Vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací provozovaného Slovenskou státní pojišťovnou

ČÁST PRVNÍ

ÚČEL A ROZSAH ZÁKONNÉHO POJlŠTĚNÍ

§ 1

(1) Zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací provozované Slovenskou státní pojišťovnou (dále jen „zákonné pojištění“) slouží k úhradě škod vznikajících nahodilými událostmi na majetku těchto organizací a k posílení jejich zainteresovanosti na ochraně a řádném využíváni pojištěného majetku.

(2) V rozsahu dále stanoveném jsou u Slovenské státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) pojištěny státní statky, školní statky (školní zemědělské podniky a školní rybářství), jednotná zemědělská družstva a ostatní družstevní a státní hospodářské organizace, jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství, chov hospodářských zvířat^1) a plemenářství (dále jen „zemědělské organizace“), které mají sídlo na území Slovenské socialistické republiky.

§ 2

Zákonné pojištění zahrnuje živelní pojištěni (§ 3), pojištění hospodářských zvířat (§ 4) a pojištění úrody (§ 5).

§ 3

Živelní pojištění

(1) Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení

• 1. budov, silážních a senážních věží, hydroglobusů a vodárenských věží, ohradních zdí a plotů, jakož i objektů takovýchto nedokončených staveb, nese-li u těchto objektů zemědělská organizace nebezpečí poškození nebo zničení ze svého (dále jen „stavby“),

• 1. obilnin, luskovin, olejnin, přadných rostlin, okopanin, léčivých a kořeninových rostlin, zeleniny, vinné révy a pícnin (dále jen „plodiny“),

• 1. zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,

• 1. strojů, Jiného zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace nevyrobila, jakož i peněz (dále jen „movité věci“),

• 1. hospodářských a jiných zvířat

• a) požárem,

• b) výbuchem,

• c) bleskem,

• d) vichřicí,

• e) povodní nebo záplavou,

• f) krupobitím,

• g) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem),

• h) sesouváním nebo zřícením lavin,

• i) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci.

(2) Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení věcí uvedených v odstavci 1, k nimž došlo v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.

(3) Živelní pojištění se vztahuje též na poškození nebo zničení

• a) staveb tíhou sněhu nebo námrazy,

• b) přadných rostlin, brambor, nařasené vinné révy a jejího matečného materiálu, zeleniny (s výjimkou zeleniny přezimované) a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve mrazem v době od 21. března do 20. června,

• c) ozimých obilnin a ozimých směsek, ozimé řepky a podsevů víceletých pícnin vyzimováním způsobeným vymrznutím, nadměrným mokrem nebo suchem, prudkými rozdíly teplot, vyhladověním nebo chorobami a rostlinnými i živočišnými škůdci v době od 1. října do 30. dubna následujícího roku (dále jen „vyzimování“).

§ 4

Pojištění hospodářských zvířat

(1) Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich uhynutí, na utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči^2) (dále jen „veterinář“) nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu

• a) velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy^3) (dále jen „nákaza“), ať proto, že hospodářské zvíře bylo nákazou nemocné nebo z nákazy podezřelé;

• b) jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době od zjištění takového onemocnění do konce lhůty, kterou ozdravovací plán stanovil na jeho zdolání, nejpozději však do 18 měsíců v chovu, ve kterém se toto onemocnění nevyskytlo nebo bylo utlumeno natolik, že za posledních 12 měsíců nezpůsobilo uhynutí, utracení nebo nutnou porážku hospodářského zvířete, a jde-li o chov prasat a drůbeže, ve kterém bylo onemocnění infekčního nebo parazitárního původu prohlášeno za zdolané^4);

• c) hromadné otravy jedem nebo hromadného onemocnění způsobeného jinou látkou škodlivou zdraví,^5) pokud nebyly způsobeny krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná již při prvním podání, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii zvířat;

• d) prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost;

• e) poškození způsobeného

• 1. při nařízené imunizaci proti nákazám, při úkonech pro diagnostické účely, při odčervování, při kastraci a inseminaci, prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odborně způsobilými veterinárními pracovníky nebo odbornými pracovníky plemenářských organizací, a za stejných podmínek i při tlumení poruch reprodukce hospodářských zvířat,

• 1. v přímé souvislosti se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací,

• 1. zasažením hospodářského zvířete elektrickým proudem nebo přerušením jeho dodávky, které zemědělská organizace nezavinila.

(2) Toto pojištění se dále vztahuje

• a) na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete podezřelého z nákazy nebo z nakažení nákazou, jakož i na poražení nebo na utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud bylo nařízeno orgánem uvedeným v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy;

• b) na poražení skotu, prasat, ovcí a koz provedené do 12 měsíců od onemocněni nákazou v důsledku trvalé ztráty plodnosti nebo užitkovosti způsobené tímto onemocněním;

• c) na nutnou porážku dojnice pro akutní nakažlivý zánět mléčné žlázy, ověřený laboratorním vyšetřením nebo veterinárním vyšetřením provedeným na jatkách.

(3) Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž došlo tím, že

• a) hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a)

• b) plemenné hospodářské zvíře následkem onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit potomstvo způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo z plemenitby vyřazeno.

§ 5

Pojištění úrody

(1) Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně (odstavec 3.)

• a) jablek, hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod, malin, mandlí a ořechů (dále jen „ovoce“), pěstovaných zemědělskou organizací, u níž výtěžek sklizně ovoce uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskou organizací, kterou příslušná zemědělská správa při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářsko specializaci,

• b) chmele a jeho matečného materiálu a tabáku, pěstovaných zemědělskou organizací, jestliže k jeho snížení došlo následkem zničení nebo snížení množství nebo zhoršení jakosti úrody ovoce, chmele a jeho matečného materiálu nebo tabáku jakoukoliv událostí, která postihla

• 1. úrodu ovoce od 1. ledna do ukončení sklizně příslušného roku.

• 1. úrodu chmele a jeho matečného materiálu a tabáku od ukončení jedné sklizně do ukončení další sklizně nebo od jejich výsadby do ukončení sklizně v běžném roce.

Sklizní chmele a tabáku se pro účely této vyhlášky rozumí sebrání úrody a její předání odběrateli nebo uložení do vlastního skladu.

(2) Pojištění úrody se nevztahuje na snížení pojištěného výtěžku, k němuž došlo

• a) nesprávným obděláváním, ošetřováním nebo sklizní,

• b) činností jiné organizace, která, jestliže ji lze zjistit, odpovídá za škody způsobené touto činností zemědělské organizaci podle zvláštních předpisů.

(3) Pojištěným výtěžkem podle odstavce 1 je

• a) hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů ovoce vyjádřená v ceně, uvedené ve výrobně finančním plánu zemědělské organizace pro příslušný rok (dále jen „plánovaná realizační cena“), a jestliže tento druh ovoce neplánovala, ve stálé zúčtovací ceně;^9)

• b) hodnota sklizně chmele a tabáku z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně a určená podle průměrné hektarové sklizně, které zemědělská organizace dosáhla za posledních pět let, a jestliže chmel nebo tabák v tomto období nepěstovala, podle průměrné hektarové sklizně, které dosáhla za dobu kratší, nejméně však za dobu tří let v posledním pětiletí; v ostatních případech je pojištěným výtěžkem hodnota plánovaného množství jeho sklizně z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně po příslušný rok.

ČÁST DRUHÁ

POJISTNÉ ZA ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ

§ 6

Podklady pro stanovení pojistného

(1) Podkladem pro stanovení pojistného je:

• a) u staveb jejích pořizovací cena, a jde-li o stavby nedokončené, náklady vynaložené na stavby budované ve vlastní režii, v částkách uvedených v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků s připočtením poloviny jejich rozpočtové hodnoty připadající na kalendářní rok;

• b) u plodin hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů plodin vyjádřená v ceně, kterou v rozmezí nákupních cen^6) určí zemědělská organizace s přihlédnutím ke svým výrobním podmínkám u jednotlivých druhů plodin pro příslušný rok a k realizační ceně, kterou u nich docílila v předešlém roce, a jestliže příslušný druh plodiny v předešlém roce nepěstovala, s přihlédnutím k realizační ceně docílené jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami; není-li pro některý druh plodin nákupní cena vyhlášena, použije se místo ní stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, použije se částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky;

• c) u zásob z vlastní výroby jejich hodnota vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách;

• d) u movitých věcí jejich pořizovací cena;

• e) u hospodářských zvířat hodnota hrubé živočišné produkce plánované na příslušný rok, a jde-li o plemeníky chované k odběru semene, s připočtením souhrnu jejich hodnot podle zařazení v plemenné knize k 1. lednu příslušného roku;

• f) u ovoce, chmelu a tabáku jejich pojištěný výtěžek [§ 5 odst. 3).

(2) Plánované množství sklizně jednotlivých druhů plodin [odstavec 1 písm. b)], plánovaná množství sklizně jednotlivých druhů ovoce a hodnota plánovaného množství sklizně chmele a tabáku [odstavec 1 písm. f)], plánovaná hodnota hrubé živočišné produkce [odstavec 1 písm. e) ] a rozpočtová hodnota nedokončených staveb [odstavec 1 písm. a)] se zjišťují z výrobně finančního plánu zemědělská organizace na příslušný rok. Pořizovací cena staveb, částka nákladů vynaložených na nedokončené stavby budované ve vlastní režii, uvedená v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků [odstavec 1 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace [odstavec 1 písm. c)] a pořizovací cena movitých věcí [odstavec 1 písm. d)] se zjišťují z účetnictví zemědělské organizace podle stavu k 1. lednu roku, na který se stanoví pojistné. Skutečně osázená výměra a dosažené hektarové sklizně u chmelu a tabáku se zjišťují z výkaznictví zemědělské organizace.

(3) Je-li zemědělská organizace zřízena v průběhu roku, zjišťují se podklady pro stanovení pojistného ke dni vzniku organizace.

(4) Změní-li zemědělská organizace po zjištění údajů podle předchozích odstavců plánovanou výměru víceletých pícnin pěstovaných na semeno, je povinna tuto změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 8 dnů, písemně ohlásit pojišťovně za účelem úpravy pojistného.

§ 7

Sazby pojistného

Pojistné na kalendářní rok činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle § 6:

	Kčs
a) za stavby [§ 6 odst. 1 písm. a)]
— obytné a školní	0,06
— senážní a silážní věže, hydroglobusy a vodárenské věže	0,10
— nedokončené a ostatní	0,12
b) za plodiny [§ 6 odst. 1 písm. b)]
— obilniny	3,—
— luskoviny	3,40
— olejniny a přadné rostliny	3,80
— okopaniny kromě raných brambor a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve	2,10
— léčivé a kořeninové rostliny	3,30
— zelenina, rané brambory a semenice krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve	4,30
— vinná réva	12,—
— pícniny na orné půdě a pícniny na semen o	3,—
— ostatní pícniny	1,—
c) za zásoby a movité věci [§ 6 odst. 1 písm. c) a d )]	0,18
d) za hospodářská zvířata [§ 6 odst. 1 písm. e)]
— skot, jednokopytníci, ovce, kozy, kožešinová zvířata, králíci, včely a ryby	1,60
— prasata	1,90
— hrabavá a vodní drůbež	1,80
e) za ovoce [§ 6 odst. 1 písm. f)]
— meruňky	20,—
— mandle a ořechy	16,—
— broskve, třešně, višně, jablka, hrušky, švestky a ryngle	12,—
— angrešt, rybíz, jahody a maliny	10,—
f) za chmel a tabák [§ 6 odst. 1 písm. f)]
— chmel	9,—
— matečný materiál chmele	5,—
— tabák	10,—

§ 8

Výpočet a placení pojistného

(1) Pojistné vypočte pojišťovna vždy na kalendářní rok. Pro zemědělskou organizaci zřízenou během roku, se pojistné vypočte na dobu od jejího vzniku do konce kalendářního roku.

(2) Pojistné je splatné ve třech splátkách, a to 20 % do 31. května, dalších 30 % do 31. srpna a zbývajících 50 % do 30. listopadu příslušného roku.

(3) Je-li zemědělská organizace v prodlení s placením pojistného, je povinna zaplatit pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti pojistného; poplatek menší než 100 Kčs se neplatí.

