Vyhláška Českého báňského úřadu o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÉ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje vedení, doplňování a uchovávání (dále jen „vedení“) důlně měřické dokumentace (dále jen „dokumentace“) pro právnické a fyzické osoby (dále jen „organizace“) při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., a pro organizace, které pro tyto účely vykonávají projektové, výstavbové nebo jiné práce.

(2) Vyhláška se nevztahuje na

• a) úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,

• b) těžbu písků a štěrkopísků v korytech vodních toků plovoucími stroji včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou,

• c) výstavbu a rekonstrukci inženýrských sítí v hloubkách do 10 m, kde hloubka vstupu do podzemí nepřesáhne 50 m a životnost (od doby zahájení do ukončení stavby) jednotlivých úseků, jeden rok,

• d) ražení přípojek inženýrských sítí,

• e) ražení podchodů pod komunikacemi,

• f) ražení protlaků bez ohledu na jejich průměr a délku,

• g) hloubení studní,

• h) povrchové dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, kde postup každé z těžebních stěn je menší než 20 m za rok a roční těžba nepřekročí 50 000 m^3.

Vedení dokumentace se v uvedených případech řídí zvláštními předpisy.^1)

§ 2

Odpovědnost za vedení dokumentace

(1) Organizace při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „činnost podle § 1“) je povinna zabezpečit úplnost dokumentace a odborný výkon důlně měřických prací podle této vyhlášky.

(2) Za řádný výkon důlně měřické činnosti podle této vyhlášky odpovídá vedoucí pracovník organizace (závodní dolu nebo závodní lomu).^2)

(3) Za správnost a úplnost vyhotovené dokumentace a její odborné vedení odpovídá pracovník (dále jen „hlavní důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(4) Za správnost a úplnost jednotlivých měření a částí dokumentace odpovídá pracovník, který tyto práce prováděl nebo řídil (dále jen „důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(5) Za vedení speciálního obsahu účelových důlních map na důlně měřickém podkladu odpovídá odborný pracovník pověřený organizací, což potvrdí svým podpisem.

(6) Hlavní důlní měřič rozhoduje o převzetí dokumentace vyhotovené jiným útvarem organizace nebo jinou organizací do souboru dokumentace.

§ 3

Hlavní důlní měřič

Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce hlavního důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem^3).

§ 4

Důlní měřič

Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem^3).

§ 5

Odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti

Po zjištění nedostatků při plnění povinností uložených touto vyhláškou, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví pracovníků nebo bezprostřední ohrožení provozu organizace, orgán státní báňské správy odejme držiteli osvědčení o odborné způsobilosti, případně pozastaví jeho platnost do doby přezkoušení pracovníka, který nedostatky zapříčinil, nejdříve po třech měsících ode dne odejmutí osvědčení.

ČÁST DRUHÁ

DŮLNÍ BODOVÉ POLE

§ 6

Důlní polohové bodové pole

(1) Důlní polohové bodové pole obsahuje

• a) základní důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu,

• b) podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2) Základní důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body základních orientačních přímek, určených při připojovacím a usměrňovacím měření a body orientačních přímek, které jsou součástí velmi přesných polygonových pořadů. Orientační přímky se rozmístí tak, aby délky těchto polygonových pořadů mezi nimi nebyly větší než 1000 m (příloha č. 1).^4)

(3) Podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž poloha byla určena důlním polygonovým nebo jiným měřením, které vychází z bodů základního důlního polohového bodového pole v podzemí.

(4) Každá orientační přímka musí být zajištěna alespoň trojicí bodů.

(5) Základní důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body odvozené ze základního polohového bodového pole na povrchu určeného velmi přesnými měřickými metodami (příloha č. 2).^4)

(6) Podrobné důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body, jejichž poloha byla určena měřickými metodami odvozením ze základního důlního polohového bodového pole na povrchu. Slouží k zaměřování polohopisu všech předmětů měření, potřebných pro vedení dokumentace.

(7) Dokumentace se vyhotovuje v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).

§ 7

Důlní výškové bodové pole

(1) Důlní výškové bodové pole obsahuje

• a) základní důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu,

• b) podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2) Základní důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří

• a) trojice bodů v náražích jam jednotlivých horizontů (podzemních děl), jejichž výšky jsou určeny přesným výškovým měřením,

• b) jednotlivé body stabilizované v hlavních důlních (podzemních) dílech, vzdálených od sebe nejvíce 300 m, jejichž výšky byly určeny přesným výškovým měřením.

(3) Podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž výšky byly určeny technickým výškovým měřením.

(4) Důlní výškové bodové pole na povrchu tvoří

• a) základní důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě I. až III. řádu,

• b) podrobné důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě IV. řádu nebo ze základního důlního výškového bodového pole na povrchu,

• c) body důlního polohového bodového pole na povrchu, jejichž výšky byly určeny technickým výškovým měřením.

(5) Nadmořské výšky se uvádějí ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv).

§ 8

Stabilizace a převzetí bodů důlních bodových polí

(1) Body důlních bodových polí se stabilizují na místech bezpečných proti jejich poškození nebo zničení.

(2) Organizace je povinna chránit a udržovat všechny stabilizované body, které zřídila nebo převzala.

(3) Při převzetí měřických bodů a před jejich zařazením do seznamu souřadnic a výšek bodů se ověří neporušenost jejich polohy měřením.

ČÁST TŘETÍ

MĚŘICKÉ METODY

§ 9

Volba měřických metod

(1) Při každém měření je třeba přihlížet i na účel a význam zaměřovaných skutečností a na možnost budoucího využití výsledků měření.

(2) Pro měření se použije metod a postupů zajišťujících dostatečnou vnitřní kontrolu nebo alespoň dvou různých, na sobě nezávislých způsobů měření, případně nezávisle dvakrát opakovaný stejný způsob měření.

(3) Volba měřických metod a přesnost jednotlivých polohových a výškových měření při činnostech podle § 1 odst. 1 je uvedena v přílohách této vyhlášky, a to:

• a) pro hornickou činnost v podzemí uvedenou v § 2 písm. a), b), c) a g) a činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí uvedenou v § 3 písm. d), e), f) a i) citovaného zákona v příloze č. 1,

• b) pro hornickou činnost na povrchu uvedenou v § 2 písm. a), b), c), e) a f) a činnost prováděnou hornickým způsobem na povrchu uvedenou v § 3 písm. a), b), g) a h) citovaného zákona v příloze č. 2.

ČÁST ČTVRTÁ

DOKUMENTACE

§ 10

Obsah dokumentace

Dokumentace obsahuje:

(1) Soubor základní dokumentace, kterou tvoří údaje o

• a) chráněném ložiskovém území, popř. chráněném území,

• b) dobývacím prostoru včetně katastrálních území (s uvedením jejich poměrného zastoupení), na kterých je dobývací prostor stanoven,

• c) ochraně povrchu,

• d) ochraně proti plynonosným a vodonosným horizontům a jejich projevům,

• e) ochraně jam (ochranný pilíř, přímost jámy a pod.) a ostatních hlavních důlních (podzemních) děl,

• f) připojovacím a usměrňovacím měření,

• g) hlavním polohovém a výškovém měření;

další součástí této dokumentace jsou

• h) technická zpráva (o převzaté dokumentaci, závěrečná zpráva o ložisku a evidenční listy hlavních důlních děl),

• i) evidenční kniha dokumentace.

(2) Číselnou část, která obsahuje

• a) zápisníky,

• b) výpočtové knihy (výpočty polygonových a výškových pořadů),

• c) seznam souřadnic bodů základních důlních bodových polí,

• d) odbírkovou dokumentaci,

• e) evidenci a pohyb zásob ložiska.

(3) Grafickou část, která obsahuje

• a) náčrty,

• b) základní důlní mapu,

• c) profily a řezy,

• d) mapu povrchu,

• e) účelové důlní mapy.

(4) U jednotlivých měření se uvede

• a) místo a předmět měření,

• b) datum měření a vyhodnocení,

• c) souřadnice bodů základního důlního polohového bodového pole a bodů základního důlního výškového bodového pole,

• d) důlně měřický náčrt,

• e) odkazy na zápisníky, případně jinou dokumentaci.

(5) Vstupní údaje a výsledky, sloužící pro vedení grafické dokumentace nebo jako výchozí údaje pro jiné výpočty, se zapisují trvalým způsobem. U vstupních údajů se uvádí odkaz na jejich pramen (např. číslo a strana příslušného zápisníku).

§ 10a

Vedení digitální dokumentace

(1) Veškeré práce spojené s tvorbou digitální dokumentace musí být provozovány při použití softwaru, jehož používání se řídí zvláštními předpisy.^12)

(2) Zápisníky, výpočty a seznamy souřadnic bodů základních důlních bodových polí jsou součástí databázového systému digitální dokumentace.

