Zákon Slovenské národní rady o advokacii

Typ Zákon
Publikace 1975-12-08
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ÚKOLY ADVOKACIE A JEJICH PLNĚNÍ

§ 1

Úkoly advokacie

Advokacie napomáhá zajišťovat ústavní právo občanů na obhajobu a chránit ostatní práva a oprávněné zájmy občanů, organizací a orgánů v souladu s právním řádem, socialistickým právním vědomím a zájmy socialistické společnosti. Přispívá k upevňování socialistické zákonnosti v životě společnosti a k právní výchově a propagandě, přičemž dbá o to, aby nebyly porušovány právní předpisy.

Práva a povinnosti advokátu

§ 2

(1) Úkoly advokacie plní advokáti poskytováním právní pomoci, a to zejména tím, že obhajují občany v trestním řízení, zastupují občany, organizace a orgány při právních úkonech, v občanském soudním řízení a v řízení před ostatními státními a jinými orgány, sepisují listiny, poskytují právní porady a zpracovávají právní rozbory. Při plnění těchto úkolů jsou advokáti vázáni právním řádem a v jeho mezích příkazy zastoupeného.

(2) Při poskytování právní pomoci advokáti vedou občany k plnění povinností ve vztahu ke státu a společnosti, k úctě k právu a ke spoluobčanům a tak prohlubují jejich socialistické právní vědomí. Advokáti přispívají též k právní výchově občanů, k propagaci právního řádu a k dodržování pravidel socialistického soužití.

§ 3

Advokáti jsou oprávněni a povinni hájit práva a oprávněné zájmy zastoupeného, jednat při tom svědomitě a důsledně, využívat všech zákonných prostředků a uplatnit vše, co podle svého přesvědčení a příkazu zastoupeného považují za prospěšné. Jsou povinni projednat se zastoupeným podstatné skutkové okolnosti a jejich právní význam, postupovat ve věci účelně a bez zbytečného odkladu; podle povahy věci jsou povinni upozornit zastoupeného i na práva a právem chráněné zájmy odpůrce a tam, kde to povaha věci připouští, pokusit se o její smírné vyřízení.

§ 4

Advokáti jsou povinni dbát, aby právní pomoc byla poskytována účelně a hospodárně.

§ 5

Advokáti nesmějí při poskytování právní pomoci nebo v souvislosti s ní získat pro sebe ani pro jiného neoprávněný prospěch.

§ 6

(1) Advokáti nesmějí vykonávat jinou výdělečnou činnost kromě činnosti publicistické, literární, vědecké, umělecké a činnosti, která pro svoji krátkodobost nebo rozsah nemůže ohrozit plnění jejich úkolů. Výjimky ze závažných důvodů povoluje ministr spravedlnosti; jde-li o činnost vysokoškolského učitele, po dohodě s ministrem školství.

(2) Na rozhodování o povolení výjimek ze zákazu výkonu jiné výdělečné činnosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 7

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci, pokud ho zastoupený této povinnosti nezprostí.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může advokáta zprostit též výbor Ústředí slovenské advokacie, je-li v důležitém státním zájmu, aby o těchto skutečnostech vypovídal před soudem, státním nebo jiným orgánem.

(3) Na povinnost advokáta zachovávat mlčenlivost se nelze odvolávat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu.^1)

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost je advokát vázán i po zániku členství v krajském sdružení advokátů.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro pracovníky advokacie.

§ 8

(1) Advokáta si může občan, organizace nebo orgán zvolit. Advokát je povinen právní pomoc poskytnout.

(2) Advokát může odmítnout poskytování právní pomoci jen ze závažných důvodů nasvědčujících tomu, že by ji nemohl řádně poskytovat, zejména

(3) Advokát je povinen poskytování právní pomoci odmítnout,

(4) Advokát je oprávněn vypovědět plnou moc,

(5) Advokát je povinen vypovědět plnou moc, zjistí-li se dodatečně skutečnosti uvedené v odstavci 3.

§ 9

Advokát je oprávněn pověřit provedením jednotlivého úkonu právní pomoci jiného advokáta nebo advokátního koncipienta.

§ 10

(1) Advokát - člen krajského sdružení advokátů ve Slovenské socialistické republice je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území Slovenské socialistické republiky.

(2) Stejné oprávnění má advokát, který je členem krajského (městského) sdružení advokátů v České socialistické republice.

§ 11

Odměna

(1) Právní pomoc se poskytuje za odměnu, jejíž výše je stanovena sazebníkem. Sazebník vydává ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky po dohodě s příslušnými ústředními orgány. Odměna náleží krajskému sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

(2) Právní pomoc se poskytuje za sníženou odměnu nebo bezplatně, je-li to odůvodněno osobními, majetkovými a výdělkovými poměry občana nebo jinými důvody hodnými zvláštního zřetele. O tom, zda jsou tyto důvody dány, rozhoduje advokátní organizace, kromě případu, v němž byl ustanoven zástupce podle občanského soudního řádu.

§ 12

Odpovědnost za škodu

Za škodu způsobenou advokátem pří poskytování právní pomoci odpovídá krajské sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE ADVOKACIE

§ 13

Výstavba orgánů advokacie a metody jejich činnosti se řídí zásadami demokratického centralismu.

§ 14

(1) Orgány advokacie jsou zásadně voleny. Za svou činnost odpovídají orgánům, které je zvolily.

(2) Usnesení a opatření orgánů vyšších jsou pro orgány nižší závazné.

§ 15

(1) Advokát má právo volit orgány advokacie a být do nich volen. Má právo zúčastnit se členských schůzí advokátů, vyjadřovat se k projednávaným otázkám a podávat návrhy.

(2) Advokát má právo zúčastnit se ve vlastní věci jednání kteréhokoliv orgánu advokacie.

(3) Advokát je povinen plnit usnesení a opatření orgánů advokacie.

§ 16

(1) Základními advokátními organizacemi jsou krajská sdružení advokátů (dále jen „sdružení“); v Bratislavě sdružení zahrnuje území Západoslovenského kraje a území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2) K výkonu advokacie zřizují sdružení v okresech (v Bratislavě v obvodech) advokátní poradny.

§ 17

V čele advokacie je Ústředí slovenské advokacie (dále jen „Ústředí“), které řídí a kontroluje veškerou činnost advokacie.

§ 18

(1) Sdružení a Ústředí jsou socialistickými organizacemi.

(2) Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby v rozsahu jím určeném vystupovala vlastním jménem.

Sdružení

§ 19

Členská schůze advokátů

(1) Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze advokátů, která zejména

(2) Členská schůze advokátů je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech členů sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů sdružení.

§ 20

Výbor sdružení

(1) Výbor sdružení je výkonným orgánem členské schůze advokátů.

(2) Výbor sdružení svolává členskou schůzi advokátů nejméně jednou za dva roky; svolá ji vždy, požádá-li o to alespoň polovina advokátů - členů sdružení.

(3) Výbor sdružení plní usnesení členských schůzí, řídí a organizuje činnost advokacie na všech jejích úsecích, zejména

(4) Výbor sdružení se skládá z pěti členů. Členové výboru vykonávají funkci i po uplynutí období, na které byli zvoleni, až do zvolení nových členů výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí, které stanoví výbor.

(5) Výbor sdružení volí ze středu svých členů předsedu. Předseda zastupuje sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru, vyřizuje běžné věci sdružení a méně závažná provinění advokátů.

(6) Výbor sdružení je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 21

Advokátní poradny

(1) V advokátních poradnách plní své úkoly advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci sdružení.

(2) V čele advokátní poradny je vedoucí, který organizuje a řídí práci poradny a zajišťuje podmínky pro řádné poskytování právní pomoci. Vedoucí zejména

(3) Vedoucí advokátní poradny je též povinen poskytovat právní pomoc.

Ústředí

§ 22

Konference slovenské advokacie

(1) Nejvyšším orgánem Ústředí je konference slovenské advokacie (dále jen „konference“).

(2) Konferenci tvoří delegáti sdružení, které zvolila členská schůze advokátů.

(3) Konference zejména

(4) Konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.

§ 23

Výbor Ústředí

(1) Výkonným orgánem konference je výbor Ústředí.

(2) Výbor Ústředí svolává konferenci a stanoví způsob, kterým se stanoví počet delegátů jednotlivých sdružení. Konferenci svolá vždy, požádá-li o to alespoň polovina advokátů.

(3) Výbor Ústředí plní usnesení konference a v období mezi konferencemi řídí, organizuje a kontroluje činnost advokacie, zejména

(4) Výbor Ústředí se skládá z devíti členů. Členové výboru vykonávají funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do zvolení nového výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí určeném výborem Ústředí.

(5) Výbor volí ze středu svých členů předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné věci výboru. Místopředsedové zastupují předsedu během jeho nepřítomnosti v pořadí nebo ve věcech, určených výborem.

(6) Výbor Ústředí je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 24

Revizní komise Ústředí

(1) Revizní komise Ústředí (dále jen „revizní komise“) kontroluje činnost Ústředí a sdružení z hlediska plnění povinností a úkolů stanovených právními předpisy a usneseními orgánů advokacie.

(2) Revizní komise upozorňuje výbor Ústředí na zjištěné nedostatky a podává návrhy na opatření. Zprávu o své činnosti podává konferenci.

(3) Revizní komise má pět členů. Ze středu svých členů volí předsedu.

§ 25

Kárná komise Ústředí

(1) Kárná komise Ústředí (dále jen „kárná komise“) provádí kárné řízení podle tohoto zákona.

(2) Kárná komise má devět členů. Ze svého středu volí předsedu.

Dohled ministra spravedlnosti

§ 26

Dohled na činnost a hospodaření advokacie náleží ministru spravedlnosti, který dbá o to, aby advokáti, advokátní koncipienti, Ústředí a sdružení plnili úkoly, dodržovali povinnosti a využívali oprávnění vyplývající z tohoto zákona a ostatních právních předpisů.

§ 27

(1) Ministr spravedlnosti může zrušit usnesení nebo opatření Ústředí nebo sdružení, popřípadě zastavit jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo se zájmem socialistické společnosti.

(2) Ministr spravedlnosti nemůže použít oprávnění zrušit usnesení nebo opatření anebo zastavit jejich výkon tehdy, jestliže se usnesení nebo opatření Ústředí nebo sdružení týká zániku členství advokáta ve sdružení, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie, nebo jde-li o rozhodnutí v kárném řízení.

(3) Ministr spravedlnosti může navrhnout orgánům advokacie, aby vydaly usnesení nebo opatření, které je v jejich pravomoci. Orgány advokacie jsou povinny rozhodnout o takovém návrhu nejpozději do tří měsíců.

(4) Usnesení orgánů advokacie, jimiž se stanoví celkový počet advokátů v jednotlivých sdruženích a advokátních poradnách, a soustava odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie, lze vydat jen s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti.

ČÁST TŘETÍ

PRÁVNÍ POMĚRY ADVOKÁTŮ A ADVOKÁTNÍCH KONCIPIENTŮ

Předpoklady pro výkon advokacie

§ 28

Advokacii může vykonávat jen člen sdružení, který složil do rukou předsedy tento slib: „Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních svých povinností zachovávat Ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s poskytováním právní pomoci.“

§ 29

Za člena sdružení lze přijmout jen občana Československé socialistické republiky, který je plně způsobilý k právním úkonům, oddaný socialistickému zřízení, občansky bezúhonný, má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, vykonával po dobu tří let právní praxi, z toho alespoň dva roky v advokacii, a úspěšně složil advokátní zkoušku.

§ 30

Ústředí může uznat odbornou justiční, prokurátorskou nebo jinou obdobnou právní zkoušku za rovnocennou advokátní zkoušce. Ústředí výjimečně může prominout zcela nebo zčásti právní praxi.

Vznik a zánik členství ve sdružení

§ 31

Vznik členství

Členství advokáta ve sdružení vzniká dnem uvedeným v usnesení výboru sdružení o přijetí za člena sdružení.

§ 32

Ztráta členství

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.