Zákon o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ

HLAVA I

OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ

§ 1

(1) Průmyslové vzory, které splňují podmínky podle tohoto zákona, zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) do rejstříku.

(2) Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení,

• b) výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů,

• c) složeným výrobkem výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku,

• d) původcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen.

§ 3

Podmínky ochrany

(1) Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.

(2) Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy,

• a) jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a

• b) jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.

(3) Běžným užíváním ve smyslu odstavce 2 písm. a) se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací.

§ 4

Novost

Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.

§ 5

Individuální povaha

(1) Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

(2) Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce.

§ 6

Zpřístupnění veřejnosti

(1) Pro účely posuzování podle § 4 a 5 se má za to, že průmyslový vzor byl zpřístupněn veřejnosti, byl-li zveřejněn na základě zápisu do rejstříku nebo vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn s výjimkou případů, kdy zpřístupnění nemohlo vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Evropských společenství a specializovaných v daném oboru během normálních obchodních činností přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Průmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti.

(2) Za zpřístupnění veřejnosti se pro účely posuzování § 4 a 5 nepovažuje případ, jestliže byl průmyslový vzor, pro který se požaduje ochrana, zpřístupněn veřejnosti původcem průmyslového vzoru, jeho právním nástupcem nebo třetí osobou jako důsledek poskytnuté informace nebo jednání uskutečněného původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem, a to během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí také tehdy, byl-li průmyslový vzor zpřístupněn veřejnosti v důsledku zneužití vztahu k původci průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci.

§ 7

Průmyslové vzory dané technickou funkcí a průmyslové vzory vzájemného propojení

(1) Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru.

(2) Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, pokud účelem průmyslového vzoru, který jinak splňuje podmínky § 4 a 5, je umožnit mnohačetné sestavení nebo spojení vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci stavebnicového systému.

§ 8

Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy

Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.

§ 9

Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.

§ 10

Rozsah ochrany

(1) Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku (§ 38) s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.

(2) Při posuzování rozsahu ochrany musí být přihlédnuto k míře volnosti, kterou měl jeho původce při vývoji průmyslového vzoru.

§ 11

Počátek a doba trvání ochrany

(1) Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.

(2) Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

(3) Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.^1) Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.

(4) Nebude-li žádost podána podle odstavce 3, je vlastník oprávněn ji podat do 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána. V takovémto případě je povinen zaplatit příslušný poplatek za žádost ve dvojnásobné výši. Nebude-li žádost podána ani v této dodatečné lhůtě, popřípadě není-li správní poplatek zaplacen v požadované výši, ochrana průmyslového vzoru zaniká k datu, kdy podle odstavce 3 měla být žádost nejpozději podána.

(5) Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o obnovu ochrany průmyslového vzoru podle odstavce 3 v dobré víře započaly s využíváním průmyslového vzoru nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou obnovou provedenou na základě dodatečného podání žádosti o obnovu dotčena.

HLAVA II

PRÁVO K PRŮMYSLOVÉMU VZORU

§ 12

Právo na průmyslový vzor

(1) Právo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru.

(2) Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo, (dále jen „přihlašovatel“).

Zaměstnanecký průmyslový vzor

§ 13

(1) Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu (dále jen „pracovní poměr“), přechází právo na průmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoru zadal, (dále jen „zadavatel“), není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

(2) Původce, který vytvořil průmyslový vzor za podmínek podle odstavce 1, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru.

(3) Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Zadavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost. Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzor.

(4) Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého užíváním průmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zadavatele na vytvoření průmyslového vzoru a k rozsahu zadání původci. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším užíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.

§ 14

Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 13 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zadavatelem nedotčena.

§ 15

Spory o právo na průmyslový vzor

(1) Spory o určení práva na průmyslový vzor rozhodují soudy.^2)

(2) Žalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře.

§ 16

Odnětí ochrany a přepis

(1) Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor ve smyslu § 12 nepříslušelo.

(2) Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzor, nebo její právní nástupce.

(3) Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoru podle § 12, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu.

(4) Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru podle odstavce 3, Úřad provede výmaz průmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední.