§ 11

Zápisníky

(1) Změřené údaje, zápisy a náčrty se provádějí do zápisníku při měření čitelně a přehledně. Po vyhodnocení se výsledné údaje, potřebné pro další výpočet, napíší trvalým způsobem.

(2) Každý list zápisníku se předem očísluje a na začátku zápisníku se uvede počet listů.

(3) Na každé straně zápisníku se kromě naměřených údajů uvede

• a) místo a předmět měření,

• b) datum měření,

• c) jméno a podpis důlního měřiče,

• d) typy a čísla použitých měřických přístrojů a pomůcek,

• e) důlně měřický náčrt, případně odkaz na zvlášť vyhotovený náčrt,

• f) kontrolní údaje.

§ 12

Výpočty

(1) Výpočty se zpracovávají přehledným způsobem. Vstupní a výstupní údaje se zapisují trvalým způsobem.

(2) Při každém výpočtu se uvede

• a) odkaz na podklady, ze kterých se čerpaly výchozí údaje měřené a vypočtené,

• b) porovnání dosažených odchylek s povolenými odchylkami,

• c) jméno toho, kdo výpočet provedl nebo zpracoval zadání pro výpočet na počítači, případně toho, kdo jej kontroloval a jejich podpisy.

§ 13

Seznamy souřadnic bodů základních důlních bodových polí

(1) Seznamy souřadnic obsahují souřadnice trvale stabilizovaných bodů základních důlních bodových polí.

(2) Pro každý bod základního důlního bodového pole se uvedou tyto identifikační údaje:

• a) číslo a souřadnice bodu (s označením odlišného výškového systému),

• b) způsob stabilizace

• c) místopis bodu,

• d) způsob označení v terénu,

• e) datum zaměření.

§ 14

Základní důlní mapa

(1) Základní důlní mapa je technickým a právním dokladem organizace, vedeným pro činnosti podle § 1. Vyhotovuje se trvalým způsobem jako originál na základě údajů získaných vlastním měřením nebo převzatých údajů podle § 2 odst. 6.

(2) Jako originál digitální základní důlní mapy se též považuje digitální model základní důlní mapy na paměťových médiích; grafický tiskový výstup pak je obrazem základní důlní mapy.

(3) Základní důlní mapou při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a na povrchu se rozumí zejména

• a) základní průzkumná mapa při provádění geologicko-průzkumných prací na ložiscích nerostů na povrchu a při inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém průzkumu,

• b) základní důlní mapa při hlubinném dobývání nerostů,

• c) základní mapa lomu při povrchovém dobývání nerostů,

• d) základní mapa při těžbě ropy a zemního plynu sondami,

• e) základní mapa při těžbě loužením sondami,

• f) základní mapa provedených prací na povrchu při činnostech prováděných hornickým způsobem podle § 3 písm. g) a h) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.,

• g) základní mapa zvláštních zásahů do zemské kůry.

(4) Základní důlní mapa obsahuje zákresy všech základních hornických, geologických a technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné pro vedení prací. Pro použití značek důlních map platí část pátá této vyhlášky a příloha č. 3.^4)

(5) Originál základní důlní mapy se vyhotovuje na podkladě, jehož srážlivost v žádném směru nepřekročí hodnotu jedné promile, v měřítku 1 : 500, 1 : 1000 nebo 1 : 2000, jednotně pro území celého dobývacího prostoru či pracoviště. O volbě měřítka základní důlní mapy rozhoduje hlavní důlní měřič.

(6) Klad listů základní důlní mapy navazuje na dělení evidenční jednotky (triangulačního listu) v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální.

(7) Nedodržení kladu listů základní důlní mapy je přípustné, je-li možné celý dobývací prostor, případně celé ložisko zobrazit na jediný mapový list. Strany rámu mapových listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze posunout o 100 m a jejich celé násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky. Posunutí mapového listu se na něm vyznačí.

(8) Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného formátu.

(9) Základní důlní mapa při činnosti podle § 1 v podzemí se vyhotovuje pro horizonty (patra), sloje nebo lávky mocných slojí, pro žíly nebo žilové uzly.

(10) Pro ložiska s úklonem větším než 45^o se jako součást základní důlní mapy vyhotovuje průmět ložiska do svislé roviny nebo do roviny, která sleduje generální směr ložiska. Stopa této roviny a další údaje o poloze roviny v prostoru se vyznačí v příslušné základní důlní mapě.

§ 15

Umístění a přesnost rámu mapového listu a souřadnicové sítě

(1) Rám mapového listu se umístí tak, aby jeho vzdálenost od severního, jižního a západního okraje listu byla stejná.

(2) Rám mapového listu se zobrazuje s přesností ± 0,2.10^-3 m ve stranách a ± 0,3.10^-3m v úhlopříčkách.

(3) U sousedních bodů čtvercové sítě nesmí rozdíl vzdáleností překročit hodnotu ± 0,4.10^-3 m.

§ 16

Přesnost zobrazení bodů a kresby

(1) Body důlních polohových bodových polí se zobrazují s přesností ± 0,3.10^-3 m.

(2) Rozdíl mezi vzdáleností bodů vynesených ze souřadnic a skutečně naměřenou vzdáleností nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,4.10^-3 m.

(3) Přesnost zobrazení podrobných bodů (např. rohy budov, mezníky a pod.) zaměřených ortogonální nebo polární metodou, případně jinou metodou stejné nebo vyšší přesnosti, se kontroluje oměrnými měrami a jinými kontrolními délkami, měřenými v terénu. Rozdíl mezi přímo měřenými délkami a délkami odměřenými z mapy nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,5.10^-3 m. Při překročení této hodnoty je nutno zjistit závadu a chybu odstranit.

(4) Kresba na styku sousedních mapových listů se porovná současným odměřováním průsečíku kresby s rámem nebo jiným vhodným způsobem. Zjištěné závady se odstraní.

§ 17

Obsah základní důlní mapy

(1) V základní důlní mapě se uvádějí tyto mimorámové údaje:

• a) označení listu,

• b) souřadnicový a výškový systém; při použití jiného než předepsaného výškového systému nutno uvést výškový rozdíl,

• c) klad listů s vyznačením jejich rohů, hranic dobývacího prostoru, vyšrafováním předmětného listu a označením mapových listů, uvedených v kladu listů,

• d) vysvětlivky,

• e) o založení základní důlní mapy,

• f) o doplňování základní důlní mapy,

• g) o obnovení základní důlní mapy,

• h) těžený nerost,

• i) dobývací metoda, použitá technologie,

• j) název organizace,

• k) název ložiska,

• l) název dobývacího prostoru,

• m) název základní důlní mapy,

• n) měřítko základní důlní mapy,

• o) pořadové číslo listu (podle vlastního kladu listů),

• p) evidenční číslo základní důlní mapy,

• r) souřadnice čtvercové sítě na jižním a východním okraji rámu listu,

• s) o nedělitelných součástech základní důlní mapy (průsvitky a pod.).

(2) V základní důlní mapě se zakreslují značkami podle části páté a přílohy č. 3

• a) čtvercová síť o rozměrech 100 mm x 100 mm, případně jiná souřadnicová síť,

• b) státní hranice a hranice katastrálních území,

• c) hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem podle zvláštních předpisů,^5) dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných celíků, ochranných pásem vrtů, případně jiná omezení činností podle § 1 včetně uvedení čísla rozhodnutí, jímž byla hranice stanovena,

• d) základní a podrobné důlní bodové pole,

• e) průzkumné vrty, štoly a šachtice,

• f) základní geologické údaje, plochy odpisů zásob ložiska,

• g) důlní a podzemní díla, související s činností podle § 1 s technologickými údaji,

• h) zařízení a objekty sloužící k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu, větrání a hasičské ochraně,

• i) údaje o dřívější hornické činnosti a ostatní činnosti v podzemí,

• j) údaje o objektech a místech zvláštní důležitosti,

• k) úplná důlní situace v pásmu nejméně 100 m za hranicí dobývacího prostoru,

• l) linie profilů a řezů,

• m) vrty a sondy,

• n) správní, sociální a technologické objekty a zařízení,

• o) krasové a jiné dutiny přírodního charakteru,

• p) odkaliště, odvaly, výsypky, skládky, uložiště odpadů a rekultivované plochy a další důležité skutečnosti, které vzniknou při činnostech podle § 1.

(3) Pokud těžební organizace dobývá v dobývacím prostoru cizí organizace, vede i tato organizace základní důlní mapy prostoru, ve kterém by mohlo dojít ke vzájemnému ovlivnění jejich hornické činnosti.