ČÁST TŘETÍ

PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY

Oddíl 1

Vznik práva na plnění pojišťovny

§ 9

(1) Postihne-li majetek zemědělské organizace událost uvedená v § 3 až 5 (dále jen „pojistná událost“), vznikne zemědělské organizaci právo na plnění pojišťovny ve výši určené podle oddílu 2 této částí za podmínek stanovených dále pro jednotlivé druhy zákonného pojištění.

(2) Podmínkou vzniku práva na plnění z důvodu poškození nebo zničení plodiny v živelním pojištěni je, že zemědělská organizace

• a) oznámila pojišťovně pojistnou událost nejpozději 3 dny před zaorávkou plodiny zničené nebo natolik poškozené, že je nutno zcela nebo zčásti ji zaorat, a že provedla nový osev nebo sadbu, byla-li takto pojistnou události postižena plodina v době, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly;

• b) oznámila pojišťovně pojistnou událost, které se netýká ustanovení pod písmenem a), nej později před ukončením sklizně, a jde-li o vyzimování, do konce května příslušného roku.

(3) Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění hospodářských zvířat je, že zemědělská organizace

• a) předložila pojišťovně potvrzení veterinárního asanačního ústavu nebo veterinářem vystavené osvědčení o převzetí, popřípadě o neškodném odstranění těla zvířete, které v důsledku pojistné události uhynulo nebo bylo utraceno;

• b) vyžádala odborné ošetření hospodářského zvířete, jehož se plnění týká, mělo-li být podle veterinárních předpisů takto ošetřeno;

• c) předložila pojišťovně o příčině pojistné události osvědčení vystavené veterinářem na podkladě výsledků dostupných vyšetřovacích metod nebo epizootologických šetření, pokud pojistná událost nenastala následkem zasažení hospodářského zvířete elektrickým proudem.

(4) Podmínkou práva na plnění z pojištění úrody je, že zemědělská organizace

• a) ohlásila pojišťovně okolnosti, které nastaly v době od 1. ledna do ukončení sklizně ovoce, pokud by mohly mít \liv na snížení pojištěného výtěžků,

• b) při uplatnění nároku předložila pojišťovně potvrzení příslušné zemědělské správy, že na pozemcích, kde ovoce pěstuje, provedla opatření uložená jí předpisy o ochraně rostlinné výroby nebo na jejich základě příslušným orgánem a že sklizeň ovoce dokončila v souladu s agrotechnickými zásadami,

• c) oznámila pojišťovně zaorávku tabáku nejpozději 3 dny předem a v případě jeho zničení provedla novou sadbu, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly.

Oddíl 2

Výše plnění pojišťovny

• 1. Stavby

§ 10

Byla li pojistnou událostí poškozena nebo zničena stavba, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřížení této stavby, sníženou podle stupně jejího opotřebení nebo jiného znehodnocení z doby před pojistnou událostí. Od takto určené částky odečte pojišťovna cenu zbytků poškozených nebo zničených částí stavby.

§ 11

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se staveb, na které vzniklo zemědělské organizaci právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.

• 1. Plodiny

§ 12

(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena plodina v době od vysetí osiva nebo vysázení sadby do ukončení sklizně, postupuje pojišťovna při určování výše plnění podle těchto zásad:

• a) za součinnosti zemědělské organizace zjisti podle stavu kultury před pojistnou událostí v procentech rozsah poškození plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném;

• b) vypočte výnos z tohoto pozemku podle jeho hektarové vyměry a hektarového výnosu plánovaného zemědělskou organizací pro příslušný druh plodiny; neplánovala-li zemědělská organizace výnos tohoto druhu plodiny, provede se výpočet podle hektarového výnosu plánovaného jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami;

• c) z vypočteného výnosu stanoví úbytek množství plodiny stejným procentem, jakým byl určen rozsah jejího poškození;

• d) zjištěný úbytek množství vyjádří v ceně, za které se podle § 6 odst. 1 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za příslušný druh plodiny. Jestliže postižená plodina nebyla uvedena v plánu, použije se pro výpočet plnění stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, použije se částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.

(2) Částku zjištěnou podle odstavce 1 vyplatí pojišťovna po odečtení obvyklých nákladů na ošetřování, sklízení a další zpracování postižené plodiny, které již nebylo nutno vynaložit.