Zákon o úpravách soustavy odvodů a daní organizací

Čl. I

Odvody do státního rozpočtu a příspěvek na sociální zabezpečení

Zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 se vypouští ustanovení písm. c).

• 1. V § 2 odst. 1 se nahrazuje tečka za ustanovením písm. n) středníkem a připojuje se ustanovení písm. o), které zní:

• „o) hospodářské organizace s mezinárodní účastí se sídlem v Československé socialistické republice a pobočky hospodářských organizací s mezinárodní účastí zřízené na území Československé socialistické republiky, pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se.“.

• 1. § 2 odst. 2, 3 a 4 zní:

„(2) Odvod z jmění provádějí organizace uvedené v odstavci 1 pod písm. a), b), j), k), l) a m) s výjimkami uvedenými v odstavci 3.

(3) Odvod z jmění neprovádějí:

• a) hornické organizace, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetické organizace zapojené do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenské organizace zabývající se převážně výrobou, rozvodem, přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizace Československých automobilových opraven, organizace geologického průzkumu, organizace Vodní zdroje a zřídelní organizace;

• b) generální ředitelství, pokud více než polovina podřízených organizací nepodléhá odvodu z jmění;

• c) státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.

(4) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí organizace uvedené v odstavci 1 a státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.“.

• 1. § 4 odst. 2 zní:

„(2) Vláda Československé socialistické republiky může určit organizace provádějící zahraniční obchodní činnost, u nichž se do základu pro odvod ze zisku nezahrnují hospodářské výsledky z dohodnutých cen a ze zahraničních přímých obchodních nákladů. Z těchto hospodářských výsledků se provádí odvod do státního rozpočtu na základě podmínek, které stanoví federální ministerstvo financí podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky.“.

• 1. § 4 odst. 3 zní:

„(3) U státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, se bilanční zisk nezvyšuje o připočitatelné položky a nesnižuje o odpočitatelné položky.“.

• 1. V § 4 se vypouští odstavec 4.

• 1. § 5 včetně nadpisu zní:

㤠5

Připočitatelné položky

(1) Připočitatelnými položkami jsou:

• a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy, do nákladů zahrnuté příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není organizace povinna podle právních předpisů, bezúplatná věnování, a dále částky, o které organizace překročila závazné limity nákladů stanovené ve schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda Československé socialistické republiky;^*)

• b) vratky odvodu z jmění, popřípadě daně z pozemků;

• c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

(2) Připočitatelnými položkami jsou dále tyto položky účtované v nákladech organizace:

• a) rozdíl, o který jsou placené pokuty a penále vyšší než přijaté;

• b) přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod;

• c) poplatky za znečisťování ovzduší včetně přirážky;

• d) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností.“.

• 1. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Odpočitatelné položky

Odpočitatelnými položkami jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku organizace:

• a) zaplacený odvod z jmění;

• b) zaplacená daň z pozemků;

• c) rozdíl, o který jsou přijaté pokuty a penále vyšší než placené;

• d) částky přijaté od jiné organizace se sídlem v Československé socialistické republice z prostředků, které již byly podrobeny odvodu ze zisku nebo obdobné dani, a položky podrobené již odvodu ze zisku u téže organizace, jsou-li součástí zisku;

• e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

Součástí uvedených odpočitatelných položek není penále související s těmito položkami.“.

• 1. § 7 včetně nadpisu zní:

㤠7

Sazba odvodu

(1) Sazba odvodu ze zisku činí 70 % ze základu odvodu (§ 4) s těmito odchylkami:

• a) 50 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem a přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizací geologického průzkumu, organizací Vodní zdroje, zřídelních organizací, organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, organizací potravinářského průmyslu a u generálních ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací provádí odvod ze zisku podle této sazby nebo podle sazby uvedené pod písmenem e);

• b) 60 % u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o);

• c) 75 % u organizací zahraničního obchodu;

• d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami;

• e) u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, státních projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny, státních odbytových a zásobovacích organizací, hospodářských organizací státních lázní, státních organizací veřejné automobilové dopravy, státních hospodářských organizací v oblasti kultury a u státních hospodářských organizací civilního letectví

při rentabilitě %	%
do 5	25,-
nad 5 do 15	25,- + 2,- à
nad 15 do 18	45,- + 1,7 à
nad 18 do 23	50,1 + 1,3 à
nad 23 do 28	56,6 + 1,- à
nad 28 do 33	61,6 + 0,8 à
nad 33 do 40	65,6 + 0,6 à
nad 40 do 50	69,8 + 0,4 à
nad 50 do 56	73,8 + 0,2 à
nad 56	75,-.

