Zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1981 - 1985 (zákon o sedmém pětiletém plánu)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ CÍLE A ÚKOLY SEDMÉHO PĚTILETÉHO PLÁNU

§ 1

Tento zákon stanoví základní cíle a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1981-1985 (dále jen „sedmý pětiletý plán“) a rozhodující podmínky pro jeho realizaci jako závaznou směrnici pro řídící činnost vlády Československé socialistické republiky, vlád republik, ústředních a jiných orgánů Československé socialistické republiky a republik a pro hospodářskou činnost socialistických organizací.

§ 2

Stěžejním cílem sedmého pětiletého plánu, vycházejícím z hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa, je i při podstatně obtížnějších vnějších a vnitřních podmínkách udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální jistoty, a to v souladu s výsledky, kterých bude dosaženo v rozvoji národního hospodářství.

§ 3

K dosažení tohoto cíle a k posílení socialistického státu se stanoví tyto základní úkoly:

• a) vytvářet podmínky pro postupný růst tempa společenské výroby a pro dynamickou rovnováhu v průběhu let sedmé pětiletky prosazením výrazné intenzifikace ekonomiky, efektivnosti a kvality veškeré práce, vhodnými strukturálními změnami a maximálním využitím výsledků vědeckotechnického rozvoje,

• b) vytvářet podmínky pro růst národního důchodu o 2–2,6 % ročně a jeho přírůstek krýt přírůstkem společenské produktivity práce zhruba z 90–95 %; dosáhnout předstihu růstu vytvářeného národního důchodu před jeho užitím,

• c) při tvorbě a užití společenského produktu a národního důchodu počítat s výraznějším předstihem růstu vývozu před dovozem, s úsporným vynakládáním prostředků pro výrobní spotřebu, zejména u dovážených surovin, materiálů a výrobků, s přiměřeným (ve vztahu k tvorbě zdrojů) uspokojováním společenské a osobní spotřeby obyvatelstva a s hospodárným používáním prostředků na investice a zásoby; snižovat podíl akumulace na vytvořeném národním důchodu proti předchozím létům,

• d) zabezpečovat další prohlubování účasti Československé socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce, zejména se státy Rady vzájemné hospodářské pomoci a zvláště se Svazem sovětských socialistických republik,

• e) účinněji využívat socialistické ekonomické integrace, specializace, kooperace a vědeckotechnické spolupráce tak, aby přispěly k růstu technické úrovně výroby, produktivity práce, zvýšení sériovosti a efektivnosti a ke snížení energetické a materiálové náročnosti,

• f) zvýšit exportní výkonnost československé ekonomiky, snížit její dovozní náročnost a prosadit pružnější přizpůsobení výroby i zahraničního obchodu požadavkům světových trhů; vytvářet podmínky pro zvýšení výměny zboží v zahraničním obchodě o 35–40 % v zahraničních cenách,

• g) pokračovat v řešení klíčových problémů jednotné československé ekonomiky a orientovat tímto směrem i rozvoj České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky při rychlejší hospodářské dynamice ve Slovenské socialistické republice a v zájmu zvyšování jejího podílu na tvorbě celostátních zdrojů; optimálně využívat přírodní a ekonomické podmínky rozvoje, zejména výrobně technickou základnu a přírůstek počtu práceschopného obyvatelstva,

• h) zabezpečovat obranyschopnost země a dále ji upevňovat,

• ch) soustavně zvyšovat účinnost řízení a plánování národního hospodářství a na všech stupních cílevědomě reagovat na měnící se věcné podmínky a předpoklady; k tomu důsledně využívat a dále rozvíjet opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

§ 4

K realizaci úkolů v růstu efektivnosti národního hospodářství a kvality veškeré práce a v prosazování hospodárnosti ve všech odvětvích národního hospodářství se stanoví zejména:

• a) zabezpečit trvalý růst produktivity práce v průmyslu, stavebnictví a zemědělství, uplatňovat progresívní výkonové normy a soustavně zvyšovat výkonnost v nevýrobní sféře; podstatně lépe využívat existujících zdrojů pracovních sil a zlepšit současnou strukturu zaměstnanosti,

