Nařízení vlády České socialistické republiky o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy a s některými jinými látkami škodlivými zdraví a stanoví se s tím související ochranná opatření. Některými jinými látkami škodlivými zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.

(2) Podle tohoto nařízení jsou

• a) jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých dávkách; dělí se na zvláště nebezpečné jedy a ostatní jedy a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;

• b) žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž přijdou do přímého styku;

• c) omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.

(3) Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů, omamných látek a psychotropních látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto nařízení.

(4) Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok nebo směs, která obsahuje jednu nebo více látek uvedených v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.

(5) Zacházením s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky se pro účely tohoto nařízení rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj, přeprava, zpracování, výdej, prodej, skladování, dovoz a každé jiné používání.

(6) Na léčivo,^1) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou látkou nebo psychotropní látkou nebo přípravkem se nevztahují ustanovení části druhé tohoto nařízení.

(7) Na výbušninu,^2) pokud je zároveň jedem, žíravinou, nebo přípravkem se nevztahují ustanovení tohoto nařízení s výjimkou části první.

§ 2

(1) Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 a s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní podmínky, zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická hodnota poživatin a předmětů běžného užívání, zdravý stav ovzduší, vody^3) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata, volně žijící živočichové,^4) zvěř a chráněné druhy rostlin,^5) aby nebyla poškozena rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo zabráněno zneužití těchto látek nebo přípravků.

(2) Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo s přípravky, nebo kdo svou činností může ovlivnit jejich používání jinými osobami, je povinen zacházet s nimi jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je nahradit látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně škodlivými, popřípadě je povinen v tomto směru ovlivnit jejich používání.

§ 3

(1) Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny, s nimiž se bude zacházet a o nichž lze důvodně předpokládat, že mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních látek, musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy k posouzení ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).

(2) O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou povinny žádat,

• a) jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické republice organizace, které tyto látky a přípravky hodlají zavést do výroby,

• b) jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.

(3) Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených v odstavci 1 jsou organizace povinny s nimi zacházet, jako by byly jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní látkou.

ČÁST DRUHÁ

JEDY A ŽÍRAVINY

§ 4

Posouzení jedů

(1) Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena:

• a) technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem obsahujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;

• b) údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;

• c) výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;

• d) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.

(2) U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost^6) (dále jen „organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.

§ 5

Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy

(1) Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.

(2) Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy:

• a) hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,^7)

• b) krajský hygienik výrobci,

• c) okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.

(3) V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna uvést:

• a) druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,

• b) druh a způsob zamýšlené činnosti,

• c) kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,

• d) opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,

• e) opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů, popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného užívání,

• f) prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, mají způsobilost podle § 15,

• g) opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.

(4) V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(5) Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných jedů.

(6) Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.

(7) O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.

(8) Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby, s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost^8) (dále jen „veterinární organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití, a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.

§ 6

Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin fyzickými osobami

(1) Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám; fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.

(2) Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18 let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou být vydávány jen prodavačem.

§ 7

Evidence zvláště nebezpečných jedů

(1) Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož i o jejich likvidaci.

(2) Za řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.

(3) Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště nebezpečnými jedy.

§ 8

Hlášení o zacházení s ostatními jedy

(1) Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuje i na každou změnu v zacházení s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické analýzy.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podávají:

• a) organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,

• b) ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí.

(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky dovážejí pro tuzemské odběratele.

§ 9

Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy

O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných výrobků, popřípadě jejich obalů jedy musí mít organizace doklady obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků, zejména druh použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření musí organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li o krmiva, orgánu veterinární správy. Doklady se uschovávají po dobu pěti let od expedice ošetřených výrobků.

§ 10

Balení jedů a žíravin

(1) Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.

(2) Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.

§ 11

Označení obalů jedů a žíravin

(1) Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.

(2) Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin, s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo slovenském jazyce.

(3) Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.

(4) Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.

(5) Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat příslušným technickým normám.^9)

(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě. Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.

§ 12

Přeprava jedů a žíravin

Pro přepravu jedů a žíravin platí zvláštní předpisy.^10)

§ 13

Dokumentace jedů a žíravin

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami, jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle § 11 odst. 1 až 4:

• a) hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího použití,

• b) specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,

• c) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání též vyskytuje.

(2) Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály musí být v souladu se schválenou dokumentací.

(3) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek a přípravků,^11) s nimiž se bude zacházet.

§ 14

Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích Toxikologickému informačnímu středisku

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému informačnímu středisku^12) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle § 4.

(2) Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.^13)

Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami

§ 15

(1) Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem, jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

(3) Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:

• a) ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství, farmacie nebo chemie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních předpisů,^14) nebo

• b) ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo

• c) má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání předchozí zkoušky uplynulo pět let.

(4) Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.

(5) Pracovníci, kteří jsou činní při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonat závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky. Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským hygienikem.

(6) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.

(7) Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.^15)

§ 16

Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou může být jen odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a) nebo b). Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto komisí. Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy je tříčlenná.

§ 17