Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. V

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

• 1. V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.“.

• 1. V § 32 odst. 2 se za slovo „rodič“ vkládají slova „pobírající rodičovský příspěvek“ a za slovo „mateřství“ se vkládají slova „nebo peněžitou pomoc“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. VIII

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se mění takto:

• 1. V § 2 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:

„(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé.

(4) Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.

(5) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů.

(6) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání.

(7) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.“.

• 1. V § 10 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:

• „e) rodičovské dovolené,^3)

^3) § 158 zákoníku práce.“.

• 1. V § 20 odst. 1 písmena b) a c) znějí:

• „b) vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené,

• c) pečuje-li o dítě mladší 3 let,“.

• 1. V § 33 odst. 3 věta první zní: „Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják na rodičovské dovolené.“.

• 1. V § 33 odstavec 6 zní:

„(6) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,^2) a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,^2) je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.“.

• 1. V § 34 část věty za středníkem zní: „řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.“.

• 1. V § 35 odstavec 1 zní:

„(1) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právního předpisu,^4) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.“.

• 1. V § 38 nadpis zní: „Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“.

• 1. V § 38 odst. 1 se slova „dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“ nahrazují slovy „rodičovská dovolená“.

• 1. V § 41 odst. 1 se na konci věty doplňují slova „a vojákyni, která kojí“.

• 1. V § 41 odst. 4 se za slovo „dovolenou“ vkládají slova „, rodičovskou dovolenou“.

• 1. V § 41 odstavec 5 zní:

„(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,^4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.“.

• 1. V § 143 odstavec 2 zní:

„(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,^3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.^4)“.

ČÁST OSMÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. IX

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., se mění takto:

Za § 200w se vkládá nový § 200x, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34g) zní:

㤠200x

Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

(1) O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu.

(2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise.

(3) K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele.

(4) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

(5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

^34g) § 25b odst. 2 zákoníku práce.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o soudních poplatcích

Čl. X

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se mění takto:

V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova „volebního práva,“ vkládají slova „nebo voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců

Čl. XI

Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 7 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovy „státní zástupce“ a slovo „nepřipravovala“ se nahrazuje slovem „nepřipravoval“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XII

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., se mění takto:

V § 22 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. XIII

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

Čl. XIV

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. a zákona č. 287/1997 Sb., se mění takto:

V § 31 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovem „soudce“ a slovo „nepřipravovala“ slovem „nepřipravoval“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE

Čl. XV

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST PATNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 36, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. I bodů 3, 8 a 15, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Špidla v. r.