Zákon České národní rady o vnitřním obchodě

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vnitřní obchod je odvětvím socialistické hospodářské soustavy, které aktivně zprostředkovává spojení mezi výrobou, popřípadě dovozem spotřebního zboží (dále jen „zboží“) a jeho rozdělováním a spotřebou; tím napomáhá k uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu a k vytváření podmínek socialistického způsobu života.

(2) Zákon vymezuje postavení a úkoly vnitřního obchodu v souladu s hospodářskou a sociální politikou Československé socialistické republiky a upravuje podmínky provozování obchodní činnosti ve vnitřním obchodě, jakož i práva a povinnosti orgánů, organizací a občanů na tomto úseku.

§ 2

Základní úkol vnitřního obchodu

(1) Základním úkolem vnitřního obchodu je zabezpečovat v souladu s národohospodářskými plány a jednotnou socialistickou obchodní politikou rozvoj plánovitého, hospodárného a plynulého uspokojování potřeb občanů prodejem zboží a poskytováním služeb podle tohoto zákona na vnitřním trhu.

(2) Za plnění tohoto základního úkolu odpovídají orgány, které řídí obchodní činnost a organizace, které ji provozují.

(3) Ostatní orgány a organizace, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu, jsou povinny vytvářet podmínky potřebné k plnění úkolu podle odstavce 1.

§ 3

Jednotná socialistická obchodní politika

Ve vnitřním obchodě se uplatňuje jednotná socialistická obchodní politika, jejíž zásady určuje ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“) ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, a krajskými národními výbory.

ČÁST DRUHÁ

OBCHODNÍ ČINNOST A PODMÍNKY JEJÍHO PROVOZOVÁNÍ

Oddíl 1

Obchodní činnost

§ 4

Vymezení pojmu

Obchodní činností se pro účely tohoto zákona rozumí provozování maloobchodní činnosti, poskytování obchodních služeb v souvislosti s maloobchodní činností, poskytování služeb veřejného stravování, ubytovacích služeb a služeb cestovních kanceláří, jakož i provozování velkoobchodní činnosti, pokud jsou uvedené činnosti provozovány na vnitřním trhu.

§ 5

Maloobchodní činnost

Maloobchodní činností se rozumí provozování prodeje, popřípadě obstarávání prodeje zboží občanům^1) a v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem též organizacím.

§ 6

Obchodní služby

Obchodními službami se rozumí služby související s maloobchodní činností, poskytované občanům k uspokojování jejich potřeb.

§ 7

Služby veřejného stravování

(1) Službami veřejného stravování se rozumí příprava a prodej jídel, polotovarů, nápojů, popřípadě doplňkový prodej zboží a poskytování služeb souvisejících s veřejným stravováním v odbytových střediscích veřejného stravování.

(2) Za služby veřejného stravování podle tohoto zákona se nepovažuje závodní stravování.^2)

§ 8

Ubytovací služby

Ubytovacími službami se rozumí poskytování přechodného ubytování a služeb s ním souvisejících veřejnosti v závodech a zařízeních k tomu určených za úplatu.

§ 9

Služby cestovních kanceláří

Službami cestovních kanceláří se rozumí poskytování služeb účastníkům cestovního ruchu, zejména organizování rekreačních, turistických, tematických a jiných zájezdů a pobytů, poskytování a zprostředkování dopravy účastníkům cestovního ruchu, zajišťování služeb veřejného stravování, ubytovacích, průvodcovských a dalších souvisejících služeb.

§ 10

Velkoobchodní činnost

(1) Velkoobchodní činností se rozumí zabezpečování dodávek zboží z výroby, popřípadě z dovozu za účelem řádného a plynulého zásobování maloobchodní nebo jiné obchodní činnosti, popřípadě jiných odběratelů.

(2) Za velkoobchodní činnost podle tohoto zákona se nepovažuje činnost odbytových a zásobovacích organizací, pokud zabezpečují materiálně technické zásobování organizací.

§ 11

Obchodní činnost se provozuje v prodejnách, v odbytových střediscích veřejného stravování, v závodech a zařízeních poskytujících ubytovací služby, v cestovních kancelářích, v objednávkových kancelářích obchodu palivy, u čerpadel pohonných hmot, popřípadě v dalších provozovnách, které provozují obchodní činnost (dále jen „prodejna nebo provozovna“); jejich rozmístění se uskutečňuje v souladu se zájmy řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování služeb.

§ 12

Podrobnější vymezení obsahu a rozsahu provozování obchodní činnosti upraví prováděcí předpis.

