Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje poskytování věrnostních stabilizačních odměn (dále jen „odměna“) pracovníkům v pracovním poměru^1) a v obdobném pracovněprávním vztahu, který se řídí zákoníkem práce (dále jen „pracovní poměr“ a „pracovníci“), k

• a) organizacím, které provozují podnikatelskou činnost^2) a nejsou řízeny federálními ústředními orgány,

• b) fyzickým osobám, které provozují podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů,^3)

• c) rozpočtovým^4) a příspěvkovým^5) organizacím v působnosti České republiky,

• d) církvím a náboženským organizacím,^6)

• e) občanským a zájmovým sdružením,^7)

(dále jen „organizace“), které provozují činnost na území vymezeném v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen „vymezená oblast“).

2) Tato vyhláška se nevztahuje na

• a) pracovníky ve vedlejším pracovním poměru,^8)

• b) pracovníky, kteří jsou ke dni 1. dubna kalendářního roku poživateli starobního^9) nebo invalidního důchodu,^10)

• c) pracovníky, kteří konají práce pro organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,^11)

• d) členy zemědělských družstev,^12)

• e) příslušníky Sboru národní bezpečnosti,^13)

• f) příslušníky Sboru nápravné výchovy.^14)

Podmínky nároku na odměnu a její výše

§ 2

(1) Organizace poskytne odměnu pracovníkovi, který

• a) má trvalý pobyt^15) ke dni 1. dubna kalendářního roku ve vymezené oblasti s výjimkou stabilizovaných částí obcí stanovených v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky a

• b) je ke dni 1. dubna kalendářního roku v pracovním poměru k organizaci a

• c) měl ke dni 31. prosince předchozího kalendářního roku nepřetržitě nejméně po dobu deseti let místo výkonu práce, popřípadě pracoviště ve vymezené oblasti, pokud se v odstavci 4 nestanoví jinak. Při každém přerušení pracovního poměru, které je spojeno s uzavřením pracovního poměru s místem výkonu práce mimo vymezenou oblast, se počítá doba deseti let nepřetržitého pracovního poměru od uzavření nového pracovního poměru s místem výkonu práce, popřípadě pracovištěm ve vymezené oblasti. Obdobně se postupuje při změně místa výkonu práce dohodnutého v pracovní smlouvě.

(2) Podmínka místa výkonu práce, popřípadě pracoviště ve vymezené oblasti se považuje za splněnou, i když místo výkonu práce, popřípadě pracoviště částečně zasahuje mimo tuto oblast.

(3) Pokud pracovník koná práce v souběžných pracovních poměrech, poskytne mu odměnu organizace, se kterou má sjednán pracovní poměr na stanovenou týdenní pracovní dobu.^16) Není-li žádný ze souběžných pracovních poměrů sjednán na stanovenou týdenní pracovní dobu, poskytne pracovníkovi odměnu ta organizace, se kterou sjednal souběžný pracovní poměr dříve.

(4) Do doby nepřetržitého výkonu práce ve vymezené oblasti [odstavec 1 písm. c)] se započítává

• a) doba předchozích pracovních poměrů, členských poměrů k zemědělskému družstvu, služebních poměrů příslušníka ozbrojených sil v činné službě a doba výkonu veřejné funkce v pracovním poměru, pokud se místo výkonu práce pracovníka, popřípadě jeho pracoviště nacházelo ve vymezené oblasti a pracovník po ukončení těchto poměrů uzavřel bez zbytečných průtahu znovu některý z nich;

• b) doba úspěšně ukončené přípravy na povolání po splnění povinné školní docházky, pokud pracovník po tuto dobu nebyl v některém z pracovních vztahů uvedených v písmenu a) k organizaci, a před nástupem této přípravy měl trvalý pobyt ve vymezené oblasti a po jejím skončení bez zbytečných průtahů sjednal pracovní poměr s místem výkonu práce, popřípadě pracovištěm ve vymezené oblasti; dobou přípravy na povolání se rozumí doba učebního poměru a doba denního studia na středních a vysokých školách;^17)

• c) všechna doba výkonu prací ve vymezené oblasti u pracovníků organizací, které mají sídlo mimo vymezenou oblast, s nimiž organizace nemohou sjednat stálé místo výkonu práce nebo pracoviště.

