Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů

ČÁST PRVNÍ

Státní rozpočet České republiky na rok 1993

§ 1

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs (příloha č. 1).

(2) Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkové výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2).

(3) Ve státním rozpočtu republiky je obsažena dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 000 000 000 Kčs.

(4) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3.

§ 2

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona v odůvodněných případech odchýlit až o 15 %.

§ 3

Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.

§ 5

(1) Část závazků České a Slovenské Federativní Republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem České republiky mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky.

(2) Fond národního majetku České republiky mimořádně poskytne v roce 1993 na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a.s. 1 000 000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a.s. a Investiční bance a.s. celkem 2 000 000 000 Kčs.

ČÁST DRUHÁ

Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů

§ 6

Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.

Článek I

Poslanci

Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs.

• 1. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs.

V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs.

V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.

• 1. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs.

V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs.

V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.

V § 3 odst. 4 zní:

„(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“.

• 1. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

㤠3a

(1) Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dále jen „další plat“).

(2) Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.

(3) Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.“.

• 1. § 4 odst. 1 zní:

„(1) Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.“.

Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.

(3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.

• 1. § 7 odst. 3 zní:

„(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na

• a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

• b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Předsedové výborů České národní rady s výjimkou předsedy mandátového a imunitního výboru a předsedové poslaneckých klubů České národní rady mají právo na

• a) bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,

• b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:

㤠9a

Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“.

• 1. § 11 a 12 znějí:

㤠11

(1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů.

(2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.

(3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží.

§ 12

Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“.

Článek V

Pracovníci

Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů mají právo na

• a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,

• b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

ČÁST PÁTÁ

Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

§ 9

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“.

• 1. V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.

ČÁST ŠESTÁ

Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

§ 10

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:

• 1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“.

• 1. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.

§ 11

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:

§ 32a odst. 4 zní:

„(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 14

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

• 1. V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.

• 1. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

(3) Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.

• 1. V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.

• 1. V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.

V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.

§ 15

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 2 odst. 1 zní:

„(1) Nárok na příspěvek mají:

• a) poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky^5) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,^6) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou^7) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

• b) osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,^2) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu^8) není vyšší než dvojnásobek životního minima,^9)

• c) osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,^4) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu^8) není vyšší než dvojnásobek životního minima.^9)“.

Poznámky č. 5 až 9 znějí:

„^5) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

^6) § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

^7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

^8) § 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

^9) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.“.

• 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

㤠2a

(1) Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu,^10) s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ^11) stanovený na příslušný kalendářní měsíc.

(2) Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.“.

Poznámky č. 10 a 11 znějí:

„^10) § 5 zákona č. 463/1991 Sb.

^11) § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.

• 1. V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí^3)“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.

• 1. § 5 odst. 2 zní:

„(2) Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a ), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.“.

• 1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

㤠5a

(1) Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^12) ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.

(2) Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.

(3) Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.“.

Poznámka č. 12 zní:

„^12) § 9 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“.

• 1. § 7 odst. 1 zní:

„(1) Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.“.

• 1. § 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:

„(3) Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.