Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje

• a) na výrobní hospodářské jednotky nebo jiné obdobně uspořádané hospodářské jednotky (dále jen „výrobní hospodářské jednotky“),^1)

• b) na socialistické organizace, které nejsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky,

• c) na socialistické organizace, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky v působnosti ústředního orgánu České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, jestliže je tato jednotka rozmístěna na území obou republik,

• d) na socialistické organizace, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky, jestliže tak rozhodne příslušný ústřední orgán v závislosti na stupni integrace řídících funkcí ve výrobní hospodářské jednotce,

• e) na orgány státní správy a jiné orgány řízení.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na družstevní organizace výrobního družstevnictví, družstevní zemědělské organizace, podniky zřízené společně socialistickými organizacemi a zahraničními subjekty a na Revoluční odborové hnutí.

(3) Na společenské organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení se nevztahují ustanovení části druhé až čtvrté vyhlášky, vztahují se však na ně ustanovení těchto částí týkající se úkolů orgánů nadřízených podnikům a hospodářským zařízením společenských organizací a ustanovení § 22 a 23.

(4) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) hospodářskou organizací státní podnik, výrobní hospodářská jednotka, státní hospodářská organizace, která není seskupena do výrobní hospodářské jednotky, podnik zahraničního obchodu, družstvo s výjimkou bytového družstva, družstevní podnik, podnik a hospodářské zařízení společenské organizace a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní hospodářské organizace;

• b) rozpočtovou organizací vedle státní organizace též jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako rozpočtové organizace;

• c) příspěvkovou organizací organizace, která hospodaří podle rozpočtu zapojeného finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) na státní rozpočet, na rozpočet národního výboru nebo jiný rozpočet;

• d) organizací hospodářská, rozpočtová a příspěvková organizace podle písmen a) až c);

• e) nadřízeným orgánem orgán, který řídí přímo nebo prostřednictvím dalšího orgánu organizace ve své působnosti, a u organizací v působnosti národních výborů národní výbor, který organizace řídí, a národní výbor vyššího stupně;

• f) ústředním orgánem ústřední orgán státní správy, krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, Ústřední rada družstev, svaz družstev, ústřední orgán společenské organizace, ústřední výbor Národní fronty a jiný orgán (organizace), který plní úkoly ústředního orgánu.

(5) Hospodářskou organizací se rozumí pro účely této vyhlášky též státní hospodářská organizace, která je seskupena do výrobní hospodářské jednotky, jestliže se na ni vztahuje tato vyhláška [odstavec 1 písm. c) a d)]. Nadřízeným orgánem se v tomto případě rozumí příslušná výrobní hospodářská jednotka.

(6) Ustanovení této vyhlášky, která se vztahují na příspěvkové organizace, platí též pro bytová družstva. Český svaz bytových družstev v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo Slovenský svaz bytových družstev v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky může stanovit, pro která bytová družstva platí ustanovení této vyhlášky, která se vztahují na hospodářské organizace.

ČÁST PRVNÍ

MZDOVÉ PROSTŘEDKY

§ 2

(1) Mzdovými prostředky jsou prostředky, kterých organizace používají k odměňování práce a k poskytování některých dalších plnění v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob. Zahrnují

• a) prostředky na mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru;

• b) prostředky na odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, učebního, služebního a členského poměru;

• c) částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě plnění uvedeným v písmenech a) a b);

• d) částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy mladiství v období přípravy pro práci, žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (dále jen „odborná učiliště“) a jiné osoby, které nejsou v právním vztahu k organizaci (například příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro organizaci práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané žáky odborných učilišť v období odborného rozvoje, příslušníky vojenských útvarů a osobami z nápravně výchovných zařízení zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy.

(2) Organizace nemají povinnost zahrnout do mzdových prostředků plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), jestliže se jim refundují ze mzdových prostředků jiných organizací; zahrnou-li tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(3) Pokud organizace poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) a vyplácí je částečně nebo zcela v jiné než československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.

