Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

ČÁST PRVNÍ

SPRÁVNÍ KOMISE

DÍL PRVNÍ

Posudkové komise sociálního zabezpečení

Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení

§ 1

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o

• a) zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,

• b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

• c) zástupce Československé lidové armády od okresní vojenské správy,

• d) zástupce útvarů Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti,

• e) zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od útvaru tohoto sboru, který působí v územním obvodu okresního národního výboru,

• f) zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků,

• g) zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 2

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o

• a) zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,

• b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

• c) zástupce Československé lidové armády od krajské vojenské správy,

• d) zástupce útvaru Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti,

• e) zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od Správy Sboru nápravné výchovy,

• f) zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,

• g) zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 3

(1) Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§ 5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:

• a) zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

• b) zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva,

• c) zástupce Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) při posuzování příslušníka Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky).

(2) Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru národního výboru.

(3) Projednává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků.

§ 4

(1) Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise:

• a) zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí v organizaci, v níž účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,

• b) zástupce sociálního orgánu jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný,

• c) zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,

• d) zástupce místního národního výboru, v jehož územním obvodu má účastník řízení bydliště,

• e) zástupce Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě dalších společenských organizací,

• f) zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody,

• g) ošetřujícího lékaře posuzovaného, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu účastníka řízení,

• h) lékaře, člena Českého svazu protifašistických bojovníků, projednává-li se případ žadatele, který byl účastníkem odboje,

• ch) jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise.

(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující lékař posuzovaného.

§ 5

(1) Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá zprávu ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy.

(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.

(3) Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala.

(4) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

§ 6

Členové komise a občané přizvaní k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při jednání komise.

§ 7

Jednání o lázeňské péči

(1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“).

(2) Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh byl úplný.

(3) Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.

(4) Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.

(5) V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů.

DÍL DRUHÝ

DÁVKOVÉ KOMISE

§ 8

Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o

• a) zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,

• b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

• c) zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků,

• d) zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 9

Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o

• a) zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,

• b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

• c) zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,

• d) zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 10

(1) Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:

• a) zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

• b) zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva.

(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.

§ 11

Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise.

DÍL TŘETÍ

KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI

§ 12

Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže.

§ 13

(1) Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce též tajemník komise.

(2) Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přizve předseda komise nebo jeho zástupce rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací.

(3) Zástupci organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají.

(4) Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.

ČÁST DRUHÁ

PODMÍNKY A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

DÍL PRVNÍ

PÉČE O RODINU A DĚTI

Výchovná a poradenská činnost

§ 14

(1) Okresní národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

(2) Místní národní výbory organizují výchovu k manželství a k odpovědnému rodičovství zejména kulturně, zdravotně a sociálně výchovnou činností; v rámci této činnosti pořádají zejména besedy se snoubenci, přednášky a kursy.

(3) Místní národní výbory vykonávají činnost uvedenou v odstavci 2 prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti a kulturních zařízení; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

§ 15

(1) Okresní národní výbory

• a) vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech; přitom zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, neúplným rodinám, rodinám, kde jsou matka či otec vážně nemocni, rodinám ohroženým rozvratem a rodinám alkoholiků a působí na odstranění příčin a důsledků jejich nepříznivých životních poměrů vhodnými formami sociální péče,

• b) vyhledávají děti, jejichž rodiče či jiné osoby odpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, ohrožují či narušují jejich výchovu, a působí na odstranění příčin a důsledků těchto nedostatků.

(2) Místní národní výbory se podílejí na činnosti uvedené v odstavci 1; nemůže-li místní národní výbor sám poskytnout dostatečnou pomoc a zjednat nápravu, upozorní okresní národní výbor na občany, kteří potřebují sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování. Místní národní výbor oznámí okresnímu národnímu výboru zejména případy, kdy rodiče nebo jiné odpovědné osoby zanedbávají plnění svých povinností při výchově dětí závažným způsobem, popřípadě kdy je třeba dítě umístit do výchovy nahrazující výchovu rodičů.

(3) Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.

