Vyhláška federálního ministerstva vnitra o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu)

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tato vyhláška stanoví pravidla provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích^1) (dále jen „silnice“).

§ 2

Výklad pojmů

Pro účely této vyhlášky mají dále uvedené pojmy tento význam:

• 1. „Dálnice“ je pozemní komunikace označená dopravní značkou č. D 14a.

• 1. „Dát přednost v jízdě“ znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby řidič, který má přednost v jízdě, nemusel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.

• 1. „Dopravní nehoda“ je událost v silničním provozu (havárie, srážka apod.), při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby anebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla.

• 1. „Hranice křižovatky“ je příčná čára souvislá (č. V 5, č. V 6a nebo č. V 6b); kde taková čára není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení vozovky.

• 1. „Chodec“ je též osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm^3, psa apod.

• 1. „Chodník“ je pozemní komunikace určená především pro chodce, která je zpravidla oddělena od vozovky výškově nebo jiným způsobem.

• 1. „Jízdní souprava“ je souprava složená z jednoho nebo více motorových vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidel.

• 1. „Krajnice“ je část silnice od okraje vozovky k okraji silnice.

• 1. „Křižovatka“ je místo, v němž se silnice protínají nebo spojují. Za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty na jinou silnici.

• 1. „Křižovatka s řízeným provozem“ je křižovatka, na které je provoz řízen světelnými signály nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti (dále jen „příslušník“), popřípadě orgánem vojenské pořádkové služby nebo tankové a automobilní inspekce Československé lidové armády.

• 1. „Místo ležící mimo silnici“ je pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod.

• 1. „Motorové vozidlo“ je nekolejové vozidlo poháněné vlastním motorem.

• 1. „Nemotorové vozidlo“ je vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly (jízdní kolo, ruční vozík, potahové vozidlo apod.).

• 1. „Neohrozit“ znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku silničního provozu nevzniklo žádné nebezpečí.

• 1. „Neomezit“ znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku silničního provozu nijak nepřekážel.

• 1. „Obec“ je zastavěná oblast, jejíž začátek a konec je označen dopravními značkami č. D 38a a č. D 38b.

• 1. „Obytná zóna“ je zastavěná oblast, jejíž začátek a konec je označen dopravními značkami č. D 49a a č. D 49b.

• 1. „Odbočovací pruh“ je jízdní pruh určený pro vyjíždění z průběžného jízdního pruhu.

• 1. „Pěší zóna“ je oblast, jejíž začátek a konec je označen dopravními značkami č. D 50a a č. D 50b.

• 1. „Průběžný pruh“ je jízdní pruh probíhající v původním směru v místě, kde se mění počet jízdních pruhů.

• 1. „Přechod pro chodce“ je místo vyznačené dopravní značkou č. V 7 a popřípadě označené i dopravní značkou č. D 6.

• 1. „Překážka silničního provozu“ je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (náklad, materiál nebo jiné předměty, popřípadě i vozidlo ponechané na silnici, závady ve sjízdnosti silnice apod.).

• 1. „Připojovací pruh“ je jízdní pruh určený pro zařazování do průběžného pruhu.

• 1. „Řidič“ je osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj.

• 1. „Silnice pro motorová vozidla“ je silnice označená dopravní značkou č. D 15a.

• 1. „Snížená viditelnost“ je taková viditelnost, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nevidí sebe navzájem ani předměty na silnici (od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště, v tunelu apod.).

• 1. „Stání“ je uvedení vozidla do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení.

• 1. „Tramvaj“ je kolejový motorový vůz městské dráhy nebo souprava složená z více motorových vozů anebo z motorového vozu a jednoho nebo více připojených vlečných vozů.

• 1. „Tramvajový pás“ je část silnice určená především pro provoz tramvají.

• 1. „Účastník silničního provozu“ je každá osoba, která se přímým způsobem účastní silničního provozu (řidič, spolujezdec, chodec, jezdec na zvířeti, osoba přibraná k zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo některých jízdních úkonů apod.).

• 1. „Vozidlo hromadné dopravy osob“ je autobus, trolejbus a tramvaj.

• 1. „Vozovka“ je část silnice určená především pro provoz motorových vozidel.

• 1. „Zastavení“ je uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.

• 1. „Zastavení vozidla“ je přerušení jízdy z důvodu nezávislého na vůli řidiče.

• 1. „Zvláštní motorové vozidlo“ je zemědělský a lesnický traktor (dále jen „traktor“), jednonápravový kultivační traktor a jeho přívěs, samojízdný zemědělský a lesnický stroj, pojízdný pracovní stroj, motorový ruční vozík apod.

• 1. „Železniční přejezd“ je úrovňové křížení silnice se železnicí, popřípadě s jinou dráhou, označené dopravní značkou č. A 26a nebo dopravní značkou č. A 26b.

§ 5

Základní povinnosti řidiče

(1) Řidič je povinen

• a) užít k jízdě jen vozidla, které splňuje stanovené podmínky,^3)

• b) věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v silničním provozu,

• c) dbát zvýšené opatrnosti vůči osobám uvedeným v § 3 odst. 2, zejména vůči dětem a osobám, které užívají bílé hole, a brát ohled na zvlášť označená vozidla (č. O 1 až č. O 5) a na označená cvičná motorová vozidla,

• d) přibrat potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost silničního provozu,

• e) podrobit se na výzvu příslušníka vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.^4)

(2) Řidič nesmí

• a) požít alkoholický nápoj během jízdy,

• b) řídit vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu,

• c) řídit vozidlo, jestliže jeho schopnost k řízení je snížena požitím omamných nebo psychotropních látek, popřípadě léků anebo úrazem, nemocí, nevolností, únavou apod.,

• d) předat řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky ustanovení § 4, nebo je pod vlivem alkoholu anebo jejíž schopnost k řízení je jinak snížena,

• e) překážet v jízdě rychleji jedoucím vozidlům a omezovat plynulost silničního provozu zejména bezdůvodně pomalou jízdou,

• f) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost silničního provozu,

• g) vyhazovat předměty z vozidla a obtěžovat ostatní účastníky silničního provozu ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží nebo bláta, zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu nebo bezdůvodným pojížděním s motorovým vozidlem,

• h) ohrozit chodce přecházející na přechodu pro chodce nebo přecházející silnici, na kterou řidič odbočuje, při odbočování na místo ležící mimo silnici, při vjíždění na silnici a při otáčení nebo couvání,

• i) zastavit vozidlo na přechodu pro chodce, pokud to nevyžaduje bezpečnost silničního provozu.

(3) Sníží-li řidič rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce, řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem jsou povinni rovněž snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, jestliže to vyžaduje bezpečnost přecházejících chodců.

(4) Zjistí-li řidič během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky [odst. 1 písm. a) a § 43], je povinen závadu odstranit na místě. Nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost ani plynulost silničního provozu a nedošlo k poškození silnice.

§ 6

Základní povinnosti některých řidičů a spolujezdců

(1) Řidič motocyklu a jeho spolujezdec nesmějí za jízdy kouřit. Řidič motocyklu je povinen chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem (brýlemi, ochranným štítem apod.), pokud tím není snížena bezpečnost jízdy (v mlze, při sněžení, v dešti apod.). Řidič motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí^5) přesahující 40 km.h^-1 a jeho spolujezdec jsou povinni za jízdy užívat řádně upevněné ochranné přílby.

(2) Osoba sedící na sedadle povinně vybaveném bezpečnostním pásem musí být za jízdy tímto pásem řádně připoutána. To neplatí pro

• a) řidiče vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a jednotek požární ochrany a jejich spolujezdce,

• b) osobu provádějící výcvik žadatele o řidičské oprávnění v řízení motorových vozidel v obci,

• c) řidiče vozidel taxislužby při smluvní přepravě osob v obci,

• d) řidiče vozidel užitých v obci k zásobování prodejní sítě a k svozu nebo rozvozu poštovních zásilek a jejich spolujezdce,

• e) řidiče při couvání,

• f) osobu s tělesnou výškou menší než 1,5 m,

• g) osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních důvodů na základě lékařského potvrzení; toto potvrzení musí mít za jízdy u sebe.

(3) Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg a řidič jízdní soupravy nebo zvláštního motorového vozidla musí jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič jiného motorového vozidla tak musí jet, jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.

(4) Řidič motorového vozidla nebo tramvaje musí mít u sebe doklady předepsané pro řízení a provoz vozidla.

§ 7

Základní povinnosti provozovatele vozidla

(1) Provozovatel vozidla nesmí

• a) přikázat ani dovolit, aby bylo užito k jízdě vozidla, jestliže vozidlo nebo jeho náklad nesplňují stanovené podmínky [§ 5 odst. 1 písm. a) a § 43],

• b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky ustanovení § 4 nebo je pod vlivem alkoholu anebo jejíž schopnost k řízení je jinak snížena.

(2) Provozovatel vozidla musí zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, je-li mu předem známo, že to bude vyžadovat bezpečnost silničního provozu.

(3) Provozovatel vozidla odpovídá za to, že barevné provedení a označení vozidla bude provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Sboru národní bezpečnosti.^6)

ČÁST DRUHÁ

JÍZDA VOZIDLY

§ 8

Směr a způsob jízdy

(1) Na silnici se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky.

(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání, nebo jestliže je to nutné, při objíždění a vyhýbání; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.

Jízda v jízdních pruzích

§ 9

(1) Mimo obec se na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

(2) V obci na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit, to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

(3) Je-li na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet vozidla souběžně; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu (dále jen „souběžná jízda“).

(4) Na silnici o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.

(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

(6) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely ustanovení odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech a více kolech v jízdním proudu za sebou.

§ 10

Je-li provoz ve vyznačeném jízdním pruhu řízen světelnými signály střídavě pro jeden i druhý směr jízdy podle ustanovení § 50 odst. 2, nesmí řidič přejíždět do jízdního pruhu, do kterého mu byl vjezd světelným signálem zakázán.

Jízda ve zvláštních případech

§ 11

(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou č. D 47 povolena jízda vlevo.

(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na silnici nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, např. není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený (obrubníkem apod.) se smí jen příčně přejíždět, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Přitom řidič nesmí ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

§ 12

(1) Je-li vyznačen vyhrazený jízdní pruh pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, platí pro řidiče ostatních vozidel přiměřeně ustanovení § 11 odst. 2, § 19 odst. 4, a je-li vyhrazený jízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též ustanovení § 19 odst. 5.

(2) Přejíždí-li řidič autobusu městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusu z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla. Řidič autobusu nebo trolejbusu přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel.

(3) Jede-li autobus městské hromadné dopravy osob nebo trolejbus ve vyhrazeném jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.

(4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu řízen světelnými signály č. S 9a až č. S 9g, řídí se jimi jen řidič jedoucí v tomto pruhu.

§ 13

Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus, popřípadě trolejbus u okraje vozovky.

§ 14

Objíždění

(1) Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky silničního provozu anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče; řidiče jedoucí za ním ani jiné účastníky silničního provozu nesmí ohrozit. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

(2) Při objíždění stojícího autobusu s označením č. O 5 musí řidič přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby nebyly ohroženy; to platí i pro protijedoucího řidiče.

§ 15

Předjíždění

(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu.

(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním.

(3) Řidič nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidel, před která se po předjetí zařazuje; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

(5) Řidič nesmí předjíždět

• a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,

• b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,

• c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky silničního provozu,

• d) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle ustanovení odstavce 1, popřípadě nelze-li předjet v dalším volném jízdním pruhu v témže směru jízdy vyznačeném na vozovce,

• e) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí pro řidiče jedoucího po hlavní silnici, nebo jde-li o předjíždění vpravo podle ustanovení odstavce 1; na křižovatce s řízeným provozem smí předjíždět jen při světelném signálu nebo pokynu „Volno“,

• f) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

§ 16

Rychlost jízdy

(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.