Zákon o azylu

ČÁST PRVNÍ

AZYL

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

• a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta na území,

• b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,

• c) práva a povinnosti účastníků řízení o udělení azylu nebo o odnětí azylu a azylantů,

• d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,

• e) státní integrační program,

• f) azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

• a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,

• b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,

• c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,

• d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,^1) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

• a) na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91, nebo

• b) cizinec jeho územím pouze projížděl.

(3) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(4) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

(5) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

(6) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

HLAVA II

PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL

§ 3

(1) Za prohlášení o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se považuje písemný či jiný projev vůle cizince, ze kterého je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

(2) Cizinec, který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o azylu na hraničním přechodu^2) policii.

(3) Po prohlášení o azylu učiněném na hraničním přechodu policie povolí vstup na území udělením víza za účelem vstupu (dále jen „vstupní vízum“) do cestovního dokladu nebo do hraniční průvodky^3) opravňujícího k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska určeného policií. Vstupní vízum lze udělit pouze cizinci, který prokáže svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčí čestným prohlášením.

(4) Při udělení vstupního víza policie informuje cizince o nutnosti dostavit se ve lhůtě podle předchozího odstavce do přijímacího střediska.

(5) O udělení vstupního víza policie neprodleně informuje určené přijímací středisko.

(6) Policie dopraví cizince do přijímacího střediska, zejména vyžaduje-li to zdravotní stav nebo věk cizince; nemusí tak učinit, má-li důvodně za to, že se cizinec do přijímacího střediska ve stanovené lhůtě dostaví a není-li tím ohrožen zájem veřejné bezpečnosti.

(7) Náklady spojené s dopravou cizince z hraničního přechodu do přijímacího střediska hradí ministerstvo.

(8) V přijímacím středisku je oprávněn učinit prohlášení o azylu cizinec,

• a) který vstoupil nebo pobývá na území, aniž splnil podmínky vstupu nebo pobytu podle zvláštního právního předpisu,^4)

• b) který na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.^4)

(9) Cizinec, který je na území hospitalizován, zajištěn za účelem správního vyhoštění^4) nebo je zde ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je oprávněn učinit prohlášení o azylu formou písemného sdělení zaslaného ministerstvu; učiní-li tak, pohlíží se na něj jako na účastníka řízení o udělení azylu. Ministerstvo cizinci bez zbytečného odkladu písemně potvrdí doručení prohlášení.

§ 4

(1) Doba pobytu podle § 3 odst. 3 se v případě důvodů na vůli cizince nezávislých, které brání dostavení se do přijímacího střediska, považuje za prodlouženou do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen neprodleně důvody podle první věty oznámit policii nebo ministerstvu.

(2) Policie po příjezdu cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, do přijímacího střediska prodlouží v případě potřeby dobu pobytu na vstupní vízum do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení (§ 5).

(3) Policie udělí cizinci, který učiní prohlášení o azylu v přijímacím středisku, vstupní vízum opravňující k pobytu do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu (§ 5). To neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.^4)

HLAVA III

ŘÍZENÍ O AZYLU

§ 5

(1) Ministerstvo vyzve bez zbytečného odkladu cizince, který učinil prohlášení o azylu, k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu a ve výzvě mu k tomu stanoví lhůtu.

(2) Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo cizince poučí v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, nebo způsobem pro něj srozumitelným o právech a povinnostech účastníka řízení o udělení azylu podle tohoto zákona.

(3) Návrh na zahájení řízení o udělení azylu lze podat pouze v přijímacím středisku.

(4) Cizinec je povinen při podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu odevzdat svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.^4)

(5) Ministerstvo lhůtu podle odstavce 1 v případě jejího zmeškání z důvodů na vůli cizince nezávislých prodlouží do doby, kdy tyto důvody pominou.

(6) Pokud cizinec návrh na zahájení řízení o udělení azylu nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé, ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad, byl-li odevzdán.

(7) Cizinci, který nepodal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie výjezdní vízum podle zvláštního právního předpisu;^5) to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.^4)

§ 6

Narodí-li se dítě účastníkovi řízení o udělení azylu nebo azylantovi, má právo do tří měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že toto dítě se narodilo a pobývá na území.

§ 7

Cizinec je povinen do 24 hodin po odpadnutí překážek uvedených v § 3 odst. 9 dostavit se do přijímacího střediska; pokud mu v tom brání důvody na jeho vůli nezávislé, je povinen je neprodleně oznámit policii nebo ministerstvu a do přijímacího střediska se dostavit, jakmile tyto důvody pominou.

Řízení o udělení a odnětí azylu

§ 8

K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo.

§ 9

V řízení se postupuje podle správního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 10

(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu.

(2) Návrhem na zahájení řízení o udělení azylu je podání vyplněného tiskopisu, který je uveden v příloze č. 1.

§ 11

Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva nebo na návrh azylanta.

Důvody udělení azylu

§ 12

Azyl ministerstvo cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

• a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

• b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

§ 13

Zvláštní důvody udělení azylu

(1) Manželu azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12. Udělení azylu manželu azylanta je podmíněno trváním manželství ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12.

(2) Rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení o udělení azylu u nich nebudou zjištěny důvody podle § 12.

