Vyhláška federálního ministerstva financí o hospodaření s národním majetkem

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí smlouvou do socialistického celospolečenského vlastnictví (dále jen „celospolečenské vlastnictví“), právo hospodaření s národním majetkem a nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy^1) státních hospodářských organizací, rozpočtových organizací a jiných státních organizací^2) (dále jen „organizace“).

(2) Dále vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví státními podniky, podmínky při převodech vlastnictví k věcem v národním majetku státními podniky, podmínky při převodech práva hospodaření k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací, případně územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiných organizací a k pozemkům určeným pro individuální bytovou výstavbu a nakládání s pohledávkami státních podniků.

(3) Tato vyhláška se nevztahuje na nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví, na převody práva hospodaření a převody vlastnictví národního majetku, k nimž dochází v rámci obvyklého hospodaření.^3)

(4) Tato vyhláška se dále nevztahuje na půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu účelu zřízenými, na přenechávání bytů a místností k osobnímu užívání občanům podle zvláštního předpisu,^4) přenechávání věcí v národním majetku do dočasného užívání občanům podle zvláštních předpisů,^5) půjčování spotřebních předmětů pořízených organizacemi k tomuto účelu a na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí podle zvláštního předpisu.^6)

ČÁST PRVNÍ

NABÝVÁNÍ VĚCÍ DO CELOSPOLEČENSKÉHO VLASTNICTVÍ SMLOUVOU

§ 2

Úplatné nabývání věcí

(1) Organizace mohou nabývat smlouvou^7) za cenu podle cenových předpisů^8) od družstevních organizací, společenských organizací, jakož i jiných organizací, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů (dále jen „jiné socialistické organizace než státní“), věci do celospolečenského vlastnictví, potřebují-li je pro plnění svých úkolů.

(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou organizace nabývat smlouvou^9) věci do celospolečenského vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických^10) za cenu podle cenových předpisů.^11)

§ 3

Bezúplatné nabývání věcí

(1) Organizace mohou nabývat bezúplatně věci od jiných socialistických organizací než státních.

(2) Od občanů a jiných organizací než socialistických mohou organizace přijmout nabídku daru věci movité včetně peněz v československé měně a nabídku daru budov, staveb, popřípadě včetně pozemků, na kterých jsou postaveny, nádvoří a přístupových cest.

(3) Organizace lesního hospodářství jsou příslušné přijmout od občanů a jiných organizací než socialistických nabídku daru lesních pozemků a porostů na nich.

(4) Přijetím nabídky podle odstavců 1 až 3 přechází věc do celospolečenského vlastnictví a organizaci k ní vzniká právo hospodaření.

(5) K přijetí nabídky daru nemovitostí s výjimkou nemovitostí uvedených v odstavcích 2 a 3 od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný okresní národní výbor nebo národní výbor jemu na roveň postavený (dále jen „okresní národní výbor“), v jehož územním obvodu se nemovitosti nacházejí. Přijetím nabídky daru přechází nemovitost do celospolečenského vlastnictví a prozatímně ji spravuje okresní národní výbor podle zvláštního předpisu.^12)

(6) Organizace mohou přijmout nabídku daru věcí do celospolečenského vlastnictví od občana i právnické osoby ze zahraničí.

ČÁST DRUHÁ

PRÁVO HOSPODAŘENÍ S HMOTNÝM NÁRODNÍM MAJETKEM

§ 4

Příslušnost k právu hospodaření s národním majetkem

(1) Právo hospodaření s věcmi, které jsou součástí národního majetku (dále jen „národní majetek“), přísluší té organizaci, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem stanoveno jinak.^13) Užívá-li národní majetek k plnění svých úkolů několik organizací, přísluší právo hospodaření té organizaci, která užívá v poměru k ostatním jeho největší část, pokud se nedohodnou, že budou mít k tomuto národnímu majetku právo společného hospodaření.^14) Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňování pochybností o tom, která organizace má vykonávat právo hospodaření s určitým národním majetkem, se mohou ze závažných důvodů, zejména hospodářských, od tohoto ustanovení odchýlit.

(2) Národní výbory, popřípadě organizace jimi řízené nebo spravované, mají právo hospodaření s nemovitým národním majetkem, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou také mít právo hospodaření s budovami, které nejsou obytnými domy a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také několika organizacemi užívány.

§ 5

Odstraňování pochybností o příslušnosti k právu hospodaření s národním majetkem

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, které organizaci přísluší právo hospodaření s národním majetkem a dojde-li mezi nimi ke sporu, rozhodne nejbližší společný orgán, který řídí organizace, mezi nimiž spor vznikl, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný, věcně příslušný orgán státní správy.^15) Nemají-li společný řídící orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory.

(2) Organizace, z jejíhož podnětu vznikl spor, musí bez zbytečného odkladu podat řídícímu orgánu žádost o vydání opatření, které z nich přísluší právo hospodaření s určitým národním majetkem. Žádost musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě. Organizace, která požádala o rozhodnutí sporu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti, skutečnosti, které brání dohodě mezi organizacemi a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí organizace příslušné doklady.

(4) Považují-li to za nezbytné, projednají rozhodující orgány spor s organizacemi, mezi nimiž spor vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Federální ministerstvo financí a příslušná ministerstva financí, cen a mezd rozhodují spor, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že se jim nepodařilo odstranit pochybnost, které z organizací přísluší právo hospodaření s národním majetkem. Spor mezi organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí, cen a mezd. Spor mezi organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky s ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(6) Rozhodující orgány i ministerstva uvedená v odstavci 5 mohou přizvat k jednání znalce, popřípadě si vyžádat písemný znalecký posudek. Tyto orgány stanoví výši odměny za znalecký posudek^16) a rozhodnou, která organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu práva hospodaření s národním majetkem opatřením vydaným při řešení sporu se postupuje podle § 13; toto opatření není rozhodnutím ve správním řízení^17) a není možno proti němu podat opravný prostředek.

(8) Organizace, která hospodaří s národním majetkem, který je předmětem sporu o příslušnost k právu hospodaření, je povinna plnit povinnosti vyplývající z práva hospodaření do dne určeného v opatření.

§ 6

Základní povinnosti organizací při hospodaření s národním majetkem

Organizace jsou povinny hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

• a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud není stanoveno jinak,^18) a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů,^19)

• b) pečovat o údržbu národního majetku a provádět jeho opravy,

• c) pečovat o využívání národního majetku k plnění úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly,

• d) chránit národní majetek před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním,

• e) využívat právní prostředky k ochraně národního majetku, chránit právo hospodaření s národním majetkem proti neoprávněným zásahům, včas uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, a uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor organizace získal.

§ 7

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám organizace.

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zastaralost nebo nehospodárnost v provozu nemůže již sloužit svému účelu. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím písemně pověřený jiný vedoucí pracovník organizace, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s majetkem naloženo.

(4) Pro rozhodování o přebytečnosti a neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy.^20)

§ 8

Nakládání s přebytečným a neupotřebitelným národním majetkem

(1) Organizace převede právo hospodaření k přebytečnému nebo neupotřebitelnému národnímu majetku jiné organizaci, popřípadě státnímu podniku a nebo takový majetek převede do vlastnictví jiné socialistické organizaci než státní. U neupotřebitelného národního majetku zjišťuje organizace před uskutečněním nabídky uvedeným organizacím zda jej sama nemůže využít např. jako náhradní díly. Za podmínek stanovených v § 14 odst. 9 může organizace též převést přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek do vlastnictví občanů.

(2) Právo hospodaření s přebytečným nemovitým národním majetkem, u něhož je zájem, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví, o nějž neprojevily zájem organizace a státní podniky, převede organizace místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se takový národní majetek nachází. Právo hospodaření se zemědělskou půdou se převede vždy okresnímu (městskému)^21) národnímu výboru. Má-li národní výbor proti převodu práva hospodaření námitky, postupuje se podle § 5.

(3) Neupotřebitelný národní majetek, u něhož je zřejmé, že jej nemohou využít socialistické organizace, ani občané, anebo s nímž se nepodařilo naložit podle předchozích odstavců, se fyzicky zlikviduje. Stejně se naloží s majetkem přebytečným, o který neprojevily zájem socialistické organizace, ani občané, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. S věcmi, které vykupují socialistické organizace jako druhotné suroviny, se naloží podle zvláštních předpisů.^22)

§ 9

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může přenechat smlouvou k dočasnému užívání socialistickým organizacím^23) nebo občanům a jiným organizacím než socialistickým věci, které dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů.

(2) Zemědělské pozemky mohou být přenechány k dočasnému užívání občanům pro zemědělské využití po předchozím vyjádření okresního národního výboru za úplatu podle cenových předpisů,^24) jestliže jsou pro organizaci zemědělskými pozemky nevhodnými pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(3) Smlouva o přenechání národního majetku k dočasnému užívání občanům a jiným organizacím než socialistickým musí mít písemnou formu a musí obsahovat určení majetku, který má být přenechán k dočasnému užívání, určení způsobu a doby užívání, stanovení o výši úplaty,^24) dohodu o udržování majetku a možnost odstoupit od smlouvy, zjistí-li organizace, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo bude-li organizace věc potřebovat pro plnění svých úkolů.

§ 10

Trvalé užívání nemovitého národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím, kromě budov a staveb,^25) u nichž není zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“).

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání je příslušný okresní (městský)^21) národní výbor, v jehož územním obvodu se odevzdávaný majetek nachází. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, s nímž nemá právo hospodaření okresní (městský) národní výbor, v jehož obvodu se nemovitost nachází, převede organizace právo hospodaření tomuto národnímu výboru. Organizace řízené federálním ústředním orgánem státní správy mohou odevzdat nemovitost do trvalého užívání se souhlasem federálního ministerstva financí, organizace řízené ústředními orgány státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky se souhlasem příslušného ministerstva financí, cen a mezd.

(3) Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.

(4) Hospodářská smlouva o trvalém užívání nemovitého národního majetku musí obsahovat:

• a) určení odevzdávaného majetku (obec, katastrální území, číslo parcely, u budov číslo popisné nebo evidenční v souladu se zápisy v evidenci nemovitostí),

• b) účel, k němuž se majetek odevzdává do trvalého užívání, a způsob tohoto užívání,

• c) určení dne vzniku trvalého užívání.

(5) V hospodářské smlouvě se dále uvede:

• a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, ve které je veden v účetnictví,

• b) celkový stav majetku, zejména hlavní nedostatky a závady,

• c) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání,

• d) případné omezení práva trvalého užívání.

(6) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice^26) může provádět jen s předchozím písemným souhlasem organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření. Při udělení souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči organizaci, která má k majetku právo hospodaření, na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice trvalým uživatelem byly uhrazeny ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(7) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schváleného územního plánu zóny nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, včetně bytové výstavby, popřípadě byl schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků určen k zástavbě rodinnými domky, a nedojde-li k dohodě mezi organizací a trvalým uživatelem o zániku práva trvalého užívání, může organizace od smlouvy odstoupit. O zániku práva trvalého užívání k zemědělské půdě nebo lesním pozemkům se může organizace s trvalým uživatelem dohodnout, případně od smlouvy odstoupit až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^27) nebo po vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu.^28)

§ 11

Osobní užívání pozemků

(1) Pozemky v celospolečenském vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^29) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní^30) nebo městský národní výbor první kategorie,^31) v jehož obvodu se pozemek nachází.

(2) Má-li k pozemku přidělenému do osobního užívání právo hospodaření organizace, převede jej tato organizace zpravidla místnímu národnímu výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě,^27) lesní pozemky až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.^28)

Převod práva hospodaření s národním majetkem

§ 12

(1) Převody práva hospodaření s národním majetkem se uskutečňují mezi organizacemi navzájem a mezi organizacemi a státními podniky hospodářskými smlouvami^32) úplatně, pokud právní předpis nestanoví jinak^33) nebo pokud se organizace výjimečně nedohodnou na bezúplatném převodu.

(2) Dohodnutá cena je splatná do 15 dnů ode dne, ke kterému přešlo právo hospodaření s národním majetkem na přejímající organizaci, pokud se organizace nedohodnou jinak.

(3) Bezúplatně se převádí právo hospodaření s národním majetkem vždy, je-li předmětem převodu právo hospodaření k

• b) věcem mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyly pořízeny z fondu kulturních a sociálních potřeb a na vysokých školách z mimorozpočtových zdrojů,

• c) nemovitostem převáděným národnímu výboru pro jejich odevzdání do trvalého užívání podle § 10,

• d) nemovitostem, u nichž je zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví a převádějí se podle § 8 odst. 2,

• e) věcem převáděným k vyučovacím účelům,

• f) kulturním památkám a předmětům muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich souborům v muzeích, galériích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty,

• g) knihovním fondům popřípadě k jejich částem převáděným mezi knihovnami jednotné soustavy,

• h) věcem muzejní a památkové hodnoty určeným pro dokumentaci vývoje společnosti^34) nebo ke kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích.

(4) Organizace jsou povinny na žádost organizace nebo státního podniku uzavřít hospodářskou smlouvu o převodu práva hospodaření^32) k nemovitostem určeným pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu, a to do 30 dnů ode dne, kdy organizace o převod práva hospodaření k uvedenému národnímu majetku požádala.

(5) Organizace jsou povinny na žádost národního výboru, popřípadě organizace určené pro zabezpečení investorské činnosti, uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 4 hospodářskou smlouvou o převodu práva hospodaření^32) k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků.