Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o silniční dopravě

§ 1

Způsob vedení záznamu o provozu vozidla

(k § 3 odst. 2 zákona)

(1) Dopravce zajistí, aby řidič vozidla vedl průběžně záznam o provozu vozidla, které řídí, a aby tento záznam o provozu vozidla měl ve vozidle při jeho provozu, pokud dále není stanoveno jinak.

(2) V případě, že je vozidlo vybaveno tachografem či jiným záznamovým zařízením, které odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním předpisem a vyplývajícím z Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě,^1)^,^2) je výstup z tohoto záznamového zařízení součástí záznamu o provozu vozidla, je-li záznam o provozu vozidla pro toto vozidlo předepsán. Dopravce jej uchovává po stejnou dobu jako záznam o provozu vozidla.

(3) Záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a o době odpočinku musí být u vozidel vybavených tachografem či jiným záznamovým zařízením veden výhradně formou výstupu z těchto zařízení. V ostatních případech dopravce zajistí, aby řidič vozidla vedl tyto údaje v záznamu o provozu vozidla.

(4) Dopravce vybaví osádku nákladního vozidla, u něhož není uložena povinnost vést záznam o provozu vozidla, dokladem, ze kterého je zřejmý druh nákladu a vztah dopravce k nákladu, aby bylo možné určit, zda se jedná o dopravu pro vlastní či cizí potřebu. Tento doklad dopravce uchovává stejnou dobu jako záznam o provozu vozidla.

(5) Dopravce, který provozuje dopravu více než jedním vozidlem, pro které je povinen vést záznam o provozu vozidla, vede evidenci těchto záznamů.

(6) V záznamu o provozu vozidla, který musí být podepsán dopravcem před zahájením přepravního výkonu, řidič vozidla uvede tyto údaje, pokud nejsou předtištěny nebo vyplněny předem:

• a) evidenční číslo záznamu o provozu vozidla,

• b) obchodní jméno dopravce,

• c) státní poznávací značku vozidla nebo v městské autobusové dopravě evidenční číslo,

• d) typovou řadu v nákladní dopravě, v osobní dopravě druh nebo kategorii vozidla,^1)

• e) jméno a příjmení řidičů vozidla,

• f) datum, místo a čas začátku a konce denního či vícedenního přepravního výkonu,

• g) stav počítadla ujetých kilometrů při odjezdu a po příjezdu,

• h) druh nákladu, jedná-li se o nákladní dopravu,

• i) údaje o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku řidiče, nejsou-li stanoveny jízdním řádem nebo vzorovým záznamem,

• j) objednatele přepravy v nákladní dopravě,

• k) případně další údaje podle potřeb dopravce.

Dopravce zajistí, aby řidič podepsal záznam o provozu vozidla po skončení přepravního výkonu. Pokud se na výstupu z tachografu či jiného záznamového zařízení zaznamenávají údaje stanovené v tomto odstavci, není třeba je současně vykazovat v záznamu o provozu vozidla.

(7) V linkové osobní dopravě a v nákladní dopravě může dopravce vést zjednodušený záznam o provozu vozidla. Podmínkou vedení zjednodušeného záznamu o provozu vozidla je zpracování vzorového záznamu, na který lze v zjednodušeném záznamu odkázat. V linkové osobní dopravě zpracovává dopravce vzorový záznam v návaznosti na jízdní řád. Dopravce zajistí, aby v případě vedení zjednodušeného záznamu měl řidič ve vozidle i vzorový záznam, na který ve zjednodušeném záznamu odkazuje. V zjednodušeném záznamu řidič vozidla uvede odchylky skutečného přepravního výkonu od vzorového záznamu.

(8) Provedení kontroly se vyznačí na záznamu o provozu vozidla a v případě vyjmutí záznamového listu ze záznamového zařízení také na tento záznamový list.

§ 1a

(k § 3 odst. 2 zákona)

(1) V taxislužbě je záznam o provozu vozidla pořízen automatickým tiskem obsahu součtových počítadel a paměťové jednotky taxametru. Provozovatel taxislužby pořizuje pro potřeby kontrolních orgánů denní a měsíční uzávěrky taxametru, na vyžádání je těmto orgánům předloží a posloupně je zakládá po dobu pěti let.

