Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství

ČÁST PRVNÍ

Ukládání pokut organizacím

§ 1

Obecná ustanovení

Okresní národní výbory^1) ukládají pokuty organizacím, které

• a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),

• b) vypustí odpadní vody^2) do povrchových vod, podzemních vod nebo do veřejné kanalizace bez povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním nebo v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),

• c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodícími vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám“),

• d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci nebo odeberou vodu z veřejného vodovodu v rozporu s úpravou podle § 30 odst. 3 nebo odst. 4 vodního zákona (dále jen „nedovolený odběr vod“),

• e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, zákonem o státní správě ve vodním hospodářství nebo podle nich uložené jinak, než je uvedeno pod písmeny a) až d) (dále jen „jiné povinnosti“).

§ 2

Pokuty za nedovolené užití vod

(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 1,— Kčs za 1 m^3 nedovoleně užitých povrchových vod a celkového množství těchto vod.

(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7,— Kčs za 1 m^3 nedovoleně užitých podzemních vod a celkového množství těchto vod.

(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 5000,— Kčs.

§ 3

Pokuty za nedovolená vypouštění vod

(1) Výše pokut ukládaných v případech uvedených v § 1 písm. b) se stanoví podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroba") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě zpracovávaných nebo vyráběných v jedné kampani.

(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s technickými jednotkami výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“) uvedených v příloze tohoto nařízení.

(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.

(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku a celkového množství technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň; u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích se stanoví takto:

(5) Je-li týž druh výroby v jedné organizaci rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, v nichž byla voda nedovoleně vypouštěna.

(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto nařízení. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen tehdy, jestliže jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7) Vodohospodářský orgán může snížit vypočtenou pokutu,

• a) udržuje-li organizace řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod,

• b) prokáže-li organizace, že jde o zcela výjimečný případ a že ani při vynaložení veškerého úsilí nemohla zabránit znečištění.

(8) Vypočtená pokuta se v případě podle odstavce 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění; orgán ukládající pokutu určí, který ukazatel znečištění je rozhodující. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.

§ 4

Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám

(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám se stanoví ve výši od 3000,— Kčs do 500 000,— Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání s vodou došlo, a k tomu, jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Při posouzení závažnosti znečištění nebo ohrožení se přihlíží zejména ke škodlivosti a množství škodlivé látky, ke škodlivým následkům, k možnostem jejich odstranění, k vlivu na povrchové vody nebo na zásoby podzemních vod a k možnostem jejich dalšího využití.

§ 5

Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace a za nedovolený odběr vod

(1) Pokuta se stanoví za poškození

• a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši 30 000,— Kčs,

• b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši 10 000,— Kčs,

• c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši 500,— Kčs,

• d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši 1000,— Kčs.

(2) Za nedovolený odběr vod se pokuta stanoví ve výši pětinásobku příslušné sazby vodného, počítaného za množství neoprávněně odebrané vody, nejméně však ve výši 1000,— Kčs.

§ 6

Pokuty za porušení jiných povinností

(1) Pokuta za porušení jiných povinností podle § 1 písm. e) se stanoví ve výši od 500,— v Kčs do 100 000,— Kčs podle závažnosti porušení povinností.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky způsobilo, popřípadě mohlo porušení povinností způsobit, k okolnostem, za nichž byly povinnosti porušeny, a jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následku.

(3) Pokuta podle odstavce 1 se neuloží, byly-li současně porušeny povinnosti, za něž se ukládá pokuta podle § 1 písm. a) až d).

§ 7

Pokuty za opakované porušení povinností

Poruší-li organizace v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoli povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto nařízení, uloží se další pokuta ve výši dvojnásobku sazby. Je-li pokuta stanovena rozpětím, zvyšuje se nejvyšší a nejnižší hranice na dvojnásobek; částky nejnižších pokut podle § 2, § 3 odst. 4 a podle § 5 odst. 2 se zvyšují na dvojnásobek.

§ 8

Nejvyšší hranice pokuty

Pokuta, i v případě zvýšení podle § 7, může činit nejvýše 1 000 000,— Kčs.

ČÁST DRUHÁ

Ukládání pokut pracovníkům organizací

§ 9

Okresní národní výbory ukládají pokuty i pracovníkům organizací, kteří porušení povinností organizací uvedených v § 1 zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin. Pokuta může činit nejvýše trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka.^3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k míře zavinění a k rozsahu způsobené škody.

ČÁST TŘETÍ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 10

Pokuta je splatná do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena.

§ 11

Řízení o uložení pokuty nelze zahájit po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán o skutečnostech podle § 1 dověděl, nejdéle však po uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.

§ 12

Při ukládání pokuty podle § 7 se pokuty uložené podle vládní vyhlášky č. 120/1966 Sb., o ukládání pokut za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto nařízení.

§ 13

Zrušuje se vládní vyhláška č. 120/1966 Sb., o ukládání pokut za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním. Řízení o uložení pokuty zahájené podle této vyhlášky před účinností tohoto nařízení dokončí orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný, podle předchozích předpisů.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

§ 14

Dr. Colotka v. r.

Příloha k nařízení vlády SSR č. 31/1975 Sb.

Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií

^1) § 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

^2) § 22 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^3) § 275 zákoníku práce.