Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postavení, působnost, organizační strukturu a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Úřad“).

(2) Zákon dále stanoví práva a povinnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „prezident Úřadu“), viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „viceprezident Úřadu“), členů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „člen Úřadu“), Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Kolegium Úřadu“), senátů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „senát Úřadu“), Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Kárná komora Úřadu“) a zaměstnanců Úřadu.

ČÁST DRUHÁ

POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU

§ 2

(1) Úřad je nezávislý kontrolní orgán České republiky.

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(3) Úřad může užívat znaku České republiky.

§ 3

(1) Úřad vykonává kontrolu

• a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,

• b) státního závěrečného účtu,

• c) plnění státního rozpočtu,

• d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,

• e) vydávání a umořování státních cenných papírů,

• f) zadávání státních zakázek.

(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u

• a) organizačních složek státu,

• b) právnických a fyzických osob.

(3) Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky.

§ 4

(1) Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní.

(2) Zjišťované skutečnosti podléhají kontrole Úřadu bez ohledu na druh a stupeň utajení.

(3) Výsledkem kontrolní činnosti Úřadu jsou kontrolní závěry. Kontrolním závěrem se rozumí písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole podle tohoto zákona.

§ 4a

(1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona referenční údaje ze základního registru obyvatel, kterými jsou

• a) příjmení,

• b) jméno, popřípadě jména,

• c) adresa místa pobytu,

• d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• e) datum, místo a okres úmrtí,

• f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Úřadu jsou poskytovány pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) místo a okres narození a u státního občana České republiky, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

• d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

• e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

• f) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména a příjmení opatrovníka.

(3) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(4) Úřadu je umožněn pro výkon působnosti podle tohoto zákona přístup k datům z informačních systémů veřejné správy^1a) a k datům z informačního systému státní pokladny^1b).

(5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 5

(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu, včetně seznamu kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.

(2) Stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne předložení této zprávy Poslanecké sněmovně vládou.

(3) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 4 měsíců ode dne předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně vládou.

§ 6

Úřad na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů, týkajících se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.

ČÁST TŘETÍ

ORGANIZACE ÚŘADU

§ 7

Orgány Úřadu

(1) Orgány Úřadu jsou prezident Úřadu, viceprezident Úřadu, Kolegium Úřadu, senáty Úřadu a Kárná komora Úřadu.

(2) Vnitřní pořádek orgánů Úřadu upravuje organizační řád Úřadu, jednací řád Kolegia Úřadu, jednací řád senátů Úřadu a kárný řád.

Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu

§ 8

(1) Prezident Úřadu řídí Úřad a jedná jeho jménem navenek; předsedá Kolegiu Úřadu a Kárné komoře Úřadu.

(2) Prezident Úřadu předkládá Senátu návrh kandidátů na členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

(3) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování členů služební komise podle zákona o státní službě.

(4) Prezident Úřadu předkládá Kolegiu Úřadu

• a) návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,

• b) návrh rozpočtu včetně jeho změn, rozpočtových opatření a závěrečného účtu rozpočtové kapitoly Úřadu,

• c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,

• d) návrh výroční zprávy o činnosti Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen „výroční zpráva“),

• e) návrh organizačního a pracovního řádu Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,

• f) návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu a senátů Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,

• g) návrh kárného řádu,

• h) podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.

(5) Prezident Úřadu po projednání Kolegiem Úřadu schvaluje pracovní řád Úřadu.

(6) Prezident Úřadu je oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich orgánů, pokud jsou projednávány kontrolní závěry, návrhy a stanoviska, které se vztahují k činnosti Úřadu. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

(7) Vyžádá-li si Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost prezidenta Úřadu na jednání, je povinen se zúčastnit.

(8) Prezident Úřadu je oprávněn účastnit se schůze vlády, pokud jsou projednávány kontrolní závěry a stanoviska k nim. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

(9) Nevykonává-li prezident Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou dobu svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Úřadu vždy nejstarší člen Úřadu.

§ 9

(1) Viceprezident Úřadu zastupuje v plném rozsahu prezidenta Úřadu za jeho nepřítomnosti.

(2) Viceprezident Úřadu zastupuje prezidenta Úřadu na základě jeho pověření v konkrétních případech.

(3) Viceprezident Úřadu vykonává některé pravomoci prezidenta Úřadu, pokud tak stanoví organizační řád Úřadu.