§ 3

(1) Mzdové prostředky jsou součástí nákladů organizací s výjimkou prostředků fondu odměn (§ 11).

(2) Do ostatních osobních nákladů organizací se zahrnují mzdové prostředky, které odpovídají

• a) odměnám a plněním uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a částkám refundovaným jiným organizacím k úhradě těchto odměn a plnění,

• b) částkám refundovaným jiným organizacím k úhradě náhrad mzdy, jestliže se kromě těchto náhrad nerefundují mzdy příslušných pracovníků,

• c) mzdovému vyrovnání poskytnutému pracovníkovi organizace a částkám refundovaným jiným organizacím k úhradě tohoto vyrovnání.

ČÁST DRUHÁ

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ

Normativy a limity mzdových prostředků

§ 4

(1) Výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací se vymezuje pro jednotlivé roky závazně normativy nebo limity těchto prostředků v pětiletých státních plánech rozvoje národního hospodářství a pětiletých hospodářských plánech, pokud se v úkolech pro rozpracování státních plánů rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“) nestanoví jinak.

(2) Normativy se vymezuje závislost výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací na výsledcích jejich činnosti vyjádřených upravenými vlastními výkony^2) nebo jiným ukazatelem (rozhodující ukazatel), a to formou

• a) podílu těchto prostředků na rozhodujícím ukazateli (úrovňový normativ) nebo

• b) přírůstku těchto prostředků ve zlomcích procenta proti jejich výchozímu stavu za jedno procento přírůstku rozhodujícího ukazatele proti jeho výchozímu stavu (přírůstkový normativ). Výchozím stavem rozhodujícího ukazatele je při vypracování státního a hospodářského plánu očekávaná výše (očekávaná skutečnost) tohoto ukazatele za předcházející rok; jestliže skutečná výše rozhodujícího ukazatele za předcházející rok se odchýlí od očekávané, upraví organizace nejpozději do konce prvního čtvrtletí hospodářský plán, přičemž výchozím stavem je skutečná výše rozhodujícího ukazatele za předcházející rok. Očekávaná i skutečná výše rozhodujícího ukazatele se upravuje o organizační a metodické vlivy a skutečná výše též o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Výchozím stavem mzdových prostředků je jejich použitelný objem (§ 10), který odpovídá výchozímu stavu rozhodujícího ukazatele neupravenému o uvedené vlivy, bez připočitatelných a odpočitatelných částek. Použitelný objem mzdových prostředků se upravuje o organizační a metodické vlivy.

(3) Limity se vymezuje přímo výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků.

(4) Jestliže normativy nebo limity nejsou stanoveny ve státním plánu, stanoví je ústřední orgán v hospodářském plánu v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí, a pokud jde o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj; jde-li o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky a Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj anebo ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky a Slovenskou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj (dále jen „příslušné ministerstvo financí, cen a mezd“ a „příslušná plánovací komise“).

§ 5

(1) Ve státních plánech se stanoví pro hospodářské organizace normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků a pro rozpočtové a příspěvkové organizace limit mzdových prostředků. Přírůstkový normativ se stanoví jednou nebo dvěma sazbami (základní a zvýhodněnou). Zvýhodněná sazba platí pro přírůstek rozhodujícího ukazatele přijatý do ročního hospodářského plánu (vstřícný plán) nad přírůstek, který vyplývá z pětiletého hospodářského plánu, popřípadě z úkolů pro rozpracování ročního hospodářského plánu.

(2) V souladu s výší mzdových prostředků vymezenou pro příslušné organizace ve státním plánu a způsobem jejího vymezení stanoví nadřízené orgány v hospodářském plánu normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace a limit mzdových prostředků pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Při stanovení normativu mzdových prostředků použijí nadřízené orgány rozhodujícího ukazatele, který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu. K přírůstkovému normativu stanoví též povinnost snížit při poklesu rozhodujícího ukazatele pod jeho výchozí stav ve stejném poměru (za jedno procento také o jedno procento) mzdové prostředky pod jejich výchozí stav.

(3) K normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány podmiňující ukazatel; při jeho neplnění se plánovaný objem mzdových prostředků sníží (§ 10 odst. 2). Podmiňující ukazatel vyberou z ukazatelů, které se uplatňují podle opatření pro rozpracování státního plánu při kontrole a hodnocení plnění hospodářského plánu příslušných organizací.

(4) Nadřízené orgány nejsou povinny stanovit podmiňující ukazatel, jestliže s tím vysloví souhlas federální ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní plánovací komise nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd a příslušná plánovací komise, a jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, které jsou v působnosti federálních ústředních orgánů, též Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(5) K úrovňovému normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány přepočítací koeficienty vyjadřující poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků při překročení a neplnění plánu příslušného ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví pro překročení plánu rozhodujícího ukazatele a pro neplnění plánu podmiňujícího ukazatele nižší číselnou hodnotou než jedna a pro neplnění plánu rozhodujícího ukazatele číselnou hodnotou jedna.

(6) Podle opatření pro rozpracování státního plánu stanoví nadřízené orgány k normativům a limitům mzdových prostředků tolerance.

(7) Na základě stanoveného normativu nebo limitu mzdových prostředků, rozhodujícího ukazatele a minimálního podílu fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd (§ 7), které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

§ 6

Rozpisové rezervy mzdových prostředků

(1) Nadřízené orgány vytvářejí při stanovení normativů a limitů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v plánu mezd ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nelze zahrnout do příslušných normativů a limitů. Rozpisovou rezervu vytvářejí tak, aby se neoslabovala hmotná zainteresovanost pracovníků organizací.

(2) Výše rozpisové rezervy je určena rozdílem mezi objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu nebo limitu těchto prostředků stanoveného nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti, a objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů těchto prostředků stanovených nadřízeným orgánem pro tyto organizace.

(3) Rozpisovou rezervu používají nadřízené orgány do doby stanovené pro změny plánu mezd (§ 8 odst. 4) k dodatečnému rozpisu nebo ji mohou do konce roku vázat ve prospěch organizací. Nadřízené orgány však nesmí použít rozpisovou rezervu k dodatečnému rozpisu nebo ji vázat, jestliže by tím zakrývaly nedostatky v činnosti organizací, zejména vliv zaviněného neplnění plánu rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele.

(4) Nadřízené orgány, které si vytvořily při stanovení normativů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v rozhodujícím ukazateli (počítaly s vyšším plánem rozhodujícího ukazatele), mohou této rezervy použít beze změny plánovaného objemu mzdových prostředků organizací, jestliže

• a) součet plánovaných objemů mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů stanovených nadřízeným orgánem pro všechny organizace v jeho působnosti, nepřekročí plánovaný objem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu stanoveného nadřízenému orgánu pro tyto organizace,

• b) důvodem pro takový postup nejsou nedostatky v činnosti organizací, zejména zaviněné neplnění plánu rozhodujícího ukazatele.

(5) Vázaná rozpisová rezerva se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které se vázala. Nadřízené orgány však mohou tuto rezervu použít k dodatečnému rozpisu na organizace, pro které rozpisovou rezervu vázaly.

(6) Organizace mohou při vymezení výše mzdových prostředků pro nižší stupně řízení (dále jen „organizační jednotka“) vytvářet a používat rozpisovou rezervu obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 5.

(7) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o tvorbě a použití svých rozpisových rezerv.

§ 7

Plán mezd organizací

(1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající normativu nebo limitu těchto prostředků rozdělí hospodářská organizace v ročním plánu mezd na mzdové prostředky bez fondu odměn a na fond odměn tak, aby dodržela minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků stanovený nadřízeným orgánem. Obě části mzdových prostředků dále rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí organizace plánovanou roční výši rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele, pokud jí tento ukazatel stanoví nadřízený orgán. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(2) Roční objem mzdových prostředků odpovídající limitu těchto prostředků rozdělí rozpočtová a příspěvková organizace v ročním plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(3) Při rozdělení mzdových prostředků na jednotlivá čtvrtletí (odstavce 1 a 2) přihlíží organizace k činitelům, které ovlivňují potřebu mzdových prostředků v příslušném čtvrtletí. Fond odměn může hospodářská organizace rozdělit na jednotlivá čtvrtletí rovnoměrně.

