Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací

Úvodní ustanovení

§ 1

Finanční hospodaření je součástí soustavy plánovitého řízení hospodářství. Finanční plány, finanční ekonomické nástroje^*) a zásady finančního hospodaření aktivně působí při sestavování státního plánu a hospodářských plánů na jejich efektivnost, po sestavení plánu zajišťují jeho realizaci a reagují na odchylky vznikající v průběhu plnění plánu. Finanční hospodaření je uspořádáno tak, aby spoluvytvářelo hmotnou zainteresovanost na dobrých výsledcích hospodaření.

§ 2

(1) Ustanovení části první platí pro státní hospodářské organizace s průmyslovou, stavební a převážně obchodní činností, organizace zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu a pro státní hospodářské organizace, jejichž finanční hospodaření se neřídí ustanoveními části druhé až čtvrté.

(2) Ustanovení části druhé platí pro státní hospodářské organizace v působnosti ministerstev zemědělství a výživy na úseku zemědělství s výjimkami uvedenými v § 33 odst. 2.

(3) Ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.

(4) Ustanovení části čtvrté platí pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory.

(5) Ustanoveními části páté se řídí ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy federace a republik (dále jen „ústřední orgány“), státní hospodářské organizace a organizace zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu.

(6) Ustanoveními části šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace.

(7) Způsob hospodaření organizace se řídí ustanoveními vztahujícími se na její hlavní činnost, pokud dále není stanoveno jinak. Ve sporných případech určí příslušné ministerstvo financí, která ustanovení části první až čtvrté se vztahují na příslušnou organizaci.

§ 3

(1) Orgány hospodářského řízení se pro účely tohoto nařízení rozumějí ústřední orgány, oborová (generální) ředitelství (dále jen „oborová ředitelství“) a národní výbory.

(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto nařízení rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků sestávající z oborového ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně; vytváří pouze podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.

(3) Oborovým ředitelstvím se pro účely tohoto nařízení rozumí ředitelství výrobní hospodářské jednotky.

(4) Podnikem se pro účely tohoto nařízení rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, státní hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, národní podnik nebo účelová organizace přidružená k oborovému podniku, jakož i státní hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, pokud jde o jejich činnost podnikového charakteru.

(5) Pokud toto nařízení stanoví povinnost provádět odvody do státního rozpočtu, rozumí se tím pro odvody podniků řízených orgány federace státní rozpočet federace, pro odvody podniků řízených orgány republik státní rozpočet České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky podle sídla podniku.

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE V ODVĚTVÍCH PRŮMYSLU, STAVEBNICTVÍ A OBCHODU A ORGANIZACE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

HLAVA 1

Použití zisku a odpisů základních prostředků v podnicích

§ 4

Finanční zdroje podniků

(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou odvodů a daní pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2) Základním finančním zdrojem podniků je zisk.^*)

§ 5

Použití zisku

(1) Podnik je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

• a) především k úhradě odvodů a daní do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,

• b) k odvodům oborovému ředitelství,

• c) ke splnění ostatních svých povinností.

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

• a) obratového fondu,

• b) fondu výstavby,

• c) fondu kulturních a sociálních potřeb,

• d) fondu odměn,

• e) dalších účelových fondů (§ 16 až 18).

(3) Pokud podnik nepoužil zisk podle ustanovení odst. 1 a 2, vede jej jako nerozdělený zisk, který se převádí do následujícího roku.

§ 6

Použití odpisů základních prostředků

Odpisů základních prostředků používají podniky

• a) k přídělům do fondu výstavby,

• b) k odvodu pro přerozdělení prostředků.

Odvody podniků a způsob jejich provádění

§ 7

(1) Podniky provádějí

• a) odvody a platby daní podle zvláštních předpisů,^*)

• b) dodatkové odvody,

• c) odvody oborovému ředitelství podle § 8 odst. 1 písm. b) a c),

• d) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 11).

(2) Podniky přímo řízené ústředním orgánem provádějí místo odvodu podle § 8 odst. 1 písm. b) odvod příslušnému ústřednímu orgánu.

(3) Podniky přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho činnosti.

§ 8

(1) Podnikům mohou být uloženy tyto odvody oborovému ředitelství

• a) dodatkové odvody pro přerozdělení prostředků (§ 29),

• b) odvody příspěvku do oborového fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,

• c) odvod k úhradě dodatkových odvodů podle § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „zákon o odvodech“) (§ 10 odst. 2).

(2) Oborové ředitelství stanoví výši odvodů do oborových fondů podle odst. 1 písm. b) a výši příspěvku podle § 7 odst. 3 sazbou z jednotného základu pro všechny podniky výrobní hospodářské jednotky, a to podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

§ 9

(1) Dodatkové odvody

k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů anebo v souvislosti se změnami cen (§ 18 odst. 1 písm. a) zákona o odvodech),^**)

k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým (§ 18 odst. 1 písm. b) zákona o odvodech),^***)

k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona o odvodech),^†)

za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku [§ 18 odst. 1 písm. f) zákona o odvodech],^††)

se provádějí na bankovní účty státního rozpočtu do 15 dnů od doručení výměru orgánů ukládajícího odvod, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(2) Dodatkové odvody k přerozdělení prostředků (§ 18 odst. 1 písm. c) zákona o odvodech) provádějí

• a) podniky podřízené oborovému ředitelství ve výši a lhůtách stanovených oborovým ředitelstvím (§ 29),

• b) výrobní hospodářské jednotky a podniky přímo podřízené ústřednímu orgánu ve výši a lhůtách stanovených ústředním orgánem (§ 32).

(3) Dodatkový odvod stavebních podniků z jednotné základny, určené vládou (§ 18 odst. 1 písm. e) zákona o odvodech), provádějí stavební podniky do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem financí.

(4) O výkonu rozhodnutí, které se týká dodatkových odvodů podle odst. 1 a 3, platí ustanovení § 26 odst. 6 zákona o odvodech.

§ 10

(1) Dodatkový odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů, podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření (§ 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech) provádějí čtvrtletně oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo podřízené ústřednímu orgánu do zvláštního fondu zřízeného v příslušném ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (v podniku přímo podřízeném ústřednímu orgánu) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí.

(2) Odvod podle § 8 odst. 1 písm. c) provádějí hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství čtvrtletně ve výši a lhůtě jím stanovené.

§ 11

Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^) se platí odvod z investičních prostředků do státních fondů pro zúrodnění půdy.^*)

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;^*) odvod se platí ze zisku podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle odstavce 1 a 3 zvyšuje pořizovací cenu stavby.

Fondy podniků

§ 12

Obratový fond

Obratový fond slouží ke krytí trvalé potřeby zásob. Jeho zdrojem jsou příděly z vytvořeného zisku podniku (§ 5 odst. 2), popřípadě dotace od nadřízeného orgánu nebo ze státního rozpočtu.

§ 13

Fond výstavby

(1) Pro financování investiční výstavby, projektové dokumentace, autorského dozoru a jiných investic podnik zřizuje fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu nebo státního fondu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Fondu výstavby se používá též na splátky investičních a racionalizačních úvěrů a na příspěvky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů. Převody z tohoto fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.

§ 14

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené zvláštním předpisem; tento předpis upravuje též podrobnosti o tvorbě a použití fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z oborového rezervního fondu, nejvýše však do horního limitu stanoveného zvláštním předpisem. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je možno převádět prostředky do fondu výstavby; tento převod musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(3) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím hospodářským pracovníkům a podíly na hospodářských výsledcích.

§ 15

Fond odměn

(1) Zdrojem fondu odměn je část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností podle § 5 odstavec 1 a odstavec 2 písmeno a) až c).

(2) Podnik může přidělit ze zisku do fondu odměn nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů.^*) To platí obdobně pro doplňování fondu odměn z jiných zdrojů s výjimkou účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

(3) Fond odměn může být doplněn prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů a převody z oborového rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu odměn a převody mezi fondy odměn podniků nejsou přípustné.

(4) Použití prostředků fondu odměn upravují zvláštní předpisy,^***) popřípadě kolektivní smlouvy. Z fondu odměn je možné po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky do jiných fondů.

§ 16

Rizikový fond

Podniky mohou vytvářet rizikový fond se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu. Tento orgán může stanovit, v kterých podnicích musí být rizikový fond vytvářen. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

§ 17

Rezervní fond

Organizace výzkumné a vývojové základny tvoří rezervní fond přídělem ze zisku. Výši rezervního fondu stanoví nadřízený orgán. Prostředků rezervního fondu se používá ke krytí mimořádných hospodářských rizik z výzkumné a vývojové činnosti formou dotace k výsledku hospodaření. Převody prostředků rezervního fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.

§ 18

Podnik může se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, vydaným v dohodě s příslušným ministerstvem financí, vytvářet další účelové fondy.

Financování potřeb podniku

§ 19

Financování oběžných prostředků

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty

• a) zdroji podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasiva, volné zdroje podnikových neinvestičních fondů, nerozdělený zisk a ostatní volné zdroje),

• b) provozními úvěry,

• c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu nadřízenými orgány, popřípadě ze státního rozpočtu.

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen oběžné prostředky vyloučené z úvěrování financovat z vlastních zdrojů, popřípadě z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím (§ 25 odst. 2).

(3) Přírůstek trvalé potřeby zásob proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryje vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku podle § 5 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou ve výjimečných případech zproštěny této povinnosti, pokud tento přírůstek bude kryt dotací od nadřízených orgánů, popřípadě ze státního rozpočtu nebo úvěrem podle zásad pro úvěrování schválených vládou ČSSR. Přechodný přírůstek zásob a přírůstek ostatních oběžných prostředků se kryje stálými pasivy, zůstatky podnikových neinvestičních fondů, bankovním úvěrem a ostatními volnými prostředky podniků, popřípadě z finančních zdrojů nadřízených orgánů.

(4) Jestliže trvalá potřeba zásob klesne pod úroveň předchozího roku, nemusí se přírůstek trvalé potřeby zásob do obratového fondu v příštích létech doplňovat, dokud tato potřeba nepřesáhne původní výši.

(5) Ustanovení odst. 3 věty první a odst. 4 se nevztahují na podniky s převážně obchodní činností a jejich oborová ředitelství a na odbytové a zásobovací organizace.

§ 20

Financování investiční výstavby

(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, bankovní úvěr, prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů národních výborů, popřípadě jiné zdroje.

(2) Způsob financování investiční výstavby, zásady poskytování dotací na investice, úvěrování investic, sdružování investičních prostředků a pravidla výběrového řízení stanoví zvláštní předpisy.

§ 21

Financování nákladů na technický rozvoj

(1) Náklady na řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní náklady rozvoje vědy a techniky pro potřeby podniku se zahrnují do nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj; výši tvorby rezervy stanoví ústřední orgán, v podnicích (výrobních hospodářských jednotkách) s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušnými republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Podrobnosti o použití rezervy na technický rozvoj upravuje zvláštní předpis.^*)

§ 22

Hodnocení výsledků

(1) Při vypracování roční účetní závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku, zhodnotí výsledky hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o přídělech zisku do jednotlivých fondů. Roční účetní závěrku schvaluje nadřízený orgán.

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku se koncem roku převádějí do roku následujícího.

HLAVA 2

Finanční hospodaření výrobní hospodářské jednotky

§ 23

Prostředky výrobní hospodářské jednotky

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně

• a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,

• b) s prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popřípadě jiných odvodů podniků a s prostředky získanými přerozdělením mezi výrobními hospodářskými jednotkami; z těchto prostředků vytváří oborové ředitelství oborové fondy, kterých používá též k přerozdělení prostředků v rámci výrobní hospodářské jednotky (§ 29),

• c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

(2) Oborové ředitelství vytváří centralizací prostředků oborový fond výstavby, oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje. Oborové ředitelství zřizuje za podmínek stanovených v § 27 a 28 oborový fond geologických prací a oborový fond škod a náhrad; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 16 a další oborové účelové fondy obdobně podle § 18. Nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit.

(3) Oborové ředitelství po odvodu částky podle § 10 odst. 1 hospodaří odděleně též s prostředky pro úhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 8 odst. 1 písm. c).

(4) Oborové ředitelství nesmí použít centralizovaných prostředků ke krytí své činnosti podnikového charakteru.

§ 24

Oborový fond výstavby

(1) Oborový fond výstavby se vytváří centralizací odpisů (jejich části) od podřízených podniků, dotací z oborového rezervního fondu, dotací od nadřízeného orgánu, popřípadě dotací ze státního rozpočtu.

(2) Prostředků oborového fondu výstavby se používá

• a) k úhradě odvodu z odpisů základních prostředků uloženého ústředním orgánem, který bude použit k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami nebo k odvodu do státního rozpočtu,

• b) v souladu s plánem investiční výstavby k přídělům do fondů výstavby podřízených podniků,

• c) k financování plánovaných investic výrobní hospodářské jednotky, u nichž je investorem přímo oborové ředitelství,

• d) ke splátkám investičních úvěrů výrobní hospodářské jednotky, popřípadě ke sdružování prostředků na investice.

§ 25

Oborový rezervní fond

(1) Oborový rezervní fond se vytváří jednorázovým odčerpáním prostředků rezervních fondů podřízených podniků (§ 92) a centralizací části jejich zisku podle zásad stanovených v § 29. Do oborového rezervního fondu nelze centralizovat odpisy a tržby z realizace vyřazených základních prostředků.

(2) Prostředků oborového rezervního fondu se používá

• a) k doplnění obratových fondů podřízených podniků,

• b) k podpoře vnitropodnikové socialistické soutěže a vybraných mimořádně důležitých úkolů; případné příděly do fondu odměn mohou být uskutečněny jen v rozsahu limitu fondu odměn,

• c) k úhradě ztrát, popřípadě vícenákladů, které podnikům vznikají z rozhodnutí oborového ředitelství,