Vyhláška Ministerstva zemědělství o lesním hospodářském plánování

ODDÍL PRVNÍ

LESNÍ POZEMKY

§ 1

Členění lesních pozemků

(1) Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen „osnovy“) a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen „plány“) a osnov se lesní pozemky [§ 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona] člení na:

• a) porostní půdu, kterou tvoří pozemky s porosty lesních dřevin a produktivní holiny, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 5 m, dočasné lesní skládky a další zařízení dočasného charakteru sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud jejich plocha nepřekročí 0,04 ha; produktivní holinou se pro účely této vyhlášky rozumí lesní pozemek, na kterém byl lesní porost odstraněn obnovní nebo nahodilou těžbou, jsou-li na něm podmínky pro zalesnění vhodné; produktivní holinou je rovněž pozemek bez lesního porostu určený k zalesnění,

• b) bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, dočasné lesní skládky, lesní školky na lesních pozemcích, semeniště, plochy nad produktovody nebo pod elektrovody, okusové plochy pro zvěř a jiná dočasná zařízení sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud zaujímají plochu zpravidla větší než 0,04 ha, dále pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona.

(2) Soubor lesních pozemků a jiných pozemků,^1) pro který se zpracovává jeden plán, se pro účely této vyhlášky označuje jako lesní hospodářský celek (dále jen „celek“).

ODDÍL DRUHÝ

LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY

§ 2

Náležitosti plánu

Plán obsahuje tyto náležitosti:

• a) textovou část,

• b) hospodářskou knihu,

• c) lesnické mapy.

§ 3

Textová část

Textová část obsahuje:

• a) všeobecné údaje, zejména identifikaci vlastníka lesa, základní údaje o zpracovateli plánů, platnost a návaznost na předchozí plány, administrativně správní příslušnost celku a orientační mapku,

• b) zhodnocení přírodních poměrů, zejména příslušnost k přírodním lesním oblastem, a přehled souborů lesních typů a jejich zastoupení; k tomu se využívají údaje z oblastních plánů rozvoje lesa (§ 23 lesního zákona),

• c) zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření,

• d) údaje vycházející z oblastního plánu rozvoje lesů, zejména přehled vyhlášených kategorií lesů a omezení z toho plynoucích,

• e) definování hospodářských cílů vlastníka lesů a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu,

• f) rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, vycházející z hospodářského záměru vlastníka lesa, základních hospodářských doporučení dle hospodářských souborů, z rámcového vymezení hospodářských souborů a z oblastních plánů rozvoje lesa; rámcové směrnice obsahují základní hospodářská doporučení, údaje o počátku obnovy, doporučených způsobech obnovy a výchovy a dobu zajištění kultur,

• g) výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu,

• h) závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky,

• i) technickou zprávu s údaji o metodickém postupu zpracování plánu, pokud postup nevyplývá přímo z lesního zákona nebo z této vyhlášky,

• j) přílohy, které tvoří kopie protokolů, rozhodnutí (např. o kategorizaci lesů) a zápisů z jednání vztahujících se k vyhotovení plánu.

§ 4

Hospodářská kniha

(1) Hospodářská kniha obsahuje

• a) údaje o stavu lesa,

• b) návrh hospodářských opatření,

• c) plochovou tabulku a

• d) údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.

(2) Údaje o stavu lesa se zjišťují a uvádějí pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení lesa (porost, porostní skupina, etáž), přičemž

• a) každý porost má alespoň jednu porostní skupinu,

• b) každá porostní skupina má alespoň jednu etáž a

• c) údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.

(3) Z údajů o stavu lesa se pro

• a) porosty uvádí příslušná přírodní lesní oblast a kategorie lesa; pokud jsou tyto údaje pro více jednotek prostorového rozdělení lesa totožné, lze je uvést pouze pro nejvyšší společnou jednotku,

• b) porostní skupinu uvádí její plocha nebo výměra a lesní typ a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty,

• c) etáže uvádí plocha etáže, hospodářský soubor (dále jen „soubor“), věk, zakmenění a hospodářský tvar; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty,

• d) dřeviny uvádí jejich taxační veličiny, kterými jsou zastoupení, střední výšky, střední tloušťky, bonity, zásoby a fenotypová klasifikace u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných,

