Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Vědecká hodnost kandidáta věd

(1) Vědecká hodnost kandidáta věd vyjadřuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci, prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky (§ 5 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek (§ 9) a po úspěšné veřejné obhajobě kandidátské disertační práce (dále jen „kandidátská disertace“) před komisí pro obhajoby kandidátských disertací (§ 3).

(3) Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle § 5 odst. 3 zákona bez vykonání kandidátských zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí pro obhajoby kandidátských disertací obhájí společenský význam svých vědeckých prací (§ 31 až 34).

§ 2

Vědecká hodnost doktora věd

(1) Vědecká hodnost doktora věd vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost (§ 6 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost doktora věd se uděluje po úspěšné veřejné obhajobě doktorské disertační práce (dále jen „doktorská disertace“) před komisí pro obhajoby doktorských disertací (§ 4).

(3) O povolení obhajoby doktorské disertace mohou žádat kandidáti věd, profesoři vysokých škol (dále jen „profesoři“) nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,^1) výjimečně s předchozím souhlasem České komise pro vědecké hodnosti i jiní uchazeči, pokud splňují stanovené podmínky.

§ 3

Komise pro obhajoby kandidátských disertací

(1) Komise pro obhajoby kandidátských disertací zřizují na základě oprávnění uděleného Českou komisí pro vědecké hodnosti:

• a) vědecká kolegia Československé akademie věd,

• b) vědecké rady vysokých škol a fakult,

zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů. Tyto orgány jmenují předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. O zřízení a o složení komise jsou povinny informovat Českou komisi pro vědecké hodnosti.

(2) Česká komise pro vědecké hodnosti při udělení oprávnění podle odstavce 1 zároveň určí, které vědecké orgány jsou oprávněny zřizovat komise samostatně a které společně.

(3) Česká komise pro vědecké hodnosti může v jednotlivých odůvodněných případech udělit právo zřídit komisi pro obhajoby kandidátských disertací též jinému orgánu, než je uveden v odstavci 1, popřípadě může sama tuto komisi zřídit.

(4) Česká komise pro vědecké hodnosti může ze závažných důvodů odejmout orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 oprávnění zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(5) Při zřizování komise pro obhajoby kandidátských disertací určí orgán, který má oprávnění komisi pro obhajoby zřídit, organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

(6) Komise pro obhajoby kandidátských disertací jsou nejméně sedmičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři, vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I, nebo kandidáti věd. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost.

(7) V komisi pro obhajoby kandidátských disertací musí být alespoň dva členové komise doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Česká komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

(8) Orgán, který komisi pro obhajoby kandidátských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(9) Stálé komise pro obhajoby kandidátských disertací se zřizují na dobu pěti let; nebyla-li však zřízena na období dalších pěti let nová komise, zůstává v činnosti komise dosavadní.

(10) V odůvodněných případech, zejména vyžaduje-li toho povaha disertace, lze zřídit podle zásad v odstavcích 6 a 7 komisi jen pro jednotlivou obhajobu.

§ 4

Komise pro obhajoby doktorských disertací

(1) Komise pro obhajoby doktorských disertací zřizuje Česká komise pro vědecké hodnosti a Slovenská komise pro vědecké hodnosti^2) zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů a jmenuje předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. Předseda komise určí organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

(2) Komise pro obhajoby doktorských disertací jsou nejméně devítičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) V komisi pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové komise doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Česká komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit z této zásady výjimku.

(4) Orgán, který komisi pro obhajoby doktorských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(5) Stálé komise pro obhajoby doktorských disertací se zřizují na dobu pěti let; nebyla-li však zřízena na období dalších pěti let nová komise, zůstává v činnosti komise dosavadní.

§ 5

Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti

(1) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

• a) prezídium Československé akademie věd, konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí, která působí při Československé akademii věd;

• b) vědecká rada vysoké školy, konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí, která působí při vysoké škole;

• c) vědecké kolegium Československé akademie věd, konala-li se obhajoba kandidátské disertace nebo obhajoba veřejnou vědeckou rozpravou před komisí jím zřízenou;

• e) vědecká rada vysoké školy nebo vědecká rada fakulty, konala-li se obhajoba kandidátské disertace nebo obhajoba veřejnou vědeckou rozpravou před komisí jimi zřízenou.

(2) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti kandidáta věd jsou povinny projednávat a hodnotit pravidelně nejméně jednou za rok výsledky obhajob kandidátských disertací konaných před komisemi, které tyto orgány zřídily. Přitom jsou povinny se zabývat zejména tematikou disertací a jejich přínosem pro společenskou praxi, úrovní autoreferátů (§ 16 až 18), kvalitou oponentských posudků (§ 24), úrovní obhajob, proporcionálním počtem obhajob v jednotlivých vědních oborech, jakož i dodržováním právních předpisů.

(4) Výsledky obhajob doktorských disertací v České socialistické republice projednává a hodnotí pravidelně nejméně jednou za rok Česká komise pro vědecké hodnosti.

§ 6

Náležitosti kandidátské a doktorské disertace

(1) Téma kandidátské a doktorské disertace má být společensky závažné, spjaté zpravidla se širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu a má vycházet z potřeb rozvoje národního hospodářství, vědy, kultury, bezpečnosti nebo obrany země.

(2) Kandidátské a doktorské disertace se člení na tyto části:

• a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace a odborné literatury, jež se zabývá zkoumanými otázkami,

• b) cíl disertace,

• c) zvolené metody zpracování,

• d) výsledky disertace s uvedením nových poznatků,

• e) konkrétní závěry pro realizaci ve společenské praxi nebo pro další rozvoj vědy.

(3) Kandidátská a doktorská disertace (dále jen „disertace“) se předkládá k obhajobě v českém nebo slovenském jazyku. Uchazeči mohou se souhlasem komise pro obhajoby disertaci předložit v některém z těchto jazyků: anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském.

(4) Kandidátská disertace musí být vytištěna, jiným způsobem rozmnožena nebo napsána na stroji a svázána. Jako kandidátskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor prací (publikovaných článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod.), jestliže takový soubor osvědčuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci podle § 1 odst. 1.

(5) Doktorská disertace musí být vydána tiskem (publikována), a to buď celá, nebo její zkrácené znění, které obsahuje podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být však doktorská disertace předložena v plném znění. Jako doktorskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud splňuje požadavek zvlášť vysoké vědecké kvalifikace podle § 2 odst. 1. Součástí tohoto souboru mohou být publikované monografie nebo studie publikované ve vědeckých nebo odborných časopisech a sbornících, které byly rozmnoženy typograficky nebo jiným obdobným způsobem, jakož i publikované texty referátů přednesených na vědeckých konferencích, sjezdech, sympoziích a seminářích v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

(6) Podmínka publikace doktorské disertace je splněna také tehdy, jestliže disertace byla celá nebo její zkrácené znění vydána v Československé socialistické republice nebo v zahraničí tiskem v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

(7) Předkládá-li uchazeč k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, jíž je spoluautorem, musí být v disertaci vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Zároveň musí připojit prohlášení spoluautorů, v němž oni potvrdí autorství uchazeče u označených částí a zhodnotí jeho podíl na celkovém zpracování.

(8) K souboru prací podle odstavce 4 a 5 je třeba přiložit výtah obsahující nejdůležitější nové vědecké poznatky uchazeče.

(9) V disertaci musí být přesně a konkrétně uvedena použitá literatura a jiné prameny, z nichž uchazeč vycházel nebo na něž reagoval.

(10) Rozsah disertace napsané na stroji nemá přesahovat zpravidla u kandidátské disertace 150 stran a u doktorské disertace 300 stran. Kresby, schémata, seznamy literatury a jiné přílohy se do počtu stran disertace nezahrnují. Disertace z oboru společenských věd může mít rozsah nejvýše o 30 % větší. Jednotný soubor publikovaných prací předkládaný k obhajobě není rozsahem omezen.

(11) Disertace musí vyhovovat po stránce jazykové i po stránce vnější úpravy. Jednotlivé listy disertace musí být pevně spojeny a na titulní stránce musí být uvedeno, kde byla vypracována a kdy byla dokončena.

(12) Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nesplňuje podmínky nebo nemá náležitosti podle odstavců 1 až 11, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

§ 7

Vynálezy, objevy a práce na vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení

(1) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vynález nebo objev, jestliže je výsledkem samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, jestliže bylo k němu Úřadem pro vynálezy a objevy vydáno autorské osvědčení (na vynález) nebo diplom (na objev)^3) a jestliže splňuje podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vědecký rozbor o vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení, jestliže jde o výsledky samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, kterého je uchazeč členem, mají-li originální objevný charakter a splňují podmínky stanovené pro dosažení hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

§ 8

Učebnice

(1) Učebnice pro vysoké školy může být předložena k obhajobě tehdy, jestliže obsahuje původní vědecké výsledky a splňuje podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Učebnice pro školy poskytující základní a střední vzdělání může být předložena k obhajobě jako součást kandidátské disertace za účelem získání vědecké hodnosti kandidáta pedagogických věd ve vědním oboru teorie vyučování příslušného předmětu.

(3) Učební texty, vyučovací pomůcky, skripta, slovníky a jiné pedagogické pomůcky nelze předložit k obhajobě.

ČÁST DRUHÁ

KANDIDÁTSKÉ ZKOUŠKY UCHAZEČŮ V SAMOSTATNÉ VĚDECKÉ PŘÍPRAVĚ

§ 9

Konání kandidátských zkoušek

(1) Předepsané zkoušky, které uchazeč úspěšně vykonal v průběhu vědecké výchovy, mají povahu kandidátských zkoušek.^4)

(2) Uchazeči v samostatné vědecké přípravě, který nebyl zařazen ve vědecké výchově, může povolit vykonání kandidátských zkoušek komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(3) Kandidátské zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě tvoří:

• a) zkouška odborná,

• b) zkoušky ze dvou světových jazyků, kterými jsou: angličtina, francouzština, němčina, ruština, španělština.

(4) Komise pro obhajoby kandidátských disertací může povolit vykonání kandidátských zkoušek také studentům vysokých škol v rámci diferencovaného studia. Pro vykonání zkoušky odborné se však vyžaduje předcházející souhlas děkana fakulty, popřípadě rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty.

(5) O obsahu kandidátských zkoušek, způsobu konání a délce jejich trvání, o místě konání, složení zkušebních komisí pro jednotlivé kandidátské zkoušky, rozhodování zkušebních komisí o výsledcích kandidátských zkoušek a jejich opakování platí obdobně ustanovení předpisů o zkouškách ve vědecké výchově.^5) Přitom úkoly školícího pracoviště (jeho vedoucího) plní předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(6) Pokud uchazeč v samostatné vědecké přípravě již vykonal kandidátské zkoušky nebo některou z nich ve stejném vědním oboru v průběhu vědecké výchovy podle příslušných předpisů nebo v rámci diferencovaného studia na vysoké škole, nekoná zkoušky, popřípadě zkoušku znovu, pokud neskončila doba jejich platnosti (§ 14).

Žádost o povolení kandidátských zkoušek

§ 10

(1) Žádost o povolení kandidátských zkoušek podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací; této komisi postoupí organizace žádost k projednání.

(2) Není-li zřízena věcně příslušná komise nebo je-li zřejmé, že připravovaná kandidátská disertace má hraniční mezioborovou povahu nebo je z vědního oboru, který není uveden v seznamu České komise pro vědecké hodnosti, podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost o povolení kandidátských zkoušek u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací v některém příbuzném vědním oboru.

§ 11

(1) K žádosti o povolení kandidátských zkoušek připojí uchazeč v samostatné vědecké přípravě tyto doklady:

• a) osvědčení o státním občanství nebo čestné prohlášení, že je československým státním občanem; cizinci průkaz o cizí státní příslušnosti,

• b) doklad o úspěšném zakončení vysokoškolského studia (diplom); studenti vysokých škol v diferencovaném studiu předloží doklad podle § 9 odst. 4,

• c) potvrzení o zaměstnání a funkčním zařazení,

• d) stručný životopis,

• e) seznam publikovaných i nepublikovaných vědeckých prací, vynálezů a objevů, popřípadě posudky o nich od příslušných vědeckých institucí,

• f) tematický nástin připravované kandidátské disertace v rozsahu postačujícím pro vymezení zkoušky odborné.

(2) Podává-li uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost organizaci, k níž je v pracovním poměru, nepřipojuje doklady, které této organizaci již dříve předložil.

§ 13

Povolení kandidátských zkoušek

(1) O žádosti uchazeče v samostatné vědecké přípravě o povolení kandidátských zkoušek rozhoduje komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(2) Patří-li připravovaná kandidátská disertace do vědního oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby kandidátských disertací, rozhodne o žádosti tato komise, a jsou-li splněny podmínky stanovené v § 7 zákona a náležitosti podle § 11 a 12, žádosti vyhoví. Předseda komise po projednání s uchazečem určí mu další podrobnosti týkající se kandidátských zkoušek.

(3) Nemá-li žádost náležitosti podle § 11 a 12, komise pro obhajoby kandidátských disertací postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

(4) Nejsou-li splněny stanovené podmínky, komise pro obhajoby kandidátských disertací žádost zamítne.

(5) Nenáleží-li připravovaná kandidátská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby kandidátských disertací, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem organizaci, při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací, anebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací ve vědním oboru, do něhož disertace podstatně zasahuje.

(6) Jestliže má připravovaná disertace hraniční mezioborovou povahu (§ 20) nebo bude-li žádost podána podle § 10 odst. 2, rozhodne o povolení kandidátských zkoušek a o dalších opatřeních orgán uvedený v odstavci 5, jestliže náleží do jeho pravomoci zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací pro všechny vědní obory, do nichž disertace zasahuje; jinak žádost postoupí se svým vyjádřením České komisi pro vědecké hodnosti.

(7) V případě, že žádost o povolení kandidátských zkoušek podle odstavců 5 a 6 byla podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, zřídí se pro tuto obhajobu komise podle ustanovení § 19 anebo 20 a o žádosti rozhodne tato komise.

§ 14

Osvobození od kandidátských zkoušek a doba jejich platnosti

(1) Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací (§ 3 odst. 1), může osvobodit:

• a) od zkoušky odborné uchazeče v samostatné vědecké přípravě, zejména z praxe, který má už zpracovanou kandidátskou disertaci na aktuální téma, jestliže prokázal svou odbornou tvůrčí činností, že má znalosti vyžadované u zkoušky odborné,

• b) od zkoušky z jazyků uchazeče v samostatné vědecké přípravě, který prokázal, že vykonal státní zkoušku z příslušného jazyka nebo prokázal, že tento jazyk je jeho mateřským jazykem, nebo prokázal, že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím. Zkoušku z příslušného jazyka nekoná také uchazeč, pro něhož je příslušný jazyk předmětem zkoušky odborné.

(3) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek podle odstavce 1 a žádost o povolení obhajoby kandidátské disertace může uchazeč v samostatné vědecké přípravě spojit v jedno podání, které bude projednáno současně.

(4) Zkouška odborná platí šest let. Doba jejich platnosti se počítá od vykonání zkoušky do dne podání žádosti o povolení obhajoby kandidátské disertace. Doba platnosti těchto zkoušek nemůže být prodloužena. Doba platnosti zkoušky z jazyků není omezena.

(5) Pro cizince platí, pokud jde o zkoušky z jazyků, zvláštní úprava.

ČÁST TŘETÍ