Nařízení vlády o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů

ČÁST PRVNÍ

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK

§ 1

(1) Národní kulturní památky hrad Karlštejn, slovanské hradiště Budeč, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Sázavský klášter, Kozí Hrádek u Tábora, hrad Přimda, hora Říp s rotundou sv. Jiří, Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně, pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích, zámek v Litomyšli, hrad a pevnost Špilberk v Brně, slovanské hradiště v Mikulčicích, znojemská hradní rotunda a Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) se vymezují takto:

• a) v okrese Beroun

• b) v okrese Kladno

• c) v okrese Kutná Hora

• 1.

• 2.

• d) v okrese Tábor

• e) v okrese Tachov

• f) v okrese Litoměřice

• 1.

• 2.

• g) v okrese Ústí nad Labem

• h) v okrese Svitavy

• i) v okrese Brno-město

• j) v okrese Hodonín

• k) v okrese Znojmo

• l) v okrese Nový Jičín

(2) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(3) Pokud se v odstavci 1 v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 2.

ČÁST DRUHÁ

Změna nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 2

Nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

• 1. V § 1 odstavec 1 zní:

„(1) Za národní kulturní památky se prohlašují Dům umělců (Rudolfinum), Hradiště a keltské oppidum Závist, Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou, Památník českého odboje 1939–1945 „Pečkárna“, Strahovský klášter, Slovanské hradiště Slavníkovců Libice, Hrad Křivoklát, Kamenný most v Písku, Řetězový most ve Stádlci, Zámek Český Krumlov, Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, Petrov v Brně a Památník obětem nacistického teroru v Životicích.“.

• 1. V § 1 odst. 2 se slova „bližší vymezení“ nahrazují slovy „prostorové identifikační znaky“.

• 1. V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.“.

• 1. Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb. zní:

„Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb.

Umístění a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených nařízením vlády č. 55/1989 Sb.

• a) v hlavním městě Praze

• 1.

• 2.

• 3.

• 4.

• 5.

• b) v okrese Nymburk

• c) v okrese Rakovník

• d) v okrese Písek

• e) v okrese Tábor

• f) v okrese Český Krumlov

• g) v okrese Brno-město

• 1.

• 2.

• h) v okrese Karviná

ČÁST TŘETÍ

Změna nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku

§ 3

Nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku, se mění takto:

• 1. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Národní kulturní památka Břevnovský klášter (dále jen „Břevnovský klášter“) je umístěna v hlavním městě Praze, v městské části Praha 6, katastrální území Břevnov, čísla parcelní 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 13, 14, 15/1, 15/2, 15/3, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 31/1, 32/2, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40/1, 40/2, 41, 42, 43, 44, 45, 3487, 3489, 3490, 3491, 3492, 3641, budovy číslo popisné 1 a 25.“.

• 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 4

Nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

• 1. V § 2 odstavec 1 zní:

„(1) Za národní kulturní památky se prohlašují v hlavním městě Praze kulturní památky Staroměstská radnice, Kostel Matky Boží před Týnem a Palác Kinských, a v Táboře kulturní památky Stará radnice a Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou.“.

• 1. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.“.

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky Staroměstská radnice položka čísla parcelní zní:

„čísla parcelní: 1/1 (část), 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6, 2.“.

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky „Areál radnice“ se vypouští a text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky „Stará radnice“ zní:

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky části městského opevnění města Tábor se vypouští.

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky hrad Kotnov s Bechyňskou bránou zní:

ČÁST PÁTÁ

Změna nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 5

Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

• 1. V § 1 bod 26 zní:

• „26. Kroměříž

Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou“.

• 1. V § 1 bodě 28 se slova „areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – Žďár nad Sázavou“ nahrazují slovy „Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře“.

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou zní:

• 1. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře zní:

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 6

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Tošovský v. r.

Ministr kultury:

Stropnický v. r.