Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Čl. I

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 11 odst. 1 zní:

„(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.“.

• 1. V § 24 se za větu první vkládá tato věta: „Nejedná-li se o zastupování podle § 26, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba.“. Ve větě třetí se za slova „může mít“ vkládá slovo „účastník“.

• 1. V § 26 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo družstevní“.

• 1. V § 36b odst. 1 se vypouštějí písmena a), b), e) a g).

• 1. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

㤠38a

Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.“.

• 1. § 42 odst. 1 zní:

„(1) Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu nebo telegraficky. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření otcovství, o osvojení a řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon rozhodnutí v těchto řízeních vydaných.“.

• 1. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to soud, je účastník povinen předložit mu originál i jiných podání učiněných telefaxem.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Jestliže se nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou ani při opakovaném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se třetí den od vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když adresát se o něm nedozvěděl.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. V § 51 větě první se za slovo „telegraficky“ vkládá čárka a slova „nebo telefonicky“ se nahrazují slovy „telefonicky nebo telefaxem“.

• 1. § 53 odst. 1 zní:

„(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.“.

• 1. V § 79 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.

• 1. § 79 odst. 1 zní:

„(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, povolání a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, popřípadě další údaje potřebné k její identifikaci a údaj o tom, zda některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.“.

• 1. V § 87 se vypouští písmeno d).

• 1. V § 104 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který zní:

㤠104a

(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Vysloví-li soud, že není příslušný, současně rozhodne, kterému věcně příslušnému soudu bude věc postoupena; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.

(2) Pokud o věcné příslušnosti mezi soudem nižšího stupně a soudem vyššího stupně nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud vyššího stupně, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, vrátí ji usnesením soudu nižšího stupně. Usnesením soudu vyššího stupně je soud nižšího stupně vázán.

(3) Pokud o věcné příslušnosti mezi krajským soudem a krajským soudem zřízeným k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí o věcné příslušnosti svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.“.

• 1. V § 114 odst. 2 písm. a) věta druhá zní: „Může též odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává.“.

• 1. § 120 zní:

㤠120

(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

(2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v řízení o osvojení, v řízení ve věcech obchodního rejstříku a v řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.

(3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

(4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.“.

• 1. V § 153 odst. 1 se slovo „skutečného“ nahrazuje slovy „zjištěného skutkového“.

• 1. Za § 153 se vkládají nové § 153a a 153b, které znějí:

㤠153a

(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

(2) Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

§ 153b

(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.

(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.“.

• 1. V § 156 odst. 2 v první větě se slova „na dobu tří dnů“ nahrazují slovy „na dobu deseti kalendářních dnů“.

• 1. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.“.

• 1. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku“ a dále se vkládá druhá věta, která zní: „Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.“.

• 1. V § 168 odst. 2 se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo dovolání“.

• 1. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „nepřesahující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu“.

• 1. V § 178 odst. 2 věta první zní: „O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.“.

• 1. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.“.

• 1. V § 200f se slova „do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy“ nahrazují slovy „do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků“.

• 1. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci.“.

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

• 1. V § 205 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.

• 1. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.“.

• 1. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:

• „h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání.“.

• 1. V § 220 odst. 2 se slova „skutečný stav“ nahrazují slovy „skutkový stav“.

• 1. § 221 zní:

㤠221

(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud je zruší. Učiní tak zejména, jestliže:

• a) ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy (§ 120), které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 2),

• b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen,

• c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,

• d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.

(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo postoupí věc věcně příslušnému soudu nebo řízení zastaví, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.“.

• 1. V § 228 odst. 2 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.

• 1. V § 239 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208)“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 241 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.

• 1. V § 268 odst. 1 písm. g) se doplňuje věta za středníkem takto: „bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;“.

• 1. V § 336i větě druhé se za slova „právní moci“ vkládají slova „a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání“.

Čl. II

Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Čl. IV

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1993.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.