§ 16

Ochrana dětí před škodlivými vlivy

Místní národní výbory

• a) zakročují ve prospěch dětí, kterým rodiče nebo jiní občané odpovědní za jejich výchovu neposkytují řádnou péči, a působí k odstraňování příčin, které tyto nedostatky způsobují. Závažné nedostatky oznamují okresnímu národnímu výboru;

• b) dozírají, aby se dětem a mladistvým nepodávaly nebo neprodávaly alkoholické nápoje, aby se děti mladší 15 let nezdržovaly bez dozoru osob odpovědných za jejich výchovu ve veřejných místnostech, kde se takové nápoje podávají;

• c) dozírají, aby pořadatelé filmových a divadelních představení a jiných kulturních a sportovních podniků nedovolili účast dětí a mladistvých na představeních (podnicích) mládeži nepřístupných.

Výchovná opatření

§ 17

(1) Zanedbávají-li rodiče nebo jiní občané odpovědní za výchovu dítěte své povinnosti, narušují-li sami nebo jiní občané výchovu dítěte nebo je-li chování dítěte závadné, vyšetří místní národní výbor všechny okolnosti případu a projedná se zúčastněnými odstranění nedostatků ve výchově dítěte.

(2) Nelze-li očekávat, že samo projednání povede k nápravě a vyžaduje-li to zájem společnosti, místní národní výbor

• a) v méně závažných případech napomene nezletilého, popřípadě občany, jejichž chování bylo závadné; přitom může požádat společenskou organizaci na pracovišti těchto občanů, aby toto opatření vykonala,

• b) v závažnějších případech nebo když předchozí napomenutí bylo neúčinné, stanoví nad nezletilým dohled.

(3) Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření v zájmu řádné výchovy nezletilého.

(4) Je-li zvláště třeba chránit nezletilého před škodlivými vlivy, uloží místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniků a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana, jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření místní národní výbor.

(5) Místní národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavců 2 a 4 okresní národní výbor a příslušný okresní soud.

§ 18

(1) Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.

(2) Napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.

§ 19

Pomoc dětem v naléhavých případech

Místní národní výbory poskytují dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc, zejména když dítěti hrozí vážná újma na životě nebo na zdraví v důsledku nedostatečné péče rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu a když není možno čekat, až v jeho prospěch zasáhne okresní národní výbor či soud. Místní národní výbory zakročí též tehdy, když se dítě v důsledku závažného onemocnění nebo úmrtí rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu ocitne náhle bez jakékoliv péče nebo když potřebuje okamžitou lékařskou pomoc a rodiče nebo jiní občané odpovědní za jeho výchovu mu ji neobstarají. O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní další opatření potřebná v zájmu dítěte.

§ 20

Umístění dítěte do náhradní výchovy

(1) Okresní národní výbor podává soudu návrh na nařízení ústavní výchovy v případech, kdy se nedostatky v rodinné výchově projevily vážnou mravní narušeností dítěte nebo kdy je dítě v dosavadním prostředí vážně ohroženo ve svém tělesném nebo duševním vývoji a jiná výchovná opatření nevedla k cíli a svěření dítěte do výchovy jiného občana se nejeví účelné nebo postačující. Ústavní výchovu může okresní národní výbor navrhnout také tehdy, když se dítě ocitlo bez jakékoliv řádné péče a není možno je svěřit do výchovy jiného občana.

(2) Jestliže je třeba bez odkladu umístit dítě do péče nahrazující výchovu rodičů, protože o ně nikdo řádně nepečuje, nebo protože jeho život, zdraví nebo vývoj v dosavadním prostředí je vážně ohrožen, rozhodne okresní národní výbor předběžně o jeho okamžitém umístění v rodině zaručující příznivé podmínky pro jeho všestranný vývoj nebo o jeho umístění v ústavu; o svém opatření uvědomí soud, který rozhodne dodatečně.

(3) V případech, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do výchovy jiného občana nebo nařídí ústavní výchovu nebo stanoví ochrannou výchovu, zajistí okresní národní výbor umístění dítěte do výchovy nahrazující výchovu rodičů, popřípadě do zařízení ústavní či ochranné výchovy.

(4) Okresní národní výbory zjišťují podmínky další výchovy dětí v rodině, má-li být zrušena ústavní či ochranná výchova, působí na zlepšení výchovného prostředí v takových rodinách a sledují poměry dětí, které se do rodiny vrátily po skončení ústavní či ochranné výchovy, nebo mladistvých, kteří se do rodiny vrátili po skončení výkonu trestu odnětí svobody; místní národní výbory spolupůsobí při výkonu této činnosti a rozhodující skutečnosti, které přitom zjistí, oznamují okresnímu národnímu výboru.