Nařízení vlády, kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek

§ 1

(1) Klasifikace chemické látky (dále jen „látka“) nebo chemického přípravku (dále jen „přípravek“) spočívá v jejich zařazení do skupin uvedených v § 2 odst. 8 zákona, a to způsobem stanoveným v tomto nařízení.

(2) Látky nebo přípravky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci se dále zařazují do kategorie 1, 2 nebo 3 (dále jen „kategorizace“).

(3) V příloze č. 1 k tomuto nařízení je uveden Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek (dále jen „Seznam klasifikovaných látek“).

(4) Klasifikaci látek neuvedených v Seznamu klasifikovaných látek a klasifikaci přípravků provádí jejich výrobce nebo dovozce.

§ 2

(1) Klasifikace látek neuvedených v Seznamu klasifikovaných látek se provádí na základě výsledků zkoušek jejich vlastností^1),^2),^3),^4) nebo údajů z odborné literatury s použitím kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Klasifikace přípravků se provádí

• a) s využitím údajů uvedených v Seznamu klasifikovaných látek, pokud přípravek obsahuje látku uvedenou v Seznamu klasifikovaných látek,

• b) s použitím kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud byly údaje o jejich vlastnostech získány na základě výsledku zkoušek jejich vlastností, nebo

• c) s použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, pokud byly údaje o jejich vlastnostech získány z odborné literatury.

(3) Přípravky, jejichž toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti byly zjištěny na základě provedených zkoušek nebo konvenční výpočtovou metodou, se klasifikují na základě výsledků provedených zkoušek, s výjimkou přípravků karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci, které se klasifikují výhradně konvenční výpočtovou metodou.

(4) Přípravky výbušné, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé a oxidující se klasifikují výhradně na základě provedených zkoušek, s výjimkou oxidujících plynných směsí a přípravků obsahujících organické peroxidy, které se klasifikují konvenční výpočtovou metodou.

(5) Látky a přípravky, u nichž jsou známy účinky na zdraví člověka, se klasifikují podle těchto účinků.

(6) Při klasifikaci se zvažují všechny nebezpečné vlastnosti jednotlivých látek, které tvoří složky přípravku, i jejich vzájemně zesilující a zeslabující působení. Za aditivní se považují následující vlastnosti: akutní toxicita (R-věty: R 20 až R 28), žíravé účinky (R-věty: R 34 a R 35) a dráždivé účinky (R-věty: R 36 až R 38 a R 41). Ostatní vlastnosti se považují za neaditivní.

(7) Kategorizace látek podle specifických účinků na zdraví člověka se provádí na základě kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(8) Kategorizace přípravků podle specifických účinků na zdraví člověka se provádí na základě kritérií uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 3

Nebezpečné vlastnosti látek a přípravků uvedené v § 2 odst. 8 zákona se dělí na

• a) fyzikálně-chemické vlastnosti zahrnující vlastnosti uvedené v § 2 odst. 8 písm. a) až e) zákona,

• b) toxikologické vlastnosti zahrnující vlastnosti uvedené v § 2 odst. 8 písm. f) až n) zákona,

• c) ekotoxikologické vlastnosti uvedené v § 2 odst. 8 písm. o) zákona.

§ 4

Na základě výsledků klasifikace se nebezpečné látce nebo nebezpečnému přípravku přiřazují

• a) výstražné symboly nebezpečnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení,

• b) označení specifické rizikovosti v podobě R-vět,

• c) pokyny pro bezpečné nakládání v podobě S-vět.

§ 5

(1) Výstražný symbol nebezpečnosti zahrnuje grafický symbol nebezpečnosti ve formě piktogramu a slovní vyjádření nebezpečnosti. Pro vyjádření nebezpečných vlastností látek a přípravků lze použít také písmenné vyjádření (dále jen „symbol“).

(2) Výstražné symboly nebezpečnosti a symboly nejsou stanoveny pro nebezpečné vlastnosti uvedené v § 2 odst. 8 písm. e), k), l), m) a n) zákona.