(5) Doba výkonu trestu odnětí svobody se do doby nepřetržitého výkonu práce ve vymezené oblasti nezapočítává.

§ 3

(1) Odměna pracovníka činí 2000 Kčs ročně a vyplácí ji organizace současně s vyúčtováním mzdy (měsíčního příjmu) za měsíc duben.^18) U pracovníků s trvalým pobytem v obci Aš: část „Aš“, „Krásná“ a v obci Větřní: část Větřní, Němče - místní část „Větřní“, Lužná - místní část „U lípy“ činí odměna 1000 Kčs ročně.

(2) Pracovníkovi, který má sjednanou kratší pracovní dobu,^19) náleží odměna ve výši odpovídající této kratší pracovní době, pokud se v § 4 odst. 1 písm. c) nestanoví jinak; u pracovníka se souběžnými pracovními poměry vychází organizace příslušná podle § 2 odst. 3 věta druhá ze souhrnu pracovních dob sjednaných v těchto pracovních poměrech.

(3) V případě, kdy pracovní poměr trval pouze část předchozího roku, avšak organizace uznala, že pracovník uzavřel tento pracovní poměr bez zbytečných průtahu (§ 2 odst. 4), náleží odměna ve výši odpovídající odpracované době v tom roce.

(4) Pracovníkovi, který ke dni 1. dubna kalendářního roku nebyl v pracovním poměru, vyplatí odměnu organizace, s níž uzavřel bez zbytečných průtahů pracovní poměr, do konce kalendářního roku, pokud se v § 4 odst. 1 písm. a) nestanoví jinak. Obdobně postupuje organizace, jestliže pracovník dodatečně prokáže vznik nároku na odměnu po 1. dubnu kalendářního roku.

§ 4

Odnětí a krácení odměn

(1) Odměna nepřísluší pracovníkovi

• a) jehož pracovní poměr skončil před 1. dubnem kalendářního roku. Jestliže však pracovní poměr skončil před uvedeným dnem z jiných důvodů než stanovených v § 46 odst. 1 písm. f) nebo § 53 zákoníku práce a pracovník uzavřel pracovní poměr s další organizací bez zbytečných průtahů, poskytne mu odměnu tato organizace. Ustanovení přechozí věty platí přiměřeně též při skončení služebního poměru nebo členského poměru k zemědělskému družstvu z obdobných důvodů,

• b) který byl v předchozím kalendářním roce nebo v období do 1. dubna kalendářního roku ve výkonu trestu odnětí svobody,

• c) který měl v předchozím kalendářním roce sjednanou pracovní dobu kratší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby;^16) obdobně se postupuje při souhrnu pracovních dob sjednaných v souběžných pracovních poměrech.

(2) Organizace krátí odměnu a ve zvlášť závažných případech ji neposkytne pracovníkovi, který měl v předchozím kalendářním roce neomluveně zameškané směny, nedosahoval ze své viny požadovaných pracovních výsledků, nebo který byl v předchozím či běžném kalendářním roce pravomocně odsouzen pro trestný čin, kterého se dopustil při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě při jiném závažném porušení pracovní kázně. Rozsah krácení nebo odnětí odměny určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem; organizace je povinna písemně sdělit důvody krácení, pokud o to pracovník požádá.

(3) Nekonal-li pracovník v předchozím kalendářním roce práci z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, při níž nepřísluší náhrada mzdy, výkonu základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby, krátí organizace odměnu za prvých 100 neodpracovaných dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 25 neodpracovaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Stejným způsobem krátí organizace odměnu při poskytnutí pracovního volna podle § 126 a 128 zákoníku práce, a při souvislém výkonu práce mimo vymezenou oblast po delší dobu než 100 pracovních dnů. Toto ustanovení se nevztahuje na nepřítomnost v práci z důvodu mateřské a další mateřské dovolené.

§ 5

(1) Odměna náleží pracovníkovi vedle obdobných mzdových a jiných zvýhodnění, poskytovaných podle zvláštních předpisů.^20) Pokud tyto předpisy stanoví, že mzdové zvýhodnění (odměna) podle nich nepřísluší, jestliže se pracovníkům poskytují stabilizační (věrnostní) a obdobné odměny za odpracovaná léta,^21) nevztahuje se takové ustanovení na odměny podle této vyhlášky.

(2) Při uzavření nového pracovního poměru bez zbytečných průtahů přihlédne nová organizace k zápočtu předchozích pracovních poměrů provedenému poslední organizací v souladu s § 2 odst. 1, 2 a 4. Zápočet předchozích pracovních poměrů pro přiznání odměny se uvádí v potvrzení o zaměstnání.^22) Skutečnost, zda pracovník vstoupil do nového pracovního poměru bez zbytečných průtahů, posuzuje organizace individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem a k závažnosti důvodů na straně pracovníka.

(3) Pokud pracovník, kterému v roce 1991 vznikl nárok na odměnu poprvé, uzavřel pracovní poměr přede dnem 1. ledna 1991 s místem výkonu práce, popřípadě pracovištěm mimo vymezenou oblast po dobu nejdéle 120 kalendářních dnů, může mu organizace výjimečně započítat do doby nepřetržitého pracovního poměru také dobu předchozích pracovních poměrů ve vymezené oblasti, jestliže pracovník v uvedené době uzavřel znovu pracovní poměr ve vymezené oblasti bez zbytečných průtahů.

§ 6

(1) Odměny podle této vyhlášky^23) neuhrazuje organizace ze svých mzdových prostředků; k úhradě použije prostředků státního rozpočtu České republiky. Tyto odměny jsou podle § 111 odst. 2 zákoníku práce složkou mzdy.

(2) Prostředky k úhradě odměn čerpá organizace v zásadě jednou částkou příkazem k inkasu ze zvláštního účtu ministerstva financí České republiky č. 1943-13 323-001 „Věrnostní stabilizační odměny ve vybraných okresech“, vedeného v ústředí Státní banky československé v Praze. Na příkazu k inkasu se uvede konstantní symbol 6418.

(3) Organizace v souladu s touto vyhláškou používá prostředky na odměny a vede evidenci o vyplacených odměnách. Při zjištění neoprávněného použití prostředků ze státního rozpočtu České republiky, zejména při nesplnění stanovených podmínek u jednotlivých pracovníků, postupuje organizace podle zvláštního předpisu.^24)

§ 7

(1) Organizace poskytnou odměny podle této vyhlášky již za rok 1990.

(2) Pracovníkovi, kterému organizace vyplatila odměnu za rok 1990 podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí a federálního ministerstva financí ze dne 30. ledna 1987 č. j. 514-29 340-5119, 25 11 86 o věrnostních stabilizačních odměnách pracovníků ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje (registrovaný v částce 6/1987 Sb.) ve znění výnosu ze dne 15. ledna 1989 č. j. 223-6117, 5119, 050189 (registrovaný v částce 6/1989 Sb.), nepřísluší za rok 1990 odměna podle této vyhlášky.

(3) Pracovníkům, kterým se v roce 1991 poskytuje odměna poprvé, vyplatí organizace odměnu nejdéle do konce roku 1991.

(4) Organizace doplatí ženě na mateřské a další mateřské dovolené, které krátila odměnu za rok 1990 podle výnosu uvedeného v odstavci 2, částku, o kterou ji odměnu krátila, a to nejdéle do konce roku 1991.

(5) Pracovníkovi, který v roce 1991 splnil podmínky stanovené v § 2 této vyhlášky poprvé, a v době od 2. dubna 1991 do konce roku 1991 uzavřel pracovní poměr s organizací, která provozuje činnost ve vymezené oblasti, vyplatí odměnu tato organizace do konce roku 1991. Před výplatou odměny ověří organizace u organizací, k nimž byl pracovník v pracovním poměru od 1. dubna 1991, zda mu již odměna nebyla vyplacena.

(6) Pracovníkovi, který v roce 1991 splnil podmínky stanovené v § 2 této vyhlášky poprvé, a v době od 2. dubna 1991 do konce roku 1991 uzavřel pracovní poměr s organizací, která neprovozuje činnost ve vymezené oblasti nebo doloží,^25) popř. v případě důkazní nouze čestně prohlásí, že v této době neuzavřel pracovní poměr, poskytne odměnu organizace, k níž byl v pracovním poměru ke dni 1. dubna 1991, poslední pracovní den v roce 1991.

§ 8

Organizace uvedené v § 1 odst. 1 nepostupují nadále podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí a federálního ministerstva financí ze dne 30. ledna 1987 č. j. 514-29 340-5119, 25 11 86 o věrnostních stabilizačních odměnách pracovníků ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje (registrovaný v částce 6/1987 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí a federálního ministerstva financí ze dne 15. ledna 1989 č. j. 223-6117, 5119, 050 189 (registrovaný v částce 6/1989 Sb.) a podle Směrnice ústředního výboru Národní fronty ČSSR a ústředního výboru Národní fronty ČSR o věrnostních stabilizačních odměnách ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje, které byly schváleny sekretariátem ústředního výboru Národní fronty ČSSR dne 22. dubna 1987.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Horálek CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 276/1991 Sb.

Vymezené postižené oblasti (podle správního členění k 1. lednu 1991)

SEVERNÍ ČECHY

Všechny obce okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem

Okres Děčín:

obce: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Jílové, Labská Stráň, Malá Veleň, Malšovice, Růžová, Starý Šachov, Velká Bukovina

Okres Litoměřice:

obce: Bechlín, Bohušovice n. O., Brňany, Čížkovice, Dlažkovice, Dobříň, Hlinná, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Křešice, Kyškovice, Lhotka n. L., Libochovany, Libotenice, Litoměřice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Michalovice, Mlékojedy, Oleško, Pišťany, Podsedice, Prackovice n. L., Račice, Roudnice n. L., Siřejovice, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Úpohlavy, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchýnice, Vlastislav, Vrbice, Vrbičany, Záluží, Žalhostice, Židovice, Žitenice.

Okres Louny:

obce: Bitozeves, Blažim, Blšany u Loun, Břvany, Cítoliby, Černčice, Chlumčany, Chraberce, Jimlín, Lenešice, Lišany, Louny, Obora, Opočno, Postoloprty, Raná, Staňkovice, Velemyšleves, Veltěže, Výškov, Žiželice

části obce:k. ú. Chožov z obce Chožov, k. ú. Počedělice z obce Počedělice, k. ú. Břežany, Čiňov a Nové Sedlo z obce Nové Sedlo, k. ú. Bezděkov, Libočany, Nehasice, Rybňany, Selibice, Tatinná, Tvršice, Velichov, Záhoří, Zálužice a Žatec z obce Žatec

Okres Liberec:

obce: Bulovka, Černousy, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Horní Řasnice, Krásný Les, Nové Město p. Smrkem, Pertoltice, Raspenava, Višňová, Hrádek n. Nisou, Chrastava (mimo k. ú. Krištofova údolí), Mníšek, Oldřichov v Hájích, Jindřichovice pod Smrkem, Lázně Libverda, Heřmanice, Chotyně, Bílý Kostel

ZÁPADNÍ ČECHY

Okres Sokolov: všechny obce

Vymezená území při západní hranici ČSFR (podle správního členění k 1. lednu 1988)

Okres Cheb:

obce: Cheb, Cheb - základní sídelní jednotka Slapany, Cheb - odloučené sídelní jednotky Antonínova Výšina, Dolnice, Chlumeček, Komorní Dvůr, Svatý Kříž, Všeboř, Aš, Aš - základní sídelní jednotka Štítary, Aš - odloučené sídelní jednotky Štítarský vrch, Újezd; Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Plesná, Skalná, Trstěnice, Tři Sekery

Okres Tachov:

obce: Tachov, Bezdružice, Bor, Cebiv, Černošín, Erpužice, Halže, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Konstantinovy Lázně, Lesná, Lestkov, Planá, Planá - odloučená sídelní jednotka Ovčíny, Přimda, Rozvadov, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Stříbro - odloučená sídelní jednotka Máchovo údolí, Svojšín, Třemešné

Okres Domažlice:

obce: Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Černíkov, Česká Kubice, Domažlice, Draženov, Horšovský Týn (mimo části obce Křenovy, Semošice), Hostouň, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Klíčov, Kout na Šumavě, Luženičky, Meclov, Mezholezy u Domažlic, Mezholezy u Horšovského Týna, Milavče, Mrákov, Nemanice, Nevolice, Pec, Poběžovice, Pocinovice, Postřekov, Rybník, Semněvice, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Usilov, Všeruby, Záhořany

části obce: Bukovec, Čečovice, Černovice a Nemněnice v obci Holýšov a Malý Malahov v obci Puclice

Okres Klatovy:

obce: Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Dobrá Voda, Hartmanice, Hlavňovice, Hrádek, Chudenín, Kašperské Hory, Nezdice, Nýrsko, Petrovice, Rejštejn, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Sušice, Velhartice, Železná Ruda, Žihobce

JIŽNÍ ČECHY

Okres Prachatice:

obce: Kvilda, Borová Lada, Horní Vltavice, Strážný, Lenora, Volary, Zbytiny, Stožec, Nová Pec, Ktiš, Chroboly - všechny části obce, Stachy - části Nicov, Popelná, Řetenice, Studenec, Vimperk - části Arnoštka, Klášterec, Korkusova Huť, Lipka, Michlova Huť, Záblatí - všechny části obce

Okres Český Krumlov:

obce: Boletice, Chvalšiny, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Hořice na Šumavě, Kájov, Světlík, Frymburk, Přední Výtoň, Lipno nad Vltavou, Ostrov, Loučovice, Přídolí, Vyšší Brod, Rožmitál na Šumavě, Větřní, Omlenice, Bujanov, Dolní Dvořiště, Horní Dvořiště, Malonty, Benešov nad Černou, Rožmberk nad Vltavou.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 276/1991 Sb.

Stabilizované části obcí

| okres | Stabilizované části obcí | | | | obce | | | --- | --- | --- | | okres Cheb | | | | | Cheb | Cheb, Dolní Dvory, Háje, Horní Dvory, Hradiště, | | | Podhrad, Střížov | | | | Františkovy Lázně | Františkovy Lázně, Dolní Lomany, | | | Horní Lomany, Slatina | | | | Mariánské Lázně | Mariánské Lázně, Hamrníky, Klimentov, Ušovice, | | | Velká Hleďsebe | | | okres Tachov | | | | | Tachov | Tachov | | | Planá | Planá | | | Stříbro | Stříbro | | okres Domažlice | | | | | Domažlice | Bezděkovské Předměstí | | | Dolejší Předměstí | | | | Hořejší Předměstí | | | | Město | | | | Týnské Předměstí | | | | Kdyně | Brnířov | | | Kdyně | | | | Prapořiště | | | | Horšovský Týn | Malé Předměstí | | | Město | | | | Nová Ves | | | | Plzeňské Předměstí | | | | Svatá Anna | | | | Velké Předměstí | | | Okres Klatovy | | | | | Nýrsko | Bystřice nad Úhlavou | | | Nýrsko | | | | Sušice | Sušice I. | | | Sušice II. | | | | Sušice III. | | | Okres Prachatice | | | | | Volary | Volary | | Okres Český Krumlov | | | | | Větřní | Větřní |

^1) § 27 zákoníku práce.

^2) § 2 hospodářského zákoníku.

^3) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících. Zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii.

^4) § 60 hospodářského zákoníku.

^5) § 62 písm. a) hospodářského zákoníku.

^6) Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

^7) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

^8) § 70 zákoníku práce.

^9) § 21 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

^10) § 29 zákona č. 100/1988 Sb.

^11) § 232 až 239b zákoníku práce.

^12) Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.

^13) § 4 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

^14) § 126 zákona č. 100/1970 Sb.

^15) § 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

^16) § 83 zákoníku práce.

^17) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.