Nařízení vlády České republiky o prohlášení území pevnosti Terezín za památkovou rezervaci

§ 1

Území pevnosti Terezín se prohlašuje za památkovou rezervaci (dále jen „rezervace“).

§ 2

(1) Hranice území rezervace pevnosti Terezín je vymezena v příloze k tomuto nařízení a je vyznačena v plánu, který je uložen u ministerstva kultury České republiky, u Státního ústavu památkové péče v Praze, u Památkového ústavu v Ústí nad Labem, u Okresního úřadu v Litoměřicích a u Městského úřadu v Terezíně.

(2) Vyznačení hranice území rezervace v územně plánovacích podkladech a v územně plánovací dokumentaci upravují zvláštní předpisy.^1)

§ 3

Pro zabezpečení ochrany rezervace pevnosti Terezín se stanoví tyto podmínky:

• a) při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční, prostorové, hmotné a významové struktuře města a chráněny jeho panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně podzemních prostor a povrchu komunikací a krajinný charakter rezervace;

• b) musí být zachována objemová skladba uličních bloků a jejich vnější výraz, zejména výškové poměry, stavební materiály, tvary a členění vnějších ploch jednotlivých objektů, a to i těch, které nejsou nemovitými kulturními památkami; musí být zachovány prvky drobné architektury, pomníky a památníky, které jsou historickým dokumentem tohoto území;

• c) v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace;

• d) úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického a přírodního prostředí rezervace;

• e) úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci i jejich souborů musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocení jejich výtvarných a dokumentárních funkcí;

• f) při udržovacích pracích v rezervaci se musí zabezpečovat technický stav kulturních památek a jejich souborů tak, aby byly chráněny před poškozením a znehodnocením do doby, než bude provedena jejich celková obnova;

• g) v prostoru Hlavní pevnosti musí být zachovány a zhodnocovány městské prostory včetně povrchů komunikací a podzemních prostor; při nové výstavbě a údržbě staveb musí být zachovány a rekultivovány parky a další veřejná zeleň;

• h) musí být zachovány objekty a plochy pevnostního systému v prostoru Hlavní pevnosti, Malé pevnosti a mezilehlého území Horního a Dolního retranchementu^2), včetně podzemí a přilehlých svahů s podzemními i terénními fortifikačními články;

• i) musí být zachován volný prostor nezastavěný městskou zástavbou a pohledově nenarušující souvislost mezi Hlavní a Malou pevností;

• j) v té části rezervace, která zahrnuje Bohušovickou kotlinu a hřbitovy, se musí dbát na zachování a dotvoření volného krajinného území, zdůrazňujícího historickou souvislost města s pietními místy krematoria a hřbitovů; nesmí být narušena panoramatická hodnota města;

• k) terénní úpravy musí respektovat území a prvky pevnostního systému valů a příkopů, fortifikačních cest a terénního reliéfu;

• l) úpravy technického vybavení, dopravních staveb a inženýrských sítí se musí provádět s ohledem na památkovou hodnotu rezervace, objektů zeleně, zpevněných ploch a zvláště pak na historické podzemí, pevnostní kanalizaci, napouštěcí a vypouštěcí obranný systém, podzemní minové galerie, komory a naslouchací chodby, které zasahují do předpolí pevnosti;

• m) při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na urbanistické a architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i charakter prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenou a kvalitní architektonickou tvorbou; vzájemné prolínání města a ploch volného krajinného území nesmí být narušeno.

§ 6

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

Příloha k nařízení vlády České republiky č. 443/1992 Sb.

Terezín

Rozsah památkové rezervace v Terezíně je vymezen hranicí, která vede po severní straně města od křižovatky silnic Terezín-Lovosice-Litoměřice východním směrem po silnici I-8, odbočuje na sever cestou číslo 666 až k severní hranici parcely katastrální číslo (dále jen „parcely“) 668, dále po severní straně parcel 664, 670, 671 a 672 až k severovýchodnímu rohu parcely 668, kde přechází řeku Ohři k severní straně parcely 693, obíhá severní šíp (parcely 687 a 686), pokračuje po severních stranách parcel 694, 700, 702, přechází silnici Terezín-České Kopisty a pokračuje po severovýchodní hranici parcely 704, severní straně parcely 706, překračuje Starou Ohři a dále sleduje severní okraj parcel 712 a 713. Na východní straně města sleduje hranice rezervace západní stranu parcely 593 k silnici Terezín-Počáply, po níž směřuje jižním směrem k silnici I. třídy I-8, kterou překračuje a vede po jižní straně parcely 368 k jihovýchodnímu šípu opevnění (parcely 369, 371-375), který obíhá. Na jižní straně rezervace je hranice vedena po jižní straně parcel 384 a 390 ke Staré Ohři, kterou přechází a jde po cestě vně opevnění při jižní straně parcely 396 k Ohři a po jejím východním břehu směrem na jih. Hranice přechází řeku a obrací se na západ při severovýchodním nároží parcely 285/3, sleduje její severní stranu a dále pokračuje po severní straně parcel 285/1 a 327/1 ke hřbitovu (parcela 754), který obíhá po jižní a západní straně a vede po jihozápadní straně parcely 750 k silnici Terezín-Bohušovice. Na západní straně města je hranice vedena severním směrem silnicí Terezín-Bohušovice a ulicí Kréta vně západního opevnění města ke křižovatce se silnicí I. třídy Terezín-Lovosice-Litoměřice, kde se hranice rezervace uzavírá.

^1) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

^2) Retranchement (franc.) - ohrazený prostor při vnějším opevnění barokní pevnosti, spojující vzdálené pevnostní objekty; také uzavřená vnější hradba po stranách ravelinu, t. j. trojúhelníkové hradby.