• e) hospodářskou skupinu uvádí

• 1. výměra,

• 1. inventarizovaná zásoba předchozí celková (m^3 b. k.) a hektarová (m^3 b. k./ha),

• 1. inventarizovaná zásoba současná celková (m^3 b. k.) a hektarová (m^3 b. k./ha),

• 1. průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m^3 b. k./rok) a hektarová (m^3 b. k./ha/rok),

• 1. průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m^3 b. k./rok) a hektarový (m^3 b. k./ha/rok),

• 1. zastoupení jednotlivých druhů dřevin,

• 1. inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m^3 b. k.),

• 1. inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m^3 b. k.) a

• 1. počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách.

(4) Plán hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa musí obsahovat

• a) výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek,

• b) minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu pro státní lesy,

• c) plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku pro státní lesy.

(5) Mezi doporučené údaje plánu hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa náleží:

• a) plocha a výše výchovných těžeb, plocha prořezávek a potřeba zalesnění v ploše a dřevinách; pro lesy neuvedené v odstavci 4 písm. a) také doporučená výše a umístění mýtních těžeb,

• b) v případě lesů zvláštního určení a lesů ochranných účelová opatření.

(6) Plochová tabulka sestává z výčtu parcelních čísel všech pozemků určených k plnění funkcí lesa pojatých do plánu, s uvedením výměr parcel, dále z výčtu porostní půdy dle porostů a vyšších jednotek, bezlesí a jiných pozemků s jejich označením. Údaje jsou členěny dle katastrálních území a dle kategorií lesů.

(7) Hospodářská kniha může mít vymezen prostor umožňující přehledné vedení údajů o provedených hospodářských opatřeních.

§ 5

Lesnické mapy

(1) Součástí lesnických map je prostorové rozdělení lesa.

(2) Závazným výchozím mapovým podkladem pro tvorbu lesnických map je katastrální mapa nebo Základní topografická mapa České republiky v měřítku 1 : 5 000, zobrazená v Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Lesnické mapy se zpracovávají a zobrazují v geodetickém referenčním systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).^5) Při zobrazení vyšších jednotek prostorového rozdělení lesa, kterými jsou oddělení, dílec (§ 6) se pracuje s geodetickou přesností 0,0004 × M [m], kde M je měřítko mapy. Pro tvorbu lesnických map se použijí mapové značky podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Při zobrazení lesních částí mimo situaci, je součástí lesnické mapy celkový situační nákres.

(3) Lesnickými mapami jsou mapa obrysová, porostní, typologická, těžební nebo těžebně technologická, které se vyhotovují zpravidla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším) a ostatní účelové lesnické mapy, např. organizační, dopravní, mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa atd. Na lesnických mapách, které jsou náležitostí plánů, je vždy uvedeno měřítko mapy a přehled mapových značek.

(4) Povinnou náležitostí plánu je lesnická mapa porostní, popřípadě obrysová v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším), zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového rozdělení lesa, pro které je provedeno zjištění stavu lesa.

§ 6

(1) Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa; bezlesí a jiné pozemky [§ 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona] jsou v plánech označeny samostatnými číselnými řadami.

(2) Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou vytvářeny tak, aby byla

• a) usnadněna orientace v lese,

• b) umožněna jednoznačná identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech.

(3) Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou: oddělení, dílec, porost, porostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena. V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porosty sdružují do hospodářských skupin.

(4) Oddělení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozdělení lesa, jejich účelem je usnadnění orientace v lese. Jejich výměra nepřesahuje zpravidla 150 ha a označují se arabskými čísly.

(5) Dílce se vytvářejí na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek s cílem postupného dosažení jednotného způsobu hospodaření. Výměra dílce nepřesahuje zpravidla 30 ha. Dílce se označují velkými písmeny.

(6) Porosty se vymezují jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření. V případě osnov se jedná o části lesa s odlišným vlastnictvím. Výměra porostů neklesá zpravidla pod 0,20 ha. Porosty se označují malými písmeny.

(7) Porostní skupiny se vylišují pro části porostů, u nichž se v důsledku vývoje mění hranice, a pro plošně málo významné části lesa nevylišené jako porost.

(8) Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostů a porostních skupin, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření.

(9) Hospodářské skupiny sdružují porosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením.

(10) Jako porostní skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře 0,04 ha a více.

(11) Při vylišování jednotek prostorového rozdělení lesa se respektují hranice katastrálních území na úrovni hranic porostů nebo porostních skupin.

(12) Hranice oddělení a dílců se navrhují po zřetelných liniích v terénu. Tam, kde mohou vzniknout pochybnosti o průběhu těchto hranic, zpracovatel plánu zřetelně označí jejich průběh v terénu na lomových bodech a v případě potřeby i mezi nimi.

§ 7

Podrobnosti o údajích obsažených ve zjištění stavu lesa

Pro potřeby zpracování náležitostí plánů a osnov a odvození jejich závazných ustanovení se užívají následující údaje:

• a) plocha, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný měřením; plochu etáží lze stanovit též odhadem, uvádí se s přesností na setiny ha,

• b) výměra, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný na podkladě katastru nemovitostí; údaj výměry lze pro účel této vyhlášky nahradit plochou pouze v případech, kdy rozdíl mezi zjištěným stavem a údajem katastru nemovitostí překračuje mez stanovenou podle vzorce δ P = 5.(0,001 P + 0,5 √P), kde P je výměra v m^2; výměra se uvádí zaokrouhlená na setiny ha,

• c) věk porostu, porostní skupiny či etáže (dále jen „věk“), kterým se rozumí číselný údaj o stáří porostu. U porostů uměle založených se věk počítá od založení porostu, věk sazenic se neuvažuje. U porostů z přirozené obnovy se věk nárostů stanoví odhadem. U různověkých porostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako plošně vážený průměr částí různého věku,

• d) věkový stupeň, kterým se rozumí soubor jednotek zjišťování stavu lesa (dále jen „porost“) spadajících do téhož desetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové stupně počínající vždy prvním rokem v dané desítce. První věkový stupeň zahrnuje porosty od 1 do 10 let věku atd. V případě potřeby lze věkové stupně dále členit. Pro sumarizaci dat plánu se však používá členění věkových stupňů po deseti letech a nejvýše 17 věkových stupňů. Nejstarší věkový stupeň zahrnuje všechny porosty staré 161 let a více,

• e) věková třída, kterou se rozumí soubor porostů spadajících do téhož dvacetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové třídy počínající vždy prvním rokem věku porostu v dané dvacítce. První věková třída zahrnuje porosty od 1 do 20 let věku atd.,

• f) zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce^7),

• g) zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

• h) střední porostní výška, která se pro každou zastoupenou dřevinu v šetřené jednotce uvádí v celých metrech,

• i) střední výčetní tloušťka se uvádí u každé zastoupené dřeviny v šetřené jednotce jako tloušťka středního kmene porostu měřená 1,3 m nad terénem u kmenů, u nichž je tato tloušťka rovna nebo větší než 7 cm s kůrou, tj. hroubí,

• j) bonita se pro dřeviny odvozuje ze střední porostní výšky porostu dle schválených taxačních tabulek,

• k) porostní zásoby se uvádějí s přesností na celé m^3 v objemu bez kůry, započítávají se kmeny jejichž výčetní tloušťka je rovna nebo větší než 7 cm s kůrou. Zjišťuje se zpravidla pro porosty starší než 60 let měřením, pro porosty mladší měřením nebo odhadem s použitím taxačních tabulek,

• l) koeficient pro přepočet objemu hmoty s kůrou na objem hmoty bez kůry je pro jehličnaté dřeviny 0,90909 a pro listnaté dřeviny 0,86956,

• m) lesní typ porostní skupiny, za který se považuje plošně převažující lesní typ ze zastoupených lesních typů v porostní skupině.

Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše

§ 7a

Při zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se

• a) referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství,

• b) inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch,

• c) inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha,

• d) kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí,

• e) stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata,

• f) kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a

• g) směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

§ 7b

(1) Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě.

(2) Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku.

(3) Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat

• a) identifikaci vlastníka,

• b) identifikaci celku,

• c) digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části,

• d) seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

• e) seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a

• f) seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit.