Vyhláška ministerstva Českého geologického úřadu o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu

ČÁST PRVNÍ

POJMY

§ 1

(1) Geologický záměr vyjadřuje hospodářský, vědecký nebo technický cíl, který se má zabezpečit souborem geologických prací.

(2) Geologický úkol vymezuje věcně, místně a časově okruh otázek, které se mají vyřešit geologickými pracemi.

(3) Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá na základě znalostí o geologické stavbě území. Podmínky pro jejich zařazování do kategorií jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(4) Zadavatel geologických prací je organizace nebo orgán, který zadává řešení geologického úkolu, popřípadě zpracování projektu geologických prací.

(5) Řešitelská organizace je organizace, která řeší geologický úkol s vyhodnocením geologických prací ve zprávě o výsledcích geologických prací (dále jen „závěrečná zpráva“).

(6) Zodpovědný řešitel geologického úkolu je odborně způsobilý pracovník (§ 39) určený řešitelskou organizací k celkovému řešení geologického úkolu.

ČÁST DRUHÁ

ETAPY A KOMPLEXNOST GEOLOGICKÝCH PRACÍ

§ 2

Členění geologických prací na etapy

(1) Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa geologických prací je vymezený úsek realizace geologického záměru odpovídající jeho účelnému členění podle zásady postupného poznávání; je vyjádřen geologickým úkolem.

(2) Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně organizovat poznávací proces, získávat postupně soubory poznatků využitelné v plánování a rozhodování a snížit riziko sledovaného geologického záměru. Není-li členění poznávacího procesu z těchto hledisek účelné, lze geologické práce uskutečňovat bez členění na etapy nebo etapy spojovat.

(3) Cíl geologických prací dané etapy vyjadřuje projekt geologických prací. Výsledky geologických prací provedených v rámci jejich projektu mohou však překročit cíl etapy v důsledku příznivějších geologických poměrů, technologických vlastností nerostů ložiska, popřípadě ekonomických podmínek.

(4) Jestliže je uskutečnění následující etapy podmíněno vyřešením některé zvláštní otázky, např. možnosti odvodnění ložiska nerostu, vyřešení technologie úpravy a zpracování, možností a způsobu vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních vod, jejíž řešení je nad rámec souboru geologických prací dané etapy, řeší se tato zvláštní otázka již v této etapě.

(5) Etapu geologických prací lze uskutečnit v úsecích (fázích), jestliže to sníží riziko prací a přispěje k jejich dalšímu usměrnění. Členění geologických prací na úseky (fáze) je třeba v projektu geologických prací příslušné etapy vymezit a zdůvodnit.

§ 3

Geologický výzkum

(1) Geologický výzkum zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se

• a) zkoumá vznik a působení geologických procesů, které podmiňují geologickou stavbu území, jakož i tvorba a přeměny jejích složek (nerosty, horniny);

• b) zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území a objasňují její zákonitosti; tato stavba se zobrazuje na mapách a řezech zkoumaného území;

• c) řeší úkoly k upřesnění znalosti zákonitostí a prvků geologické stavby zkoumaného území, ke stanovení a kvantifikaci prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod a k jejich ochraně, k hodnocení horninových struktur z hlediska vhodnosti pro podzemní skladování plynů, kapalin a odpadů a k hodnocení geotechnických charakteristik území a geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2) Geologický výzkum je samostatnou etapou geologických prací.

§ 4

Geologický průzkum

Geologický průzkum zahrnuje ložiskový průzkum včetně průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry^1) a průzkumu starých důlních děl,^2) hydrogeologický průzkum a inženýrskogeologický průzkum, při nichž se zjišťují a hodnotí i geologické činitele ovlivňující tvorbu a ochranu životního prostředí.^3)

§ 5

Etapy ložiskového průzkumu

(1) Ložiskový průzkum^4)

• a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a těžebního průzkumu,

• b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry^1) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného a podrobného průzkumu,

• c) při průzkumu starých důlních děl^2) se omezuje zpravidla na etapu vyhledávacího průzkumu.

(2) Etapa vyhledávacího ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

• a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, zjistit je, ověřit jejich přibližný rozsah a splnit požadavky na zařazení zásob ložiska do kategorie C2;^5) je-li ložisko rozsáhlé, může být v kategorii C2 ověřena jen jeho část, přičemž se v ostatních částech ložiska zpřesňují prognózní zdroje nerostů,

• b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování od ostatního prostředí,

• c) při průzkumu starých důlních děl zjistit a ověřit jejich výskyt, rozsah, možnost jejich vlivu na povrch a geologické podmínky pro jejich zajištění nebo likvidaci, pokud ohrožují celospolečenský zájem.

(3) Etapa předběžného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

• a) při průzkumu ložisek nerostů ověřit průmyslový význam ložiska s podrobností a v rozsahu potřebném pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti ložiska k uvažovanému využití; přitom se ověřují zásoby ložiska v množství potřebném k jeho uvažovanému využití, a to ve stanovené části v kategorii C1 a v ostatních částech v kategorii C2. U ložiska nerostů třetí skupiny^6) se upřesňují zásoby kategorie C2 v množství potřebném pro uvažované využití ložiska,

• b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry ověřit geologické poměry vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah a podmínky jejich izolování od ostatního prostředí, a to s podrobností potřebnou pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti vybudování uvažovaného zařízení.

(4) Etapa podrobného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

• a) při průzkumu ložisek nerostů získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby dolu nebo lomu a pro otvírku, přípravu a dobývání ložiska; přitom musí být dosažen poměr kategorií bilančních zásob určený pro využití ložiska a musí být splněny zvláštní podmínky přípravy ložiska k využití,^7)

• b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby zařízení k uskladňování plynu, kapalin nebo odpadů, popřípadě průmyslového využívání tepelné energie zemské kůry včetně návrhu způsobu likvidace odpadní vody.

(5) Etapa těžebního ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se během dobývání ložiska upřesňují znalosti o množství a kvalitě zásob ložiska a o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání k převodu zásob nižších kategorií do vyšších nebo se objasňují zvláštnosti vývoje ložiska, popřípadě podmínky jeho racionálního využití.

§ 6

Etapy hydrogeologického průzkumu

(1) Hydrogeologický průzkum^8) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a doplňkového průzkumu.

(2) Etapa vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod a k ověření jejich využitelných zásob v kategorii C2 (příloha č. 3) s orientačním hodnocením jejich jakosti a ke zjištění zdrojů znečištění, popřípadě ke zjištění geologických podmínek pronikání škodlivin do podzemních vod.

(3) Etapa předběžného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření zdroje podzemní vody, k získání podkladů k posouzení jeho vhodnosti pro vodohospodářské, balneologické nebo jiné využití, k ověření jeho využitelných zásob v kategoriích C2 a C1 (příloha č. 3) a k řešení ochrany podzemních vod před jejich znečištěním včetně návrhu na předběžné stanovení ochranných pásem, popřípadě s posouzením možnosti vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(4) Etapa podrobného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro daný vodohospodářský, balneologický či jiný záměr, a to alespoň zčásti v kategoriích B a A (příloha č. 3). Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu výstavby vodohospodářského díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(5) Etapa doplňkového hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se při výstavbě, popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich vydatnosti.

§ 7

Etapy inženýrskogeologického průzkumu

(1) Inženýrskogeologický průzkum^9) se člení na etapu orientačního, předběžného a podrobného průzkumu.

(2) Etapa orientačního inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných ke zjištění základních charakteristik geologických, inženýrskogeologických, geotechnických a hydrogeologických poměrů území a k zásadnímu posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor těchto prací musí vyloučit území k výstavbě nevhodná a navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť přicházejících v úvahu. U sesuvných území se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace.

(3) Etapa předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a podmínek její realizace. U sesuvných území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba jejich stabilizace a rámcově se stanoví postup jejich sanace.

(4) Etapa podrobného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, které z hlediska inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace sesuvného území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností potřebnou pro zpracování projektu stavby nebo sanace.

§ 8

Komplexnost geologických prací

(1) Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru geologických prací v časové vazbě metody a prostředky potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě veškeré získané geologické poznatky a výsledky.

(2) Při provádění a vyhodnocování geologických prací se dokumentují a hodnotí zjištěné geologické skutečnosti potřebné pro řešení geologického úkolu a litologické, petrologické, mineralogické, stratigrafické a tektonické poznatky významné pro geologickou stavbu zkoumaného území nebo z vědeckého hlediska. V nezbytném stupni musí být přitom zhodnoceny zjištěné výskyty ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, i když jejich vyhledávání a průzkum nebyly cílem geologických prací. Je-li cílem geologických prací vyhledat a prozkoumat ložisko nerostů, je třeba při jeho vyhodnocení uvést kromě sledovaného využití zjištěné nerostné suroviny i jiné možnosti jejího hospodárného využití a doložit je výsledky zkoušek.

(3) Jestliže se zjistí při provádění geologických prací vědecké nebo hospodářské poznatky přesahující cíl geologických prací sledovaný projektem a tyto poznatky vyžadují podrobnější ověření, oznámí to řešitelská organizace zadavateli geologických prací a Českému geologickému úřadu.

ČÁST TŘETÍ

PROJEKTOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ

§ 9

Projektová dokumentace geologických prací

(1) Projektová dokumentace geologických prací stanoví postup a podmínky pro odborné, racionální a bezpečné řešení geologického úkolu.

(2) Projektovou dokumentaci geologických prací tvoří projekt geologických prací (dále jen „projekt“) s dokumentací technického řešení geologických prací (§ 18), a vyžaduje-li to rozsah a složitost geologického úkolu, též přípravná dokumentace geologických prací (dále jen „přípravná dokumentace“).

(3) Projektová dokumentace geologických prací se omezuje na nezbytný rozsah odpovídající povaze a složitosti geologického úkolu a geologických prací potřebných k jeho řešení.

(4) Projektová dokumentace geologických prací musí být opatřena názvem zpracovatelské organizace, datem vyhotovení a podpisem zmocněného pracovníka.

§ 10

Zpracování projektové dokumentace geologických prací

(1) Při zpracování projektové dokumentace geologických prací musí její zpracovatel prostudovat výsledky již provedených výzkumů a průzkumů, zejména dokumentaci uchovávanou v Geofondu v Praze, zhodnotit stav geologických znalostí o území a o jeho přírodních poměrech a provést nezbytná terénní šetření. Byla-li zpracována přípravná dokumentace (§ 12), vychází zpracovatel projektu z jejích závěrů.

(2) Během zpracování projektu projednává jeho zpracovatel podle potřeby se zadavatelem návrh řešení geologického úkolu, popřípadě jeho variant.

§ 11

Zájmy chráněné zvláštními předpisy

(1) Zpracovatel projektu musí zjistit, zda se uvažované geologické práce, popřípadě využití jejich výsledků nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy^10) a volit takové řešení geologického úkolu, aby se postupovalo v souladu s předpisy na jejich ochranu. Přitom může být dohodnuto, že zjištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy zabezpečí zadavatel projektu a oznámí je jeho zpracovateli.

(2) Zjistí-li zpracovatel projektu zájmy chráněné zvláštními předpisy, které vylučují provedení geologických prací nebo budoucí využití jejich výsledků, přeruší práce na projektu a oznámí zjištěné skutečnosti jeho zadavateli. Jiné střety zájmů uvede v projektu s návrhem na jejich řešení.

§ 12

Přípravná dokumentace

(1) Přípravná dokumentace se zpracovává ve formě generálního řešení nebo přípravné studie. O jejím zpracování rozhoduje zadavatel geologických prací, který vymezuje její obsah a skladbu.

(2) Generální řešení

• a) vymezuje geologický záměr v širších hospodářských a technických, popřípadě vědeckých souvislostech,

• b) prokazuje účelnost, realizovatelnost a racionálnost geologického záměru,

• c) podává přehled geologických a jiných prací s jejich zdůvodněním, propočet nákladů a návrh členění geologických prací podle etap a zdrojů jejich financování,

• d) je podkladem pro koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů a plánů geologických prací,

• e) poskytuje podklady ke spolupráci orgánů a organizací při realizaci geologického záměru.

(3) Přípravná studie

• a) hodnotí nebo upřesňuje prognózní zdroje nerostů a podzemních vod, posuzuje jejich nadějnost a očekávaný hospodářský přínos,

• b) navrhuje a zdůvodňuje optimální lokalitu ke geologickému průzkumu, a to i s ohledem na zájmy chráněné zvláštními předpisy,^10)

• c) analyzuje a navrhuje metodické a technické postupy řešení geologického úkolu,

• d) hodnotí hospodářský přínos uvažovaných geologických prací a připravuje podklady pro ekonomické zdůvodnění uvažovaných geologických prací (§ 17), nebo

• e) připravuje podklady pro zpracování projektu technického řešení důlních děl a vrtů (§ 19 a 20); v tomto případě je možno zpracovat přípravnou studii i během provádění geologických prací.

§ 13

Projekt

(1) Projekt obsahuje vymezení geologického úkolu, způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení, rozpočet a ekonomické zdůvodnění geologických prací.

(2) Projekt obsahuje dále harmonogram geologických prací; může stanovit, že se práce uskuteční ve vymezených úsecích (fázích), přičemž pokračování geologických prací může být podmíněno dílčími výsledky. Může též stanovit postupné vyhodnocování výsledků geologických prací dílčími závěrečnými zprávami (§ 32 odst. 2).

§ 14

Vymezení geologického úkolu

Geologický úkol se v projektu vymezuje

• a) názvem geologického úkolu, jeho číslem, označením etapy geologických prací, názvem a identifikačním číslem katastrálního území^11) a názvem a kódem okresu,^12) popřípadě jiným místopisným určením zkoumaného území nebo zkoumaného objektu,

• b) cílem geologických prací uvádějícím okruh otázek, které je třeba řešit s ohledem na budoucí hospodářské, technické, popřípadě vědecké využití jejich výsledků,

• c) odkazem na předcházející etapu geologických prací, pokud byla prováděna, a na související geologické úkoly.

§ 15

Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení

(1) Způsob řešení geologického úkolu obsahuje

• a) výchozí údaje o území a o geologických činitelích podmiňujících řešení geologického úkolu; vztah k tvorbě a ochraně životního prostředí,

• b) postup řešení a jeho zdůvodnění,

• c) druh, specifikaci, počet a rozsah geologických prací včetně technologických a speciálních prací a zkoušek s časovou návazností jejich realizace,

• d) kvalitativní podmínky provádění geologických prací a specifikaci kontrolních prací.

(2) Zabezpečení řešení geologického úkolu obsahuje

• a) stanovení technologických postupů a technických parametrů projektovaných geologických prací včetně zabezpečení kvalitativních podmínek provádění geologických prací,

• b) specifikaci technických prostředků k řešení geologického úkolu,

• c) dokumentaci technického řešení geologických prací (§ 18), popřípadě zdůvodnění jejího dodatečného zpracování s jeho termínem,

• d) řešení přípravy pracoviště, dopravy, přívodu vody a energie a dalších prací potřebných k provedení projektovaných prací,

• e) určení místa a způsobu ukládání nerostné suroviny, vzorků, vrtné drtě, použitého vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění geologických prací,

• f) přehled prací prováděných poddodavatelsky s odkazem na projektové zabezpečení,

• g) řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací (§ 31),

• h) opatření k zabezpečení zájmů chráněných zvláštními předpisy^10) a k omezení škod při provádění geologických prací a způsob jejich náhrady,^13)

• i) opatření k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a hygienického vybavení.

(3) Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se dokládají mapami, řezy a výkresy, jakož i doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a o součinnosti s jinými orgány a organizacemi.

(4) Jestliže rozsah geologických prací vyžaduje vybudování dočasného zařízení pracoviště, musí zabezpečení řešení geologického úkolu obsahovat

• a) u movitých objektů a zařízení, např. maringotek, vrtných bud, obytných buněk údaje o jejich typu, počtu, umístění a napojení na rozvod energie a vody,

• b) u nemovitých objektů a zařízení majících charakter stavby projekt podle zvláštních předpisů.^14)

§ 16

Rozpočet geologických prací