Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:

• 1. § 1 až 4 znějí:

㤠1

Předmět soudních poplatků

Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za

• a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“),

• b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“).

Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.

§ 2

Poplatníci

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou

• a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,

• b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

• c) dlužník ve vyrovnacím řízení,

• d) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,

• e) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,

• f) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

(2) Poplatníkem je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.

(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

(6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.

(7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.

(8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

(9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.

§ 3

Příslušnost

(1) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

(2) Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje odvolací soud nebo dovolací soud, vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí.

(4) Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.

§ 4

Vznik poplatkové povinnosti

(1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost

• a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),

• b) podáním odvolání,

• c) podáním dovolání,

• d) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,

• e) schválením smíru ve smírčím řízení,

• f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,

• g) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

(2) Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká

• a) sepsáním podání do protokolu u soudu,

• b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.“.

• 1. V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „poplatků“ vkládají slova „za řízení“ a za větu první se vkládá tato věta: „Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou.“.

• 1. V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.

• 1. § 6 až 7 znějí:

㤠6

Základ poplatku

(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

(2) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.

(3) Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.

(4) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč.

(5) Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.

(6) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

(7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.

(8) Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.

§ 6a

Stanovení výše poplatku

(1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.

(2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.

(3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek).

§ 7

Splatnost poplatku

(1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. d) až g), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

(2) Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.“.

• 1. V § 8 odst. 2 se slova „provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4“ nahrazují slovy „je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.“.

• 1. V § 8 se odstavce 3 a 4 zrušují.

• 1. § 9 zní:

㤠9

Následky nezaplacení poplatku

(1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

(2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

(4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,

• a) začal-li již jednat o věci samé,

• b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,

• c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,

• d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

(5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.

(6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).

(7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

(8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.“.

• 1. V § 10 odst. 1 poslední věta zní: „Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.

• 1. V § 10 odstavce 2 až 4 znějí:

„(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).“.

• 1. V § 10 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:

„(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

(7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.

(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.“.

• 1. V § 11 odst. 1 větě první se slova „poplatné úkony“ nahrazují slovem „řízení“.

• 1. V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „péče“ vkládá slovo „soudu“ a slovo „děti“ se zrušuje.

• 1. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:

• „d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,“.

• 1. V § 11 odst. 1 písm. g) se za slovo „způsobené“ vkládají slova „při výkonu veřejné moci“ a za slovo „rozhodnutím“ se vkládají slova ", rozhodnutím o vazbě“.

• 1. V § 11 odst. 1 se na konci písmene h) doplňují slova „poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení“.

• 1. V § 11 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:

• „i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu,

• j) konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem,

• k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.“.

• 1. V § 11 odst. 2 písm. b) se slovo „obce“ nahrazuje slovy „územní samosprávné celky“.

• 1. V § 11 odst. 2 písm. c) se za slovo „výživného“ vkládají slova „včetně jeho zvýšení“.

• 1. V § 11 odst. 2 písm. g) se slovo „otcovství“ nahrazuje slovem „rodičovství“.

• 1. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o), p) a r), která znějí:

• „o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,

• p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

• r) správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.“.

• 1. V § 11 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení

• a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,

• b) před odvolacím soudem,

• c) o povolení obnovy,

• d) o žalobě pro zmatečnost,

• e) před dovolacím soudem,

• f) o výkon rozhodnutí.

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o vyrovnací řízení.“.

• 1. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.“.

• 1. V § 13 odst. 2 se zrušují slova „anebo v němž předseda soudu povolil^4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách“ a na konci se doplňují tyto věty: „Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená^4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky.^4b)“.

• 1. V § 13a větě první se za slovo „evidence“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 4c) a věta druhá se zrušuje.

• 1. V § 16 odstavec 2 zní:

„(2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu^5) o prominutí nedoplatku na poplatku.“.

• 1. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.“.

• 1. Sazebník poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní:

„Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.

SAZEBNÍK POPLATKŮ