• b) dosáhnout rozhodného obratu v intenzitě využívání základních a oběžných prostředků, zejména zásob,

• c) prosazovat vyšší využívání základních prostředků, úspornost a racionalizaci celého procesu investování, snížení rozestavěnosti, zmenšení počtu současně prováděných staveb, omezení rozsahu zahajování staveb a zkrácení lhůt výstavby; uplatňovat, zejména ve zpracovatelském průmyslu, investičně nenáročné, rychle návratné, modernizační a racionalizační akce,

• d) účinněji přizpůsobovat výrobně technickou základnu a strukturu výroby požadavkům progresívních změn a potřebám v užití produkce,

• e) podstatně zvýšit kvalitu a technickou úroveň výrobků, zejména jejich užitkové a estetické vlastnosti a spolehlivost; zavádět náročné normy kvality výrobků a realizovat opatření k efektivnímu uplatňování nových technologií ve výrobě a službách,

• f) racionálně využívat přírodní zdroje, zejména zemědělský a lesní půdní fond a vodu, v souladu s danými možnostmi a potřebami,

• g) mobilizovat a využívat rezervy ve všech oblastech výroby, služeb a spotřeby.

§ 5

K dosažení vyšších úspor, zhodnocování a hospodárnějšího využívání všech druhů paliv a energie, surovin a materiálů a ke snížení materiálové náročnosti společenské výroby se stanoví zejména:

• a) dosáhnout v letech 1981–1985 v národním hospodářství minimálně 2 % průměrných ročních úspor a zhodnocování paliv a energie a 4,5–5 % ročních úspor a zhodnocování kovů ve výrobě a zvýšit využití kovového odpadu a ostatních druhotných surovin proti současnému stavu; přitom postupovat v souladu se státními cílovými programy racionalizace spotřeby paliv a energie a racionalizace spotřeby kovů a využívat k tomu i zavádění nových vysoce hospodárných technologií výroby,

• b) soustavně zavádět a zpevňovat normy spotřeby paliv a energií, surovin a materiálů a uplatňovat je v plánování, bilancování, při kontrole plnění plánu a v řízení na všech stupních v přímé odpovědnosti odvětvových ústředních orgánů.

§ 6

K podstatnému zvýšení technicko-ekonomické úrovně výroby a k rychlému uplatňování výsledků cílevědomého zaměření vědy a techniky se stanoví:

• a) soustředit výzkumné a vývojové kapacity na řešení nejdůležitějších úkolů ekonomiky s cílem urychlit práce a podstatně zvýšit efekty z realizace jejich výsledků ve společenské praxi; přitom dosáhnout podstatně vyššího podílu nových výrobků s vysokými technicko-ekonomickými parametry a přispět tak ke zvýšení rentabilního vývozu na světové trhy a k lepšímu uspokojování požadavků vnitřního trhu,

• b) bezodkladně realizovat výsledky práce vědeckotechnického rozvoje ve výrobě a v ostatní společenské praxi, a to přednostní orientací na řešení a zavádění nových výrobků a technologií s minimálními nároky na palivo–energetické, surovinové, materiálové, investiční a devizové zdroje.

§ 7

V reprodukci základních prostředků se stanoví:

• a) účinně využívat základní prostředky a uskutečňovat jejich řádnou údržbu a opravy,

• b) novou investiční výstavbu realizovat s maximální úsporností vkládaných prostředků a řešit jí pouze nejnaléhavější potřeby rozvoje národního hospodářství; nezvyšovat v jednotlivých letech sedmé pětiletky rozsah investic nad současně dosahovaný objem s tím, že průměrný roční objem investic nepřesáhne výši 135 až 150 mld Kčs,

• c) orientovat investiční výstavbu především na akce zajišťující zvýšení efektivního vývozu a zamezování ekonomicky neodůvodněného dovozu, na program racionalizace spotřeby paliv a energie a na nezbytný rozvoj jejich zdrojů, na modernizaci, na akce pro vyšší využití kapacit, úspor surovin a materiálů, zejména kovů a úspor pracovních sil, na realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje a na zvýšení soběstačnosti ve spotřebě potravin; zaměřit se na včasné uvádění kapacit do provozu a zkracování lhůt výstavby,

• d) nezahajovat investorsky a projektově nepřipravené stavby, zvyšovat hospodárnost urbanistického, architektonického a technického řešení projektů; více využívat typových podkladů a opakovatelných projektů.

§ 8

V rozvoji průmyslové a stavební výroby se stanoví:

• a) prvořadou pozornost v rozvoji průmyslové výroby věnovat struktuře výroby a jejímu užití; prosadit podstatné zvýšení hospodárnosti, kvality a technické úrovně výrobků, snížit energetickou a materiálovou náročnost vyráběné produkce a lépe zhodnocovat suroviny, včetně surovin domácího původu a druhotné surovinové zdroje; celkový objem průmyslové výroby zvýšit v průběhu sedmé pětiletky o 14–18 %, z toho v České socialistické republice o 12 až 16 % a v Slovenské socialistické republice o 18 až 23 %,

• b) zajistit další zvýšení produktivity práce ve všech průmyslových odvětvích, zejména zdokonalováním organizace výroby, práce a řízení, lepším využíváním a dalším zvyšováním technického vybavení práce, prohlubováním zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce, rozvojem socialistického soutěžení, rušením zastaralých a nevyhovujících výrob a dalšími intenzifikačními faktory,

• c) koncentrací pracovních sil do moderních kapacit dosáhnout jejich lepšího využití vyšší směnností,

• d) vytvářet předpoklady pro těžbu uhlí a lignitu v roce 1985 v rozsahu 125–128 mil. tun; rozhodující podíl přírůstku elektrické energie zajistit výrobou v jaderných elektrárnách,

• e) ve výrobě kovů podstatně zlepšit kvalitu a sortimentní skladbu zvyšováním podílu ušlechtilých ocelí a efektivních druhů hutních výrobků,

• f) ve struktuře průmyslové výroby posilovat úlohu strojírenství; dosáhnout růstu strojírenské výroby o 28–33 %, z toho v elektrotechnickém průmyslu o 36–42 % při rychlejším rozvoji elektroniky a kompletačních oborů ovlivňujících růst technické úrovně a kvality produkce a oborů zajišťujících realizaci státních cílových programů; lépe uspokojovat potřeby v náhradních dílech,

• g) rozvoj chemické výroby soustředit na obory kvalifikované chemie; účinnými opatřeními zabezpečovat v potřebném rozsahu snížení spotřeby ropných produktů,

• h) lépe využívat dřevní hmotu v národním hospodářství; zvýšit výrobu v dřevozpracujícím průmyslu o 22–25 %,

• ch) rozvoj lehkého průmyslu zaměřit na zvyšování kvality a technické úrovně výrobků, intenzívnější inovaci sortimentu a zásobování vnitřního trhu novinkami a luxusními výrobky; výrobu lehkého průmyslu zvýšit v sedmé pětiletce o 12 až 15 %,

• i) rozvoj stavební výroby a její strukturu podřídit potřebám investiční výstavby, oprav a údržby a zabezpečit dokončování staveb a finální dodávky; stavební kapacity koncentrovat na rozhodující stavby a do oblastí soustředěné investiční výstavby, zkvalitňovat a zefektivňovat technologii stavění, snižovat jeho energetickou náročnost a orientovat se na využití místních zdrojů stavebních materiálů.