(3) Cizinci uvedení v předchozích odstavcích se musí po celou dobu řízení o udělení azylu zdržovat na území.

§ 14

Azyl z humanitárních důvodů

Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12.

Důvody vylučující udělení azylu

§ 15

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu

• a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

• b) se dopustil před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo

• c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

§ 16

(1) Návrh na zahájení řízení o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu

• a) uvádí pouze ekonomické důvody,

• b) úmyslně uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství a trvá na nich jako na pravých nebo tyto údaje odmítá uvést,

• c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,

• d) v opakovaně podaném návrhu uvede obdobné důvody jako v návrhu předchozím,

• e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě nelze tento stát za takovou zemi považovat, anebo

• f) má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, neprokáže-li cizinec, že z důvodů podle § 12 nemohl této ochrany využít.

(2) Návrh na zahájení řízení o udělení azylu nelze zamítnout jako zjevně nedůvodný, pokud se týká cizince, který není způsobilý k právním úkonům (§ 92).

Důvody odnětí azylu a zánik azylu

§ 17

(1) Azyl ministerstvo odejme, jestliže

• a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci,

• b) azylantovi byl udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě,

• c) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,

• d) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,

• e) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,

• f) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,

• g) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,

• h) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.

(2) Jestliže azyl udělený z důvodů uvedených v § 12 odejme ministerstvo podle odstavce 1 písm. a) až f), odejme zároveň i azyl udělený podle § 13.

(3) Azyl udělený podle § 14 ministerstvo odejme, zjistí-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. a) až e).

§ 18

Azyl zaniká

• a) smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvého,

• b) udělením státního občanství České republiky^6) azylantovi,

• c) písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu, nebo

• d) odnětím podle § 17.

Společná ustanovení o řízení

§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro rozhodnutí o poskytnutí azylu.

(2) Ministerstvo je povinno při řízení dbát na ochranu osobních údajů účastníka řízení, kterého s touto skutečností seznámí.

§ 20

Účastník řízení

(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

• a) cizinec, který žádá o udělení azylu v České republice, nebo

• b) cizinec, jemuž byl azyl udělen a bylo zahájeno řízení o jeho odnětí.

(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci s ověřeným podpisem tohoto účastníka.

§ 21

(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, přispěje na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci ministerstvo na základě smlouvy podle § 86 odst. 3.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

§ 22

(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo se svým souhlasem v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor s účastníkem řízení. O provedeném pohovoru sepíše protokol.

(2) Účastník řízení je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo; nedostaví-li se k pohovoru opakovaně bez vážných důvodů, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

§ 24

Doručování rozhodnutí a jiných písemností

(1) Všechny písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou v místě, ve kterém je evidován jeho pobyt.

(2) Ministerstvo zajistí předání rozhodnutí účastníkovi řízení v přijímacím nebo pobytovém středisku.

(3) Pokud se účastník řízení v místě doručení písemností nezdržuje a jeho pobyt není znám, uloží se písemnost určená do vlastních rukou účastníka řízení u pověřeného zaměstnance ministerstva v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde má účastník evidován pobyt, nebo v přijímacím či pobytovém středisku, které je nejblíže místu evidovaného pobytu mimo zmíněná střediska, po dobu 15 dní a oznámení o jejím uložení se vyvěsí na místě obvyklém. Poslední den lhůty se považuje za den doručení písemnosti a doručení rozhodnutí, k jehož převzetí byl účastník řízení písemně vyzván, i když se o jejich uložení nedozvěděl.

(4) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí účastníku řízení doručeno.

(5) Doručování veřejnou vyhláškou se neprovádí.

§ 25

Zastavení řízení

(1) Řízení se zastaví, jestliže

• a) účastník řízení vzal návrh na jeho zahájení zpět,

• b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,

• c) účastník řízení v průběhu řízení zemřel; řízení se však nezastaví, pokud zemřelý účastník řízení žádal o azyl i jménem osob mladších 18 let,

• d) účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,

• e) účastník řízení neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vady návrhu na zahájení řízení o udělení azylu nebo jiných podání učiněných v řízení, nebo

• f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu.

(2) Ministerstvo zastaví řízení o rozkladu, došlo-li k podání zpětvzetí rozkladu před vydáním rozhodnutí.

(3) Nastanou-li podmínky pro zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a) v době, kdy již ministerstvo rozhodlo ve věci a nebylo ukončeno řízení o rozkladu, zastaví řízení ten, kdo provádí řízení o rozkladu, a současně zruší rozhodnutí vydané ministerstvem v prvním stupni.

§ 26

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže

• a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo

• b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

Rozklad

§ 29

(1) Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) Proti rozhodnutí, jímž se návrh na zahájení řízení o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodný, lze podat rozklad do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

§ 30

Ministr vnitra rozhoduje o rozkladu na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4, kteří jsou státními občany České republiky.

§ 31

K novým skutečnostem nebo důkazům uvedeným v rozkladu ministerstvo přihlédne, jen pokud by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení před správním orgánem prvního stupně uplatněny bez zavinění účastníka řízení.

HLAVA IV

Žaloba

§ 32