Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o zdravotnické záchranné službě

§ 1

(1) Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči.

(2) Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které

• a) bezprostředně ohrožují život postiženého,

• b) mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,

• c) způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny,

• d) působí náhlé utrpení a náhlou bolest,

• e) působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.

(3) Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická první pomoc u stavů uvedených v odstavci 2.

§ 2

Základní úkoly

Zdravotnická záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí prostřednictvím jednotného spojového systému:

• a) kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče,

• b) poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v § 1 odst. 2,

• c) dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,

• d) dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu,

• e) dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,

• f) přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof,

• g) koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři a s lékařskou službou první pomoci,

• h) rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče,

• i) součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému.^1)

§ 3

Síť zařízení a pracovišť

(1) Síť zdravotnické záchranné služby tvoří

• a) územní střediska záchranné služby se sídlem v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě, Brně, Olomouci a Ostravě a územní střediska pro Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj^1a) v místech sídla hasičského záchranného sboru kraje,^1b) zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, a územní středisko záchranné služby se sídlem v Praze, zřizované hlavním městem Prahou, (dále jen „územní střediska“),

• b) okresní střediska záchranné služby (dále jen „okresní střediska“) zřizovaná okresními úřady v okresech, s výjimkou hlavního města Prahy a okresů, ve kterých jsou zřízena územní střediska,

• c) výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované Ministerstvem zdravotnictví, výjezdové skupiny při okresních střediscích zřizované okresními úřady a dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými osobami^1c) začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby na základě smlouvy s územním nebo okresním střediskem (dále jen „výjezdové skupiny“).

(2) Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.

§ 4

Vnitřní členění územních a okresních středisek

(1) Součástí územního střediska je vždy

• a) řídící úsek,

• b) zdravotnické operační středisko,

• c) středisko letecké záchranné služby, s výjimkou územního střediska zřízeného v kraji Středočeském, Pardubickém, Karlovarském a Zlínském.

(2) Součástí okresního střediska je vždy

• a) řídící úsek,

• b) zdravotnické operační středisko.

(3) Součástí územního a okresního střediska jsou výjezdové skupiny, technický úsek a krizový útvar zajišťující koordinaci postupu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.^1d)

(4) Vedoucími územních i okresních operačních středisek jsou lékaři, kteří odpovídají za zabezpečení úkolů přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti.

(5) Územní a okresní střediska jsou vybavena zdravotnickými, dopravními, spojovými a dalšími prostředky a pracovníky odborně způsobilými pro tuto činnost. Minimální vybavení územních a okresních středisek je upraveno zvláštním předpisem.^2)

§ 5

Zdravotnické operační středisko

(1) Zdravotnické operační středisko nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí pracovníci.

(2) Zdravotnické operační středisko

• a) přijímá nepřetržitě tísňové výzvy k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční neodkladné péče; při přijímání tísňových výzev se řídí Základním spojovacím řádem uvedeným v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky,

• b) ukládá po vyhodnocení tísňové výzvy podle stupně naléhavosti a konkrétní provozní situace úkoly jednotlivým výjezdovým skupinám zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním nebo praktickým lékařům, lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě, které jsou trvale zálohou zdravotnické záchranné služby,

• c) soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého,

• d) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o výkonu přednemocniční nedkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti předepsanou dokumentaci podle přílohy č. 2,

• e) organizuje a řídí k zajištění potřeb přednemocniční neodkladné péče v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu,

• f) koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo odborníků potřebných k poskytování neodkladné péče,

• g) zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udržuje spojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených, aktivuje v případě potřeby havarijní plán příslušného území, vyžaduje součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní obrany, policie a hasičských sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich předání a realizaci potřebných opatření.

(3) Zdravotnické operační středisko územního střediska plní kromě úkolů uvedených v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a) až g) tyto úkoly:

• a) řídí v součinnosti se zdravotnickým operačním střediskem okresního střediska nasazení letecké záchranné služby,

• b) organizuje ve spádovém území některé specializované činnosti, zejména sekundární výkony, dopravu nemocných a raněných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky a vyžaduje součinnost při hromadných neštěstích a katastrofách podle § 5 odst. 2 písm. g).

(4) Zdravotnické operační středisko okresního střediska kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje bezodkladně příslušné zdravotnické operační středisko územního střediska o situaci s hromadným výskytem stavů podle § 1 odst. 2 ve svém spádovém území.

(5) Při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy podle odstavce 2 písm. g) se stává lékař rychlé lékařské pomoci, který se jako první dostaví na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy, vedoucím lékařem záchranné akce. Dostaví-li se na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy lékař nadřízený vedoucímu lékaři záchranné akce, převezme vedení záchranné akce.

§ 6

Výjezdové skupiny

(1) Přednemocniční neodkladnou péči poskytují výjezdové skupiny, které mají povahu

• a) skupiny rychlé zdravotnické pomoci, v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidičů - záchranářů nebo středních zdravotnických pracovníků - záchranářů, z nichž jeden je vedoucím skupiny,

• b) skupiny rychlé lékařské pomoci s nejméně tříčlennou posádkou, jejímiž členy jsou pracovníci uvedení pod písmenem a) a dále lékař, který je současně vedoucím skupiny,

• c) skupiny letecké záchranné služby, v níž zdravotnická část posádky je nejméně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář.

(2) Výjezdové skupiny používají ke své činnosti speciálně upravené a vybavené pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky, pracovní oděv a další potřeby pro výkon odborné činnosti. Minimální úprava a vybavení dopravních prostředků jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.^2)

(3) Činnost výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém provozu; tato činnost má charakter činnosti u lůžka neodkladné péče a rizikové práce.

(4) Výjezdové skupiny zabezpečují

• a) primární výkony, jimiž se rozumí realizace požadavků zdravotnického operačního střediska k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče včetně jízdy, popřípadě letu k postiženému, jeho vyšetření a ošetření, doprava do nejbližšího vhodného nebo smluvně zajištěného zdravotnického zařízení podle stupně postižení zdravotního stavu a spolupráce při akutním příjmu postiženého,

• b) sekundární výkony, jimiž se rozumí doprava raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče, mezi zdravotnickými zařízeními po předchozí dohodě příslušných zařízení,

• c) likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí, katastrof nebo jiných mimořádných situací v přednemocniční fázi.

(5) Při souběhu požadavků a omezeném počtu sil a prostředků má zabezpečení primárních výkonů přednost před zabezpečením výkonů sekundárních.

(6) Vyšetření a ošetření výjezdová skupina neposkytne v těch případech, kdy by jejich provedení vážně ohrozilo zdraví nebo život členů skupiny.

(7) O své činnosti vede výjezdová skupina zvláštní dokumentaci uvedenou v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

§ 7

Letecká záchranná služba

Letecká záchranná služba je součástí příslušného územního střediska. Její činnost při poskytování přednemocniční neodkladné péče je vždy řízena operačním zdravotnickým střediskem příslušného územního střediska. Okresní středisko žádá v indikovaných případech příslušné územní středisko o zajištění přednemocniční neodkladné péče leteckou záchrannou službou.

§ 8

(1) Činnost zdravotnické záchranné služby při akutním příjmu postiženého ve zdravotnickém zařízení je realizována spoluprací výjezdové skupiny s příslušným pracovištěm cílového zdravotnického zařízení. Toto zdravotnické zařízení je povinno na výzvu výjezdové skupiny převzít postiženého do péče.

(2) Na návrh nebo se souhlasem ministerstva zdravotnictví České republiky může být ve velkých městských aglomeracích zřízeno vlastní lůžkové oddělení územního střediska. V takovém případě může být akutní příjem realizován na tomto pracovišti.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

MUDr. Lom CSc. v. r.

Příloha č. 1

Základní spojovací řád

Zdravotnická operační střediska jsou vybavena spojovací technologií pro telefonní a rádiové spojení, která zabezpečuje operativní spojení mezi nimi a výjezdovými skupinami, součinnostní spojení se zdravotnickými zařízeními a spojení s ostatními subjekty záchranného systému.

• 1. Telefonní spojení uskutečňované prostřednictvím telefonní sítě zabezpečuje:

• a) příjem tísňových výzev z veřejné telefonní sítě, který se na celém území České republiky uskutečňuje pouze na telefonním čísle 155; jiná telefonní čísla pro příjem tísňových výzev se nepoužívají ani nezveřejňují;

• b) součinnostní spojení mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, a to prostřednictvím hlavní účastnické telefonní stanice veřejné telefonní sítě nebo stanice účelové telefonní sítě; při součinnostním spojení nelze používat telefonní čísla 150, 155 a 158;

• c) součinnostní spojení s dalšími subjekty záchranného systému prostřednictvím hlavní účastnické telefonní stanice veřejné telefonní sítě nebo stanice účelové telefonní sítě; při součinnostním spojení nelze používat telefonní čísla 150, 155 a 158;

• d) přenos textových a grafických informací prostřednictvím faxu připojeného na hlavní účastnickou telefonní stanici veřejné telefonní sítě, která je vyčleněna pouze pro tento účel.

• 1. Rádiové spojení slouží:

• a) k řízení výjezdových skupin a ke koordinaci činnosti dopravy raněných, nemocných a rodiček zdravotnickým operačním střediskem; každé zdravotnické operační středisko disponuje alespoň jedním provozním kanálem z osmi kanálů pásma 74 MHz podle kmitočtového plánu určeného Českým telekomunikačním úřadem;

• b) k zabezpečení součinnosti mezi jednotlivými mobilními prostředky výjezdových skupin a dopravy raněných, nemocných a rodiček na provozním kanálu pásma 74,725 MHz;

• c) k řízení výjezdových skupin, k operativnímu spojení mezi operačními středisky jednotlivých subjektů záchranného systému a k operativnímu přímému spojení mezi výjezdovými skupinami jednotlivých subjektů záchranného systému prostřednictvím hromadné radiokomunikační sítě PEGAS, která je součástí záchranného systému; k řízení dopravy raněných, nemocných a rodiček a ke koordinaci její činnosti s výjezdovými skupinami se přitom využívá provozní kanál pásma 74 MHz.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 434/1992 Sb.

Zvláštní dokumentace záchranné služby

• 1. Kniha hlášení o průběhu služby:

obsahuje:

stanovené údaje z průběhu směny a údaje o doplňování sanitního vozu zdravotnickým materiálem a léčivy;

vede: střední zdravotnický pracovník, závažné údaje zaznamenává lékař;

archivuje: záchranná služba.

^1) § 5, 10 a 12 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

^1a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

^1b) § 2 odst. 2 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. § 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^1c) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

^1d) § 2 písm. a) a § 4 odst. 4, 6 a 7 zákona č. 239/2000 Sb.

^2) Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.