§ 9

V rozvoji odvětví zabezpečujících výživu lidu se stanoví:

• 1. v rozvoji zemědělské výroby

• a) v období sedmé pětiletky zvýšit zemědělskou produkci proti šesté pětiletce zhruba o 7 až 10 %; pokračovat v intenzifikaci jednotlivých výrobních úseků při přednostním zvyšování rostlinné produkce,

• b) postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit celkovou soběstačnost ve výrobě potravin; k tomu vytvářet podmínky úsilím o harmonický rozvoj všech odvětví podílejících se na zabezpečování produkce potravin,

• c) v rostlinné výrobě plně využívat zemědělský půdní fond, zintenzívnit jeho ochranu a soustavně zvyšovat jeho úrodnost; zajistit přísný režim hospodaření s obilním fondem,

• d) živočišnou výrobu rozvíjet v souladu s reálnými možnostmi produkce krmiv a její přírůstek realizovat převážně rozvojem chovu skotu při zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat;

• 1. ve výrobě potravin

• a) dosáhnout ve všech oborech vysokého stupně zhodnocení surovin a vedlejších produktů,

• b) zkvalitnit výrobky a urychlit zavádění nových výrobků a inovací; zvýšit trvanlivost a nutriční hodnotu potravin,

• c) rozvíjet integrační vztahy mezi zemědělskou prvovýrobou, zpracovatelským průmyslem a obchodem;

• 1. v rozvoji a struktuře strojírenské a chemické výroby a v ostatních dodavatelských odvětvích zabezpečovat plánované potřeby zemědělství.

§ 10

V rozvoji lesního hospodářství se stanoví:

• a) zajistit předpoklady a podmínky pro další růst produkčních schopností a ostatních funkcí lesů a ochranu lesního fondu,

• b) těžbu dřeva provádět v souladu s produkčními schopnostmi lesů; zvýšit využití vytěžené dřevní hmoty, jakož i zhodnocení jejího odpadu.

§ 11

V rozvoji dopravy a spojů se stanoví:

• a) uspokojovat plynule, kvalitně a efektivně přepravní potřeby hospodářství i obyvatelstva,

• b) snížit přepravní náročnost společenské produkce především racionalizačními opatřeními u přepravců a odstraněním neefektivních kooperací a nehospodárných přeprav zboží,

• c) rozvíjet progresívní přepravní systémy a podstatně snížit energetickou náročnost všech druhů dopravy; vytvářet podmínky pro zvýšení objemu železniční dopravy o 5 % v průběhu sedmé pětiletky,

• d) pokračovat v automatizaci telefonního provozu, zkvalitnit a zvýšit úroveň všech služeb spojů pro obyvatelstvo i pro socialistické organizace a zvýšit jejich pohotovost.

§ 12

V rozvoji životní úrovně a zaměstnanosti se stanoví:

• a) upevňovat životní úroveň obyvatelstva v oblasti osobní i společenské spotřeby v souladu s výsledky růstu efektivnosti společenské výroby a zvyšování produktivity práce,

• b) ve vývoji mezd důsledně prosazovat závislost na výsledcích práce kolektivů a jednotlivců a jejich přínosu pro společnost; ve všech oblastech zvýšit důraz na stimulaci vysoké výkonnosti veškeré společenské práce,

• c) zlepšovat bytové podmínky obyvatelstva výstavbou nových bytů, obnovou a modernizací bytového fondu, lepší občanskou vybaveností a důraznou regulací odpadu bytů; k tomu orientovat i účast obyvatelstva; v letech 1981-1985 dokončit výstavbu 480–550 tisíc bytů,

• d) při zachování dosavadního okruhu bezplatně poskytovaných služeb dále zdokonalovat rozvinutý systém zdravotní a sociální péče, školskou a vzdělávací soustavu i péči o rozvoj kultury a tělovýchovy; v této oblasti zvýšit hospodárnost a účinněji využívat zdrojů pracovních sil,

• e) vývoj zaměstnanosti orientovat tak, aby bylo dosaženo dalšího zvýšení efektivnosti živé práce, a to zejména vytvořením systému zainteresovanosti a ekonomických podmínek pro racionálnější hospodaření se zdroji pracovních sil, modernizací a lepší organizací práce, zlepšením pracovní kázně a zvýšením úrovně řízení,

• f) zlepšovat životní prostředí, především v průmyslových oblastech a pečovat o čistotu vodních toků a ovzduší,

• g) za účasti odborových organizací zvyšovat péči o zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí a o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

• h) rozvíjet osvědčené formy péče o děti předškolního a školního věku, o rodiny s dětmi a o starší a invalidní občany,

• ch) zlepšit činnost vnitřního obchodu a placených služeb; zdokonalit spolupráci vnitřního obchodu a výroby, aby se pružněji reagovalo na uspokojování požadavků spotřebitelů.

ČÁST DRUHÁ

PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO REALIZACI SEDMÉHO PĚTILETÉHO PLÁNU

§ 13

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik

• a) zabezpečují ve své řídící činnosti konkretizaci základních cílů a úkolů stanovených tímto zákonem,

• b) upřesňují úkoly stanovené tímto zákonem a soustavně kontrolují jejich plnění,

• c) koordinují v rámci své působnosti podle předchozích ustanovení činnost orgánů státní správy a orgánů hospodářského řízení tak, aby úkoly stanovené tímto zákonem byly plněny optimálním způsobem a aby bylo dosaženo nejpříznivějších hospodářských výsledků,

• d) organizují práce na prováděcích (ročních) plánech tak, aby se zabezpečilo optimální plnění sedmého pětiletého plánu.

§ 14

(1) Orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za důslednou realizaci základních cílů a úkolů stanovených tímto zákonem, za stanovení konkrétních úkolů a povinností podřízeným orgánům a organizacím a za jejich soustavnou kontrolu a vyhodnocování.

(2) Hospodářské orgány a organizace jsou povinny aktivně a iniciativně hledat a uplatňovat nejúčinnější cesty, postupy a opatření při zabezpečování svých povinností a k tomuto účelu využívat i vstřícného plánování.

(3) Realizaci plánovaných cílů musí orgány podle odstavce 1 uskutečňovat při důsledném dodržení zásady proporcionálního vývoje mezi tvorbou a použitím zdrojů v souladu s dodržením závislosti každé organizace na výsledcích jejího hospodaření. Uplatnění tohoto principu budou organizace v součinnosti s orgány Revolučního odborového hnutí napomáhat především zdokonalením mzdové praxe a zkvalitňováním norem spotřeby živé a zhmotnělé práce, jakož i využíváním všech potenciálních rezerv.

§ 15

(1) Vláda Československé socialistické republiky, vlády republik, ústřední orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za soustavné zvyšování úrovně řídící a organizátorské práce a kontroly na všech stupních řízení; potřebnou pozornost věnují zvyšování kvality a autority plánu jako základního nástroje řízení a předpokladu zabezpečování růstu společenské efektivnosti a výsledných národohospodářských efektů. Orgány hospodářského řízení odpovídají zejména za to, že hospodářské plány budou účinným nástrojem uplatňování výsledků vědecko-technického rozvoje a že zabezpečí zvyšování kvality výroby, snižování energetické a materiálové náročnosti, zvyšování exportní schopnosti a vyšší využívání základních prostředků a pracovních sil.

(2) Dosažení základních cílů a úkolů sedmého pětiletého plánu musí orgány hospodářského řízení a organizace cílevědomě podporovat rozvíjením tvořivých schopností lidí, jejich společenskou angažovaností, vysokou aktivitou, iniciativou a odpovědností v práci, posílením pracovní a řídící disciplíny, organizováním dalšího rozmachu socialistického soutěžení v jeho nejrůznějších formách a rozvojem vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí; musí prohlubovat ve spolupráci s odborovými orgány účast pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů a na ostatní řídící a kontrolní činnosti.

(3) Orgány a organizace jsou povinny na všech stupních usilovat o snížení administrativní náročnosti řízení a o racionalizaci a snižování řídícího a správního aparátu při současném zvyšování jeho odborné kvalifikace a schopností a aktivity řídících kádrů.

(4) Všechny stupně řízení budou důsledně provádět kontrolu plnění sedmého pětiletého plánu a vytvářet podmínky pro jeho realizaci.

§ 16