Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech

Čl. I

Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění zákona České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách, zákona České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, zákona České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, zákona České národní rady č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, a zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 2 se za první větu vkládá nová věta, která zní: „K uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů zakládají státní podniky, řídí své státní hospodářské organizace, zřizují a spravují rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení (dále jen „organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem“).“.

• 1. V § 6a se vypouštějí odstavce 3 a 4.

• 1. § 7 zní:

㤠7

(1) Vůči organizacím, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, vykonává národní výbor ve svém územním obvodu státní správu. Zvláštní předpisy upravující jednotlivé úseky státní správy stanoví, v kterých případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národních výborů. Národní výbory v rozsahu jim svěřené působnosti kontrolují, jak tyto organizace plní povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy.

(2) Národní výbory koordinují a kontrolují činnost organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, pokud jde o vnitřní obchod a poskytování dalších služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí, závodní stravování a rozvoj kultury, tělesné výchovy, sportu a rekreace. Ustanovení § 6 odst. 3 věty druhé a třetí platí obdobně.

(3) Organizace, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, se podílejí na zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů. Jsou povinny spolupracovat s národními výbory a v případech stanovených zvláštními předpisy předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.

(4) Národní výbory vymezují organizacím, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, jejich podíl na zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje svého územního obvodu a na tvorbě a ochraně životního prostředí způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a kontrolují, jak tyto organizace plní své povinnosti k zabezpečení potřeb komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů a povinnosti k rozpočtům národních výborů.

(5) Národní výbory iniciativně upozorňují organizace, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, na nedostatky ve využívání jimi obhospodařovaných prostředků a požadují od nich vyjádření k těmto upozorněním.“.

• 1. § 14 odst. 2 zní:

„(2) Poslanec skládá nejméně jednou ročně voličům účty ze své činnosti.“.

• 1. V § 15 v odstavci 1 v písmenu c) se slova „organizací a zařízení řízených“ nahrazují slovy „organizací založených, řízených“.

V písmenu d) se slova „organizací a zařízení řízených“ nahrazují slovy „organizací založených, řízených“ a vypouštějí se slova „nebo zařízení“.

V písmenu e) se slova „socialistických organizací, které národní výbor neřídí ani nespravuje,“ nahrazují slovy „organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje,“.

• 1. V § 16 v odstavci 1 písmeno b) zní:

• „b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru, o vyřízení jejich podnětů a připomínek a informovat o výkonu své poslanecké funkce organizaci sdruženou v Národní frontě, která ho navrhla za kandidáta pro volby do národního výboru;“.

V odstavci 2 se na konci věty připojují slova „a zúčastňovat se jejich jednání.“.

• 1. V § 17 v odstavci 1 se ve druhé větě vypouštějí slova „a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno“.

V odstavci 2 třetí věta zní: „Ostatním poslancům a členům komisí, kteří nejsou poslanci, poskytne organizace, k níž jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, potřebné pracovní volno s náhradou mzdy; vláda stanoví nařízením, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce.“.

Odstavec 3 zní:

„(3) Poslanec národního výboru může při výkonu funkce užívat bezplatně hromadných dopravních prostředků v rozsahu a za podmínek, které stanoví vláda nařízením. Vláda též podrobněji upraví nařízením poskytování odměn a náhrad skutečných výdajů poslancům.“.

• 1. V § 21 se z úvodní věty vypouštějí slova „zřizovat a“.

• 1. V § 22 se v odstavci 1 za slovo „Řízení“ vkládá slovo „státní“ a vypouští se slova „do správy“.

• 1. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:

㤠22a

Založí-li národní výbor k obstarávání činnosti uvedené v § 21 státní podnik, má k němu práva a povinnosti zakladatele podle zvláštních předpisů.^1) Ustanovení § 7 a § 22 odst. 3 platí obdobně; povinnost národního výboru nahradit majetkovou újmu upravují zvláštní předpisy.^2)“.

• 1. Dosavadní § 22a se označuje jako § 22b, který zní:

㤠22b

Ředitel státního podniku, jehož zakladatelem je národní výbor, odpovídá za činnost podniku a za výsledky jeho hospodaření národnímu výboru, který jej založil, a pracovnímu kolektivu státního podniku.^3) Ředitel (vedoucí) organizace (zařízení), zřízené k plnění úkolů podle § 21, odpovídá za její činnost radě národního výboru“.

• 1. Dosavadní § 22b se označuje jako § 22c, který zní:

㤠22c

Místní národní výbory a městské národní výbory udělují jednotlivým občanům povolení k prodeji zboží a k poskytování jiných služeb. Rozsah služeb, které mohou občané poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolování, obsah žádostí občana o udělení povolení, náležitosti tohoto povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odnímání udělených povolení a jejich zánik upraví vláda nařízením.“.

• 1. § 23 zní:

㤠23

Národní výbory kontrolují činnost organizací řízených nebo spravovaných národními výbory nižšího stupně.“.