Oddíl 2

Oprávnění k provozování obchodní činnosti organizacemi

§ 13

Oprávnění k provozování obchodní činnosti

(1) Obchodní činnost mohou provozovat

• a) organizace, které mají obchodní činnost stanovenou jako předmět své činnosti nebo které ji mohou provozovat v rámci předmětu své činnosti,^2a)

• b) ostatní organizace jen, pokud jim bylo uděleno povolení, popřípadě jsou k tomu jinak oprávněny podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení zvláštních předpisů, pokud vyžadují k provozování některých obchodních činností zvláštní povolení,^3) zůstávají nedotčena.

Povolovací řízení

§ 14

(1) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu uděluje povolení k provozování služeb cestovních kanceláří.

(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, uděluje povolení k provozování obchodní činnosti místní národní výbor, v jehož územním obvodu bude obchodní činnost provozována.

§ 15

V zakládací listině, stanovách, ve statutu nebo v jiném aktu může být provozování služeb cestovních kanceláří jako předmět činnosti uvedeno jen na základě povolení uděleného ministerstvem obchodu a cestovního ruchu, pokud je toto povolení podle tohoto zákona třeba.

§ 19

Zánik oprávnění

(1) Orgán, který je příslušný podle § 14 udělit povolení k provozování obchodní činnosti,

• a) odejme toto povolení, jestliže bylo uděleno na podkladě nesprávných údajů uvedených organizací nebo, jestliže pominuly předpoklady, za kterých bylo uděleno anebo jestliže to vyžadují zájmy řádného a plynulého zásobování vnitřního obchodu nebo jiné důležité zájmy společnosti,

• b) může toto povolení odejmout nebo změnit, jestliže oprávněná organizace nevyužívá povolení bez zvláštního důvodu nebo porušuje povinnosti uložené jí podle tohoto zákona.

(2) Oprávnění k provozování obchodní činnosti zaniká

• a) zánikem oprávněné organizace,

• b) odnětím povolení podle odstavce 1,

• c) rozhodnutím, jímž byl orgánem státní správy příslušným k udělení povolení, vysloven souhlas s trvalým zastavením provozování obchodní činnosti, oznámeným organizací,

• d) uskutečněním jednorázové obchodní činnosti,

• e) uplynutím doby, na kterou bylo povolení uděleno.

Oddíl 3

Podmínky provozování obchodní činnosti

§ 20

(1) Organizace, která provozuje obchodní činnost, je povinna dodržovat podmínky stanovené tímto zákonem, prováděcími nebo zvláštními předpisy a podmínky stanovené v povolení k provozování obchodní činnosti, pokud takové povolení potřebuje; zejména je povinna

• a) provozovat obchodní činnost v souladu se zásadami jednotné socialistické obchodní politiky,

• b) dodržovat základní rozsah obchodní činnosti a zabezpečovat rovnoměrné uspokojování potřeb občanů a za tím účelem požadovat od dodavatelských organizací dostatečné množství zboží v potřebném sortimentu a v různých cenových polohách,

• c) pečovat všestranně o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické podmínky prodeje,

• d) navrhovat příslušnému místnímu národnímu výboru úpravu prodejní nebo provozní doby (dále jen „prodejní doba“) a stanovenou prodejní dobu dodržovat a seznámit s ní občany,

• e) dodržovat stanovené základní provozní a technické vybavení prodejen nebo provozoven, oborové normy o kategorizaci ubytovacích závodů a zařízení a odbytových středisek veřejného stravování,

• f) chránit zájmy občanů ve vnitřním obchodě a aktivně působit na rozvíjení socialistických vztahů mezi pracovníky zabezpečujícími obchodní činnost a občany, zejména vést tyto pracovníky k ochotě, poctivosti a aktivnímu zájmu o spokojenost občanů,

• g) dbát, aby pracovníci zabezpečující obchodní činnost, měli stanovenou kvalifikaci a splňovali ostatní požadavky kladené na pracovníky prodejen nebo provozoven.

(2) Podrobnější podmínky provozování obchodní činnosti upraví prováděcí předpis.

Oddíl 4

Stanovení prodejní doby

§ 21

(1) Prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách stanoví, popřípadě mění příslušné místní národní výbory na návrh organizace, oprávněné k provozování obchodní činnosti. Organizace je povinna návrh projednat s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí.

(2) Prodejní doba se stanoví, popřípadě mění ve shodě se společenským zájmem tak, aby občané měli možnost obstarat nákupy a služby v mimopracovní době a aby organizace provozující obchodní činnost účelně a hospodárně uspokojovala jejich potřeby na vnitřním trhu.

(3) Nepředloží-li organizace návrh na stanovení, popřípadě změnu prodejní doby prodejny nebo provozovny, nebo předloží návrh, který neodpovídá odstavci 2, stanoví prodejní dobu příslušný místní národní výbor po projednání s organizací a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí.

Oddíl 5

Přechodné uzavření prodejny nebo provozovny

§ 22

(1) Prodejna nebo provozovna může být na nezbytně nutnou dobu uzavřena jen z důvodu

• a) provádění inventarizace hospodářských prostředků,

• b) živelní události,

• c) úmrtí pracovníka nebo poskytnutí pracovního volna v souvislosti s jeho náhlým onemocněním nebo úrazem, popřípadě v souvislosti s náhlým onemocněním nebo úrazem jeho rodinného příslušníka, nebo má-li pracovník nárok na pracovní volno pro překážky v práci z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky v práci,^3a) jde-li o prodejnu nebo provozovnu s jedním pracovníkem,

• d) havarijního stavu prodejny nebo provozovny nebo jejího zařízení,

• e) adaptace nebo jiné úpravy prodejny nebo provozovny nebo jejího vybavení, popřípadě zařízení.

(2) Organizace provozující obchodní činnost je povinna projednat přechodné uzavření prodejny nebo provozovny s příslušným místním národním výborem.

(3) V jiných případech než jsou uvedeny v odstavci 1 může být prodejna nebo provozovna na přechodnou dobu uzavřena jen se souhlasem příslušného místního národního výboru anebo na základě rozhodnutí jiného příslušného orgánu státní správy vydaného podle zvláštních předpisů.^4)

(4) Při přechodném uzavření prodejny nebo provozovny je organizace provozující obchodní činnost povinna ve spolupráci s příslušným místním národním výborem zabezpečit náhradní prodej zboží nebo poskytování služeb jiným způsobem tak, aby bylo zajištěno v místě řádné a plynulé zásobování občanů nebo zabezpečit v nejbližší prodejně nebo provozovně stejného sortimentního typu prodej zboží nebo poskytování služeb podle tohoto zákona.

Oddíl 6

Prodej zboží občany

§ 23

(1) Občan je oprávněn prodávat zboží jen v rozsahu a za podmínek stanovených na základě tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.

(2) Rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné zemědělské výroby a lesní plody mohou občané prodávat bez povolení, pokud zvláštní^5) předpisy nestanoví jinak.

Oddíl 7

Ochrana zájmů občanů ve vnitřním obchodě

§ 29

(1) Organizace, které provozují obchodní činnost, jsou povinny kromě podmínek stanovených v § 20 a ve zvláštních předpisech^7) dodržovat, popřípadě vytvářet další podmínky k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě; zejména jsou povinny

• a) zavádět a uplatňovat takovou organizaci práce a technologii provozu, která přispívá k řádnému a plynulému zásobování občanů a poskytování služeb,

• b) pečovat o trvalé zvyšování úrovně nabídky zboží, poskytovaných služeb a obsluhy v prodejnách nebo provozovnách,

• c) provádět jakostní a cenovou přejímku tak, aby se zamezilo prodeji zboží neodpovídajícího technickým normám, cenovým a jiným předpisům,^8) popřípadě estetickým požadavkům; ve vnitřním obchodě nesmí být prodáváno zboží, které neodpovídá předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví,

• d) uplatňovat vůči dodavatelům aktivně požadavky na zvyšování technické a estetické úrovně zboží a jeho obalu a dbát na zvyšování jeho užitné hodnoty,

• e) v souladu se zvláštními předpisy^9) uplatňovat požadavky na tvorbu progresívních technických norem a na jejich změny, navrhovat výrobky k povinnému hodnocení a využívat jeho výsledků, zejména ve spolupráci s výrobními organizacemi zabezpečovat označování výrobků stupněm jakosti, popřípadě informací o výjimce z technických norem,

• f) zabezpečovat informovanost občanů o prodávaném zboží a poskytovaných službách.

(2) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, Český svaz spotřebních družstev, ostatní ústřední orgány a národní výbory, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, vytvářejí ve spolupráci s ústředními orgány dodavatelských organizací ucelený systém obchodně politických, právních, technickoorganizačních, výchovných a kontrolních opatření k dalšímu prohlubování a realizaci ochrany zájmů občanů ve vnitřním obchodě.

