Zákon o Federální železniční policii

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Zřizuje se Federální železniční policie (dále jen „železniční policie“).

(2) Železniční policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který zabezpečuje ochranu železniční dopravy v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo jinými zákony, na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, zejména však v obvodu celostátních drah a vleček.^1)

(3) Železniční policie při plnění svých úkolů spolupracuje s policejními sbory České a Slovenské Federativní Republiky, s Policií České republiky a Policejním sborem Slovenské republiky (dále jen „policejní sbory“).

HLAVA PRVNÍ

ÚKOLY, ŘÍZENÍ A ORGANIZACE ŽELEZNIČNÍ POLICIE

§ 2

Úkoly železniční policie

(1) Železniční policie při zabezpečování ochrany železniční dopravy plní zejména tyto úkoly

• a) chrání bezpečnost osob a majetku,

• b) chrání plynulost a bezpečnost železničního provozu, objekty a zařízení,

• c) pátrá po ztracených a odcizených zásilkách a v souvislosti s tím zjišťuje a odhaluje pachatele krádeží, narušování a poškozování zásilek,

• d) podílí se na zjišťování a objasňování příčin ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu a spolupůsobí při výkonu státního dozoru na dráhách,

• e) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení,

• f) spolupodílí se na pátrání po hledaných osobách, zbraních, střelivu, výbušninách, drogách a odcizených věcech,

• g) odhaluje a oznamuje příslušným orgánům přestupky,

• h) vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,

• ch) spolupracuje s mezinárodními organizacemi.

(2) Zjištěné trestné činy a jejich pachatele oznamuje železniční policie příslušným policejním sborům nebo prokuratuře.

§ 3

Organizace železniční policie

(1) Železniční policie se člení na útvary s územní působností v obvodu celostátních drah a vleček. Útvary zřizuje federální ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“).

(2) V železniční policii působí zejména služba ochrany a služba pátrací.

§ 4

Řízení železniční policie

(1) Železniční policie je podřízena ministru dopravy České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „ministr dopravy“).

(2) Organizaci a řízení železniční policie stanoví ministr dopravy.

(3) V čele železniční policie je ředitel Federální železniční policie (dále jen „ředitel“).

(4) Ředitele jmenuje a odvolává ministr dopravy, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.

(5) Ředitel stanoví součinnost a věcnou a místní působnost útvarů a služeb železniční policie.

HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY

Oddíl první

POVINNOSTI POLICISTY

Povinnosti při služebních zákrocích, služebních úkonech a ostatní služební činnosti

§ 5

(1) Policista je při provádění služebních zákroků, služebních úkonů, jakož i při ostatní služební činnosti, povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, pokud to okolnosti dovolují, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, služebním úkonem nebo jinou služební činností.

(2) Policista je povinen při provádění služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv a svobod osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech. V opačném případě je poučí dodatečně.

(3) Má-li být provedena osobní prohlídka u ženy, má tato právo požádat, aby tuto prohlídku vykonala policistka, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok.

§ 6

(1) Policista je povinen ve službě provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší útvar železniční policie nebo policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

(2) Policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav a není pod vlivem léků nebo jiných látek, které by snižovaly jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok v mezích tohoto zákona, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar železniční policie nebo policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterými je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.

§ 7

Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže

• a) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

• b) tomu brání důležitý zájem služby.

§ 8

(1) Policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodů důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje

• a) operativní činnost pátrací služby,

• b) služební činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestného činu,

• c) služební zákrok pod jednotným velením,

• d) ochranu důležitých objektů, zařízení nebo zásilek,

• e) kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání důležitých zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,

• f) služební zákrok nebo služební úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.

(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.

(3) Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru železniční policie.

§ 9

(1) Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti dovolují, použít odpovídající výzvy.

(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije policista před výzvou slov „Jménem zákona!“.

(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.

(4) Kdo neuposlechne výzvy zakročujícího policisty, může být postižen podle zvláštního zákona.^2)

§ 10

(1) Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k železniční policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.

(2) Příslušnost k železniční policii prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby nebo ústním prohlášením „policie“.

(3) Ústním prohlášením „policie“ prokazuje policista svou příslušnost k železniční policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.

§ 11

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podrobnosti o prokazování příslušnosti policistů k železniční policii.

Oddíl druhý

OPRÁVNĚNÍ POLICISTY

§ 12

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je policista oprávněn požadovat potřebné vysvětlení, listiny a jiné podklady (dále jen „vysvětlení“) od osoby, která může přispět k objasnění důležitých skutečností, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podaném vysvětlení.

(2) Každý je povinen požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4 a podat základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.

(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje železniční policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na útvar železniční policie k sepsání protokolu o podaném vysvětlení.

(9) Protokol o podaném vysvětlení musí být sepsán s osobou ihned po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.

(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.

§ 13

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je policista oprávněn vyzvat každého, aby prokázal svoji totožnost. Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popřípadě přechodného pobytu osoby.

(2) Každý je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Odmítne-li osoba prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovou osobu předvést na útvar železniční policie k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti osobu ihned propustí.

(4) Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je zejména snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Osoba je povinna provedení nezbytných služebních úkonů strpět.

(5) Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.

(6) O předvedení a o provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.

§ 14

Předvedení

(1) Policista je oprávněn při plnění úkolů podle tohoto zákona za účelem provedení služebních úkonů předvést osobu, která

• a) bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví své anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek,

• b) byla přistižena při spáchání trestného činu,

• c) bezprostředně ohrožuje nebo narušuje bezpečnost a plynulost železničního provozu,

• d) výtržnostmi a jiným nepřístojným chováním narušuje veřejný pořádek a je důvodná obava, že bude v tomto jednání pokračovat,

• e) je hledána pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu nebo je po ní vyhlášeno pátrání.

(2) Jestliže osoba předvedená podle odstavce 1 nebo podle § 12 odst. 8 nebyla předána orgánům činným v trestním řízení nebo jiným orgánům, musí být propuštěna ihned po provedení potřebných služebních úkonů, nejpozději však do 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(3) Trvají-li potřebné služební úkony po předvedení déle než 12 hodin a nebrání-li tomu závažné důvody a předvedená osoba o to požádá nebo s tím souhlasí, vvrozumí se některá z osob blízkých předvedené osoby, a jde-li o vojáka, nejbližší posádková správa.

(4) Předvedená osoba mladší 18 let musí být propuštěna ihned po provedení potřebných služebních úkonů, nejpozději však do 12 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. O jejím předvedení se vyrozumí bez zbytečného odkladu její zákonný zástupce nebo osoba, která nad ní vykonává dohled.

(5) O předvedení a o provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.

§ 15

Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory v obvodu celostátních drah a vleček

(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn, hrozí-li nebezpečí z prodlení, otevřít byt nebo jiné uzavřené prostory v obvodu celostátních drah a vleček (dále jen „byt“), vstoupit do nich a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

(2) Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá.

(3) K provedení služebních zákroků nebo jiných opatření podle odstavce 1 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen život, hrozí-li výbuch nebo jiné stejně závažné nebezpečí.

(4) Po provedení služebního zákroku nebo jiného opatření podle odstavce 1 policista neprodleně vyrozumí uživatele bytu a zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(5) Otevření bytu nesmí sledovat jiný zájem, než ochranu života nebo zdraví osob, ochranu majetku, ochranu práv a svobod druhých anebo odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti.

(6) O otevření bytu a o provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.

§ 16

Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob

(1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo policistu anebo poškozuje majetek, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru železniční policie, může být připoutána pouze k předmětu k tomu účelu určenému, přitom musí být osobě umožněno sedět.

(2) Omezení volného pohybu může trvat nejdéle dvě hodiny.

(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše policista úřední záznam.

§ 17

Oprávnění odebrat zbraň

(1) Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná osoba nemá u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.

(2) Odebranou zbraň nebo věc podle odstavce 1 je policista povinen vrátit při propuštění předvedené osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody.

(3) Zbraní se pro účely tohoto zákona rozumí zbraň střelná, bodná nebo zbraň hromadné účinnosti.

§ 18

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů uvedených v tomto zákoně, je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.

§ 19

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek

(1) Při zajišťování ochrany bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek je policista oprávněn

• a) v místech, která nejsou veřejnosti přistupná, kontrolovat vstup a výstup osob, jejich zavazadel a dopravní prostředky,

• b) k prohlídkám zásilek, kontrole dokladů, písemností, dopravních a průvodních listin, zjišťování druhu a množství zboží a dalších skutečností potřebných k posouzení, zda přeprava zboží po železnici v obvodu celostátních drah a vleček se uskutečňuje v souladu s přepravními a tarifními předpisy železnice,

• c) v souvislosti s pátráním po ztracených, zavlečených a odcizených zásilkách se přesvědčit, zda hledaná věc není ve skladištích nebo dopravních prostředcích, popřípadě v jiných prostorech v obvodu celostátních drah a vleček,

• d) po předchozí marné výzvě k vydání věci, vykonat v obvodu celostátních drah a vleček osobní prohlídku pracovníků Československých státních drah, jejich zavazadel jakož i dopravního prostředku v případě důvodného podezření, že osoba u sebe, v zavazadle nebo dopravním prostředku ukrývá věci odcizené ze zásilky nebo z majetku cestujících,

• e) vyloučit ze železniční přepravy osoby a věci, které jsou ze železniční přepravy vyloučené nebo které mohou být přepravované jen za zvláštních podmínek.^3)

(2) Policisté jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni k bezplatné přepravě po celostátních dráhách, a to i vlaky určenými výlučně pro mezinárodní přepravu, vlaky místenkovými, a to včetně přepravy služebního psa, k jízdě na stanovišti strojvedoucího, ve služebním voze a v nákladním vlaku, jakož i k bezplatnému používání sdělovacích zařízení Československých státních drah a ke vstupu do vyhrazených prostor objektů a zařízení, dopravních prostředků a ostatních prostor v obvodu celostátních drah.

§ 20

Oprávnění při odhalování přestupků

(1) Policista je při odhalování přestupků oprávněn vyžadovat

• a) opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,

• b) odborná vyjádření od příslušných orgánů,

• c) lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky,^4)

• d) ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah k spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s ohrožením jejího zdraví.

(3) Vyšetření krve osoby podezřelé ze spáchání přestupku musí být provedeno, jestliže o to osoba požádá.

§ 21

Oprávnění k odnětí věci

(1) Policista je oprávněn, po předchozí marné výzvě k vydání, odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí,^5) nebo může být zabrána.^6)

(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí věci sepíše policista záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci.

(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je policista věc povinen neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil příslušnému správnímu orgánu, který je o přestupku oprávněn rozhodnout.

Oddíl třetí

POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU

§ 22

Použití donucovacích prostředků

(1) Donucovacími prostředky jsou:

• a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

• b) slzotvorné prostředky,

• c) obušek,

• d) pouta,

• e) služební pes,

• f) úder střelnou zbraní,

• h) hrozba namířenou střelnou zbraní,

• i) varovný výstřel do vzduchu.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem. Přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.