• 1. V § 24 v odstavci 1 v písmenu b) se vypouštějí slova „v rozsahu a za podmínek stanovených vládou“.

V odstavci 2 se slova „jimi řízené a spravované organizace“ nahrazují slovy „organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem“.

• 1. Za § 24a se vkládají nové § 24b, § 24c a § 24d, které znějí:

㤠24b

Národní výbory vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby občanů, státních orgánů a organizací, jen stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.

§ 24c

(1) Dojde-li v důsledku živelné pohromy nebo jiné mimořádné události k ohrožení hospodářského nebo veřejného života v obci nebo ve městě, může místní národní výbor ve střediskové obci, městský národní výbor a v obcích, v nichž tyto národní výbory nepůsobí, okresní národní výbor uložit socialistickým organizacím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Na ukládání této povinnosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Organizaci, která poskytla osobní a věcnou pomoc, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu nákladů může oprávněná organizace uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistila, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu nákladů se uplatňuje u národního výboru, který povinnost podle odstavce 1 uložil. Tento národní výbor o náhradě nákladů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(3) Nesplní-li organizace ve stanovené lhůtě bez vážného důvodu povinnost uloženou podle odstavce 1, může jí národní výbor uložit pokutu do 200 000 Kčs. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může národní výbor uložit pokutu opětovně. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k nesplnění uložené povinnosti.

(4) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.

§ 24d

(1) Organizaci, která neudržuje čistotu a pořádek na jí užívaném pozemku a tím naruší vzhled obce nebo města, může místní národní výbor a městský národní výbor uložit pokutu do 20 000 Kčs.

(2) Organizaci, která znečistí veřejné prostranství nebo odkládá věci mimo vyhrazená místa, může místní národní výbor a městský národní výbor uložit pokutu do 50 000 Kčs.

(3) Pokutu lze uložit, nestanoví-li zvláštní zákon za jednání uvedená v odstavcích 1 a 2 jinou sankci. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednáním uvedeným v odstavcích 1 a 2.

(4) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.“.

• 1. § 25 odstavec 2 zní:

„(2) Místní národní výbor

• a) spravuje základní školu, školská zařízení a zařízení sociální péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;

• b) spravuje místní komunikace a veřejné osvětlení a obstarává podle místních podmínek další veřejně prospěšné a jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území; za tím účelem zřizuje a zrušuje drobné provozovny a může založit i státní podnik;

• c) vyjadřuje se k založení a zániku státních podniků, společných podniků a družstevních podniků, k jejich rozvoji a zásadním změnám předmětu jejich činnosti,^4) mají-li sídlo v jeho územním obvodu; dále se vyjadřuje ke vzniku a zániku jednotných zemědělských družstev, bytových, spotřebních, výrobních, popřípadě jiných družstev, k jejich rozvoji a k zásadním změnám předmětu jejich činnosti,^5) mají-li sídlo v jeho územním obvodu;

• d) dává souhlas k rozmístění prodejen, jakož i provozoven nebo zařízení dalších služeb, k zahájení a ukončení jejich činnosti, k omezení nebo zrušení jimi poskytovaných služeb; po projednání s organizací stanoví prodejní dobu v prodejnách a provozní dobu v provozovnách a zařízeních služeb; činí dále opatření k zajištění řádného zásobování a poskytování služeb občanům;

• e) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku ochrany životního prostředí, evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu;

• f) plní úkoly spojené s provozem místních veřejných skládek v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.“.

• 1. § 25a zní:

㤠25a

Místní národní výbor ve střediskové obci mimo působnost, která podle tohoto zákona (§ 25) a podle zvláštních zákonů přísluší místnímu národnímu výboru,

• a) zřizuje a spravuje zařízení pro správu a údržbu domovního majetku nebo zakládá k tomu účelu státní podnik, je-li to vzhledem k rozsahu tohoto majetku účelné; řídí své státní hospodářské organizace poskytující služby občanům nebo vykonávající správu a údržbu domovního majetku;

• b) vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje okresu, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtu okresního národního výboru; okresní národní výbor je povinen projednávat tyto návrhy s místními národními výbory ve střediskových obcích a informovat je o schválených koncepcích, hospodářských plánech a rozpočtu a o jejich plnění;

• c) ve vztahu k organizacím, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje,

• 1. vyžaduje zprávy o jejich činnosti, pokud se dotýká životních podmínek obyvatelstva obce a úkolů místního národního výboru při rozvoji jejího území;

• 1. požaduje zjednání nápravy při zjištění nedostatků v jejich činnosti, pokud došlo k porušení socialistické zákonnosti nebo celospolečenských zájmů a tím k ohrožení oprávněných potřeb nebo životních podmínek obyvatelstva obce; organizace jsou povinny oznámit národnímu výboru ve lhůtě jím určené, jak a do kdy zabezpečí odstranění nedostatků;

• 1. navrhuje uložení kárného opatření nebo jiného postihu pracovníkovi odpovědnému za nedostatky, které nebyly odstraněny ve lhůtě oznámené organizací národnímu výboru;

• 1. při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti provozoven a zařízení může předkládat návrhy na potřebná kádrová opatření.“.

• 1. § 26 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo která byla městským národním výborům svěřena zvláštními zákony, může zakládat státní podniky, řídit své státní hospodářské organizace nebo zřizovat a spravovat jiné organizace a zařízení, které jsou potřebné k uspokojování potřeb občanů. Městský národní výbor první kategorie zakládá nebo zřizuje zejména organizace obstarávající placené služby, veřejně prospěšné služby a správu a údržbu domovního majetku.

(3) Městský národní výbor dále

• a) ve vztahu k organizacím, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje,

• 1. zaujímá stanovisko k záměrům, koncepcím a jiným opatřením, pokud se dotýkají rozvoje a výstavby města a potřeb občanů;

• 1. vydává souhlas k umístění organizace nebo její části (závodu, provozovny apod.) na území města;

• 1. posuzuje programy sociálního rozvoje organizací z hlediska jejich návaznosti na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj města a zaujímá k nim stanovisko;

• b) vyjadřuje se k návrhům závazných stanovisek, která vydávají příslušné orgány státní správy k návrhům na rozmístění vybraných investic, zejména z hlediska nároků na přírodní zdroje, bytovou výstavbu, vlivu na tvorbu a ochranu životního prostředí.“.

Vypouští se odstavec 4 a odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 27 v odstavci 4 se vypouští část věty za středníkem.

V odstavci 5 druhá věta zní: „Může založit státní podnik nebo řídit organizaci obstarávající některou z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit.“.

Za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Založení státního podniku, jehož je okresní národní výbor zakladatelem, rozvoj podniku, zásadní změnu předmětu jeho činnosti a zánik státního podniku^4) projednává okresní národní výbor s místním národním výborem nebo městským národním výborem, v jehož územním obvodu je sídlo státního podniku.“.

• 1. V § 28 odstavec 2 zní:

„(2) Krajský národní výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.“.

V odstavci 5 první věta zní: „Krajský národní výbor může, je-li to účelné, zakládat státní podniky nebo řídit své státní hospodářské organizace, popřípadě zřizovat, řídit nebo spravovat jiné organizace, které slouží k uspokojování potřeb více okresů nebo krajů nebo poskytují zvlášť specializované služby.“.

Za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Založení státního podniku, jehož je krajský národní výbor zakladatelem, rozvoj podniku, zásadní změnu předmětu jeho činnosti a zánik státního podniku^4) projednává krajský národní výbor s místním národním výborem nebo městským národním výborem, v jehož územním obvodu je sídlo státního podniku.“.

• 1. Nadpis oddílu 3 zní:

„Plán, rozpočet a hospodaření s majetkem“.

• 1. V § 30 v odstavci 2 se vypouštějí slova „popřípadě jejich okruh rozšiřuje“.

• 1. V § 31 odstavec 1 zní:

„(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací, včetně finančních vztahů ke státním podnikům, jejichž je zakladatelem, a k jeho státním hospodářským a příspěvkovým organizacím.“.

• 1. V § 32 odstavec 1 písmeno a) zní:

• „a) příjmy od státních podniků založených národním výborem a od organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,“.

• 1. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:

㤠34a

Přebytky hospodaření národního výboru se mu ponechávají k využití pro další rozvoj územního obvodu.“.

• 1. § 35 zní:

㤠35

Národní výbor a organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem hospodaří s majetkem v socialistickém celospolečenském vlastnictví, který slouží k plnění jejich úkolů nebo s majetkem, k němuž mají právo hospodaření.“.

• 1. § 36 zní:

㤠36

Národní majetek, ke kterému vykonává právo hospodaření státní hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo národní majetek, k němuž má národní výbor právo hospodaření a využívá jej k některému z účelů uvedených v § 21, může být opatřením nadřízených orgánů převeden do hospodaření organizace, kterou národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje tehdy, vznikne-li pochybnost o tom, které organizaci přísluší právo hospodaření s tímto majetkem, nebo jde-li o nemovitý majetek, jehož je třeba k uskutečnění stavby, jejího užívání nebo k provedení asanace.“.

• 1. V § 38 se slova „dále v otázkách zřizování a řízení svých hospodářských organizací (§ 21 a 22), v otázkách správy majetku (§ 35 a 36)“ nahrazují slovy „dále při výkonu práv a povinností zakladatele státních podniků (§ 22a), řízení svých státních hospodářských organizací (§ 21 a 22), hospodaření s majetkem (§ 35 a 36)“.

• 1. V § 39 odstavec 2 zní:

„(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

• a) schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

• b) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů;

• c) schvalovat volební programy Národní fronty a kontrolovat jejich plnění;

• d) schvalovat územní plány;

• e) schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru a rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru;

• f) zakládat státní podniky, rozhodovat o jejich zániku, slučovat a zrušovat státní hospodářské organizace a zřizovat, slučovat a zrušovat rozpočtové a jiné organizace a zařízení národního výboru;