(3) Jestliže občan uplatní právo z odpovědnosti za vady zboží nebo služeb (dále jen „reklamace“), je vedoucí prodejny nebo provozovny nebo jím pověřený pracovník povinen po pečlivém přezkoumání o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do tří dnů. Vyřízení reklamace týkající se vad zboží nesmí být činěno závislým na vyjádření dodavatelské organizace. Předpis o vyřizování reklamací občanů musí být v každé prodejně nebo provozovně umístěn na dobře viditelném a přístupném místě.

(4) Postup a podrobnosti při vyřizování reklamací občanů upraví prováděcí předpis.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ VNITŘNÍHO OBCHODU

Oddíl 1

Odvětvové řízení vnitřního obchodu a cestovního ruchu

§ 30

(1) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, Český svaz spotřebních družstev, ostatní ústřední orgány a národní výbory jsou ve vzájemné spolupráci v organizacích, které jsou v jejich působnosti, a provozují obchodní činnost, povinny v souladu s úkoly stanovenými národohospodářskými plány, jednotnou socialistickou obchodní politikou a s využitím stanovených ekonomických nástrojů

• a) zabezpečovat jednotná ekonomická pravidla ve vnitřním obchodě s přihlédnutím ke zvláštnostem družstevního obchodu, veřejného stravování a cestovního ruchu,

• b) podporovat vytvářením vhodných podmínek socialistickou podnikavost, rozvíjení hospodářské soutěže a zabezpečovat jednotné zásady ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu,

• c) přispívat k rozvoji odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu vhodnou vědeckotechnickou a investiční politikou,

• d) provádět soustavnou analýzu vývoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,

• e) vytvářet základní podmínky sociálního rozvoje, výchovy a stabilizace kádrů ve vnitřním obchodě,

• f) zajišťovat podle zvláštních předpisů^10) pohotovou a jednotnou informační soustavu v odvětví vnitřního obchodu.

(2) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu koordinuje zabezpečování úkolů uvedených v odstavci 1.

(3) Zásady provádění výzkumu vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky a jejího usměrňování stanoví prováděcí předpis.

Oddíl 2

Orgány státní správy pro vnitřní obchod

§ 31

(1) Státní správu v odvětví vnitřního obchodu vykonávají a úkoly stanovené podle tohoto zákona plní orgány státní správy pro vnitřní obchod, kterými jsou

• a) ministerstvo obchodu a cestovního ruchu jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní obchod a pro cestovní ruch,

• b) národní výbory.

(2) Při výkonu státní správy v odvětví vnitřního obchodu příslušné ústřední orgány s orgány uvedenými v odstavci 1 v potřebném rozsahu spolupracují a pomáhají jim; zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací nejsou přitom dotčeny.

Oddíl 3

Působnost orgánů státní správy pro vnitřní obchod

§ 32

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu

• a) řídí výkon státní správy a ve stanovených případech vykonává státní správu pro vnitřní obchod a cestovní ruch; vykonává též státní obchodní dozor,

• b) určuje ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, a krajskými národními výbory zásady jednotné socialistické obchodní politiky, koncepci rozvoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu, činí zásadní opatření k zabezpečení řádného a plynulého zásobování občanů a ochrany jejich zájmů ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu, opatření ke zlepšení poskytovaných služeb ve vnitřním obchodě, včetně usměrňování prodeje zboží, jakož i opatření v cestovním ruchu,

• c) podílí se na tvorbě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje za odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,

• d) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy provádění cenové, mzdové, finanční a investiční politiky a vědecko-technického rozvoje ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu,

• e) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy úkoly a zapojení vnitřního obchodu do mezinárodní dělby práce, vědecko-technické spolupráce a výzkumu,

• f) plní další úkoly ve vnitřním obchodě vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

§ 33

Národní výbory

(1) Národní výbory v rámci své územní působnosti

• a) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost sledují a hodnotí úroveň uspokojování potřeb občanů, vytvářejí podmínky a navrhují nebo samy provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování služeb,

• b) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost vypracovávají koncepci rozvoje sítě vnitřního obchodu, veřejného stravování, cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,

• c) vykonávají státní obchodní dozor,

• d) plní další úkoly ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

(2) Místní národní výbory vedle působnosti uvedené v odstavci 1 dále

• a) stanoví, popřípadě mění prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách,

• b) projednávají přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven a udělují k němu souhlas,

• c) povolují občanům prodej vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků (§ 24 odst. 1),

• d) určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řád,

• e) udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti (§ 14 odst. 2),

• f) projednávají přestupky podle tohoto zákona,