§ 17

Účinky rozsudku ve sporu o právo na průmyslový vzor

(1) Po zápisu oprávněné osoby do rejstříku podle § 16 odst. 3 licence a jiná práva poskytnutá původně zapsaným vlastníkem průmyslového vzoru zanikají.

(2) Jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru nebo třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání průmyslového vzoru, před podáním žaloby podle § 15 odst. 2 užívali nebo provedli vážné přípravy k užívání průmyslového vzoru, mohou v užívání průmyslového vzoru pokračovat, pokud požádají ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy je oprávněný vlastník průmyslového vzoru uvědomí o změně zápisu vlastníka průmyslového vzoru, o uzavření nevýlučné licence za obvyklých podmínek. To neplatí, jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru, popřípadě třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání, nejednali v dobré víře.

§ 18

Původce průmyslového vzoru má právo být uveden v přihlášce průmyslového vzoru a zapsán do rejstříku.

HLAVA III

ÚČINKY ZAPSANÉHO PRŮMYSLOVÉHO VZORU

§ 19

Práva vyplývající ze zápisu

(1) Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům.

(2) Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře.

§ 23

Omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru

(1) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na

• a) jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely,

• b) jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely,

• c) jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoru a že je uveden zdroj.

(2) Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru nevztahují na

• a) zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky,

• b) dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku,

• c) uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.

§ 24

Vyčerpání práv

(1) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.

(2) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v Evropských společenstvích nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.

§ 25

Právo předchozího uživatele

(1) Práva ze zapsaného průmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno.

(2) Právo předchozího uživatele nemůže být převedeno odděleně od podniku nebo jeho části, ke které se vztahuje.

HLAVA IV

ZÁNIK A VÝMAZ PRŮMYSLOVÉHO VZORU

§ 26

Zánik práva ze zapsaného průmyslového vzoru

Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže

• a) uplyne doba ochrany,

• b) vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoru informovány.

Výmaz průmyslového vzoru

§ 27

(1) Zapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku,

• a) jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru podle § 2,

• b) pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona,

• c) pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor podle § 12,

• d) je-li průmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoru,

• e) je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,

• f) představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,

• g) představuje-li průmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížské úmluvy“)^3) nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem.

(2) Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. c) je oprávněna podat pouze osoba, která na základě rozhodnutí soudu má právo na podání přihlášky průmyslového vzoru podle § 12.

(3) Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. d) až f) může podat pouze osoba, jejíž práva jsou dotčena.

(4) Důvody uvedené v odstavci 1 písm. g) může uplatnit pouze fyzická nebo právnická osoba, která je užíváním dotčena.

(5) Má-li být zapsaný průmyslový vzor vymazán podle odstavce 1 písm. b) nebo písm. e) až g), může být vymazán i částečně.

(6) Prokáže-li navrhovatel právní zájem, výmaz průmyslového vzoru z rejstříku je možné provést i po jeho zániku.

§ 28

Výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán.

§ 29

(1) Návrh na výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se opírá. Důvody výmazu, včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.

(2) Úřad vyzve vlastníka průmyslového vzoru, aby se k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřil.

(3) Nevyjádří-li se vlastník průmyslového vzoru k návrhu na výmaz, není to na překážku rozhodnutí o návrhu na výmaz.

HLAVA V

ZAPSANÝ PRŮMYSLOVÝ VZOR JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ

§ 30

Převod práv k zapsanému průmyslovému vzoru

(1) Práva k průmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

(2) Do doby, než převod bude v rejstříku vyznačen, se právní nástupce nemůže vůči třetím osobám dovolávat práv ze zapsaného průmyslového vzoru.

§ 31

(1) Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku.

(2) Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.

§ 32

Licence

(1) Souhlas (licence) k využívání zapsaného průmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou.

(2) Licence může být výlučná či nevýlučná.

(3) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

(4) Na licenční smlouvy a vztahy z nich vzniklé se použije ustanovení obchodního zákoníku.

§ 33

Spoluvlastnictví průmyslového vzoru

(1) Přísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoru několika osobám (dále jen „spoluvlastníci“), řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.

(2) Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý z nich.

(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení nebo ohrožení práv k průmyslovému vzoru samostatně.