Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vytěžování silničních nákladních vozidel

§ 1

(1) Organizace, která vlastním jménem provádí dopravu (dále jen „provozovatel dopravy“), smí nákladním vozidlem o užitečné hmotnosti 1,5 t a vyšší (dále jen „vozidlo“) provést na vzdálenost přesahující v jednom směru 50 km dopravu jen,

• a) je-li vozidlo v obou směrech jízdy vytíženo nákladem, a to valníkové vozidlo nejméně na 70 %, sklápěčkové a univerzální skříňové vozidlo na 55 % své užitečné hmotnosti nebo ložného prostoru, nebo

• b) nebylo-li docíleno obousměrného vytížení vozidla ani postupem stanoveným v § 3 a 4.

(2) Přepravu nákladů mezi místy (územními obvody) určenými a oznámenými krajským národním výborem v Přepravním a tarifním věstníku smějí provádět jen organizace Československé státní automobilové dopravy.

§ 2

Tato vyhláška se nevztahuje na

• a) přepravy prováděné speciálními nebo speciálně upravenými vozidly,

• b) přepravy nutné k odvrácení bezprostředního ohrožení života nebo zdraví lidí,

• c) přepravy prováděné organizacemi Československé státní automobilové dopravy v přepravních systémech,

• d) opakující se přepravy věcí z téhož místa do různých míst určené oblasti (rozvoz) a z různých míst určené oblasti do téhož místa (svoz) podle dohodnutého nebo stanoveného časového plánu; příslušné ústřední orgány jsou povinny zajišťovat koordinaci těchto přeprav,

• e) přepravy prováděné v nákladní taxislužbě,

• f) přepravu živých zvířat, věcí podléhajících rychlé zkáze, jejichž záruční doba nedosahuje tří dnů ode dne výroby, a zemědělských výrobků z prvovýroby,

• g) přepravy mezinárodní;

• h) přepravy vozidly sloužícími výhradně ke zkušebním účelům; řidič je povinen předložit kontrolním orgánům osvědčení oprávněné organizace,

• i) jízdy vozidel do opraven a z opraven,

• j) přepravy nákladů při provádění údržby dálnic, silnic a místních komunikací, a při provádění údržby železničních tratí a železničních zařízení,

• k) přepravy prováděné podle § 56 zákona a přepravy prováděné k účelům civilní obrany a Svazem pro spolupráci s armádou při plnění jeho úkolů,

• l) přepravy uskutečněné z příkazu národního výboru. ^1)

• m) přepravy výbušin, přepravy potravinářského zboží a přepravy věcí, které z hlediska hygienických a veterinárních předpisů vyžadují před provedením další přepravy speciální vyčistění nebo desinfekci vozidla,

• n) jízdu vozidla delší než 50 km provedenou mezi místem vykládky a místem další nakládky, pokud podíl této vzdálenosti na celkové vzdálenosti ujeté vozidlem v obou směrech nepřesáhne 20 %.

§ 3

(1) Provozovatel dopravy, který hodlá provést vozidlem dopravu na vzdálenost přesahující v jednom směru 50 km, při níž nejsou splněny podmínky stanovené v § 1 odst. 1 písm. a) oznámí tuto dopravu organizaci, která z pověření krajského národního výboru provádí zprostředkování silničních přeprav (dále jen „vytěžovací místo“).

(2) Oznámení o dopravě podle odstavce 1 se podává vytěžovacímu místu, v jehož obvodu činnosti je místo výjezdu vozidla, a to tak, aby vytěžovacímu místu došlo nejpozději do 10. hodiny druhého pracovního dne přede dnem, kdy má být doprava uskutečněna.

(3) V oznámení uvede provozovatel dopravy zejména

• a) druh, typ, užitečnou hmotnost, státní poznávací značku a vybavení vozidla, jímž má být doprava uskutečněna,

• b) druh, hmotnost a rozměry nákladu a druh obalu,

• c) místo a způsob nakládky a vykládky, adresu odesilatele a příjemce,

• d) možnost manipulace s přívěsy a návěsy,

• e) den, kdy má být doprava uskutečněna a předpokládaný den zpětné jízdy,

• f) bankovní spojení plátce,

• g) případné důvody, pro které musí dopravu provést vozidlem, které má ve správě, vlastnictví nebo užívání.

§ 4

(1) Vytěžovací místo oznámí provozovateli dopravy, který učinil oznámení podle § 3 odst. 1 až 3, jakým způsobem bude vozidlo vytíženo a další potřebné údaje. Oznámení učiní tak, aby provozovateli dopravy došlo nejpozději do 10. hodiny pracovního dne předcházejícího dni, kdy má být přeprava uskutečněna.

(2) Provozovatel dopravy je povinen převzít k přepravě náklad zprostředkovaný mu k vytížení vozidla. Provozovatel dopravy smí náklad odmítnout jen

• a) jsou-li splněny podmínky pro odmítnutí přepravy stanovené silničním přepravním řádem,

• b) brání-li přepravě zprostředkovaného nákladu jiné předpisy ^3), nebo jestliže by vozidlo nebo náklad mohly být jeho přepravou poškozeny nebo nadměrně znečištěny,

• c) jestliže přeprava zprostředkovaného nákladu vyžaduje použití vozidla zvlášť vybaveného nebo zvláštní odbornosti pracovníků, které provozovatel dopravy nemůže pro požadovanou přepravu poskytnout,

• d) je-li místo nakládky nebo vykládky zprostředkovaného nákladu mimo obce, v nichž je místo výjezdu vozidla, místo nakládky nebo místo vykládky nákladu vozidla a znamenalo by současně převzetí zprostředkovaného nákladu prodloužení dopravní cesty o více než 15 % v jednom směru.

(3) Nemůže-li vytěžovací místo zabezpečit vytížení vozidla ve lhůtě stanovené v odstavci 1, oznámí provozovateli dopravy údaje o tom, že vzalo jeho oznámení do evidence, a další potřebné dispozice.

(4) Před započetím jízdy musí provozovatel dopravy v záznamu o provozu vozidla zaznamenat údaje oznámené mu vytěžovacím místem.

§ 5

(1) Provozovatel dopravy, který převezme k přepravě náklad zprostředkovaný vytěžovacím místem, má z hlediska provedení přepravy postavení veřejného dopravce. ^5)

(2) Pro přepravy uskutečněné podle této vyhlášky platí silniční přepravní řád, ^6) s výjimkou ustanovení o objednávání přepravy.

§ 6

(1) Nemá-li organizace přepravu nákladu zajištěnu vozidlem, které má ve správě, vlastnictví nebo užívání, ani vozidlem oprávněného dopravce (dále jen „držitel nákladu“), a jde-li o náklad, který má být přepraven na vzdálenost přesahující v jednom směru 50 km a který může být využit pro vytížení jiného vozidla, oznámí potřebu přepravy nejbližšímu vytěžovacímu místu.

(2) Oznámení přepravy podle odstavce 1 se podává vytěžovacímu místu, v jehož obvodu činnosti se náklad nachází tak, aby mu došlo nejpozději do 10. hodiny druhého pracovního dne přede dnem, kdy má být přeprava uskutečněna. V oznámení uvede držitel nákladu údaje stanovené v § 3 odst. 3 písm. b) až f).

(3) Vytěžovací místo zprostředkuje provedení přepravy nákladů přednostně návěsovými a přívěsovými soupravami. Vytěžovací místo oznámí nejpozději do 12. hodiny pracovního dne předcházejícího dni provedení přepravy držiteli nákladu, kdy a kterým vozidlem bude náklad přepraven nebo, že nemůže zabezpečit přepravu ohlášeného nákladu v požadovaném termínu a dohodne s ním další dispozice.

(4) Držitel nákladu je povinen odevzdat náklad k přepravě jen řidiči vozidla, kterým se má podle oznámení vytěžovacího místa přeprava uskutečnit; odmítnout odevzdání nákladu smí jen tehdy, jestliže vozidlo, jímž má být přeprava provedena, nevyhovuje podmínkám stanoveným silničním přepravním řádem.

§ 7

Oznámení podle této vyhlášky lze učinit písemně, dálnopisem, telegraficky, telefonicky nebo ústně. Telegrafické, telefonické a ústní oznámení musí být na požádání účastníka dodatečně potvrzeno písemně.

