Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

ČÁST PRVNÍ

VYMEZENÍ POJMŮ

§ 1

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

• b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

• c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

• d) stavbou pro úpravu vody (úpravna vody) soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody nebo pouze se zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

• e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo srážkových vod,

• f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

• g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

• h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována.

ČÁST DRUHÁ

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 2

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje.

(2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod.

§ 3

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje v tomto rozsahu:

• a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo části obcí^1) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracován, (dále jen „řešený územní celek“),

• b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části v řešeném územním celku,

• c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

• d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

• e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

• f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e) a vliv na nákladovou cenu za dodávku pitné vody nebo odvádění odpadních vod,

• g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

§ 4

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém.

(2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu.

ČÁST TŘETÍ

EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 3 zákona.

ODDÍL DRUHÝ

MAJETKOVÁ EVIDENCE

§ 6

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence uvedené v přílohách č. 1 až 4.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

• a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,^1)

• b) stavby pro úpravu vody,

• c) přiváděcí stoku a stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,^1)

• d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

ODDÍL TŘETÍ

PROVOZNÍ EVIDENCE

§ 7

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z provozní evidence uvedené v přílohách č. 5 až 8.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

• a) rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,^1)

• b) stavby pro úpravu vody,

• c) stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,^1)

• d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek ve vlastnictví více osob, musí být vybrané údaje z provozní evidence předány vodoprávnímu úřadu za celý funkční celek. Vybrané údaje z provozní evidence předá vlastník největší části funkčního celku a musí v nich být uvedeno identifikační číslo vlastníka, je-li jím právnická osoba, nebo datum narození fyzické osoby podle příloh č. 5 až 8, a to o všech vlastnících.

(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu dodávanou vodovody se vedou:

• a) u povrchových vodních zdrojů podle hydrologického pořadí a říčního kilometru odběru a podle identifikačních čísel odběru,^2)

• b) u podzemních vodních zdrojů podle hydrogeologického rajonu^3) a podle identifikačních čísel odběru.^2)

(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:

• a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,

• b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,^4)

• c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.

§ 8

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:

• a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

• b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

• c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

• d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

• e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.^5)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

(6) Stanovení ukazatele mikroskopického obrazu vody se provádí podle normových hodnot.^6)

§ 9

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

• a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

• b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

• c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

• d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

• e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.^7)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.^8)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

• a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

• b) technický popis stavby a jejího vybavení,

• c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,

• d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

• e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo rekonstruovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.

§ 11

Provozní deník

(1) V provozním deníku se zaznamenávají denní provozní záznamy z jednotlivých součástí vodovodu nebo kanalizace (např. z čerpací stanice nebo vodojemu).

(2) Denní provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

ČÁST ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE

(K § 6 odst. 10 zákona)

§ 12

(1) Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se podává na tiskopise uvedeném v příloze č. 11.

(2) K žádosti se přikládá:

• a) úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ podle zvláštního zákona,^9)

• b) kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace,

• c) identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 6 pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká.

(3) Shodu majetku uvedeného ve smlouvě podle odstavce 2 písm. b) s identifikačními čísly podle odstavce 2 písm. c) potvrzuje vlastník vodovodu nebo kanalizace.

ČÁST PÁTÁ

NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 8 odst. 12 zákona)

§ 13

(1) Smlouva o dodávce vody musí obsahovat:

• a) adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na vodovod,

• b) limit dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,

• c) způsob zjišťování množství odebírané vody, jakost dodávané vody,

• d) způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

• e) způsob fakturace a plateb,

• f) dobu plnění.

(2) Smlouva o odvádění odpadních vod musí obsahovat:

• a) adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,

• b) limit odváděné odpadní vody,

• c) množství srážkové vody s jejím výpočtem,

• d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,

• e) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,

• f) způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

• g) způsob fakturace a plateb,

• h) dobu plnění.

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

• a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

• b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ

(K § 11 odst. 2 zákona)

§ 15

(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.

(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.^10)

(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.

(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.

(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰.

(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.

(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.

(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.^11)

(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.^12)

(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.^13)

ČÁST OSMÁ

ODDÍL PRVNÍ

POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

(K § 12 odst. 1 zákona)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

• a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),

• b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

• c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,