(2) Záznamem o provozu vozidla v taxislužbě se rozumí denní uzávěrka, která musí obsahovat tyto údaje:

• a) obchodní jméno provozovatele taxislužby,

• b) datum - den, z něhož se denní uzávěrka pořizuje,

• c) trvalý pobyt, resp. sídlo provozovatele taxislužby,

• d) státní poznávací značku vozidla,

• e) evidenční číslo vozidla,

• f) výrobní číslo paměťové jednotky,

• g) výrobní číslo taxametru,

• h) jméno řidiče nebo jeho osobní číslo, pokud je provozovatel taxislužby přiděluje,

• i) podpis řidiče,

• j) součet ujetých kilometrů ve výkonu taxislužby od poslední provedené denní uzávěrky,

• k) součet placených ujetých kilometrů ve výkonu taxislužby od poslední provedené denní uzávěrky,

• l) celkovou tržbu jízdného od poslední provedené denní uzávěrky,

• m) součet kilometrů ujetých v soukromém provozu od poslední provedené denní uzávěrky,

• n) celkový počet placených jízd od poslední provedené denní uzávěrky.

(3) Měsíční uzávěrka obsahuje údaje uváděné v odstavci 2 souhrnně za příslušný měsíc.

(4) Údaje o době řízení a bezpečnostních přestávkách vede řidič taxislužby ručně v knize s číslovanými listy.

§ 1b

(k § 3 odst. 1 zákona)

(1) Ve vnitrostátní silniční dopravě prováděné

• a) vozidly určenými pro přepravu nákladu, jejichž užitná hmotnost nepřesahuje 3,5 t nebo celková hmotnost 6 t,

• b) vozidly pro přepravu cestujících, která podle druhu své konstrukce a svého vybavení jsou určena pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče,

• c) vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km,

• d) vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km.h^-1,

• e) vozidly používanými nebo řízenými civilní obranou a požárními sbory,

• f) vozidly používanými pro zvláštní účely, a to k údržbě a opravám kanalizačních sítí, rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbě a kontrole silnic, odvozu a likvidaci odpadků, pro telegrafní a telefonní služby, přepravu pošty, pro rozhlasové a televizní vysílání a k detekci rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů,

• g) vozidly používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích,

• h) specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely,

• i) vozidly přepravujícími cirkus a lunapark,

• j) speciálními havarijními vozidly,

• k) vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu,

• l) vozidly používanými pro svoz mléka nebo zásobování potravinami na pravidelných trasách

dopravce zajistí při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovené v odstavcích 2 až 6.

(2) Celková doba řízení mezi dvěma denními odpočinky nebo mezi jedním denním odpočinkem a jedním týdenním odpočinkem nesmí přesáhnout deset hodin. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než deset minut.

(3) Celková doba řízení nesmí překročit 100 hodin v období dvou po sobě následujících týdnů.

(4) V průběhu každých 24 hodin musí mít řidič odpočinek nejméně osm za sebou následujících hodin. Odpočinek smí být výjimečně čerpán ve dvou oddělených částech během 24 hodin, přičemž jedna z těchto částí musí trvat nejméně šest za sebou následujících hodin, a to nejvýše dvakrát v kalendářním týdnu. V takovém případě se minimální trvání doby odpočinku musí prodloužit na deset hodin.

(5) V městské autobusové dopravě musí mít řidič bezpečnostní přestávku nejméně 30 minut po čtyřech hodinách řízení. Tuto bezpečnostní přestávku je možno nahradit nejméně desetiminutovými přestávkami, které v souhrnu budou činit 30 minut. Ve vnitrostátní silniční dopravě prováděné ostatními vozidly uvedenými v odstavci 1 musí mít řidič bezpečnostní přestávku stanovenou zvláštním předpisem.^3a)

(6) Nepřetržitý týdenní odpočinek řidiče stanoví zvláštní předpis.^3b)

Podmínky pro vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby

(k § 7 odst. 3 zákona)

§ 2

Žádost o vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen „povolení“) může podat fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je způsobilá k právním úkonům, nebo právnická osoba.

§ 3

Žádost o vydání povolení musí obsahovat tyto údaje:

• a) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou; obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobu,

• b) druh dopravy,

• c) v osobní dopravě vymezení území, v němž má být doprava provozována, a jde-li o linkovou osobní dopravu, též trasa linky, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky,

• d) počet, druh a státní poznávací značky vozidel, jimiž má být doprava provozována, včetně údajů o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti vozidel určených pro nákladní dopravu a o obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu,

• e) počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá.

§ 4

V povolení dopravní úřad uvede:

• a) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt dopravce, je-li dopravcem fyzická osoba,

• b) obchodní jméno, sídlo dopravce a identifikační číslo dopravce, je-li dopravcem právnická osoba,

• c) druh dopravy,

• d) počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení vydává,

• e) počet a druh vozidel a jejich státní poznávací značky.