(3) Je-li nebezpečné látce nebo nebezpečnému přípravku přiřazeno více symbolů a není-li v Seznamu klasifikovaných látek uvedeno jinak, platí, že

• a) při přiřazení symbolu „T“ („T+“) současně se symboly „X“ („Xn“, „Xi“) a „C“ se použije symbol „T“ („T+“),

• b) při přiřazení symbolu „C“ současně se symbolem „X“ („Xn“, „Xi“) se použije symbol „C“,

• c) při přiřazení symbolu „E“ současně se symbolem „F“ („F+“) a „O“ se použije symbol „E“.

§ 6

(1) R-věty a S-věty pro nebezpečné látky a nebezpečné přípravky jsou uvedeny ve slovním vyjádření včetně číselného označení v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Nebezpečným látkám, které nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, se přiřazují R-věty a S-věty na základě kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Nebezpečným přípravkům se přiřazují R-věty a S-věty na základě kritérií uvedených v příloze č. 2 a příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(4) Slovní vyjádření R-vět a S-vět nelze měnit.

(5) Jestliže nebezpečná látka neuvedená v Seznamu klasifikovaných látek nebo nebezpečný přípravek má více nebezpečných vlastností, přiřazují se R-věty a S-věty odpovídající všem těmto vlastnostem. Lze použít zároveň jednoduché i kombinované R-věty a S-věty.

§ 7

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, včetně informací k jeho používaní

Obsah:

Úvod: Vysvětlivky k tabulkám

Tabulka A: Seznam chemických prvků seřazených podle atomového čísla (Z)

Tabulka B: Speciální třídy organických látek

Tabulka C: Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek

Úvod: vysvětlivky k tabulkám

Tabulka C obsahuje Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, u kterých byla odsouhlasena harmonizovaná klasifikace a označování na obalech. Tabulka C je rozdělena na čtyři základní části:

• 1. Identifikace nebezpečné látky

• 1. Informace pro označení na obalu

• 1. Informace pro klasifikaci přípravku

• 1. Poznámka

• 1. Identifikace nebezpečné látky

• 1.1 Číslování položek

V Tabulce C jsou u jednotlivých položek uváděny tři druhy číselných údajů, tj. indexové číslo, ES číslo a CAS číslo.

Indexové číslo

Indexová čísla jednotlivých látek jsou ve tvaru číselného kódu ABC-RST-VW-Y, kde

• ABC je buď atomové číslo nejcharakterističtějšího chemického prvku (jemuž předchází jedna nebo dvě nuly za účelem vytvoření posloupnosti), nebo obvyklé číslo třídy organických látek (Seznam chemických prvků seřazených podle atomového čísla je uveden v Tabulce A. Organické látky jsou vzhledem ke své rozmanitosti zařazeny do obvyklých tříd, jak je uvedeno v Tabulce B.),

• RST je pořadové číslo látky uvedené v sérii ABC,

• VW označuje formu, v níž je látka vyráběna nebo uváděna na trh,

• Y je kontrolní číslo vypočtené mezinárodní standardní metodou (mezinárodní standardní označování knižních publikací ISBN=International Standard Book Number)

Například indexové číslo chlorečnanu sodného je 017-005-00-9.

ES čísla

U nebezpečných látek uvedených v evropském Seznamu obchodovaných látek (EINECS) – viz § 6 odst. 2 písm. a) zákona, je uvedeno sedmimístné číslo ve tvaru XXX-XXX-X, číslování začíná číslem 200-001-8. Je nutno uvést, že číslo EINECS zahrnuje nehydratovanou i hydratovanou formu látky.

U nebezpečných látek, které jsou uvedeny v evropském Seznamu nových látek (ELINCS) – viz § 6 odst. 2 písm. b) zákona, je uvedeno sedmimístné číslo ve tvaru XXX-XXX-X, číslování začíná číslem 400-010-9.

U nebezpečných látek uvedených v Seznamu látek nadále nepovažovaných za polymery (NLP) – viz § 6 odst. 2 písm. a) zákona je uvedeno sedmimístné číslo ve tvaru XXX-XXX-X, číslování začíná číslem 500-001-0.

CAS číslo

Pro lepší identifikaci chemických položek je uvedeno rovněž číslo Chemical Abstracts Service (CAS). Čísla CAS pro nehydratovanou a hydratovanou formu látky jsou často rozdílná. V Tabulce C se uvádí pouze číslo CAS pro nehydratovanou formu látky, a proto uvedené číslo CAS nepopisuje vždy danou položku tak přesně jako číslo EINECS.

Čísla EINECS, ELINCS, čísla látek nadále nepovažovaných za polymery nebo čísla CAS nejsou obvykle uvedena u položek, které zahrnují více než čtyři jednotlivé látky.

• 1.2 Názvosloví

Nebezpečné látky jsou uvedeny podle mezinárodně uznávaného názvosloví (např. ISO, IUPAC) a seřazeny v tabulce C v abecedním pořádku podle prvního slova názvu. Vedle toho je v některých případech uveden rovněž běžný název. Dehtochemické látky (indexová čísla začínající skupinou čísel 648) a ropné látky (indexová čísla začínající skupinou 649) jsou zařazeny v závěru tabulky C.

Nečistoty, aditiva a složky obsažené v malém množství obvykle nejsou uvedeny, pokud významně nepřispívají ke klasifikaci látky.

Některé položky jsou popsány jako směs látek A a B. Tyto položky označují jednu určitou směs. V některých případech, kdy je nezbytné charakterizovat látku uváděnou na trh, jsou specifikovány podíly hlavních látek ve směsi.

Některé látky jsou uvedeny s určitým procentem čistoty. Látky s vyšším obsahem aktivního materiálu (např. organického peroxidu), nejsou zařazeny do položky Tabulky C a mohou mít další nebezpečné vlastnosti (např. výbušné). Jestliže jsou uvedeny určité koncentrační limity, vztahují se tyto limity na látku nebo látky uvedené v dané položce. Zejména v případě položek, které popisují směsi látek nebo látky s určitým procentem nečistoty, vztahují se tyto limity na látku popsanou v Tabulce C a ne na čistou látku.

§ 3 písm. a) vyhlášky č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků vyžaduje, aby u látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek byl pro označení na obalu použit jeden název uvedený v tomto seznamu. U některých látek jsou v hranaté závorce uvedeny doplňkové informace, které napomáhají identifikaci látky. Tyto doplňkové informace nemusí být uvedeny v označení na obalu.

Některé položky obsahují informace o nečistotách. Například látka s indexovým číslem 607-190-00-X: methyl-(2-akrylamido-2-methoxyacetát) (obsahující ≥ 0,1 % akrylamidu). V těchto případech tvoří údaje v závorce součást názvu a musí být uvedeny v označení na obalu.

Některé položky označují skupiny látek. Například indexové číslo 006-007-00-5 „kyanidy (s výjimkou komplexních kyanidů, jako např. ferro- a ferrikyanidů a kyanid-oxidu rtuťnatého“). Pro jednotlivé látky, které spadají pod tyto položky, je nutno použít název podle EINECS nebo jiný uznávaný název.

Do Tabulky C je zařazeno mnoho skupinových položek. V těchto případech se požadavky na klasifikaci a označení na obalu vztahují na všechny látky, uváděné na trh, na něž se vztahuje uvedený popis, pokud jsou uvedeny v seznamu EINECS nebo ELINCS. Pokud látka, která je zahrnuta do skupinové položky, je nečistotou jiné látky, berou se při označení této jiné látky v úvahu požadavky na klasifikaci a označení uvedené skupinové položky.

V některých případech se vyskytují požadavky na klasifikaci a označení na obalu určitých látek, které by mohly být zahrnuty ve skupinové položce. V těchto případech je v Tabulce C specifická položka pro látku a u skupinové položky je poznamenáno „s výjimkou jmenovitě uvedených v této příloze“.

V některých případech mohou být jednotlivé látky zahrnuty ve více než jedné skupinové položce. Např. šťavelan olovnatý je zahrnut v položce pro sloučeniny olova (indexové číslo 082-001-00-6) a rovněž v položce pro soli kyseliny šťavelové (607-007-00-3). V těchto případech označení na obalu odráží označení každé z obou skupinových položek. V případech, kdy je uvedena tato rozdílná klasifikace, použije se pro označení na obalu dané látky postup uvedený v poznámce A.

Položky v Tabulce C pro soli (pod jakýmkoli označením) zahrnují jak hydratovanou tak nehydratovanou formu, pokud není uvedeno jinak.

• 1.3 Klasifikace

Klasifikace spočívá v zařazení látky do jedné nebo více skupin nebezpečnosti uvedených v § 2 odst. 8 zákona a na základě výsledků klasifikace se látce nebo přípravku přiřadí standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty). Klasifikace je důležitá nejenom pro označování na obalech, ale rovněž pro další právní předpisy a opatření vztahující se k nebezpečným chemickým látkám.

Klasifikace je uvedena ve zkrácené formě (symbolem, pokud existuje), představujícím nebezpečnou vlastnost, společně s příslušnou větou nebo větami charakterizujícími rizikovost. Avšak v některých případech (tj. u látek klasifikovaných jako hořlavé, senzibilizující a u některých látek klasifikovaných jako nebezpečných životnímu prostředí) je použita pouze R-věta.

Zkrácená forma značení, která se používá pro zařazení látek do skupin nebezpečnosti:

výbušná: E

oxidující: O

extrémně hořlavá: F+

vysoce hořlavá: F

hořlavá: R10

vysoce toxická: T+

toxická: T

zdraví škodlivá: Xn

žíravá: C

dráždivá: Xi

senzibilizující: R 42 anebo R 43

karcinogenní: Karc. kat. (1, 2 nebo 3)

mutagenní: Mut. kat (1, 2, nebo 3)

toxická pro reprodukci: Repr. kat. (1, 2, nebo3)

nebezpečná pro životní prostředí: N a/nebo R 52, R 53, R 59

Další (doplňkové R-věty), které jsou přiřazeny pro popis dalších vlastností (viz body 2.2.6 a 3.2.8 přílohy č. 2 tohoto nařízení) jsou uvedeny samostatně.

• 1. Informace pro označení na obalu

• 2.1 Symbol (nebo jiná zkrácená forma značení, která se používá pro zařazení látek do skupin nebezpečnosti).

• 2.2 R–věty: standardní věty označující specifickou rizikovost jsou uváděny jako serie čísel s předřazeným písmenem R, podle přílohy č. 5 tohoto nařízení. Čísla jsou oddělena buď:

pomlčkou (-) pro oddělení formulací jednotlivých R-vět, jak je uvedeno v příloze č. 5 tohoto nařízení, nebo

lomítkem (/) pro označení kombinované formulace jednou kombinovanou R-větou, jak je uvedeno v příloze č. 5 tohoto nařízení.

• 2.3 S-věty: standardní pokyny pro bezpečné nakládání jsou uváděny jako serie čísel s předřazeným písmenem S, podle přílohy č. 5 tohoto nařízení. Opět jsou čísla oddělena buď pomlčkou nebo lomítkem. Standardní pokyny pro bezpečné nakládání jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto nařízení. V Tabulce C uvedené S-věty se vztahují pouze na látky; pro přípravky se volí podle obvyklých pravidel (viz příloha č. 2 tohoto nařízení).

Upozorňujeme, že pro některé nebezpečné látky a přípravky prodávané spotřebiteli jsou některé S-věty povinné.

Věty S 1, S 2, a S 45 jsou povinné pro všechny vysoce toxické, toxické a žíravé látky a přípravky prodávané spotřebiteli.

Věty S 2 a S 46 jsou povinné pro všechny ostatní nebezpečné látky a přípravky prodávané spotřebiteli, vyjma látek a přípravků klasifikovaných pouze jako nebezpečné pro životní prostředí.

Věty S 1 a S 2, které jsou v Tabulce C uvedeny v závorkách, lze vynechat v označení na obalu pouze v případě, kdy látka nebo přípravek je prodáván pouze pro průmyslové použití.

• 1. Informace pro klasifikaci přípravku

• 3.1 Koncentrační limity

Koncentrační limity (a s nimi spojená klasifikace nezbytná pro klasifikaci nebezpečných přípravků obsahujících nebezpečnou látku podle přílohy č. 3 tohoto nařízení).

