Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

ČÁST PRVNÍ

PODROBNOSTI O PŘEDPOKLADECH PRO VÝKON FUNKCE MYSLIVECKÉ STRÁŽE A JEJICH OVĚŘOVÁNÍ, SLUŽEBNÍ ODZNAK A PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE

(K § 12 odst. 8 zákona)

§ 1

Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a jejich ověřování

(1) Fyzicky a zdravotně způsobilé k výkonu funkce myslivecké stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu a nevylučuje středně velkou a velkou fyzickou zátěž, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními, včetně epilepsie, netrpí závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce myslivecké stráže.

(2) Fyzická a zdravotní způsobilost se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti (dále jen „posudek“) vydává příslušný registrující praktický lékař (dále jen „posuzující lékař“) na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^1)

(3) Vstupní preventivní prohlídka se provádí v souvislosti s návrhem na ustanovení do funkce myslivecké stráže, mimořádná prohlídka se provádí v případě, kdy lze důvodně předpokládat, že v souvislosti s onemocněním nebo vývojem zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti, a to na základě podnětu ošetřujícího lékaře nebo orgánu státní správy myslivosti, který osobu do funkce myslivecké stráže ustanovil [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona].

(4) Posudek musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že posuzovaná osoba je pro výkon funkce myslivecké stráže způsobilá, nebo nezpůsobilá, popřípadě, že je způsobilá pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří.

(5) Znalost práv a povinností myslivecké stráže se prokazuje formou písemného testu sestaveného a vyhodnoceného orgánem státní správy myslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona], ze znalostí právních předpisů upravujících

• a) práva a povinnosti myslivecké stráže podle zákona, včetně problematiky povolenek k lovu, loveckých lístků, pojištění, honiteb, obor, nehonebních pozemků, dob lovu jednotlivých druhů zvěře a zakázaných způsobů lovu,

• b) vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona,^2)

• c) trestní řízení z hlediska součinnosti myslivecké stráže s orgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu,^3)

• d) přestupkové řízení, včetně řízení blokového, a přestupky na úseku myslivosti,^4)

• e) řízení o jiných správních deliktech podle zákona,

• f) trestný čin pytláctví,^5)

• g) charakteristiku členění a užívání pozemních komunikací se zvláštním zřetelem na účelové a místní komunikace,^6)

• h) držení, nošení a přepravu zbraní a střeliva,^7) jakož i jejich použití.

(6) Písemný test obsahuje nejméně 20 otázek z oblastí uvedených v odstavci 5. Znalost práv a povinností myslivecké stráže se má za prokázanou, bylo-li správně posouzeno nejméně 75 % otázek. Písemný test lze opakovat nejdříve za 1 měsíc od předchozího neúspěšného písemného testu.

§ 2

Služební odznak myslivecké stráže

(1) Služební odznak myslivecké stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 20 mm a šířka 16 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nadpis „MYSLIVECKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti a nad státním znakem tří lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolů a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

(2) Vzor služebního odznaku myslivecké stráže je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 3

Průkaz myslivecké stráže

(1) Průkaz myslivecké stráže je vyroben z papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona]. V pravé části je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul myslivecké stráže a obvod její působnosti (název honitby). V dolní části je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE“, pod tímto pruhem je vepsáno jméno (název) uživatele honitby; název a sídlo orgánu státní správy myslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona], který průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba platnosti. V pravém dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který průkaz vydal. Zadní strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným prvkem. Číslo, které se vpisuje do průkazu myslivecké stráže, je totožné s evidenčním číslem služebního odznaku, který se myslivecké stráži vydává.

(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu myslivecké stráže musí být barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby.

(3) Vzor průkazu myslivecké stráže je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ

PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE, ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PRO MYSLIVECKÉ HOSPODÁŘE A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK

(K § 35 odst. 7 zákona)

§ 4

Průkaz mysliveckého hospodáře

(1) Průkaz mysliveckého hospodáře je vyroben z papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivosti (§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). V pravé části je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno příjmení, jméno a titul mysliveckého hospodáře, název honitby, pro kterou je myslivecký hospodář ustanoven. V dolní části je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE“, pod tímto pruhem je vepsáno jméno (název) uživatele honitby; název a sídlo orgánu státní správy myslivosti (§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona), který průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba platnosti. V pravém dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který průkaz vydal. Zadní strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným prvkem.

(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu mysliveckého hospodáře musí být barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby.

(3) Vzor průkazu mysliveckého hospodáře je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.

§ 5

Způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře

(1) Zkoušky pro myslivecké hospodáře mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle čtyři hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů:

• a) I. skupina

Práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a s nimi související předpisy o myslivosti, ochraně přírody a krajiny, zbraních a střelivu, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání - vše se zaměřením na práva a povinnosti mysliveckého hospodáře, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti;

• b) II. skupina

• 1. zařazování honiteb do jakostních tříd, minimální a normované stavy zvěře, chov zvěře v oblastech chovu zvěře,

• 1. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a statistiky, povolenky k lovu,

• 1. myslivecká zařízení, péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře a životního prostředí, zvláště chránění živočichové,

• 1. ekologie, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře a ochrana přírody v České republice;

• c) III. skupina

• 1. výživa zvěře,

• 1. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím, postup při jejich zjištění, včetně léčebných prostředků a ochranných opatření,

• 1. ošetřování ulovené zvěře, jejích jednotlivých částí, úprava a hodnocení trofejí, systém chovatelských přehlídek,

• 1. myslivecká zoologie a kynologie;

• d) IV. skupina

• 1. myslivecké zvyky a tradice, myslivecká kultura, myslivecká mluva,

• 1. lovectví, lovecké zbraně a střelivo a bezpečnost při zacházení s nimi, lovecká pravidla, způsoby lovu, včetně sokolnictví,

• 1. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti,

• 1. systém kontroly ulovené zvěře a jejího označování.

(2) Při písemné části musí uchazeč vypracovat podle zadání návrh plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, statistický výkaz o stavu honitby, záznam o ulovené zvěři, včetně její kontroly a označení, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, dále podle zadání vypracovat evidenci vydaných povolenek k lovu a v honitbě používaných loveckých psů.

(3) Ústní část zkoušky pro myslivecké hospodáře se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je šestičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a čtyři zkušební komisaři. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč.

(4) Zkušebním komisařem pro tyto zkoušky může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že

• a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou^8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství, nebo

• b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví, nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka předmětu myslivost, nebo

• c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo

• d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech^8) v oblasti právo, jde-li o I. skupinu předmětů, nebo

• e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech^8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o III. skupinu předmětů.

(5) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 4 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů.

§ 6

(1) Termín konání zkoušek pro myslivecké hospodáře určí osoba podle § 8 pověřená organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře (dále jen „pořadatel“). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí pořadatel písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám pro myslivecké hospodáře nebo od nich odstoupil, může pořadatel stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky pro myslivecké hospodáře konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části zkoušek pro myslivecké hospodáře nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.

§ 7

Způsob hodnocení znalosti uchazečů

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 5 odst. 1) v písemné i ústní části zkoušek pro myslivecké hospodáře nebo z vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2) se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů (§ 5 odst. 1) nebo ve vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2), neprospěl v příslušné části zkoušek pro myslivecké hospodáře.

(2) Výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s vyznamenáním.

(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u zkoušek pro myslivecké hospodáře prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, u zkoušek pro myslivecké hospodáře uchazeč neprospěl.

(4) O průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře pořadatel pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni zkoušku pro myslivecké hospodáře, výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře veřejně.

(6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře potvrzení s uvedením označení pořadatele, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky.

§ 8

Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře

Organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře mohou být pověřeny

• a) myslivecké organizace,^9) které mají myslivost jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a zajišťují pro uchazeče o složení zkoušek pro myslivecké hospodáře přípravné školení a v jeho rámci odbornou praxi, jejíž součástí je příprava na zkoušky mysliveckého hospodáře, nebo

• b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost nebo lesnictví, vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,^8) na kterých je prováděna výuka myslivosti jako povinná součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v myslivosti, jejíž součástí je příprava na zkoušky mysliveckého hospodáře.

ČÁST TŘETÍ

BLIŽŠÍ POKYNY O POUŽÍVÁNÍ LOVECKÝCH DRAVCŮ A LOVECKÝCH PSŮ, JEJICH POČTU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PSŮ Z VÝKONU A SOKOLNICKÝCH ZKOUŠEK A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK

(K § 44 odst. 3 zákona)

HLAVA I

LOVEČTÍ DRAVCI

§ 9

Bližší pokyny o používání loveckých dravců

(1) Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.^10)

(2) K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře.

(3) Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.

(4) Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách, popřípadě nasazenou sokolnickou čepičkou. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí zvláštním právním předpisem.^11)

Způsob provádění sokolnických zkoušek

§ 10

(1) Sokolnické zkoušky mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů:

• a) I. skupina

• 1. právní předpisy týkající se sokolnictví, zejména předpisy o myslivosti, o ochraně přírody a krajiny, na ochranu zvířat proti týrání, o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů, evropské směrnice a mezinárodní úmluvy zabývající se touto problematikou,

• 1. historie sokolnictví a jeho současnost,

• 1. organizace sokolnictví v České republice, evidence loveckých dravců, sokolnické zvyklosti a tradice, sokolnická setkání;

• b) II. skupina (sokolnická zoologie)