(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. e) se vypočítává jako poměr bilančního zisku zvýšeného o připočitatelnou položku podle § 5 odst. 1 písm. a) k nákladům celkem, sníženým o částku, o kterou byl zvýšen bilanční zisk [§ 5 odst. 1 písm. a)], a to s přesností na setiny.

(3) Činitel „à“ se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.“.

• 1. § 8 zní:

„Má-li organizace příjmy ze zdrojů v cizině, může si z odvodu ze zisku odečíst v cizině zaplacenou obdobnou daň nebo odvod, avšak nejvýše do částky odvodu ze zisku připadajícího na uvedené příjmy podle tohoto zákona.“.

• 1. § 10 odst. 1 zní:

„(1) Jmění organizace tvoří:

• a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav oprávek k základním prostředkům a investicím v používání, stav fondu výstavby a fondu drobných podnikových investic;

• b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace, kromě fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu technického rozvoje. U tuzemských akciových společností tvoří jmění též splacený akciový kapitál.“.

• 1. V § 10 odst. 2 písm. a) poslední věta za č. 6 zní:

„zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění organizace ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, zvýšená o podíl oprávek připadajících na tyto základní prostředky;“.

• 1. V § 10 se vypouští odstavec 3.

• 1. § 11 včetně nadpisu zní:

㤠11

Sazba odvodu

Sazba odvodu z jmění činí 3 % ze základu odvodu; u organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, u Československé námořní plavby, Incheby a u Brněnských veletrhů a výstav činí sazba 2 %.“.

• 1. Část III včetně nadpisu zní:

„ČÁST III

MAXIMÁLNÍ VÝŠE ODVODŮ

§ 14

(1) Úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění může činit nejvýše 85 % základu odvodu ze zisku (§ 4) zvýšeného o odvod z jmění.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a d).

§ 15

Úprava maximální výše odvodů podle § 14 se provede snížením odvodu ze zisku. Pokud tuto úpravu nelze provést snížením odvodu ze zisku, sníží se odvod z jmění.“.

• 1. § 16 odst. 1 zní:

„(1) Základem příspěvku na sociální zabezpečení je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela ze státního rozpočtu jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě mu na roveň postaveným, a o odměny podle předpisů o autorském právu zúčtované k výplatě v běžném roce.*) Sazba příspěvku činí 20 % ze základu s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3.“.

• 1. § 16 odst. 4 zní:

„(4) Příspěvek na sociální zabezpečení zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.^**) Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů organizace.“.

• 1. V § 18 odst. 1 se vypouštějí ustanovení písm. e) a g).

• 1. § 18 odst. 1 písm. f) zní:

• „f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný z fondu odměn;“

• 1. § 26 včetně nadpisu zní:

㤠26

Placení odvodů

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy, a to:

• a) na odvod ze zisku s výjimkami stanovenými v odstavcích 2 až 4 takto:

• 1. v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti,

• 1. počínaje únorem se výše zálohy na běžný měsíc vypočítá z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím měsíci, sníženého o jednu dvanáctinu plánovaného odvodu z jmění na běžný rok a upraveného o jednu dvanáctinu položek uvedených v § 5 odst. 1 písm. c) a v § 6 písm. e) plánovaných na běžný rok. Je-li takto vypočtená záloha na běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná v předcházejícím měsíci, zúčtuje organizace rozdíl při placení zálohy na běžný měsíc,

• 1. po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte organizace, kolik činí odvod ze zisku ze základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl, o který je vypočtená odvodová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na odvod ze zisku, zúčtuje organizace s měsíční zálohou na tento odvod v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost organizace může být přeplatek zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen;

• b) na odvod z jmění ve výši jedné dvanáctiny roční odvodové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění, který se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;

• c) na příspěvek na sociální zabezpečení ve výši jedné dvanáctiny plánované roční povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí provádí se úprava odvodu podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období jako u odvodu ze zisku [písmeno a) č. 3].

Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.

(2) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je 500 000 Kčs až 1 000 000 Kčs, platí zálohy čtvrtletně, a to ze základu dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí.

(3) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je nižší než 500 000 Kčs, neprovádí zálohy na odvod ze zisku; organizace, u níž je plánována ztráta, neprovádí zálohy na odvod z jmění; odvody zaplatí při ročním vyúčtování odvodů.

(4) Federální ministerstvo financí může stanovit způsob placení záloh na odvod ze zisku a na odvod z jmění organizacemi, u nichž dochází ke snížení odvodové povinnosti podle § 14, 15 a 36.