§ 5

Způsob označení vozidla obchodním jménem

(k § 9 odst. 1 zákona)

(1) Označení silničního motorového vozidla obchodním jménem dopravce musí být provedeno nesmazatelně přímo na vozidle nebo na štítku nebo nálepce připevněných k vozidlu. Magnetické nebo pneumatické anebo jiné rychle snímatelné uchycení štítků není dovoleno. Nápis musí být zřetelně viditelný a čitelný o výšce písmen nejméně 30 mm.

(2) Označení musí být umístěno na obou dveřích kabiny řidiče nebo v přední polovině obou bočních stran karoserie; u vozidla taxislužby na obou předních dveřích. Pokud velikost písma nápisu je větší než 300 mm, může být nápis umístěn kdekoli na bočních stranách karoserie.

(3) Vozidlo taxislužby musí být kromě označení obchodním jménem dopravce označeno také podle § 14 a 16.

(4) Není-li obchodní jméno dopravce provádějícího linkovou osobní dopravu totožné s obchodním jménem držitele licence pro tuto linkovou dopravu nebo koncese při krátkodobé náhradní autobusové dopravě, postačí, je-li vozidlo kromě označení podle odstavců 1 a 2 označeno navíc obchodním jménem držitele licence nebo koncese na snímatelné tabulce umístěné za pravým bočním sklem vozidla. Pro provedení nápisu platí poslední věta odstavce 1.

Odborná způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o jejich skládání

(k § 6 odst. 4 zákona)

§ 6

(1) Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování silniční dopravy formou veřejné linkové dopravy, taxislužby, mezinárodní autobusové dopravy a mezinárodní nákladní dopravy, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy.

(2) Odborná způsobilost se prokazuje

• a) zkouškou z předmětů stanovených v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky, nebo

• b) vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky,

• c) jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, které podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti podle odstavce 1.

(3) Obsahem zkoušky je prokázání znalostí:

• a) právních předpisů upravujících silniční dopravu, podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel, ceny, poplatky, daně a daňové řízení, pojištění, pracovněprávní vztahy,

• b) mezinárodních smluv upravujících mezinárodní silniční dopravu a právních předpisů upravujících celní řízení, jedná-li se o mezinárodní autobusovou nebo nákladní dopravu.

(4) Obsahem zkoušky je dále prověření:

• a) znalostí základů obchodněprávních vztahů,

• b) technických znalostí potřebných k provozování silniční dopravy.

§ 7

(1) Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad pro každou formu provozování silniční dopravy.

(2) Zkouška se skládá v českém jazyce formou písemného testu před zkušební komisí jmenovanou dopravním úřadem z řad jeho zaměstnanců. Zkouška je neveřejná.

(3) Otázky písemného testu sestavuje zkušební komise podle formy dopravy, kterou žadatel hodlá provozovat.

(4) Podmínkou pro vykonání zkoušky je prokázání totožnosti žadatele.

§ 8

(1) Hodnocení zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek.

(2) Celkové hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

• a) prospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky nejméně 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů,

• b) neprospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky méně než 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů.

(3) O průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam žadatelů a jimi odevzdané písemné testy včetně jejich bodového ohodnocení.

§ 9

Žadateli, který při zkoušce prospěl, vydá dopravní úřad osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce pro příslušnou formu dopravy.

Taxislužba

(k § 21 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vozidlo taxislužby musí být po celou dobu zařazení v evidenci vozidel taxislužby na vnější straně horní části obou předních dveří v pořadí shora dolů opatřeno následujícím označením, které nesmí být magneticky nebo jinak rychle snímatelně uchyceno:

• a) přerušovaným černobílým pásem tvořeným střídavě obdélníky 90 x 50 mm, přičemž delší strana obdélníka je ve vodorovné poloze a vzdálenost od spodního okraje bočních oken nesmí být větší než 100 mm, pás začíná u předního okraje předních dveří a končí u zadního okraje zadních dveří,

• b) evidenčním číslem vozidla o výšce písmen nejméně 90 mm,

• c) obchodním jménem.

Označení uváděné pod písmeny b) a c) musí být zřetelně patrné, provedené v barvě kontrastní vůči podkladu.

(2) V horní polovině vnější strany obou předních dveří musí být umístěna informace o aktuální nabídce ceny za uskutečnění přepravní služby v obci, ve které je přepravní služba nabízena. Pro uchycení informace o cenové nabídce platí obdobně odstavec 1.

