Zákon České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství

ČÁST PRVNÍ

Vodohospodářské orgány a jejich působnost

§ 1

Vodohospodářské orgány

Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona^1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

• a) orgány obcí,

• b) okresní úřady,

• c) kraje,

• d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“),^2)

• e) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen „ministerstvo“).

§ 2

Okresní národní výbory

Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

§ 3

Orgány obcí

(1) Orgány obcí

• a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích rybářsky obhospodařovaných,

• b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,

• c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.

(2) Pověřené obecní úřady^2), nejde-li o hraniční toky,

• a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,

• c) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,

• d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,

• e) vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných pásmech pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,

• f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.

§ 4

Inspekce

Inspekce v rozsahu § 12

• a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,

• b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,

• c) je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

• d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.

§ 5

Ministerstvo

Ministerstvo

• a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,

• b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod a o odstraňování, dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování,

• c) provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů a zajišťuje jejich evidenci,

• d) usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,

• e) určuje správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými organizacemi jím řízenými,

• f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,

• g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest s výjimkou vodních cest dopravně významných,

• h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;^3) obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku.

• i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

• j) řídí v jím řízených organizacích základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum,

• k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,

• l) schvaluje pokud si to vyhradí komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,

• m) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s ministerstvem vnitra,

• n) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území kraje nebo možnosti orgánu kraje v přenesené působnosti,

• o) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,

• p) upravuje obecně závazným právním předpisem podrobněji úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem,

• r) plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,

• s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.

§ 5a

Orgán kraje v přenesené působnosti

• a) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,

• b) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání s Ministerstvem vnitra,

• c) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,

• d) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.

§ 6

Místní příslušnost vodohospodářských orgánů

(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.

(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží rozhodující část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží rozhodující část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.

§ 7

Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů

V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.

ČÁST DRUHÁ

Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů

§ 8

Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu

(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.

(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu včetně státní vodohospodářské bilance. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich zjišťovat.

(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu důležitých zájmů životního prostředí a společnosti.

(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků, podle jím stanovených zásad.

(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.

§ 9

Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti

Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí a dbát ochrany životního prostředí a ostatních důležitých zájmů společnosti.

ČÁST TŘETÍ

Vodohospodářský dozor

§ 10

Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů

(1) Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Národní výbory jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat zejména, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod, včetně jejich jakosti, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních, popřípadě provozních řádů.

(3) Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů, a organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly.

(4) Národní výbory jako součást vodohospodářského dozoru provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

(5) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento dohled není prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.

§ 11

Vrchní vodohospodářský dozor

(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.

(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

§ 12

Vodohospodářský dozor Inspekce

Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad

• a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,

• b) výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,

• c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,

• d) ochranou povrchových vod při plavbě,

• e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,

• f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,

• g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,

• h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

• i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.

§ 13

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti

• a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,

• b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.

(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni

• a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,

• b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.

ČÁST ČTVRTÁ

Řízení a vodohospodářská evidence

§ 14

Řízení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,^3) popřípadě podle stavebního řádu,^4) jde-li o rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla.

(2) Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami, obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,^5) musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti o takové rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel o rozhodnutí je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.

(3) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.

(4) Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány.

(5) Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též správce vodních toků.

(6) V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.

(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do vlastních rukou účastníku nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 6. Vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel.

(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

(9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

(10) Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným účastníkům než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.

(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.

(12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.