Zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon stanoví technické a biologické požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu a upravuje podmínky zajišťující vhodné pěstební a užitkové vlastnosti odrůd některých hospodářsky významných druhů rostlin.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,

• b) genetickými komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, ze kterých se daná odrůda skládá nebo její rozmnožovací materiál vyrábí,

• c) geneticky modifikovanou rostlinou rostlina, která je geneticky modifikovaným organismem,^13)

• d) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny,

• e) udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy,

• f) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání,^1)

• g) smluvní zemí stát, s nímž bylo na základě mezinárodní smlouvy dosaženo dohody, že odrůda zapsaná ve Státní odrůdové knize nebo v obdobném úředním dokumentu tohoto státu smí být uváděna do oběhu ve smluvní zemi i v České republice,

• h) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba, zejména semena určená k výsevu, hlízy, oddenky, cibule, výpěstky a jiné části rostlin sloužící k rozmnožování, včetně výpěstků získaných z buněčných nebo tkáňových kultur,

• i) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě základního rozmnožovacího materiálu a nepodléhá uznávání. Na žádost udržovatele může být uznáván k využití pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

• j) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy vyrobený udržovatelem odrůdy nebo pod jeho dohledem postupem udržovacího šlechtění a uznaný jako základní rozmnožovací materiál,

• k) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně ze základního nebo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo podle § 22 odst. 8 písm. g) z certifikovaného rozmnožovacího materiálu a uznaný jako certifikovaný rozmnožovací materiál,

• l) standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy druhů vymezených v § 21, podléhající povinné následné kontrole, který má vlastnosti podle § 23,

• m) obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který nemá vlastnosti základního, certifikovaného nebo standardního rozmnožovacího materiálu,

• n) udržovacím šlechtěním postup zabezpečující po dobu registrace odrůdy zásobování trhu základním rozmnožovacím materiálem odrůdy a zachovávající její identitu a uniformitu.

§ 3

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“)^2)

• a) uznává základní a certifikovaný rozmnožovací materiál a množitelské porosty, ze kterých byl vyroben,

• b) kontroluje vlastnosti standardního a obchodního rozmnožovacího materiálu stanovené tímto zákonem,

• c) registruje odrůdy a provádí zkušební úkony nutné pro tuto registraci,

• d) vykonává dozor nad dovozem a uváděním rozmnožovacího materiálu do oběhu,

• e) provádí další úkony stanovené tímto zákonem.

§ 4

(1) Rozmnožovací materiál rostlinných druhů, poddruhů a variet (dále jen „druhů“) uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (dále jen „druhový seznam“) se smí uvádět do oběhu, jen náleží-li odrůdě zapsané ve Státní odrůdové knize (dále jen „registrovaná odrůda“) nebo v obdobném úředním dokumentu smluvní země nebo běží-li lhůta podle § 16 odst. 4.

(2) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou odrůd registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina, se smí uvádět do oběhu, jen je-li uznán ústavem jako základní nebo certifikovaný.

(3) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný nebo standardní.

(4) Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný, standardní nebo obchodní.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu lesních dřevin určených k obnově nebo založení lesa.

§ 5

Podání žádosti o registraci odrůdy

(1) Registrovány mohou být odrůdy všech druhů pěstovaných rostlin.

(2) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen „žadatel“), která

• a) má práva k odrůdě podle zvláštního zákona,^3) nebo

• b) přihlásila odrůdu k ochraně podle zvláštního zákona,^3) a o udělení práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, anebo

• c) je udržovatelem odrůdy nechráněné podle zvláštního zákona.^3)

(3) Osoby uvedené v odstavci 2, které nemají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, musí k podání přihlášky a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit osobu, která má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice.

(4) Žádost o registraci se podává u ústavu.

§ 6

Řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje na návrh žadatele.

(2) Návrh musí obsahovat

• a) jméno a trvalý pobyt žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno a sídlo žadatele, jde-li o právnickou osobu,

• b) latinský název a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

• c) název nebo předběžné označení odrůdy,

• d) informaci o tom, v kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popř. probíhá řízení o takovém zápisu,

• e) informace o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,

• f) údaj o tom, zda odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny,

• g) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,

• h) popis hlavních znaků odrůdy,

• i) údaj o tom, z kterých případných komponent se odrůda skládá,

• j) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(3) Při podání návrhu musí žadatel

• a) uhradit správní poplatky,^4)

• b) v případě, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu, doložit, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, jsou zapsány v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu,^4a)

• c) bezplatně dodat ústavu rozmnožovací materiál v potřebném množství, jakosti a termínu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

• d) prokázat, že je zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

• e) poskytnout další informace nebo podklady nezbytné pro hodnocení odrůdy, vyžádá-li si to ústav,

• f) u druhů, u nichž je užitná hodnota podmínkou registrace odrůdy, předložit výsledky nejméně tří polních pokusů provedených v různých místech České republiky, ve kterých je odrůda srovnávána s jinými registrovanými odrůdami téhož druhu. Žadatel je povinen umožnit ústavu kontrolu těchto pokusů.