(3) Pro stanovení evidenčního čísla vozidla taxislužby nebo jeho vyjmutí z evidence platí:

• a) evidenční číslo stanoví provozovateli taxislužby vždy pro konkrétní vozidlo, které má být užito k provozování taxislužby, dopravní úřad příslušný podle místa vydání koncese. Provozovatel taxislužby neprodleně písemně sdělí takto stanovené evidenční číslo vozidla všem dalším dopravním úřadům, v jejichž územní působnosti je oprávněn provozovat taxislužbu,

• b) dopravní úřad stanoví provozovateli taxislužby evidenční číslo na základě jeho písemného sdělení o záměru používat určité vozidlo při výkonu taxislužby. Toto sdělení musí obsahovat obchodní jméno provozovatele taxislužby, jeho identifikační číslo a místo sídla nebo trvalého pobytu, kopii koncesní listiny a údaje o vozidle, k němuž se evidenční číslo žádá (státní poznávací značku, typ, rok výroby, barvu),

• c) dopravce zajistí, aby řidič vozidla prokázal dokladem o přidělení evidenčního čísla, že vozidlo je řádně evidováno příslušným dopravním úřadem k využívání pro účely provozování taxislužby,

• d) místně příslušný dopravní úřad evidenční číslo vydá nejpozději do sedmi dnů ode dne, kdy obdržel žádost obsahující veškeré požadované údaje,

• e) veškeré změny týkající se vozidla, pro které bylo stanoveno evidenční číslo, je provozovatel taxislužby povinen oznámit nejpozději do 15 kalendářních dnů od jejich vzniku příslušnému dopravnímu úřadu,

• f) dopravní úřad, který evidenční číslo vozidla taxislužby vydal, vyjme toto evidenční číslo z evidence na základě sdělení provozovatele taxislužby o jeho záměru dočasně či trvale taxislužbu tímto vozidlem přestat provozovat nebo na základě sdělení místně příslušného živnostenského úřadu o tom, že jeho provozovateli byla zrušena či pozastavena koncese opravňující k provozování taxislužby. Dopravní úřad vyrozumí provozovatele taxislužby, který je povinen odstranit neprodleně z tohoto vozidla veškeré označení a vybavení stanovené pro vozidlo taxislužby.

(4) Jiné nápisy či znaky než stanovené tímto předpisem nejsou na vnější straně předních dveří vozidla přípustné.

§ 14a

(1) Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič při výkonu taxislužby měl svůj platný průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby čelně vystaven na přístrojové desce vozidla, před pravým předním sedadlem spolujezdce, nezakrytý a dobře čitelný. Místně příslušný dopravní úřad vystaví provozovateli taxislužby průkaz řidiče taxislužby poté, co řidič vyhověl předepsaným podmínkám. Vzor průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby je uveden v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

(2) Provozovatel taxislužby odevzdá dopravnímu úřadu průkaz řidiče taxislužby,

• a) který přestal vykonávat pro dopravce taxislužbu nebo přestal vyhovovat předepsaným podmínkám,

• b) pokud uplynula doba platnosti průkazu,

• c) pokud provozovateli taxislužby byla odebrána nebo pozastavena koncese opravňující k provozování taxislužby,

• d) jestliže provozovatel taxislužby ukončil provozování této živnosti.

§ 15

(1) Vozidlo taxislužby musí být opatřeno střešní svítilnou žluté barvy s nápisem „TAXI“ provedeným v černém písmu na přední i zadní straně, která je pevně uchycena ke střeše nebo k nosnému prvku (příčný nosník, konzola) na střeše vozidla a je umístěna kolmo k podélné ose vozidla. Magnetické, pneumatické nebo jiné rychle snímatelné uchycení střešní svítilny ke střeše vozidla anebo k nosnému prvku na střeše vozidla není povoleno.

(2) Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič vozidla taxislužby, které se nachází mimo vyhrazené stanoviště vozidel taxislužby, měl, jestliže nabízí přepravní službu, taxametr v provozní poloze „VOLNÝ“ a rozsvícenou střešní svítilnu a aby řidič vozidla taxislužby, jestliže provádí přepravní službu, používal taxametr v souladu se zvláštním předpisem.^3c)

(3) Provozovatel taxislužby zajistí, aby taxametr umístěný ve vozidle byl ověřen a zajištěn plombou a aby jeho celý zobrazovač byl volně viditelný z místa spolujezdce na předním sedadle a ze zadních sedadel vozidla.

(4) Provozovatel taxislužby zajistí, aby ve vozidle taxislužby byla v době, kdy se s ním provozuje taxislužba, uložena „Uživatelská a evidenční kniha taxametru“ obsahující všechny záznamy o vstupech do taxametru, o stavech nastavených sazeb a osvědčení taxametru nebo jeho ověřenou kopii.