Zákon o veterinární péči

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro výkon a rozvoj veterinární péče jako důležitého činitele ochrany a upevňování zdraví chovaných i volně žijících zvířat, ochrany životního prostředí, růstu živočišné výroby a výroby zdravotně a hygienicky nezávadných a biologicky hodnotných potravin a surovin živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“) v zájmu zkvalitňování výživy lidí a ochrany jejich zdraví.

(2) Právnické a fyzické osoby jsou povinny jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě vytvářeny potřebné podmínky pro ochranu a upevňování zdraví zvířat pro ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy živočišné výroby a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty živočišných produktů (dále jen „zdravotní nezávadnost živočišných produktů“).

Veterinární péče

§ 2

(1) Veterinární péče zahrnuje

• a) péči o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy; předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, včetně celostátních ozdravovacích programů,

• b) péči o zdravotní a hygienickou nezávadnost a biologickou hodnotu živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy,^3),^4)

• c) péči o zdravotní a dietetickou nezávadnost krmiv (dále jen „zdravotní nezávadnost krmiv“),

• d) ochranu území České a Slovenské Federativní Republiky a před zavlečením původců nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí (dále jen „veterinární ochrana státního území“),

• e) ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochranu zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí,

• f) zabezpečování léčiv, přípravků a potřeb podle zvláštního zákona^1a),

• g) veterinární asanaci.

(2) Součástí veterinární péče je chránit ve spolupráci se zdravotnickými orgány zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a naopak a před poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty.

(3) Odbornou veterinární činností se rozumějí odborné veterinární úkony spojené s vykonáváním veterinární péče podle odstavce 1, které vyžadují zvláštní způsobilost pracovníků podle § 25 tohoto zákona.

§ 3

Státní správu na úseku veterinární péče vykonávají podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, popřípadě jiných obecně závazných právních předpisů upravujících povinnosti na úseku veterinární péče

• a) federální ministerstvo hospodářství,

• b) orgány veterinární péče České republiky a orgány veterinární péče Slovenské republiky (dále jen „orgány veterinární péče“).

§ 3a

Odborné veterinární činnosti vykonávají

• a) orgány veterinární péče za účelem výkonu státní správy,

• b) specializované organizace státní veterinární služby,

• c) právnické a fyzické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákony České národní rady a Slovenské národní rady.

§ 4

Federální ministerstvo hospodářství

Federální ministerstvo hospodářství

• a) zpracovává a předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky návrhy zásad politiky federace na úseku veterinární péče,

• b) koordinuje rozvoj vědy a techniky a jednotné zabezpečování politiky federace na úseku veterinární péče, zejména pro jednotný postup při předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, při zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv a při veterinární ochraně státního území,

• c) zajišťuje řešení mezinárodních normalizačních úkolů a jednotné provádění normalizace na úseku veterinární péče,

• d) ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a výživy republik zabezpečuje na úseku veterinární péče úkoly vyplývající z rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, z mezinárodních smluv a z členství České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních organizacích.

§ 5

Povinnosti chovatelů zvířat

(1) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni

• a) chovat zvířata v prostředí a za podmínek, které umožňují přirozené využití jejich produkčních a reprodukčních schopností a výrobu zdravotně nezávadných živočišných produktů, zejména řádně je ošetřovat, poskytovat jim vhodnou výživu, využívat je způsobem odpovídajícím jejich druhu a kategorii a sledovat jejich zdravotní stav,

• b) předcházet onemocnění zvířat, chránit je před škodlivými vlivy a při onemocnění zvířat požádat o odbornou veterinární pomoc, podle potřeby zajistit též poskytnutí první pomoci,

• c) dodržovat

• 1. opatření stanovená k předcházení vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a naopak (dále jen „ochranná a zdolávací opatření“),

• 1. požadavky péče o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy.

• d) zajistit zdravotní kontrolu chovu zvířat podle druhu a úrovně chovu ve lhůtách a v rozsahu stanovených zvláštním předpisem.

(2) Na chovatele ostatních zvířat se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu a účelu jejich chovu.

(3) Chovatelé zvířat jsou povinni dbát na to, aby chovem zvířat nebylo ohrožováno životní prostředí.

§ 6

Zákaz týrání zvířat

Zvířata nesměji být týrána.

§ 7

Přemísťování zvířat

(1) K přemísťování zvířat je třeba zpravidla souhlasu orgánu veterinární péče, který se uděluje vystavením veterinárního osvědčení.

(2) Před zařazením do chovu je chovatel povinen umístit přemístěná zvířata v karanténě, pokud v osvědčení podle odstavce 1 není uvedeno jinak.