§ 7

Zkoušení odrůd pro registraci

(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

• a) je odlišná,

• b) je uniformní,

• c) je stálá,

• d) má užitnou hodnotu, není-li dále stanoveno jinak,

• e) má název vyhovující požadavkům podle § 9,

• f) je zajištěno její udržovací šlechtění,

• g) pokud zahrnuje geneticky modifikované rostliny, jsou tyto zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.^4a)

Požadavek podle písmene b) nemusí být splněn u odrůd udržovaných z důvodů zachování biologické rozmanitosti druhu.

(2) Ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí ústav polní a laboratorní zkoušky. Výsledky těchto zkoušek sděluje ústav každoročně žadateli.

(3) Zjišťování odlišnosti, uniformity a stálosti je povinné pro všechny odrůdy přihlášené k registraci.

(4) Zjišťování užitné hodnoty je podmínkou registrace odrůd druhů, uvedených v druhovém seznamu, nejde-li o

• a) genetické komponenty hybridů nebo syntetických populací,

• b) odrůdy ovocných druhů,

• c) odrůdy okrasných rostlin,

• d) odrůdy udržované pro zachování biologické rozmanitosti druhu,

• e) odrůdy zeleniny,

• f) odrůdy trav, které nejsou využívány jako pícnina,

• g) odrůdy léčivých rostlin,

• h) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz.

(5) Zkoušení odrůd pro registraci provádí ústav, který může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení dílčích úkonů pro ústav za předpokladu, že tyto úkony budou prováděny pod odborným dozorem ústavu.

(6) Prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci, stanovených zákonem, ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci.

(7) Náklady za zkušební úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.

§ 8

(1) Odrůda se pokládá za odlišnou, liší-li se zřetelně projevy svých genetických znaků od jiných odrůd, které jsou ke dni podání přihlášky v České republice nebo ve smluvní zemi

• a) zapsány v úředním Seznamu odrůd před rozhodnutím ústavu o registraci, nebo

• b) uváděny do oběhu v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

(2) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoumání odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.

(3) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.

(4) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelsky významné části České republiky zřejmý přínos buď pro pěstování, nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené.

§ 9

Název odrůdy

(1) Název odrůdy musí vyhovovat těmto požadavkům:

• a) nesmí se skládat jen z čísel,

• b) nesmí být zaměnitelný s názvem jiné odrůdy téhož nebo příbuzného druhu, zapsané v úředním seznamu České republiky nebo smluvní země,

• c) nesmí být zaměnitelný s ochrannou známkou pro rostlinný výrobek stejného nebo příbuzného druhu, chráněnou v České republice, se všeobecně známou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku, s označením zeměpisného původu, nebo umožňující jinak porušovat práva jiných osob,

• d) nesmí vyvolávat nesprávné představy o odrůdě,

• e) nesmí obsahovat české nebo latinské botanické názvy,

• f) musí být přijatelný z jazykových hledisek,

• g) nesmí být odlišný od názvu uvedeného v šlechtitelském osvědčení vydaném podle zvláštního zákona.^3)

(2) Zahraniční odrůdě se ponechává její původní název, pokud splňuje podmínky odstavce 1.

§ 10

Ústav je oprávněn přezkoumat stav udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy a jeho dokumentace. Zjistí-li ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem, uloží rozhodnutím lhůtu k odstranění nedostatků. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, zastaví ústav řízení o registraci.

§ 11

Státní odrůdová kniha

(1) Státní odrůdová kniha je úředním seznamem všech odrůd rostlin, které byly v České republice registrovány.

(2) Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 7 odst. 1, vydá ústav o každé odrůdě, jejíž zkoušení bylo ukončeno, rozhodnutí o registraci a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy.

