Devizový zákon

ČÁST PRVNÍ

Oddíl 1

Pojmy

§ 1

(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.

(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.

(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů [§ 2 písm. a)].

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumějí:

• a) zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžní plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.);

• b) zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením;

• c) cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účasti na majetku (akcie, podílové listy, apod.), dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupóny a talóny;

• d) zahraničními cennými papíry cenné papíry týkající se majetku v zahraničí, jakož i znějící na plnění v zahraničí;

• e) devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry, vkladové listy znějící na cizí měnu a vkladní knížky znějící na cizí měnu;

• f) obchodem s devizovými hodnotami koupě, prodej devizových hodnot za československou měnu, jakož i vzájemná směna devizových hodnot a nakládání s devizovými hodnotami ve všech druzích obchodu (např. záruky, arbitrážní operace, úvěr);

• g) peněžní pohledávkou devizového tuzemce za devizovým cizozemcem pohledávka, jejíž plnění se uskutečňuje v československé nebo v cizí měně;

• h) peněžním závazkem devizového tuzemce vůči devizovému cizozemci závazek, který má být splněn v československé nebo v cizí měně.

§ 3

(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka^1) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.

§ 4

Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem (§ 6) na žádost podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům.

§ 5

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,^2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.

(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.^3)

(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,^3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.

Oddíl 2

Devizové orgány a jejich působnost

§ 6

(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není stanoveno jinak,

• a) federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím, sdružením občanů a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností;

• b) ministerstvo financí republiky ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím a sdružením občanů v působnosti republiky, církvím, náboženským společnostem^4) a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností, a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště na území této republiky, pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;

• c) Státní banka československá ve vztahu k ostatním právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.

(3) Ministerstva financí republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.

ČÁST DRUHÁ

OBCHOD S DEVIZOVÝMI HODNOTAMI A PLATEBNÍ STYK

§ 7

(1) Devizové banky mohou obchodovat s devizovými hodnotami [§ 2 písm. f)] v rozsahu stanoveném Státní bankou československou.

(2) Devizoví tuzemci, kteří nejsou devizové banky, mohou obchodovat bez devizového povolení:

• a) s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,

• b) se zlatými mincemi.

(3) V případech, na něž se nevztahují ustanovení odstavce 2 mohou devizoví tuzemci, kteří nejsou devizovou bankou, obchodovat s devizovými hodnotami, pokud jedním z účastníků těchto obchodů není devizová banka, jen s devizovým povolením Státní banky československé.

(4) Devizoví cizozemci mohou navzájem obchodovat s devizovými hodnotami za československou měnu, jakož i uskutečňovat tyto obchody s devizovými tuzemci jen s devizovým povolením Státní banky československé.

(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.

(6) Banky mohou nakupovat a prodávat devizové hodnoty za československou měnu bez devizového povolení. Při této činnosti mají postavení devizové banky.

§ 8

(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.

(2) Povolení podle odstavce 1 není třeba k poskytování peněžních služeb pošty v mezinárodním styku.^5)

ČÁST TŘETÍ

PRÁVA A POVINNOSTI DEVIZOVÝCH TUZEMCŮ - PRÁVNICKÝCH OSOB

Oddíl 1

§ 9

Ohlašovací povinnost

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna Státní bance československé ohlásit do evidence

• a) své peněžní pohledávky a peněžní závazky vůči devizovému cizozemci,

• b) své nemovitosti v zahraničí, jakož i přehled o svých příjmech a výdajích spojených s těmito nemovitostmi,

• c) své majetkové účasti v zahraničí,

• d) své zahraniční cenné papíry.

(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.

Oddíl 2

Převod pohledávek devizového tuzemce - právnické osoby do tuzemska

§ 10

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

Oddíl 3

Nabídková povinnost a právo úhrady

§ 11

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna nabídnout devizové bance (§ 3) ke koupi devizové prostředky a zlato s výjimkou zlatých mincí za československou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata.

(2) Devizová banka je povinna nabídnout Státní bance československé ke koupi za československou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupila od devizových tuzemců a devizových cizozemců za československou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Státní banka československá.

(3) Nabídkové povinnosti nepodléhají devizové prostředky a zlato, kterými se devizový cizozemec podílí vkladem do základního jmění na podniku v tuzemsku podle zvláštních předpisů.^6)

(4) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2 nebo prodloužit lhůtu k jejímu plnění podle § 12. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

(5) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna devizové prostředky a protihodnutu zlata v cizí měně, které nepodléhají nabídkové povinnosti (odstavce 3 a 4), uložit na devizový účet u devizové banky, pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak.

(6) Devizové prostředky uložené na devizovém účtu nepodléhají nabídkové povinnosti podle odstavců 1 a 2 a vlastník je může použít bez omezení, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků.

§ 12

(1) Povinnost stanovenou v § 11 je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit u valut a zlata do 30 dnů po jejich nabytí nebo poté, co se o jejich nabytí dověděla, popřípadě, kdy se stala devizovým tuzemcem. U deviz je nabídková povinnost splněna převodem protihodnoty nabytých devizových prostředků na účet devizového tuzemce - právnické osoby, vedený v československé měně devizovou bankou.

(2) Koupě valut a zlata se uskutečňuje podle kursu platného pro nákup valut nebo podle tržní ceny zlata platných v den, kdy byly valuty a zlato devizové bance nabídnuty ke koupi. Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.

(3) Odmítne-li devizová banka devizové prostředky od devizového tuzemce - právnické osoby koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - právnická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

§ 13

(1) Ke splnění peněžního závazku devizového tuzemce - právnické osoby vůči devizovému cizozemci, vzniklého v souladu s tímto zákonem nebo na základě jiného obecně závazného právního předpisu, je devizová banka povinna uhradit na žádost devizového tuzemce - právnické osoby za československou měnu devizovému cizozemci devizové prostředky. To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.

(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.

(3) Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.

§ 13a

(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.^6a)

(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.

(3) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném

• a) k zajištění obrany a bezpečnosti státu,

• b) k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.

(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).

§ 13b

Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.

§ 13c

Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.^6b)

Oddíl 4

Smluvní převzetí peněžních závazků vůči devizovým cizozemcům a jejich placení

§ 14

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:

• a) nákupu nemovitostí v zahraničí,

• b) nákupu zahraničních cenných papírů,

• c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.

(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI DEVIZOVÝCH TUZEMCŮ - FYZICKÝCH OSOB

Oddíl 1

Ohlašovací povinnost

§ 15

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna na výzvu ministerstva financí republiky, na jejímž území má bydliště, ohlásit mu ve stanovené lhůtě do evidence

• a) své peněžní pohledávky a peněžní závazky vůči devizovému cizozemci,

• b) své nemovitosti v zahraničí a přehled o svých příjmech a výdajích, které jí vznikly v daném období v souvislosti s touto nemovitostí,

• c) majetkové účasti v zahraničí,

• d) své zahraniční cenné papíry.

(2) Jestliže se splnění peněžní pohledávky devizového tuzemce - fyzické osoby uskutečňuje prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku do devizové evidence tato právnická osoba.

Oddíl 2

Převod plnění z pohledávek do tuzemska

§ 16

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka uhrazená v zahraničí ke splnění její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.

(3) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - fyzická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - fyzická osoba této povinnosti zproštěna udělením devizového povolení.

Oddíl 3

Povinnost uložit nebo nabídnout devizové prostředky a právo na koupi devizových prostředků

§ 17

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky 5000 Kčs,

• a) uložit na devizový účet u devizové banky, nebo

• b) nabídnout devizové bance ke koupi za československou měnu.

Devizová banka je povinna sdělit devizovému tuzemci na požádání, jaká částka v příslušné cizí měně odpovídá částce 5000 Kčs.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 nabídnout devizové bance ke koupi zlato [§ 2 písm. b)] za československou měnu nebo za devizové prostředky. Nabídková povinnost se nevztahuje na zlaté mince.

(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků a zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem. Devizové prostředky a zlato, které devizový tuzemec - fyzická osoba nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, je povinna složit na devizový účet nebo nabídnout devizové bance ke koupi do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.

(4) Devizové prostředky, které nepřevyšují protihodnotu 5000 Kčs, může devizový tuzemec - fyzická osoba použít, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23.

(5) Pro výpočet protihodnoty částky 5000 Kčs je rozhodný kurs platný pro nákup valut nebo deviz v den, kdy začíná běžet lhůta pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2.

(6) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají devizové prostředky prodané nebo vydané devizovou bankou do šesti měsíců ode dne jejich koupě nebo vydání uvedeném v potvrzení devizové banky. V uvedené lhůtě může devizový tuzemec - fyzická osoba s těmito devizovými prostředky nakládat, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23.

(7) Odmítne-li devizová banka devizové prostředky od devizového tuzemce - fyzické osoby koupit, je povinen vydat jí o tom potvrzení. Devizový tuzemec - fyzická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

§ 18

Devizová banka nezkoumá, zda při plnění povinnosti podle § 17 byla dodržena lhůta stanovená v § 17 odst. 3 a nezjišťuje původ nabytí nabízených nebo ukládaných devizových prostředků.

§ 19

(1) Prováděcí předpis může stanovit úlevy z povinností, které má devizový tuzemec - fyzická osoba podle § 17.

(2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec - fyzická osoba zproštěna povinností stanovených v § 17 nebo jí může být prodloužena lhůta k jejich splnění.

§ 20

(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě a devizovému cizozemci za československou měnu devizové prostředky v případech uvedených v tomto zákoně, prováděcím předpisu k němu nebo v devizovém povolení, které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).