(3) Přeprava zvířat se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.

§ 8

Svody zvířat

(1) Výstavy, trhy, přehlídky nebo soutěže zvířat anebo svody zvířat k jiným účelům (dále jen „svody zvířat“), lze pořádat jen na základě povolení orgánu veterinární péče.

(2) Při svodu zvířat je pořadatel povinen

• a) dodržovat stanovené veterinární podmínky pro jeho konání uvedené v povolení,

• b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřování, popřípadě i ošetřování zvířat.

§ 9

Nákazy a jiná hromadná onemocnění zvířat

(1) Kdo přichází do styku se zvířaty, popřípadě se živočišnými produkty, je povinen neprodleně uvědomit orgán veterinární péče nebo zajistit jeho uvědomění o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat a podle svých možností učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedocházelo k šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.

(2) Chovatel je povinen provést v souladu s požadavky veterinární péče, a jde-li o podezření z velmi nebezpečné nákazy zvířat, též podle pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření, další neodkladná opatření.

(3) Orgán veterinární péče

• a) na základě výsledku předběžného vyšetření zvířat uvědomí o výskytu velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat svůj nadřízený orgán, příslušný okresní úřad a příslušný orgán policie; o výskytu nemoci přenosné ze zvířat na člověka i příslušný orgán hygienické služby,

• b) učiní opatření nezbytná k zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.

(4) Zjistí-li právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3a písm. c) při výkonu odborných veterinárních činností anebo dozví-li se jinak o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, je povinna neprodleně

• a) oznámit podezření orgánu veterinární péče,

• b) provést potřebná předběžná vyšetření a opatření nutná ke zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.

Zdravotní nezávadnost živočišných produktů

§ 10

(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty, je povinen

• a) dbát na to, aby do oběhu k obvyklému účelu přicházely jen živočišné produkty odpovídající podmínkám stanoveným tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy,^4) zejména aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění takovými činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,

• b) dodržovat

• 1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů (dále jen „veterinární hygienická opatření“),

• 1. požadavky péče o hygienu výroby a o zdravotní nezávadnost živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o veterinární péči a zvláštními předpisy,^4)

• c) požádat před zahájením provozu příslušný orgán veterinární péče o vydání osvědčení o způsobilosti podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů.

(2) Živočišné produkty podezřelé z přítomnosti cizorodých látek v množství, jež se podle zvláštních předpisů považuje za škodlivé zdraví lidí nebo zvířat, anebo podezřelé z jiného důvodu, mohou být dále zpracovávány nebo používány ke krmení zvířat jen na základě povolení orgánu veterinární péče a za podmínek jím stanovených.

§ 11

(1) Jatečná zvířata, jejichž maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh nebo zahraniční obchod, podléhají povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením a při porážení, jejich maso a orgány po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa); mléko podléhá povinnému veterinárnímu vyšetření při výrobě i zpracovávání.

(2) Živočišné produkty, které podléhají veterinárnímu vyšetření, mohou být použity jen v souladu s výsledky tohoto vyšetření.

§ 12

(1) Jatečná zvířata uvedená v § 11 odst. 1 se porážejí na jatkách, popřípadě na porážecích místech k tomu určených.

(2) Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek nebo na jiných místech určených k tomuto účelu.

§ 13

Přeprava živočišných produktů

Přeprava živočišných produktů se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky zpravidla na základě veterinárního osvědčení.

§ 15

Zdravotní nezávadnost krmiv

(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu nebo používá krmiva, je povinen

• a) dbát na to, aby

• 1. bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,

• 1. odpovídala potřebám zvířat příslušného druhu a kategorie,

• b) dodržovat

• 1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv,

• 1. požadavky péče o zdravotní nezávadnost krmiv.

(2) Krmiva, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví zvířat nebo lidí nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem, mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě za podmínek stanovených orgánem veterinární péče.

(3) K ověřování, výrobě, dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných krmiv musí být vyžádán souhlas orgánu veterinární péče z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.

Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv

§ 16

(1) Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, je přípustný zpravidla jen na základě veterinárního povolení^1) a veterinárního osvědčení.

(2) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, podléhají veterinární kontrole při vstupu na území České a Slovenské Federativní Republiky a při výstupu do ciziny (dále jen „pohraniční veterinární kontrola“).

(3) Při plnění svých povinností dozírají na dodržování podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 též orgány celní správy a policie.

(4) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nemohou orgány celní správy propustit k další přepravě před provedením pohraniční veterinární kontroly.

(5) Dovezená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jež podléhají pohraniční veterinární kontrole, podléhají veterinární kontrole také v místě určení.

§ 17

(1) Dopravci, pošta, ostatní organizace i občané jsou povinni umožnit provádění pohraniční veterinární kontroly v dopravních prostředcích, provozních skladech i na jiných místech, v nichž se nacházejí dovážená, provážená nebo vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.

(2) Orgán veterinární péče neodpovídá za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravních prostředků v důsledku pohraniční veterinární kontroly.

Veterinární asanace

§ 19

Veterinární asanace zahrnuje

• a) sběr, svoz a zpracovávání, popřípadě neškodné odstraňování těl uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat a nepoživatelných živočišných produktů, popřípadě živočišných produktů vyloučených z použití k obvyklému účelu,

• b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a dezodorizaci,

• c) odchyt toulavých zvířat ve veřejném zájmu a jejich utracení, popřípadě umístění v karanténě,

• d) veterinární prosekturu.

§ 20

Kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, je povinen těla zvířat a živočišné produkty uvedené v § 19 písm. a) (dále jen „odpady živočišného původu“) se zřetelem na jejich druh a okolnosti vzniku třídit, ošetřovat a do jejich odvozu nebo zpracování bezpečně ukládat ve vhodných prostorech.

§ 21

(1) Odpady živočišného původu se musí hospodárně zužitkovat k vhodnému účelu anebo neškodně odstranit, a to

• a) osobou uvedenou v § 20, nebo

• b) právnickými nebo fyzickými osobami na základě povolení příslušného orgánu veterinární péče (dále jen „asanační podnik“).

(2) Příslušný orgán veterinární péče udělí povolení právnické nebo fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. b), jestliže

• a) odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou (§ 25),

• b) má k dispozici potřebná zařízení a přístroje,

• c) má podmínky k dodržování potřebných protinákazových a hygienických opatření.

Povolení může příslušný orgán veterinární péče změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo nejsou podmínky nezbytné pro jeho udělení.

(3) Asanační podnik je povinen v určeném obvodě za úplatu zabezpečovat včasný svoz odpadů živočišného původu tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí.

(4) V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je osoba uvedená v § 20 povinna neprodleně hlásit výskyt odpadů živočišného původu asanačnímu podniku.

§ 22

Veterinární dozor

(1) Veterinární dozor se provádí

• a) nad chovem a přemísťováním zvířat,

• b) nad výrobou, zpracováváním, ošetřováním, skladováním a přepravou živočišných produktů a krmiv,

• c) nad sběrem, svozem, zpracováváním a neškodným odstraňováním konfiskátů živočišného původu a plněním ostatních úkolů veterinární asanace,

• d) při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny,

• e) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

• f) nad dodržováním zákazu týrání zvířat,

• g) nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c),

• h) nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.

(2) Veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka se provádí soustavně.

(3) Orgány veterinární péče

• a) dozírají, zda právnické a fyzické osoby dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona, popřípadě, jde-li o podmínky a povinnosti stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, též na základě zvláštních předpisů,^3)^,^4)

• b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,

• c) upozorňují právnické a fyzické osoby na zjištěné nedostatky a jejich příčiny a projednávají s nimi způsob jejich odstranění,

• d) podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají závaznými pokyny způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

§ 23

Mimořádná veterinární opatření

(1) Ochranná a zdolávací opatření, veterinární hygienická opatření, opatření k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně státního území (dále jen „mimořádná veterinární opatření“) se nařizují při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, při zjištění zdravotní závadnosti živočišných produktů nebo krmiv a při nebezpečí zavlečení původců nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat, popřípadě zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí na území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Mimořádná veterinární opatření jsou zejména

• a) vymezení ohniska nákazy a ochranného pásma a jejich výstražné označení, popřípadě i střežení,

• b) nařízení odděleného umístění (izolace), popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,

• c) pozastavení nakládání živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv,

• d) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,

• e) zákaz výroby, zpracovávání či uvádění do oběhu zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu a zpracovávání anebo nařízení jejich zničení,

• f) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

• g) nařízení vrácení dovážených anebo nepropuštění provážených nebo vyvážených zvířat, živočišných produktů nebo krmiv, popřípadě předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

• h) omezení nebo zákaz přemístění a volného pobíhání zvířat, omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů a odchytu zvěře,

• i) omezení nebo zákaz přepravy živočišných produktů nebo krmiv,

• j) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,

• k) omezení nebo zákaz plemenitby,

• l) nařízení očisty, omezení nebo zákazu používávání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,