Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o technických prohlídkách a měření emisí vozidel

ČÁST PRVNÍ

MĚŘENÍ EMISÍ

(K § 44 odst. 6, § 45 odst. 4 a § 53 odst. 2 zákona)

§ 1

Rozsah a způsob měření emisí

(1) U vozidla se zážehovým motorem s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí

• a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla,

• b) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola otáček volnoběhu, obsahu CO a uhlovodíků HC při volnoběžných otáčkách, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak,

• c) kontrola stejných parametrů jako při volnoběhu při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min^-1, pokud výrobce nestanoví jinak, a

• d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

(2) U vozidla se zážehovým motorem s řízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí

• a) vizuální kontrola v rozsahu jako u vozidla s neřízeným emisním systémem, rozšířená o kontrolu stavu katalyzátoru, stavu sondy lambda, přídavných nebo doplňkových systémů ke snižování emisí a příslušné elektroinstalace,

• b) kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, u vozidla s palubním diagnostickým systémem EOBD nebo OBD kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, nebo kontrola funkce palubního diagnostického systému EOBD nebo OBD v rozsahu a způsobem předepsaným v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy,

• c) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola otáček volnoběhu a obsahu CO ve volnoběhu, obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min^-1, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak, a

• d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

(3) U vozidla se vznětovým motorem s neřízeným systémem se při měření emisí provádí

• a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se stav a případně i funkce přídavných zařízení ke snižování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla,

• b) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola volnoběžných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběžných otáčkách, maximálních otáček (kontrola regulátoru) a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace a

• c) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

(4) U vozidla se vznětovým motorem s řízeným systémem se při měření emisí provádí

• a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se stav a případně i funkce přídavných zařízení ke snižování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla,

• b) kontrola funkce řídicího systému motoru pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, u vozidla s palubním diagnostickým systémem EOBD nebo OBD kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, nebo kontrola funkce palubního diagnostického systému EOBD nebo OBD v rozsahu a způsobem předepsaným v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy,

• c) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola volnoběžných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběžných otáčkách, maximálních otáček a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace a

• d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

(5) U vozidla s motorem na pohon plynným palivem například LPG, CNG, H2 se při měření emisí provádí

• a) kontrola v rozsahu předepsaném pro daný druh motoru, včetně příslušných měření podle odstavců 1 až 4, a

• b) kontrola stavu, zástavby, těsnosti, plynového zařízení, u řízených systémů včetně kontroly řídicího systému.

(6) U vozidla s vícepalivovým pohonem se při měření emisí provádí

• a) měření hodnot a porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot složek výfukového plynu v rozsahu s hodnotami předepsanými výrobcem vozidla v případě, že tento pohon je z výroby vozidla, a

• b) měření hodnot a porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot složek výfukového plynu v rozsahu pro základní palivo a pro palivo schválené při přestavbě vozidla v rozsahu pro základní palivo s hodnotami předepsanými výrobcem; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

(7) Při měření emisí se kontroluje i soulad vozidla s technickým průkazem vozidla, byl-li již vystaven. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru a štítky na vozidle. Nesoulad evidenčních údajů v dokladech vozidla se skutečným stavem se zaznamená do poznámky protokolu o měření emisí.

(8) Konkrétní postupy při měření emisí se řídí předpisy výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému. Pokud nejsou stanoveny, postupuje se podle postupů uvedených v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy.

(9) Přípustné hodnoty obsahu plynných složek emisí a kouřivosti ve výfukových plynech motoru jsou stanoveny výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.

§ 2

Přístroje a zařízení používané k měření emisí

(1) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:

• a) přístrojem na měření otáček motoru,

• b) přístrojem na měření teploty motoru,

• c) přístrojem pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů schváleného typu a

• d) přístrojem pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisního systému a komunikaci s nimi (tester řídicích systémů motoru); týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.

(2) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:

• a) přístrojem na měření otáček motoru,

• b) přístrojem na měření teploty motoru,

• c) přístrojem k měření kouřivosti vznětových motorů (opacimetrem) schváleného typu a

• d) testerem řídicích systémů vznětového motoru; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.

(3) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory na pohon plynným palivem například LPG, CNG, H2 musí být v závislosti na druhu motoru (zážehový, vznětový) vybavena přístroji podle odstavce 1 nebo 2 a dále

• a) přístrojem na zjišťování těsnosti plynového zařízení – detektorem přítomnosti uhlovodíkového plynu a

• b) testerem řídicích systémů plynového pohonu; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.

(4) Přístroje pro měření emisí musí odpovídat základním charakteristikám podle přílohy č. 2. Typy přístrojů pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů a přístroje k měření kouřivosti vznětových motorů určené pro stanice měření emisí musí být schváleny ministerstvem. Postupy pro schvalování přístrojů jsou uvedeny v příloze č. 3.

(5) Přístroje předepsané k měření emisí musí být metrologicky navázány^1). Kalibraci těchto měřidel provádějí metrologická (servisní) střediska dodavatelů těchto přístrojů nebo firmy k této činnosti oprávněné nebo autorizované^1). Lhůty kalibrace stanoví příloha č. 2.

§ 3

Protokol o měření emisí, hodnocení výsledku měření emisí

(1) Protokol o provedeném měření emisí obsahuje

• a) ochrannou nálepku, číslo stanice měření emisí, název provozovatele, místo nebo sídlo podnikání a číslo telefonu stanice měření emisí,

• b) nadpis s uvedením názvu protokolu a čísla protokolu o měření emisí,

• c) informace o vozidle a jeho motoru; výrobní číslo motoru se uvádí jen v případě, že je vyznačeno v technickém průkazu vozidla,

• d) výsledek vizuální kontroly, u vozidel s pohonem na plyn i výsledek kontroly těsnosti plynového zařízení,

• e) výsledek kontroly řídicího systému motoru, je-li součástí vozidla, včetně výpisu z paměti závad a readiness kódů,

• f) parametry měřené při měření emisí, jejich předepsané i naměřené hodnoty pro základní i případné alternativní palivo, je-li tento druh pohonu na vozidle instalován,

• g) informace o použitém analyzátoru (kouřoměru) s uvedením výrobce a typu,

• h) informace o tom, že záznam z analyzátoru (kouřoměru) tvoří přílohu protokolu o měření emisí, nebo, že měřené hodnoty byly zaznamenány přímým vstupem měřicího zařízení do protokolu o měření emisí,

• i) poznámky s uvedením zjištěných závad,

• j) hodnocení výsledku měření emisí,

• k) termín příštího pravidelného měření emisí,

• l) datum provedení měření emisí, jméno a číslo osvědčení mechanika, který měření emisí prováděl, razítko stanice měření emisí a podpis odpovědné osoby provozovatele stanice měření emisí.

(2) Motorové vozidlo z hlediska měření emisí vyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu nebyly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla a kontrolované parametry se nacházejí v mezích stanovených výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů stanovené v příloze č. 1.

(3) Motorové vozidlo z hlediska měření emisí nevyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu byly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla nebo kontrolované parametry se nenacházejí ve stanovených mezích podle odstavce 2.

(4) Vzory protokolů o měření emisí pro vozidla se zážehovým a vznětovým motorem jsou uvedeny v příloze č. 4.

§ 5

Ochranná nálepka

(1) Ochranná nálepka osvědčuje, že protokol o měření emisí vydala stanice měření emisí, která je držitelem osvědčení podle § 24. Na protokol o měření emisí se ochranná nálepka umisťuje do jeho levého horního rohu.

(2) Provedení ochranné nálepky je uvedeno v příloze č. 6a k této vyhlášce.

§ 6

Evidence vedené stanicí měření emisí

(1) Stanice měření emisí vede

• a) evidenci provedených měření emisí a

• b) evidenci ochranných nálepek.

(2) Evidence měření emisí se vede formou knihy evidence měření emisí a ochranných nálepek. Instrukce k vedení evidence, vzory formulářů knih evidencí a způsob číslování protokolů o provedených měřeních emisí oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

(3) Protokoly o měření emisí, knihu evidence měření emisí a ochranných nálepek stanice měření emisí uchovává v písemné podobě po dobu nejméně 5 let.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ PROHLÍDKY

Rozsah a způsob provádění technických prohlídek

(K § 48 odst. 5 zákona)

§ 8

(1) Ve stanici technické kontroly se provádějí tyto druhy technických prohlídek:

• a) pravidelná technická prohlídka,

• b) opakovaná technická prohlídka,

• c) technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla,

• d) technická prohlídka ADR,

• e) evidenční kontrola,

• f) technická prohlídka na žádost zákazníka,

• g) technická prohlídka před registrací vozidla a

• h) technická prohlídka v rámci technické silniční kontroly podle vyhlášky o technických silničních kontrolách (dále jen „nařízená technická prohlídka“).

(2) Technická prohlídka se provádí v rozsahu plném nebo částečném. Plným rozsahem je provedení technické prohlídky v rozsahu všech kontrolních úkonů podle přílohy č. 7, které se vztahují na konstrukci a vybavení vozidla. Částečným rozsahem je provedení technické prohlídky jen v rozsahu vybraných kontrolních úkonů.

(3) Pravidelnou technickou prohlídkou je technická prohlídka provedená ve lhůtách stanovených zákonem. Pravidelná technická prohlídka se provádí v plném rozsahu; obsahuje proto i evidenční kontrolu vozidla.

(4) Opakovanou technickou prohlídkou je technická prohlídka následující po předchozí technické prohlídce podle odstavce 1 písm. a), c), d), g) a h), po předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, nebo po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu. Opakovaná technická prohlídka provedená do 30 kalendářních dnů od předchozí technické prohlídky se provede v rozsahu částečném, omezeném na kontrolu technického stavu a činnosti systémů silničního vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, na kterých byla vážná nebo nebezpečná závada zjištěna, pokud není při prohlídce zjištěna jiná zjevná vážná nebo nebezpečná závada. Opakovaná technická prohlídka provedená za dobu delší než 30 kalendářních dnů od předchozí technické prohlídky se provede v plném rozsahu. Opakovaná technická prohlídka následující po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu^1a), jde-li o nebezpečné závady, zjištěné při objasňování dopravní nehody, se vždy provede v plném rozsahu.