§ 12

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy musí obsahovat

• a) název odrůdy,

• b) latinský název druhu, k němuž odrůda náleží,

• c) český název druhu, k němuž odrůda náleží,

• d) jméno a adresu žadatele,

• e) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

• f) datum podání žádosti o registraci,

• g) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

• h) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,

• i) údaj o funkci genetické modifikace.^4b)

(2) Do Státní odrůdové knihy zapisuje ústav též datum prodloužení nebo výmazu zápisu, osobu, která má právo k odrůdě podle zvláštního zákona,^3) a změny údajů o žadateli a o udržovateli.

(3) Ústav je povinen

• a) každoročně zveřejnit seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů a osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona,^3)

• b) zveřejnit výsledky zkoušek užitné hodnoty nově registrovaných odrůd podle § 7 odst. 4.

(4) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit ústavu do 60 dnů veškeré změny údajů podléhajících zápisu do Státní odrůdové knihy.

(5) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „věstník“).

§ 13

Kontrola odrůd po registraci

(1) Udržovatel je povinen na vyžádání ústavu dodat kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 7, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

(2) Pověření pracovníci ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(3) Zjistí-li ústav, že registrovaná odrůda již nesplňuje podmínky registrace uvedené v § 7 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje identitu odrůdy a udržení jejích vlastností, uloží udržovateli odrůdy lhůtu k nápravě. Náklady následných zkoušek hradí udržovatel odrůdy. Nejsou-li nedostatky odstraněny v uložené lhůtě, rozhodne ústav o zrušení registrace.

§ 14

(1) Registrovaná odrůda může být udržována v České republice nebo též mimo její území, pokud je zabezpečena kontrola udržovacího šlechtění.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění, o používané metodě udržovacího šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu. Tyto záznamy je povinen uchovávat po dobu tří let a předložit je na požádání ústavu.

§ 15

Doba registrace

(1) Odrůda se registruje na dobu deseti let. Odrůdy ovocných a okrasných dřevin, chmele a vinné révy se registrují na dobu patnácti let. Lhůta počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost osoby uvedené v § 5 odst. 2 a 3 opakovaně prodloužena o dalších deset let. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení registrace.

(3) Osoba, která požádala o prodloužení registrace, je povinna dodat ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví ústav. Vyžádá-li si to ústav, je povinna poskytnout též další nezbytné informace o odrůdě.

(4) Žádost o prodloužení registrace se předkládá ústavu nejpozději dva roky před uplynutím doby registrace.

(5) Jestliže odrůda splňuje podmínky registrace podle § 7, ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o deset let.

§ 16

Zrušení registrace

(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a provede výmaz zápisu ve Státní odrůdové knize

• a) není-li podána žádost o prodloužení registrace ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 4,

• b) na žádost osoby mající práva k odrůdě podle zvláštního zákona^3) nebo udržovatele odrůdy, nejde-li o odrůdu chráněnou podle zvláštního zákona,^3)

• c) ztratí-li odrůda užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,

• d) ztratí-li odrůda uniformitu nebo stálost,

• e) zjistí-li se, že odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,

• f) vyjde-li dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci. V takovém případě může být rozhodnuto, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jakoby nebylo uděleno,

• g) neumožňuje-li stav udržovacího šlechtění a jeho dokumentace další udržení odrůdy nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

• h) zahrnuje-li odrůda geneticky modifikované rostliny, které byly vyřazeny ze Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.^4c)

(2) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) a h), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

(4) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a g) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ještě ve lhůtě stanovené ústavem, nejpozději však do 30. června třetího roku po zrušení registrace. Nenáleží-li odrůda k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu po této době jen jako obchodní.

§ 17

Zkoušení odrůd pro zápis do Seznamu doporučených odrůd

(1) Seznam doporučených odrůd příslušného druhu vydává osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „vydavatel SDO“).

(2) Vydavatel SDO zapisuje do Seznamu doporučených odrůd odrůdy podle výsledků zkoušek, jejichž metodiku stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

(3) Do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd se mohou zařazovat jen registrované odrůdy.

(4) Právo přihlásit odrůdu do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd má osoba, která přihlásila odrůdu k registraci do Státní odrůdové knihy podle § 5 odst. 2.

§ 18

(1) Odrůdy zkouší vydavatel SDO, který může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení potřebných zkoušek pro vydavatele SDO.

(2) Zkoušky pro Seznam doporučených odrůd zahrnují zkoušení užitkových vlastností, které jsou pro pěstitele, zpracovatele a spotřebitele nejdůležitější; na žádost osoby, která odrůdu do zkoušek přihlásila, mohou být prováděny též zkoušky vlastností, které jsou podle jejího názoru přínosem odrůdy.