(4) Plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení normativů a limitů mzdových prostředků rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamují hospodářské a příspěvkové organizace nadřízenému orgánu a příslušnému orgánu Státní banky československé nebo jiného peněžního ústavu, s nímž jsou ve spojení (dále jen „banka“), nejpozději do deseti kalendářních dnů po skončení období, za které se provádí kontrola; stejně oznamují plán mezd vyplývající ze změny (§ 8).

§ 8

Změny plánu mezd

(1) Nadřízené orgány sníží normativy mzdových prostředků, které stanovily pro organizace, jestliže se odchýlí skutečný vývoj cen výrobků, služeb a prací těchto organizací od vývoje předpokládaného v hospodářském plánu a odchylka ve vývoji cen umožňuje organizacím získat bez zásluhy větší mzdové prostředky. Výši normativů nebo limitů mzdových prostředků mohou též změnit

• a) při změně výše normativu nebo limitu mzdových prostředků stanoveného pro příslušný okruh organizací ve státním plánu; tuto změnu mohou provést jen z důvodu, pro který se změnila výše normativu nebo limitu mzdových prostředků ve státním plánu, a v rozsahu této změny,

• b) při použití rozpisové rezervy (§ 6 odst. 3) ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nezahrnuly do normativu nebo limitu těchto prostředků.

(2) Plánovanou výši rozhodujícího ukazatele pro příslušný rok a úrovňový normativ pro příslušný rok i pro další roky pětiletého období upravují nadřízené orgány o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Z důvodu změny cen však neupravují plánovaný objem mzdových prostředků pro příslušný rok.

(3) Dojde-li po lhůtě stanovené pro přijetí vstřícného plánu na příslušný rok ke změně plánované výše rozhodujícího ukazatele u hospodářských organizací, kterým se stanoví úrovňový normativ, změní nadřízené orgány těmto organizacím plánovaný objem mzdových prostředků v poměru vyplývajícím z přepočítacích koeficientů platných pro překročení nebo neplnění plánu rozhodujícího ukazatele. Ve stejném poměru změní plánovaný objem mzdových prostředků, který je jim stanoven pro tyto organizace.

(4) Sazby normativů a limitů mzdových prostředků včetně výše příslušných ukazatelů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé části a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká, nestanoví-li se v opatřeních pro rozpracování státních plánů jinak.

(5) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o změnách plánu mezd.

Hodnocení vývoje mzdových prostředků

§ 9

(1) Organizace hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně na základě použitelného objemu mzdových prostředků (§ 10), zda za období od počátku roku nepřekročila normativ nebo limit mzdových prostředků.

(2) Normativ nebo limit mzdových prostředků organizace překračuje, jestliže je objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů vyšší než použitelný objem mzdových prostředků (dále jen „překročení mzdových prostředků“).

(3) Organizace šetří mzdové prostředky proti jejich normativu nebo limitu, pokud si nepřidělí do fondu odměn celou částku, o kterou použitelný objem mzdových prostředků převyšuje objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů (dále jen „úspora mzdových prostředků“).

(4) Nadřízený orgán hodnotí, zda se nepřekračují v jeho působnosti normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace, popřípadě jejich skupiny, na základě porovnání součtu úspor a součtu překročení mzdových prostředků jednotlivých organizací. Normativy a limity mzdových prostředků se nepřekračují, jestliže součet překročení není vyšší než součet úspor organizací a všech rozpisových rezerv mzdových prostředků, které nejsou vázány, s výjimkou rozpisových rezerv mzdových prostředků organizací.

§ 10