§ 8

(1) Pokud řidič vozidla neobdrží náklad, který by měl být podle dispozic vytěžovacího místa vozidlem přepraven, obrátí se na místní nebo nejbližší nácestné vytěžovací místo, které podle možnosti zabezpečí náhradní vytížení vozidla.

(2) V záznamu o provozu vozidla řidič zaznamená z jakého důvodu nebyla původní přeprava uskutečněna a údaje o zajištění náhradní přepravy.

§ 9

Silniční nákladní dopravu zprostředkovanou vytěžovacím místem lze provádět bez povolení orgánu státní správy předepsaného v § 25 odst. 2 zákona.

§ 10

(1) Vytěžovací místo účtuje za výkony provedené ve prospěch provozovatele dopravy a držitele nákladu náhradu ve výši stanovené podle příslušných cenových předpisů.

(2) Odřekne-li držitel nákladu přepravu oznámenou vytěžovacímu místu nebo nepřipraví-li včas náklad nebo jeho naložení nebo vyložení, je povinen nahradit vytěžovacímu místu výdaje, které mu vznikly v souvislosti s marnou přípravou přepravy nebo s jejím zdržením; provozovateli dopravy zaplatí příplatek za marnou jízdu, popřípadě příplatek za čekání vozidla do doby naložení podle tarifu silniční nákladní dopravy pro vnitrostátní přepravu. Příplatek za marnou jízdu popřípadě za čekání zaplatí provozovateli dopravy rovněž držitel nákladu nebo příjemce, kteří nevydají nebo nepřevezmou zásilku v době a za podmínek stanovených silničním přepravním řádem. ^7)

(3) Neprovede-li provozovatel dopravy přepravu zprostředkovanou vytěžovacím místem, je povinen nahradit vytěžovacímu místu a držiteli nákladu výdaje, které vznikly přípravou nákladu k přepravě.

§ 11

Jde-li o nepředvídanou přepravu, kterou je nutno provést bez průtahu proto, že jinak by byl bezprostředně ohrožen chod výroby nebo činnosti organizace nebo zásobování obyvatelstva, neplatí ustanovení § 1 za podmínky, že provozovatel dopravy v těchto případech oznámí vytěžovacímu místu provedení přepravy před její realizací. Musí-li být přeprava započata mimo pracovní dobu vytěžovacího místa, učiní provozovatel dopravy oznámení dodatečně nejbližší následující pracovní den. Neodkladnost a nutnost přepravy potvrdí před započetím jízdy v záznamu o provozu vozidla vedoucí organizace nebo jeho zástupce nebo pracovník zmocněný k tomu vedoucím organizace.

§ 12

Do 31. 12. 1981 se ustanovení vyhlášky vztahují jen na vozidla o užitečné hmotnosti 2,1 tuny a vyšší.

§ 13

(1) Výjimky z § 1 této vyhlášky lze povolit ze závažných důvodů nejvýše na dobu jednoho roku. Výjimky povoluje příslušný ústřední orgán státní správy republiky ve věcech dopravy,^8) popřípadě orgán státní správy jím pověřený.

(2) Provozovatelé dopravy jsou povinni mít doklad o výjimce v každém vozidle, na které se vztahuje, a řidič je povinen předložit jej na vyzvání oprávněným orgánům.

§ 14

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 141/1976 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

^1) § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.

^3) Např. vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, sdělení ministerstva zdravotnictví o vydání směrnic poř. č. 10/1954 Sb., o hygienických a protiepidemických požadavcích při skladování a dopravě poživatin, reg. v částce č. 102/1954 Ú. l.

^4) Nedojde-li k dohodě a provozovatel dopravy nemá dostatečné důvody, pro které musí oznámenou přepravu provést sám a nesouhlasí-li s návrhem vytěžovacího místa, navrhne vytěžovací místo národnímu výboru, aby uložil tomuto provozovateli dopravy omezit provoz vozidel podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 68/1979 Sb.

^5) § 12 zákona č. 68/1979 Sb. § 168 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., (ve znění uveřejněném pod č. 37/1971 Sb.).

^6) Vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

^7) § 50 vyhlášky č. 133/1964 Sb.

^8) Zákon Slovenské národní rady č. 33/1971 Sb., o stanovení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy v působnosti Slovenské socialistické republiky. Zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy.