Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření (dále jen „žádost o udělení pověření“), obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů (dále jen „osvědčení“).

§ 2

Obsah žádosti o udělení pověření a o zápis do seznamu pověřených osob

(1) Žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14 podávají fyzické osoby nebo právnické osoby Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H11 podávají fyzické osoby nebo právnické osoby Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „žadatelé“).

(2) Žádost o udělení pověření obsahuje:

• a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,

• b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,

• c) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny, je-li žadatelem právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání; kopii rodného listu či jiného podobného dokladu, je-li žadatelem fyzická osoba,

• d) výčet nebezpečných vlastností, které chce žadatel hodnotit, podle přílohy č. 2 k zákonu,

• e) ověřené kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost žadatele pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 6 a 7 zákona.

§ 3

Obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Obsahem školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jsou:

• a) zásady odběru vzorků odpadů včetně jeho dokumentace,

• b) právní předpisy pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

• c) způsob a postup hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností v souladu s § 6,

• d) postupy pro výběr laboratoří a odborných pracovišť pro zkoušky vzorků odpadů, náležitosti protokolů o výsledcích zkoušek a jejich výklad,

• e) zařazování odpadů podle Katalogu odpadů,

• f) obsah a náležitosti osvědčení a sdělení o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.

§ 4

Nebezpečné vlastnosti odpadů a metody hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

(1) Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria, na jejichž základě se jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadu posuzují, jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2.

(2) Metody, které slouží k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jsou uvedeny v příloze č. 3.

§ 5

Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

(1) Před odběrem vzorků musí být zpracován plán odběru vzorků, jehož zásady jsou uvedeny v příloze č. 4.

(2) Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu splňuje žádoucí předpoklady, byl-li proveden standardními metodami stanovenými v technických normách^1) tak, aby byl získán reprezentativní vzorek posuzovaného odpadu.

(3) O odběru vzorků musí být sepsán protokol, který je spolu s protokoly o provedených zkouškách nebezpečných vlastností odpadu přílohou osvědčení podle § 8 této vyhlášky. Náležitosti protokolu o odběru vzorků odpadu jsou uvedeny v příloze č. 5.

(4) Odběr vzorků může provést pouze fyzická osoba, která absolvovala školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví podle § 7 odst. 6 písm. c) nebo § 7 odst. 7 písm. c) zákona.

(5) Vzorek musí být odebrán minimálně v objemu, hmotnosti nebo velikosti potřebné k provedení zkoušek uvedených v příloze č. 3.

§ 6

Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se provádí porovnáním kritérií stanovených pro tyto vlastnosti v přílohách č. 1 a 2 se skutečnými vlastnostmi hodnoceného odpadu.

(2) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je možné provést již podle zdůvodněného písemného úsudku pověřené osoby vypracovaného na základě podkladů předložených žadatelem.

(3) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14 nelze provést podle odstavce 2, provádí se porovnáním hodnot ukazatelů nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 1 s výsledky zkoušek provedených postupy podle metod uvedených v příloze č. 3.

(4) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H8, H10 a H11 nelze provést podle odstavce 2, provádí se na základě obsahu chemických látek v odpadech obsažených podle kritérií uvedených v příloze č. 2. Chemické látky obsažené v odpadech se klasifikují podle zvláštního právního předpisu.^2)

(5) Pokud hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódem H9 nelze provést podle odstavce 2, provádí se na základě odborného zhodnocení technologie produkující odpad nebo hodnocení odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens. Hodnocení mikroorganismů z hlediska patogenity se provádí podle současných poznatků.^3)

(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v laboratořích a odborných pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.^4)

(7) Protokoly o zkouškách předložené žadatelem může pověřená osoba uznat jen v případě, že zkoušky byly provedeny v laboratořích a odborných pracovištích, která splňují podmínky uvedené v odstavci 6, a odběr vzorků byl proveden a dokumentován v souladu s § 5.

(8) Hodnocení odpadu musí přihlížet i k možnosti, že po době odběru vzorku odpadu může dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně hodnoceného odpadu. Tato skutečnost musí být zohledněna v dokumentaci dokládající výsledek hodnocení.

(9) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u odpadů vznikajících v rámci řízených postupů, které zaručují jejich neměnnou kvalitu.

§ 7

Obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu provádí pověřená osoba na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost původce nebo oprávněné osoby o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu obsahuje:

• a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,

• b) identifikační číslo žadatele (bylo-li přiděleno),

• c) kopii dokladu o oprávnění žadatele k nakládání s nebezpečnými odpady nebo k provozování zařízení k nakládání s odpady,

• d) zařazení odpadu podle Katalogu odpadů,

• e) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, technologie či postupu, při němž odpad vznikl, a výčet surovin, které byly použity),

• f) charakteristiku odpadu a specifikaci složení odpadu z hlediska chemických látek a informace o možné kontaminaci infekčním agens, které se v odpadu vyskytují nebo jejichž výskyt lze vzhledem k jeho původu za určitých podmínek předpokládat, včetně jejich vlastností a klasifikace,

• g) množství produkovaného odpadu za časovou jednotku.

(2) Pokud nejsou podklady podle odstavce 1 z hlediska hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 1 dostačující, může pověřená osoba na žadateli požadovat předložení dalších podkladů, jako například:

• a) protokol o odběru vzorků odpadu podle přílohy č. 5 a plán jeho odběru podle přílohy č. 4,

• b) údaje o způsobu přepravy vzorků pro účely zkoušek nebezpečných vlastností odpadu,

• c) protokoly o zkouškách nebezpečných vlastností odpadu provedených s ohledem na předpokládané vlastnosti odpadu,

• d) doplňující údaje o původu nebo technologii vzniku odpadu z hlediska možného výskytu patogenních mikroorganismů,

• e) protokol o účinnosti dekontaminačního procesu.

§ 8

Vydávání a obsah osvědčení

(1) Pověřená osoba vydá osvědčení pouze v tom případě, že postupem podle § 6 zjistí, že odpad žádnou z nebezpečných vlastností nemá.

(2) Osvědčení musí vždy obsahovat výsledek hodnocení všech 14 nebezpečných vlastností odpadu definovaných v příloze č. 1 pověřenou osobou, ať již jejich hodnocení bylo provedeno na základě zkoušek, podkladů předložených žadatelem nebo úsudku pověřené osoby.

(3) Osvědčení obsahuje zejména:

• a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby) nebo jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště (u fyzické osoby), a identifikační číslo žadatele o vydání osvědčení (bylo-li přiděleno),

• b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby) nebo jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště (u fyzické osoby), a telefonní spojení pověřené osoby nebo pověřených osob, má-li pověřená osoba ustanoveného odborného zástupce, tak i jméno a příjmení a telefonní spojení odborného zástupce pověřené osoby, který osvědčení zpracoval,

• c) název druhu a katalogové číslo posuzovaného odpadu podle Katalogu odpadů,

• d) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, vstupních surovin technologie či postupu, při němž odpad vznikl), zhodnocení řízení procesů vzniku odpadu vzhledem k neměnnosti jeho kvality,

• e) způsob odběru vzorku, postup hodnocení a vyloučení jednotlivých nebezpečných vlastností, zhodnocení stability odpadu a doporučení pro další nakládání s odpadem (způsob jeho využití nebo odstranění),

• f) výsledek a zdůvodnění hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu,

• g) dobu a podmínky platnosti osvědčení,

• h) četnost a způsob následné kontroly vlastností odpadu, podmínky ovlivňující stabilitu technologických postupů a surovinových vstupů,

• i) závěr hodnocení,

• j) seznam příloh,

• k) datum vydání, podpis všech pověřených osob, má-li pověřená osoba ustanoveného odborného zástupce, tak i odborných zástupců pověřených osob, které se na jeho vypracování podílely.

(4) Přílohami osvědčení jsou vždy i kopie dokumentů, na jejichž základě pověřená osoba osvědčení vydala, protokol o odběru vzorků, protokoly provedených zkoušek, doklad o pověření osoby nebo osob, které osvědčení vydaly.

§ 9

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Kužvart v. r.

Ministr zdravotnictví:

prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.

Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Odpad se hodnotí jako odpad nebezpečný, jestliže je překročeno alespoň jedno z následujících kritérií pro uvedené nebezpečné vlastnosti odpadů:

H1 Výbušnost

Tuto vlastnost mají odpady, které mohou explodovat působením vnějších tepelných podnětů nebo jsou citlivé k nárazu nebo ke tření nebo je u nich možno vyvolat reakce detonativního charakteru nebo v nich po zážehu probíhá rychlé výbuchové hoření.

Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností výbušnost se hodnotí odpad:

• a) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení vnějších tepelných podnětů k roztržení ocelové trubky při použití clony o průměru otvoru 6 mm nebo 2 mm, nebo

• b) jehož citlivost k nárazu je nejméně 40 J nebo je citlivější k nárazu než suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo

• c) jehož citlivost ke tření je nejméně 360 N nebo je citlivější ke tření než suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo

• d) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení kompresní vlny k úplnému roztržení ocelové trubky nebo k proražení svědečné ocelové desky, nebo

• e) u něhož při předepsané zkoušce dochází k nárůstu tlaku z 690 kPa na 2070 kPa za dobu kratší než 30 ms.

H2 Oxidační schopnost

Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v bodu 2 přílohy č. 3:

• a) pevné odpady, které mohou způsobit požár nebo zvýšit riziko jeho vzniku, přijdou-li do styku s hořlavým materiálem (s větou R8).

Kritérium hodnocení:

Za podmínek zkoušky je maximální rychlost hoření zkoušených směsí stejná nebo vyšší v porovnání s maximální rychlostí hoření referenční směsi celulózy a dusičnanu barnatého;

• b) kapalné odpady

Kritérium hodnocení:

Za podmínek zkoušky se směs odpadu s celulózou (v poměru 1 : 1, v % hm.) spontánně vznítí nebo průměrná doba nárůstu tlaku této směsi při zkoušce v rozsahu od 690 kPa do 2070 kPa bude menší ve srovnání s předepsanou referenční směsí;

• c) odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s hořlavými materiály (s větou R9).

Kritérium hodnocení:

Jako u vlastnosti H1;

• d) odpady - organické peroxidy, které jsou hořlavé, dokonce i když nejsou v kontaktu s jiným hořlavým materiálem (s větou R7).

Kritérium hodnocení:

Organické peroxidy se hodnotí na základě jejich chemické struktury (R-O-O-H nebo R1-O-O-R2), pokud zkoušky předepsané v příloze č. 3 neprokáží, že mají výbušné vlastnosti (H1) nebo že jsou natolik zředěné/inhibované, že již žádné jiné nebezpečné vlastnosti nemají.

**H3-A Vysoká hořlavost **

Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v příloze č. 3 bodu 2 odpady ve formě:

• a) kapalin s bodem vzplanutí < 21 °C (s větou R11), což platí též pro kapaliny s bodem vzplanutí < 0 °C a s bodem varu nebo počátkem bodu varu ≤ 35 °C (s větou R12).

Kritérium hodnocení:

Předepsaná hodnota bodu vzplanutí stanovená za podmínek zkoušky v uzavřeném kelímku podle přílohy č. 3 bodu 2;

• b) pevných látek nebo kapalin, které se samostatně vznítí za krátkou dobu poté, co přijdou do kontaktu se vzduchem pokojové teploty (cca 20 °C) bez dodání vnější energie (s větou R17). (Tyto odpady se označují též jako pyroforické).

Kritérium hodnocení:

Za podmínek zkoušky nastane samovolné vznícení do 5 min.;

• c) plynů (stlačených nebo zkapalněných), které jsou na vzduchu hořlavé za atmosférického tlaku (s větami R12).

Kritérium hodnocení:

Směs dotčeného odpadu-plynu se vzduchem za barometrického tlaku a pokojové teploty (cca 20 °C) je výbušná při koncentracích od dolní do horní meze výbušnosti;

• d) pevných odpadů, které lze snadno zapálit krátkodobým stykem se zdrojem zapálení a které po odstranění tohoto zdroje dále hoří plamenem nebo žhnutím (s větou R11).

Kritérium hodnocení:

Doba hoření nebo rychlost hoření zrnitého, práškového nebo pastovitého odpadu za podmínek zkoušky je < 45 mm/s nebo > 2,2 mm/s (ve stejném pořadí) a u odpadů z prachu kovů nebo kovových slitin prohoří celý vzorek za dobu ≤ 10 min.;

• e) pevných látek nebo kapalin, které při kontaktu s vodou nebo vodní vlhkostí uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství (s větou R15).

Kritérium hodnocení:

Za podmínek zkoušky se odpad samovolně vznítí nebo vývin hořlavých plynů je vyšší než 1 dm^3 na 1 kg odpadu za 1 h.

H3-B Hořlavost

Tuto nebezpečnou vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek uvedených v příloze č. 3 bodu 2 odpady ve formě kapalin s bodem vzplanutí ≥ 21 °C a ≤ 55 °C (s větou R10).

Kritérium hodnocení:

Předepsané hodnoty bodu vzplanutí stanovené za podmínek zkoušky v uzavřeném kelímku podle přílohy č. 2 bodu 2.

H4 Dráždivost

** **Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují dráždivé látky a přípravky a nejsou žíravé a mohou při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s pokožkou nebo sliznicí vyvolat její zanícení.

H5 Škodlivost zdraví

** **Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují látky a přípravky škodlivé zdraví a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží způsobit lehké poškození zdraví.

H6 Toxicita

Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují toxické látky nebo přípravky (včetně vysoce toxických látek a přípravků) a jejichž vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může vést k vážnému, akutnímu nebo chronickému poškození zdraví, případně i smrti.

H7 Karcinogenita

** **Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují karcinogenní látky nebo přípravky a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vést k onemocnění rakovinou nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny.

H8 Žíravost

Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují žíravé látky nebo přípravky a mohou při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s pokožkou nebo sliznicí vyvolat její poškození.

**H9 Infekčnost **

Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností infekčnost se hodnotí odpady, které obsahují životaschopné mikroorganismy nebo jejich toxiny a další infekční agens, s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných živých organismů.

H10 Teratogenita (toxicita pro reprodukci)

Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují teratogenní látky nebo přípravky (toxické pro reprodukci), které mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných vrozených malformací nebo funkčních poškození.

H11 Mutagenita

Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují mutagenní látky nebo přípravky a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vyvolat vznik nebo zvýšit pravděpodobnost výskytu dědičných genetických vad.

H12 Schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

Tuto vlastnost mají odpady, které uvolňují ve styku s vodou nebo s kyselinami nebo se vzduchem více než 1 l.h^-1.kg^-1 vysoce toxického nebo toxického plynu.

H13 Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstranění

Tuto vlastnost mají odpady, které mohou jakýmkoliv způsobem uvolňovat nebo vést při nebo po svém odstranění ke vzniku škodlivých látek, které negativně působí na životní prostředí a zdraví lidí.

Jako nebezpečný odpad s touto nebezpečnou vlastností se hodnotí:

• a) odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 a/nebo obsahuje vybrané škodliviny v množství překračujícím limitní koncentrace stanovené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6,