(5) Organizace je povinna předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů nejpozději do 29. ledna běžného roku výpočet plánované roční povinnosti jednotlivých odvodů.

(6) Orgán vykonávající správu odvodů může na žádost organizace stanovit zálohy jinak.

(7) Jestliže odvody vypočtené ve vyúčtování jsou vyšší než zaplacené zálohy na ně, a to s přihlédnutím k § 14, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování (§ 22 odst. 1). Jestliže uvedené odvody jsou nižší než zaplacené zálohy na ně, zúčtuje se přeplatek na zálohy odvodů v běžném roce nebo se na žádost organizace vrátí.

(8) Jestliže odvod vypočtený organizací ve vyúčtování je nižší než odvod stanovený platebním výměrem, je organizace povinna zaplatit rozdíl nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(9) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v předpisech o řízení ve věcech daní a poplatků*) platí pro všechny organizace podléhající odvodům; použije se obdobně při úhradě dlužných částek z účtu i u ostatních peněžních ústavů.“.

• 1. § 30 včetně nadpisu zní:

㤠30

Řízení

(1) Pro řízení ve věcech odvodů platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků,^**) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou si vyhradit, u kterých organizací budou povolovat odklad placení, popřípadě splátky odvodů a záloh na ně.

(3) Orgán vykonávající správu odvodů může organizacím uvedeným v § 2 odst. 1 písm. o) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 21 odst. 1), odvodové období (§ 21 odst. 2) a odchylnou lhůtu pro podání vyúčtování odvodů (§ 22 odst. 1).“.

• 1. § 32 odst. 1 písm. b) zní:

• „b) snížit pro organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) sazbu odvodu ze zisku nebo je od tohoto odvodu osvobodit, popřípadě upravit základ příspěvku na sociální zabezpečení.“.

• 1. V § 32 odst. 2 se v první větě za slova „řízené orgány federace“ vkládají slova „a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o),“.

• 1. V § 32 odst. 2 se vypouštějí ustanovení písm. a) a e).

• 1. § 33 odst. 1 zní:

„(1) Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem způsob a podrobnosti provádění odvodových, popřípadě daňových povinností při sdružování finančních prostředků organizací.“.

• 1. V § 33 odst. 2 se v první větě za slova „řízené orgány federace“ vkládají slova „a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o),“.

• 1. § 33 odst. 2 písm. a) zní:

• „a) po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) činit opatření k zajištění vzájemnosti a k zjednodušení vybírání odvodů;“.

• 1. § 33 odst. 2 písm. c) zní:

• „c) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby se odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění prováděl za výrobní hospodářskou jednotku, kterou tvoří několik hospodářských organizací, jako celek, a aby jejich plátcem bylo generální ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení. V případě, že organizace řízené orgány republik se nacházejí na území obou republik, vydává povolení ministerstvo financí té republiky, v níž je sídlo výrobní hospodářské jednotky; k vydání povolení v těchto případech je třeba dohody s ministerstvem financí a příslušným ústředním orgánem republiky, na jejímž území není sídlo výrobní hospodářské jednotky;“.

• 1. § 33 odst. 2 písm. d) zní:

• „d) v rámci experimentů schválených příslušnou vládou, zaměřených na zvýšení zájmu na lepším využívání výrobních fondů, snížit nebo zvýšit odvod z jmění až o 30 %;“.

• 1. § 35 zní:

㤠35

Federální ministerstvo financí stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podrobnosti k § 2, 4 až 7, 10, 14, 15, 22, 23, 26, 27, 30 a 36 tohoto zákona.“.

• 1. § 36 zní:

㤠36

U organizací, u nichž se uplatní ustanovení části III zákona, se do konce odvodového období roku 1980 snižuje úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění (§ 14 odst. 1) o částku přídělů fondům hmotné zainteresovanosti stanovených podle normativů,^*) která převyšuje 15 % základu odvodu ze zisku zvýšeného o odvod z jmění.“.

• 1. § 37 zní:

㤠37

Výnos odvodů podle § 1 písm. a) a b) a příspěvku na sociální zabezpečení plyne od organizací řízených orgány federace a od organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) do státního rozpočtu federace.“.

Čl. II

Důchodová daň a příspěvek na sociální zabezpečení

Zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, zákona č. 142/1975 Sb., o státním rozpočtu československé federace na rok 1976, a ve znění zákona č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 včetně nadpisu zní:

㤠1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravuje

• a) důchodová daň (daň ze zisku),