Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

• a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,

• b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

• c) příplatky za vedení,

• d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši a

• e) podmínky pro poskytování odměn.

(2) Zaměstnancem se podle tohoto nařízení rozumí voják z povolání, příslušník ve služebním poměru (dále jen „příslušník“), zaměstnanec a občanský zaměstnanec, pokud je zařazen v

• a) ozbrojených silách České republiky,

• b) Ministerstvu obrany,

• c) Policii České republiky,

• d) Vězeňské službě,

• e) Ministerstvu spravedlnosti, jde-li o občanského zaměstnance soustavně vykonávajícího dohled nad výkonem vazby a trestu odnětí svobody,

• f) Bezpečnostní informační službě,

• g) Hasičském záchranném sboru České republiky,

• h) Ministerstvu vnitra, jde-li o zaměstnance zařazené na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních Hasičského záchranného sboru České republiky,

• i) orgánu celní správy,

• j) Úřadu pro zahraniční styky a informace, a

• k) organizační složce státu nebo v příspěvkové organizaci, ve které se platové poměry řídí zákonem, jako zaměstnanec, je-li zřizovatelem této organizační složky státu nebo příspěvkové organizace Ministerstvo obrany.

(3) Vedoucím zaměstnancem se pro účely tohoto nařízení rozumí zaměstnanec, který je oprávněn podřízeným zaměstnancům ukládat služební nebo pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomu účelu příkazy, rozkazy a závazné pokyny.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklad vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu prací uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „katalog“).

(2) Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit

• a) požadavek zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání katalog nebo zvláštní předpis,^3)

• b) další požadavky pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, katalog nebo zvláštní předpis,^3)

• c) pravidla pro zařazování do platových tříd zaměstnanců, kteří pro řádný výkon požadovaných prací nesplňují

• 1. požadavky stanovené zaměstnavatelem podle písmena b),

• 1. kvalifikační předpoklady stanovené zvláštním předpisem,^3) pokud tento zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis^3) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání,

• a) do první až třetí platové třídy,

• b) do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu čtyř let, nestanoví-li se dále jinak.

(3) Pokud nestanoví zvláštní předpis jinak,^4) lze na dobu delší než čtyři roky zařadit zaměstnance do příslušné platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

• a) dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo

• b) zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání, a řádně pokračuje ve studiu, nebo

• c) je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

• d) je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud pro řádný výkon na něm požadované práce převážně manuálního charakteru splňuje předpoklady stanovené zvláštním předpisem nebo požadavek vyučení v oboru stanovený podle § 3 odst. 2 písm. a) zaměstnavatelem.

• e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“),

• f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl vyššího odborného vzdělání, nebo

• g) je zařazen do desáté platové třídy a dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo

• h) splňuje podmínky odborné a pedagogické způsobilosti stanovené zvláštním předpisem^9) nebo kvalifikační předpoklady pro výkon funkce stanovené zvláštním předpisem.^9a)

§ 5

Zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „doba započitatelné praxe“). Do doby započitatelné praxe zahrne zaměstnavatel dobu

• a) praxe v oboru požadované práce dosažené po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem podle § 4 odst. 3 písm. d), nebo po dosažení odborné způsobilosti stanovené ve zvláštním právním předpisu,^9) nebo po dosažení kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce stanovených zvláštním právním předpisem^9a) podle § 4 odst. 3 písm. h), nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy, nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy, nebo vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy, nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy,

• b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin,

• c) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin,

• d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,

• e) mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu,^5) nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let; uvedené doby se nezapočtou, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně připravovali na povolání v denním studiu^10) nebo v prezenčním studiu,^10a) a

• f) osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a to včetně doby započtené podle písmene e).

(2) Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

• a) čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

• b) osmé platové třídy, který dosáhl jen úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu čtyř roků, nebo dobu šesti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• c) deváté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu jednoho roku, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu tří roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu sedmi roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• d) desáté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu dvou roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu tří roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.

(4) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

§ 6

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Vojáku z povolání, příslušníku Policie České republiky, příslušníku Vězeňské služby, příslušníku Bezpečnostní informační služby České republiky, příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníku orgánů celní správy a občanskému zaměstnanci uvedenému v § 1 odst. 2, kterému § 73 odst. 2 až 4 zákoníku práce ukládá větší rozsah základních povinností a omezení než jiným zaměstnancům, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

(3) Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem^10b) a vykonává zdravotnické povolání v pracovním poměru k příspěvkové organizaci zřizované Ministerstvem obrany, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 17 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do deváté až dvanácté platové třídy, a zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb a je vynikajícím odborníkem, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, vedoucímu organizační složky státu (dále jen „statutární orgán“) a vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele,^11) kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 10

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^6)

(2) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(3) Zaměstnanci uvedenému v § 1 odst. 2 písm. a) až e) a g), i) a k), který vykonává činnosti spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popř. k jiným závažným rizikům, se poskytuje příplatek ve výši 1000 Kč až 4000 Kč měsíčně v I. skupině, 500 Kč až 2000 Kč měsíčně ve II. skupině nebo 100 Kč až 1000 Kč měsíčně ve III. skupině. Zařazení těchto činností do I., II. nebo III. skupiny stanoví podle míry rizika v oboru své působnosti ministr vnitra, ministr obrany, ministr financí nebo ministr spravedlnosti.

(4) Zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví nebo k jiným závažným rizikům, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 4000 Kč měsíčně.

(5) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně; příplatek podle odstavce 3 mu nepřísluší.

(6) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, který je vyslán v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky, se poskytuje po dobu působení v zahraničí místo příplatku podle odstavce 3 nebo 5 příplatek ve výši 700 USD až 4000 USD měsíčně, popřípadě v rovnocenné výši v EURO. Podmínky pro určení výše příplatku a výši příplatku v rámci tohoto rozpětí stanoví podle příslušnosti zaměstnance ministr obrany, ministr spravedlnosti nebo ministr vnitra.

(7) Zdravotnickému pracovníkovi,^12) jehož výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(8) Zaměstnanci hygienické služby, který soustavně provádí a zajišťuje hygienický dozor mimo pravidelné místo výkonu služby, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(9) Zaměstnanci - členu výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(10) Zaměstnanci, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(11) Mistrovi odborné výchovy, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném dohledu nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů, popř. přístrojů, které slouží k osvojování praktických dovedností a návyků v dílnách a na pracovištích učňovských zařízení při odborném výcviku, a pedagogickému zaměstnanci, který vykonává práci třídního učitele, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(12) Výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného v odstavcích 2, 4 až 5 a 7 až 11 určí zaměstnavatel. Výši příplatku podle odstavce 3 určí zaměstnavatel v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu, do které je činnost zaměstnance zařazena.

§ 11

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

• a) za úspěšné plnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, nebo za dosažení zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,

• b) k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení služebního nebo pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod.

§ 12

Další plat

(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže služebním poměru nebo u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento služební nebo pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Výkon služby ve služebním poměru a výkon práce v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele se nesčítají. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.^13)

(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

• a) odpracoval převážnou část své směny,

• b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

• c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

• d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele^14) v rozsahu poloviny své směny a větším,

• e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu^15) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,^16) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, hodnostního příplatku, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku s výjimkou příplatku podle § 10 odst. 6, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

(6) Další plat je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu platu po vzniku nároku na další plat. Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše dvě zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

Zvláštní úprava poskytování platu některým zaměstnancům

§ 14

(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(2) Zaměstnanci, který je zařazen do čtvrté a vyšší platové třídy, může zaměstnavatel určit platový tarif obdobně podle odstavce 1, pokud

• a) plní úkoly zpravodajských služeb, nebo je vyslán v rámci jednotky mírových sil k účasti na mírových operacích v zahraničí,

• b) vykonává umělecké nebo umělecko-pedagogické práce,