před povodněmi dodavatelské organizace. Jsou povinny vypracovat plán opatření na ochranu před povodněmi a projednat jej se správcem toku.

(3) Na splavných tocích a vodních nádržích jako vodních cestách za velkých vod zabezpečují ochranu plavidel a zařízení sloužících plavbě organizace, které vykonávají provoz plavidel a spravují zařízení sloužící plavbě. Přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy.

(4) Správci vodních toků v rámci úkolů a povinností uvedených v odst. 1 jsou povinni zejména:

• a) připravovat plány zabezpečovacích prací na toku, obstarávat v potřebném množství a druzích věcné prostředky, jakož i pracovní síly k pohotovému uskutečnění těchto prací a materiály umístit a uskladnit na místech určených plánem;

• b) organizovat a provádět zabezpečovací práce na vodních tocích v jejich správě, jakož i na objektech, které mají v správě na tocích a při nich v dosahu ohrožení;

• c) vyhotovit soupis lokalit, které jsou v případě velké vody ohroženy povodněmi, a soupis objektů na vodním toku nebo při něm, které mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledového zátarasu (stavební objekty, jako lávky, mosty apod.);

• d) vykonávat za nebezpečí povodně nebo za povodně mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech a zařízeních se souhlasem nebo podle pokynů Ústřední povodňové komise na Slovensku (vedoucího jejího technického štábu);

• e) zabraňovat vzniku ledových zátarasů rozrušováním a nasekáváním ledů, postarat se o odstraňování ledových celin, hrozí-li nebezpečí tvorby ledových zátarasů; ledové zátarasy s použitím výbušnin rozrušují jen se souhlasem nebo podle pokynů Ústřední povodňové komise na Slovensku (vedoucího jejího technického štábu);

• f) zřídit a vykonávat na toku hlásnou a varovnou službu ve spolupráci s národními výbory podle odborných pokynů Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě a včas upozornit národní výbory na nebezpečí povodně za účelem přípravy záchranných prací a případné jejich pomoci při výkonu zabezpečovacích prací;

• g) vyžadovat v případě potřeby pomoc Československé lidové armády při zabezpečovacích pracích prostřednictvím Ústřední povodňové komise na Slovensku.