Pokud není uvedeno jinak, jsou koncentrační limity uvedeny v hmotnostních procentech látky, vztaženo k celkové hmotnosti přípravku.

Pokud nejsou uvedeny žádné koncentrační limity, použijí se koncentrační limity používané při aplikaci konvenční výpočtové metody pro klasifikaci přípravků pro vyhodnocení všech rizik pro zdraví člověka a životní prostředí, uvedené v příloze č. 3 tohoto nařízení.

• 3.2 Klasifikace; R-věty

Klasifikace (spojená s koncentračními limity) nezbytná pro klasifikaci nebezpečných přípravků obsahujících nebezpečnou látku podle přílohy č. 3 tohoto nařízení.

• 1. Poznámka

• 4.1. Vysvětlení poznámek týkajících se identifikace, klasifikace a označování látek na obalech: poznámky označené písmeny jsou uvedeny v Tabulce C v kolonce vpravo vedle koncentračních limitů.

Poznámka A:

Název látky na označení obalu musí být uveden v jedné z forem označení uvedeného v Tabulce C.

V Tabulce C se někdy používá obecný popis typu „... sloučeniny“ nebo „... soli“. V tomto případě se požaduje, aby výrobce nebo kterákoliv osoba, která uvádí tuto látku na trh uvedla na označení obalu správný název dle vysvětlivek uvedených v Úvodu, v odstavci 1.2 Názvosloví.

Příklad: pro BeCl2 (ES č. 232-116-4): chlorid berylnatý.

Rovněž se vyžaduje, aby symboly nebezpečnosti, R-věty a S-věty použité pro jednotlivé látky byly tytéž, jak jsou uvedeny v Tabulce C.

Pro látky zahrnuté do určité skupiny látek, zařazených do Tabulky C, se pro jednotlivé látky použijí tytéž symboly nebezpečnosti, označení nebezpečnosti na obalu, R-věty a S-věty, které jsou uvedeny pro příslušnou skupinovou položku v Tabulce C.

Pro látky zahrnuté do více než jedné skupinové položky zařazené do Tabulky C se pro jednotlivé látky použijí tytéž symboly nebezpečnosti, R-věty a S-věty, které jsou uvedeny pro příslušné skupinové položky v Tabulce C. V těch případech, kdy je u dvou položek uvedena rozdílná klasifikace pro stejný druh nebezpečnosti, použije se přísnější klasifikace.

Příklad:
klasifikace skupinové položky 1:	Repr. kat. 1; R 61, R 33	Repr. kat. 3; R 62 N; R 50-53	Xn; R 20/22
klasifikace skupinové položky 2:	Karc. kat. 1; R 45	T; R 23/25	N; R 51-53
klasifikace látky:	Karc. kat. 1; R 45 T; R 23/25	Repr. kat. 1; R 61 R 33	Repr. kat. 3; R 62 N; R 50-53

Poznámka B:

Některé látky (kyseliny, hydroxidy atd.) jsou uváděny na trh ve vodných roztocích o různé koncentraci a vyžadují tedy odlišné označení na obalu, protože jejich nebezpečnost při různých koncentracích je různá.

Položky v Tabulce C, u nichž je uvedena Poznámka B, mají obecně označení následujícího tvaru: „kyselina dusičná ...%“.

V tomto případě výrobce nebo kterákoli jiná osoba, která uvádí látku na trh, musí uvést v označení na obalu koncentraci roztoku v procentech.

Například: 45 % kyselina dusičná.

Pokud není uvedeno jinak, předpokládá se, že koncentrace je uvedena v hmotnostních procentech.

Použití dalších údajů (např. specifická hmotnost, stupně Baumé) nebo slovní popis (např. dýmavá nebo ledová) je přípustné.

Poznámka C:

Některé organické látky mohou být uváděny na trh buď ve formě určitého isomeru nebo jako směs několika isomerů.

V Tabulce C je někdy uveden obecný popis následujícího typu: „xylenol“.

V tomto případě výrobce nebo kterákoli osoba, která uvádí látku na trh, musí uvést v označení na obalu, zda je látka určitým isomerem (a) nebo směsí isomerů (b).

Příklad: (a) 2,4-xylenol

(b) xylenol (směs isomerů)

Poznámka D: