Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství

Čl. I

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, se mění a doplňuje takto:

• 1. § 4 až 7 zní:

㤠4

Povinnost platit úplaty se nevztahuje na odběry:

• a) pro veřejné vodovody,

• b) pro zásobování sídlišť nebo veřejných vodovodů ze zařízení odebírajících organizací, jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny,

• c) pro účely, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštními předpisy,^5) jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny; při odběrech používaných k více účelům, které nelze samostatně měřit, se změří celkové množství odebrané vody a množství vody, na které se povinnost platit úplaty nevztahuje, se určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody,^5a)

• d) pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů,

• e) při jímání podzemních vod, které nejsou použity k provozním účelům organizace,

• f) z umělých infiltrací povrchové vody, pokud vlastní odběr povrchové vody podléhá úplatě,

• g) geotermálních podzemních vod pro jejich energetické využití,

• h) v případech, v nichž není z vodohospodářského hlediska podle určení ústředního vodohospodářského orgánu republiky účelné užití podzemní vody jako pitné; jednotlivé případy určí tento orgán na základě prokázané potřeby a na časově omezenou dobu.

§ 5

Úplata činí Kčs 2,– za 1 m^3 odebrané podzemní vody.

§ 6

Nemá-li odebírající organizace povinnost měřit odběry vodoměry,^6) je povinna o odběrech vést evidenci a mít k dispozici dokumentaci o jejich výši a časovém rozložení. Neprokáže-li odebírající organizace touto dokumentací množství odběru, stanoví se úplata na základě množství odběru uvedeného v povolení vodohospodářského orgánu k tomuto odběru.

§ 7

(1) Odebírající organizace je povinna oznámit správci toků každoročně do 31. října celkové množství odběrů pro příští rok s uvedením jednotlivých odběrů (dále jen „oznámení“). V oznámení uvede též odběry, na něž se nevztahuje povinnost platit úplaty podle § 4.

(2) Dojde-li k povolení odběru až po uplynutí termínu pro oznámení, je odebírající organizace povinna předložit oznámení do dvou měsíců ode dne, kdy došlo k prvnímu odběru.

(3) Správce toků vypočte zálohu na úplatu pro následující rok a oznámí její výši odebírající organizaci do 30. listopadu. Záloha na úplatu je splatná do 30. září běžného roku.

(4) Odebírající organizace je povinna oznámit správci toků do 15. února údaje o skutečném množství odběrů za předchozí rok.^6)

(5) Správce toků vypočte roční úplatu podle skutečného množství odběrů a vyúčtuje nedoplatky nebo přeplatky za předchozí rok do 31. března. Nedoplatky a přeplatky jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení vyúčtování.

(6) Neprovede-li odebírající organizace úhradu plateb podle odstavců 3 a 5, je povinna za každý den prodlení zaplatit poplatek z prodlení ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené. Totéž platí pro vrácení přeplatku správcem toků.“.

• 1. § 8 odst. 1 zní:

„(1) Organizace, které vypouštějí do povrchových vod odpadní vody (dále jen „vypouštějící organizace“) obsahující znečištění v ukazatelích uvedených v části A přílohy, jsou povinny za vypouštění těchto vod platit správcům toků úplaty podle množství znečišťujících látek v odpadních vodách a podle míry způsobeného zhoršení jakosti vody ve vodním toku.“.

• 1. § 9 zní:

㤠9

(1) Úplatu za vypouštění odpadních vod do povrchových vod tvoří základní úplata a přirážka k základní úplatě (dále jen „přirážka“).

(2) Úplata se neplatí za vypouštění odpadních vod,

• a) v nichž množství znečišťujících látek nepřesahuje

u biochemické spotřeby kyslíku (dále jen „BSK5“)	3 t/rok,
u nerozpuštěných látek	10 t/rok,

• b) v nichž množství znečišťujících nerozpuštěných látek v tunách za rok je menší než desetinásobek zpoplatněného množství BSK5 v tunách za rok; placení úplaty za množství BSK5 nad množství uvedené v písmenu a) tím není dotčeno,

• c) jejichž koncentrace znečištění a množství znečišťujících látek nepřesahuje

	koncentrace znečištění	množství znečišťujících látek
u ropných látek	5 mg/l	a 1 t/rok,
u zjevné acidity nebo alkality	0,5 mmol/l	a 500 kmol/rok,
u rozpuštěných anorganických solí	1000 mg/l	a 20 t/rok,

• d) vznikajících při využití zdrojů geotermálních vod v zemědělské rostlinné výrobě,

• e) v nichž je znečištění stejné nebo menší než znečištění povrchových vod, do nichž se odpadní vody vypouštějí.

(3) Přirážku neplatí

• a) rozpočtové organizace,

• b) organizace, které provozují čistírnu odpadních vod a nepřekračují hodnoty ukazatelů přípustného stupně znečištění vod^6a) stanovené vodohospodářským orgánem,

• c) organizace vypouštějící odpadní vody do jiných povrchových vod než vodních toků.

(4) V případech, kdy odběr i vypouštění se týká stejného vodního toku, správce toků na žádost vypouštějící organizace přihlédne k jakosti odebrané povrchové vody při výpočtu základní úplaty v ukazateli znečištění rozpuštěné anorganické soli a při výpočtu přirážky ve všech ukazatelích znečištění.

(5) V případech, kdy vypouštějící organizace platí základní úplatu současně za znečištění v ukazatelích BSK5 a ropné látky, správce toků na její žádost odečte od celkového množství BSK5 podíl BSK5 připadající na ropné látky.“.

• 1. § 10 odst. 2 a 3 zní:

„(2) Dokumentaci uvedenou v odstavci 1 lze k výpočtu základní úplaty použít, pokud obsahuje potřebné údaje, zabezpečuje zneškodňování vypouštěných látek v odpadních vodách způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku^7a) a není starší 2 let, ledaže podle ní výstavba čistícího zařízení byla již zahájena; dokumentace zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod ropnými látkami se však použije jen tehdy, lze-li podle ní zabezpečit snížení koncentrace znečištění odpadních vod pod hodnotu 5 mg/l.

(3) Způsob výpočtu základní úplaty je stanoven v části B přílohy.“.

• 1. V § 10 odst. 6 se jednotka „mval/l“ nahrazuje jednotkou „mmol/l“.

• 1. § 11 zní:

㤠11

(1) Výše přirážky závisí na míře zhoršení jakosti vody ve vodním toku způsobené odpadními vodami. Způsob výpočtu přirážky je stanoven v části C přílohy.

(2) Na žádost vypouštějící organizace může správce toků upravit vypočtenou přirážku za vypouštění odpadních vod obsahujících znečištění ve všech nebo jen v některých ukazatelích znečištění, nejvýše však odečtením jedné desetiny za každý z těchto důvodů:

• a) jde-li o vypouštění zbytkového znečištění při čištění odpadních vod,

• b) zlepší-li se vypouštěním odpadních vod vodohospodářské podmínky využití vodního toku,

• c) je-li zajištěno krátkodobé vyrovnání nebo zrovnoměrnění odtoku odpadních vod zvláštním, k tomu účelu provedeným zařízením nebo opatřením,

• d) je-li technickým zařízením zajištěno okamžité smísení vypouštěných odpadních vod s vodou vodního toku.

(3) Za vypouštění odpadních vod do vodárenského toku nebo vodního toku v jeho povodí^8) může činit přirážka nejvýše 200 % základní úplaty. Přirážka za vypouštění odpadních vod do ostatních vodních toků může činit nejvýše 100 % základní úplaty.

(4) Za vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací se přirážka stanoví ve výši 20 % z částky vypočtené podle odstavce 1 a upravené podle odstavců 2 a 3.

(5) Na žádost vypouštějící organizace správce toku sníží přirážku vypočtenou a upravenou podle předchozích odstavců na polovinu v těch případech, kdy vypouštějící organizace buduje čistírnu odpadních vod nebo jiné obdobné zařízení investičního charakteru ke snížení znečištění odpadních vod na hodnoty povolené vodohospodářským orgánem; takto snížená přirážka se platí ode dne určeného správcem toků až do plánovaného termínu dokončení výstavby.

(6) Vypouštějící organizace přirážku nezahrnují do kalkulace cen.“.

• 1. V § 12 odst. 1 se v úvodní větě slova „do 31. srpna“ nahrazují slovy „do 31. října“.

• 1. V § 12 odst. 1 písmena d) a e) zní:

• „d) množství ropných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok,

• e) velikost hodnoty zjevné acidity nebo zjevné alkality v odpadních vodách v mmol/l a kmol za den a za rok.“.

• 1. V § 12 odst. 3 se na konci připojuje věta:

„Stanovení všech ukazatelů znečištění se provádí ze slévaného vzorku po jeho dokonalém promísení (homogenizovaný vzorek).“.

• 1. V § 12 se vypouští odstavec 4.

• 1. V § 13 odst. 3 se slova „do 30. září“ nahrazují slovy „do 30. listopadu“.

• 1. V § 13 odst. 5 se slova „do 31. března“ nahrazují slovy „do 15. února“.

• 1. V § 15 se vypouštějí slova „podle části třetí“.

• 1. Příloha k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, zní:

„PŘÍLOHA

A. Ukazatelé znečištění

• a) Organické látky charakterizované biochemickou spotřebou kyslíku (BSK5), tj. množstvím kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě po dobu pěti dnů při standardních podmínkách.

• b) Nerozpuštěné látky jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku na filtru při 105 °C do konstantní hmotnosti.

• c) Ropné látky jsou látky vyextrahovatelné z vody bez polárních látek, které se z extraktu oddělí standardizovaným způsobem.

• d) Zjevná alkalita a zjevná acidita jsou zvláštními případy neutralizační kapacity vody. Alkalita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné kyseliny. Zjevná alkalita je podíl alkality, který odpovídá množství kyseliny potřebné ke snížení pH na 8,3. Acidita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné zásady. Zjevná acidita je podíl acidity, který odpovídá množství zásady potřebné ke zvýšení hodnoty pH na 4,5.

• e) Rozpuštěné anorganické soli jsou látky, které zbudou ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600 °C do konstantní hmotnosti. Stanovení ukazatelů se provádí podle ČSN 83 0540 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod, část 9 (BSK5), část 3 (nerozpuštěné látky a rozpuštěné soli), část 4 (ropné látky) a část 7 (zjevná acidita nebo zjevná alkalita).

B. Způsob výpočtu základní úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

• a) Výpočet základní úplaty podle nákladů na konkrétní způsob čištění (podle dokumentace)

• 1. Základní úplata je součinem sazby a množství ročních znečištění.

• 1. Z přípravné nebo projektové dokumentace, popřípadě z jiných technicko-ekonomických podkladů, které tuto dokumentaci doplňují, pokud je možné je použít za podklad pro stanovení ročních úplat (§ 10 odst. 2 nařízení vlády), se stanoví sazba jako podíl ročních úplných vlastních nákladů zařízení určeného k odstranění znečištění odpadních vod a ročního množství znečištění odstraňovaného provozem čistícího zařízení.

• 1. Slouží-li jedno čistící zařízení k čištění odpadních vod obsahujících znečištění ve více ukazatelích, musí dokumentace obsahovat technicky zdůvodněné rozdělení úplných vlastních nákladů podle jednotlivých ukazatelů znečištění; není-li takové rozdělení možné, stanoví se sazba pouze pro rozhodující ukazatel znečištění, který určí správce toků.

• 1. Sazby se stanoví za vypouštění odpadních vod s ukazateli znečištění BSK5, nerozpuštěné látky, ropné látky a rozpuštěné anorganické soli v Kčs za 1 tunu a s ukazatelem znečištění zjevná acidita nebo zjevná alkalita v Kčs za 1 kmol.

• 1. Sazby se zaokrouhlují na tři desetinná místa.

• b) Výpočet základní úplaty podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění (obecným způsobem)

• 1. Výše základní úplaty za vypouštění odpadních vod s ukazateli znečištění BSK5 a nerozpuštěné látky se stanoví výpočtem z těchto vztahů:

• s ukazatelem znečištění BSK5

U=21,5×Z0,8265

• s ukazatelem znečištění nerozpuštěné látky

U=2,34×Z0,7514

kde U je výše základní úplaty v tis. Kčs/rok a Z je množství znečištění podléhající placení úplat v tunách za rok

• 1. Výše základní úplaty pro odpadní vody s ukazateli znečištění ropné látky, rozpuštěné anorganické soli a zjevná acidita anebo zjevná alkalita se vypočte jako součin sazby uvedené v bodě 3–5 a množství ročních znečištění nebo množství vypouštěných odpadních vod.

• 1. Sazba pro výpočet základní úplaty za vypouštění odpadních vod s ukazatelem znečištění ropné látky činí:

nad 5 do 10 mg/l	— 1,00 Kčs/m3
nad 10 do 20 mg/l	— 1,50 Kčs/m3
nad 20 do 35 mg/l	— 2,00 Kčs/m3
nad 35 do 50 mg/l	— 2,50 Kčs/m3
nad 50 mg/l	— 3,00 Kčs/m3.

• 1. Sazba pro výpočet základní úplaty za vypouštění odpadních vod s ukazatelem znečištění rozpuštěné anorganické soli činí:

600,– Kčs/t	při průtoku do 0,01 m3/sec
300,– Kčs/t	při průtoku nad 0,01 m3/sec do 0,1 m3/sec
200,- Kčs/t	při průtoku nad 0,1 m3/sec do 1,0 m3/sec
150,– Kčs/t	při průtoku nad 1,0 m3/sec do 10,0 m3/sec
120,– Kčs/t	při průtoku nad 10,0 m3/sec.

Průtokem se rozumí třistapadesátipětidenní vodnost vodního toku v místě vypouštění odpadních vod (dále jen „Q355“). Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší než průtok odpovídající Q355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího průtoku.

• 1. Sazba pro výpočet základní úplaty za vypouštění odpadních vod s ukazatelem znečištění zjevná acidita nebo zjevná alkalita činí 135,- Kčs/kmol zjevné acidity nebo zjevné alkality.

C. Způsob výpočtu přirážky k základní úplatě

Výše přirážky k základní úplatě je úměrná zhoršení jakosti vody ve vodním toku, které nastane vypouštěním odpadních vod, za které se platí základní úplata. Při výpočtu přirážky se vychází z bilance znečištění a Q355. Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší nebo nižší než průtok odpovídající Q355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího nebo nižšího průtoku.

Jednotky zhoršení jakosti vody ve vodním toku činí pro odpadní vody s ukazateli znečištění:

a)	BSK5	0,25 mg/l
b)	nerozpuštěné látky	0,50 mg/l
c)	ropné látky	0,05 mg/l
d)	ropné látky vypouštěné do vodárenských toků a vodních toků v jejich povodí	0,01 mg/l
e)	rozpuštěné anorganické soli	5,00 mg/l
f)	zjevná acidita nebo zjevná alkalita	0,025 mmol/l.

Přirážka činí tolik procent základní úplaty, kolikrát je ve vypočteném zhoršení jakosti vody ve vodním toku v místě vypouštění odpadních vod obsažena jednotka zhoršení. Vypočtená přirážka se zaokrouhluje na celá procenta.

D. Výše základní úplaty i přirážky se zaokrouhluje na celé Kčs.“.

Čl. II

Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto nařízením.

Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Štrougal v. r.

^5) § 7 a 8 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

^5a) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

^6) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 170/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběru.

^6a) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod. Nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.

^7a) § 23 odst. 1 a 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^8) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných toků.