§ 10

(1) Prezidentem Úřadu nebo viceprezidentem Úřadu může být jmenován občan České republiky, který

• a) je plně svéprávný,

• b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem,^2) a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,

• c) má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

• d) dosáhl věku 35 let.

(2) Funkční období prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je devět let.

(3) Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu skládají slib do rukou prezidenta republiky.

(4) Slib prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení.“

(5) Složením slibu se prezident Úřadu a viceprezident Úřadu ujímají funkce.

(6) S funkcí prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích.

(7) Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu, a s výjimkou funkce člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky.

(8) Výkon funkce prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu končí

• a) uplynutím funkčního období,

• b) odvoláním prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny,

• c) doručením rezignace prezidentu republiky,

• d) právní mocí rozsudku, jímž je omezena jeho svéprávnost,

• e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin.

(9) Poslanecká sněmovna může navrhnout prezidentu republiky odvolání prezidenta Úřadu nebo viceprezidenta Úřadu jen

• a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,

• b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém byl vysloven návrh na odvolání z funkce.

Členové Úřadu

§ 11

(1) Člen Úřadu vykonává kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovává kontrolní závěry podle plánu kontrolní činnosti, účastní se činnosti senátů Úřadu a Kolegia Úřadu.

(2) Člen Úřadu, který vypracovává kontrolní závěr, rozhoduje o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti kontrolorovi.

§ 12

(1) Poslanecká sněmovna volí 15 členů Úřadu na návrh prezidenta Úřadu.

(2) Uvolní-li se místo člena Úřadu, předloží prezident Úřadu návrh na nového člena Úřadu Poslanecké sněmovně do 40 dnů ode dne uvolnění místa. Nezvolí-li Poslanecká sněmovna nového člena úřadu, předloží prezident úřadu Poslanecké sněmovně nový návrh do 40 dnů ode dne, kdy nový člen úřadu nebyl zvolen.

(3) Členem Úřadu může být zvolen občan České republiky, který

• a) je plně svéprávný,

• b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem,^2) a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,

• c) má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

• d) dosáhl věku 30 let.

(4) Člen Úřadu skládá slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

(5) Slib člena Úřadu zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení.“

(6) Složením slibu se člen Úřadu ujímá funkce.

(7) S funkcí člena Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích.

(8) Člen Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu, a s výjimkou funkce člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky.

(9) Výkon funkce člena Úřadu končí

• a) doručením rezignace Poslanecké sněmovně,

• b) dosažením důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,

• c) odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylo navrženo odvolání z funkce,

• d) právní moci rozsudku, jímž je omezena jeho svéprávnost,

• e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin.

§ 13

Kolegium Úřadu

(1) Kolegium Úřadu tvoří prezident Úřadu, viceprezident Úřadu a členové Úřadu.

(2) Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; závěr hlasování je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Kolegia Úřadu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Kolegium Úřadu je usnášeníschopné při účasti nadpoloviční většiny svých členů. Jednání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem, který zejména obsahuje formu rozhodování, způsob hlasování a způsob zveřejnění opačného názoru.

(3) Kolegium Úřadu schvaluje

• a) plán kontrolní činnosti,

• b) návrh rozpočtu Úřadu předkládaný Poslanecké sněmovně, jeho změny, rozpočtová opatření, závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu a účetní závěrku Úřadu sestavenou k rozvahovému dni,

• c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,

• d) výroční zprávu,

• e) kontrolní závěry, které si stanoví při schvalování plánu kontrolní činnosti nebo které mu přikáže prezident Úřadu,

• f) jednací řády Kolegia Úřadu a senátů Úřadu,

• g) organizační řád a jeho změny,

• h) kárný řád.

(4) Kolegium Úřadu rozhoduje

• a) o odvolání proti rozhodnutí o námitce proti kontrolnímu protokolu,

• b) o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti členu Úřadu; takový člen Úřadu je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen.

(5) Kolegium Úřadu projednává návrh pracovního řádu Úřadu, předkládaný prezidentem Úřadu a doporučuje mu jeho schválení.

§ 14

Senáty Úřadu

(1) Senáty Úřadu jsou kolektivní orgány Úřadu složené ze tří a více členů Úřadu. Rozhodují hlasováním za účasti všech svých členů; rozhodnutí je přijato, vyjádří-li s ním souhlas nadpoloviční počet členů senátu Úřadu. Jednání senátů Úřadu se řídí jednacím řádem, který zejména obsahuje formu rozhodování, způsob hlasování a způsob zveřejnění opačného názoru.

(2) Senáty Úřadu zřizuje Kolegium Úřadu při schvalování plánu kontrolní činnosti. Senátu Úřadu předsedá člen Úřadu určený Kolegiem Úřadu.

(3) Senát Úřadu schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen.

(4) Senát Úřadu rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ke kontrolním protokolům, které jsou podkladem pro kontrolní závěry v jeho působnosti.

§ 15

Kontroloři

Kontroloři provádějí kontrolní činnost. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na kontrolory ustanovení zákoníku práce.

ČÁST ČTVRTÁ

ČINNOST ÚŘADU

§ 16

Mezinárodní spolupráce

(1) Úřad spolupracuje s vrcholnými orgány kontroly v zahraničí a může s nimi uzavírat ujednání o kontrolní činnosti. Úřad může vysílat členy Úřadu a kontrolory do mezinárodních nebo nadnárodních kontrolních orgánů.

(2) Úřad může být členem mezinárodních organizací sdružujících kontrolní instituce.

§ 17

Plán kontrolní činnosti

(1) Plán kontrolní činnosti je věcné a časové vymezení kontrolních akcí v následujícím rozpočtovém roce.

(2) Úřad je oprávněn opatřovat podklady pro zpracování plánu kontrolní činnosti a jeho změn. Ten, koho o to Úřad požádá, je povinen ve lhůtě jím stanovené poskytnout pro tento účel Úřadu informace a vysvětlení a předložit doklady a jiné písemnosti. Získané podklady mohou být použity v případě uskutečnění kontroly jako informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech.

(3) Při zpracování návrhu plánu kontrolní činnosti se vychází z podnětů prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu a z podnětů členů Úřadu. Podněty vycházejí z vlastní činnosti, od Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.

(4) Plán kontrolní činnosti u každé kontrolní akce obsahuje zejména

• a) předmět a cíle kontroly a označení kontrolovaného orgánu, organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby (dále jen „kontrolovaná osoba“),

• b) časový plán,

• c) člena Úřadu, který vypracovává kontrolní závěr a orgán Úřadu, který schvaluje kontrolní závěr,

• d) složení senátu Úřadu, byl-li zřízen.

(5) Schválený plán kontrolní činnosti předkládá k informaci prezident Úřadu Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě a zveřejňuje jej ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Věstník Úřadu“).

(6) O provedení změn v plánu kontrolní činnosti rozhoduje Kolegium Úřadu. Schválenou změnu je nutno předložit k informaci a zveřejnit podle odstavce 5.

§ 18

Výroční zpráva

(1) Výroční zprávu předkládá prezident Úřadu Kolegiu Úřadu ke schválení.

(2) Výroční zpráva obsahuje zejména

• a) zhodnocení plánu kontrolní činnosti,

• b) finanční zhodnocení přínosu kontrolní činnosti,

• c) zhodnocení ostatní činnosti.

(3) Výroční zprávu předkládá prezident Úřadu pro informaci Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě do 3 měsíců po skončení rozpočtového roku a zveřejňuje ji ve Věstníku Úřadu.

Kontrolní řád

§ 19

(1) Kontrolním řádem se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi Úřadem, orgány Úřadu, členy Úřadu a kontrolory pověřenými kontrolní akcí na straně jedné a kontrolovanými osobami na straně druhé.

(2) Kontrolní činnost vykonávají členové Úřadu a kontroloři (dále jen „kontrolující“) na základě písemného pověření prezidenta Úřadu, nebo jím pověřeného člena Úřadu.

(3) V pověření se uvádí objekt a věcné vymezení kontroly, jména, příjmení a titul kontrolujících a jejich postavení v Úřadu, jméno a příjmení vedoucího skupiny kontrolujících a označení orgánu nebo osob, k nimž je možno se odvolat proti rozhodnutí o námitkách proti kontrolnímu protokolu.

§ 20

(1) Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolující, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.

(2) Kontrolující je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to příslušnému členu Úřadu, jde-li o kontrolora, nebo prezidentovi Úřadu, jde-li o člena Úřadu.

(3) Kontrolované osoby oznámí Úřadu skutečnosti nasvědčující podjatosti kontrolujícího, jakmile se o těchto skutečnostech dozví.

(4) O námitce podjatosti kontrolujícího se rozhodne bez zbytečného odkladu.

(5) Do rozhodnutí o námitce podjatosti činí kontrolující pouze úkony, které nesnesou odkladu.

(6) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti je odvolání nepřípustné.

§ 21

Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni

• a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena,^3)