(5) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla je technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost dosud nebyla schválena a které dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla. Kontrolní nálepku při této technické prohlídce vozidlu přidělí a na registrační značku vylepí registrační orgán.

(6) Technická prohlídka ADR je technickou prohlídkou vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.^2) Tento druh technické prohlídky může provádět pouze stanice technické kontroly, která byla k této činnosti pověřena ministerstvem a jejíž pracovníci byli pro tuto činnost vyškoleni. Podmínky zabezpečení této činnosti oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

(7) Evidenční kontrola je technická prohlídka vozidla v rozsahu kontrolních úkonů stanovených v příloze č. 7 ve skupině kontrolních úkonů č. 0. Tato technická prohlídka je účelově zaměřena na kontrolu souladu provedení vozidla s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o registraci vozidla na kontrolu souladu provedení a umístění identifikačních údajů vozidla například VIN, výrobní štítek v porovnání databází, která je součástí Centrálního informačního systému pro STK, a za účelem jejich dokumentace. Evidenční kontrola je součástí každé pravidelné technické prohlídky. Definice pojmů pro účely provádění evidenční kontroly jsou uvedeny v příloze č. 7. Podrobné podmínky zabezpečení této činnosti oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

(8) Technická prohlídka na žádost zákazníka je technickou prohlídkou provedenou v plném nebo částečném rozsahu podle požadavků zákazníka. Při této technické prohlídce se vozidlu nepřiděluje kontrolní nálepka a neprovádí se zápis o výsledku technické prohlídky do technického průkazu vozidla.

(9) Technickou prohlídkou před registrací vozidla se rozumí technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost byla již schválena, ale vozidlo dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla a jeho dokladů dle přílohy č. 20 této vyhlášky.

(10) Nařízená technická prohlídka se provádí v rozsahu stanoveném vyhláškou o technické silniční kontrole. O výsledku této technické prohlídky je vystaven protokol o technické prohlídce, jenž tvoří přílohu k dokladu vydanému policistou nebo celníkem, přičemž zápis o výsledku technické prohlídky se do technického průkazu vozidla neprovádí. Pokud nebyly při nařízené technické prohlídce zjištěny žádné závady nebo byly zjištěny jen lehké závady, kontrolní nálepka se nepřiděluje.

§ 9

(1) Žadatel o provedení technické prohlídky předloží stanici technické kontroly doklady v závislosti na požadovaném druhu technické prohlídky podle přílohy č. 20 této vyhlášky.

(2) Žadatel přistaví vozidlo k provedení technické prohlídky čisté a ve stavu, který umožní bezpečné provedení technické prohlídky. Pokud je vozidlo vybaveno poklicemi kol, které zakrývají upevnění kol, žadatel přistaví vozidlo s demontovanými poklicemi na všech kolech. Pokud je vozidlo vybaveno motorem s pohonem na plynné palivo CNG, v případě, že tak stanoví výrobce, žadatel přistaví vozidlo s demontovanými kryty palivových nádrží. Jízdní soupravy musí splňovat podmínky spojitelnosti vozidel do jízdních souprav uvedené ve vyhlášce upravující schvalování technické způsobilosti vozidel^7).

(3) Stanice technické kontroly provedení technické prohlídky odmítne, jestliže žadatel nepředloží doklady k vozidlu uvedené v odstavci 1, nebo z vozidla zjevně unikají provozní hmoty v takové míře, která by znečistila pracoviště nebo ohrozila bezpečnost práce. Stanice technické kontroly může provedení technické prohlídky odmítnout rovněž v případě, že přistavené vozidlo nesplňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) U vozidla s plynovým pohonem kontrolní technik před vjezdem vozidla na linku stanice technické kontroly zkontroluje s použitím přístroje na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu těsnost plynové soustavy a u vozidla s alternativním pohonem přepne pohon na základní druh paliva.

(5) Kontrolní technik provede technickou prohlídku v rozsahu kontrolních úkonů uvedených v příloze č. 7 příslušných druhu technické prohlídky, konstrukci a vybavení vozidla. V průběhu technické prohlídky zaznamenává všechny závady, které na vozidle zjistil.

§ 10

(1) Technický stav ústrojí a výbavy vozidla se kontroluje pomocí kontrolních úkonů. Obsahovou náplň kontrolního úkonu tvoří

• a) technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,^7)

• b) způsob kontroly,

• c) specifikace závad, která popisuje zjištěné závady a stanoví stupeň jejich závažnosti.

(2) Stupeň závažnosti závad se označuje písmeny A, B a C. Písmenem A se označuje lehká závada, písmenem B vážná závada a písmenem C nebezpečná závada.