Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

ČÁST PRVNÍ

PRŮBĚH CELNÍHO POHRANIČNÍHO PÁSMA VE VNITROZEMÍ

(K § 1 odst. 4 zákona)

§ 1

Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvoří myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa uvedená v Seznamu obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obce, jimiž probíhá hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, jsou součástí celního pohraničního pásma.

ČÁST DRUHÁ

FORMA A OBSAH ŽÁDOSTÍ O ZÁVAZNOU INFORMACI

(K § 46 odst. 1 a 6 zákona)

§ 2

(1) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží - Závazná informace o sazebním zařazení zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(4) Rozhodnutí o původu zboží - Závazná informace o původu zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ

ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OSOBNÍ PROHLÍDKY

(K § 48 odst. 4 zákona)

§ 3

(1) Osobní prohlídka se provádí

• a) v místnostech nebo vyhrazených prostorách (oddíl vlaku nebo lodi), které jsou osvětleny, mají dostatečnou teplotu, jsou vybaveny na odkládání oděvu a věcí osoby, u které je osobní prohlídka prováděna, a dosažitelným příslušenstvím umožňujícím umytí po provedené osobní prohlídce a které jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob,

• b) celníkem stejného pohlaví a za přítomnosti nezúčastněné osoby stejného pohlaví jako osoba prohlížená, pokud o přítomnost nezúčastněné osoby kontrolovaná osoba požádala.

(2) Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.

(3) Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.

(4) Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.

(5) Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby, která tuto osobu doprovází.

ČÁST ČTVRTÁ

POSTUP PŘI CELNÍM DOHLEDU ZBOŽÍ DOPRAVOVANÉHO DOPRAVCI A POŠTOU A PODROBNOSTI O VYBAVENÍ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH K DOPRAVĚ NEBO DOČASNÉMU USKLADNĚNÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍHO CELNÍMU DOHLEDU, JAKOŽ I O MÍSTNOSTECH A PROSTORÁCH POTŘEBNÝCH K PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

(K § 50 odst. 4 zákona)

HLAVA I

POŠTOVNÍ STYK

§ 4

Dovoz

Zásilka přepravovaná v rámci mezinárodních služeb^1) (dále jen „mezinárodní zásilka“) může být vydána určené osobě až poté, kdy ji celní úřad propustil do navrženého celního režimu nebo jí přidělil jiné celně schválené určení.

§ 5

Vývoz

(1) Poštovní zásilka může být vyvezena do zahraničí až poté, kdy jí celní úřad propustil do režimu vývozu.

(2) Poštovní zásilka obsahující zboží, které má obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě^2) předložena celnímu úřadu.

(3) Poštovní zásilka obsahující zboží, které nemá obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě^2) předložena celnímu úřadu tehdy, podléhá-li předmětné zboží zákazům nebo omezením stanoveným zvláštním právním předpisem.^3)

HLAVA II

VYBAVENÍ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH K DOČASNÉMU USKLADNĚNÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍHO CELNÍMU DOHLEDU A MÍSTNOSTI A PROSTORY POTŘEBNÉ K PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

§ 6

(1) Místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu jsou na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl účelný.

(2) Místnosti sloužící k provádění celního dohledu uzavírá dopravce a provozovatel poštovních a mezinárodních služeb.

(3) Místnosti a prostory dopravce a provozovatele poštovních a mezinárodních služeb, v nichž se provádí celní dohled, jsou řádně osvětleny a podle potřeby vybaveny zařízením určeným k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. nástroji, žebříky, pojízdnými schody, váhami, lampami, bezpečnostními lampami.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZBOŽÍ PŘEPRAVOVANÉHO V LETECKÉ DOPRAVĚ

§ 7

Obecná ustanovení

Je-li zboží dopraveno do tuzemska v letecké dopravě a má být na základě jediného přepravního dokumentu přepraveno stejným dopravním prostředkem bez překládky na jiné celní letiště, předkládá se k provedení celního řízení pouze celnímu úřadu na letišti, kde je vykládáno.

§ 8

Celní kontrola a celní řízení turistických a podnikových letadel

Celní kontrola a celní řízení týkající se turistických nebo podnikových letadel se provádí

• a) na prvním celním letišti,^4) kde letadlo přilétající ze zahraničí poprvé přistálo a odkud pokračuje na další letiště v tuzemsku,

• b) na posledním celním letišti, kde má letadlo mezipřistání a odkud pokračuje v letu do zahraničí.

§ 9

Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru letadla

(1) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem přilétajícím ze zahraničí, které po mezipřistání v tuzemsku pokračuje v letu na další letiště, se provádí na druhém letišti pouze tehdy, je-li toto letiště celním letištěm. V tomto případě se na zavazadla vztahují právní předpisy upravující dovoz zavazadel osob přilétajících ze zahraničí. To neplatí, prokáže-li příslušná osoba, že zboží obsažené v zavazadle bylo nabyto v tuzemsku.

(2) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostrou a patřících osobám přepravujícím se letadlem, které po mezipřistání na letišti v tuzemsku dále pokračuje v letu do zahraničí, se provádí na tomto letišti pouze tehdy, je-li celním letištěm.

(3) Na celním letišti se provede celní kontrola zavazadel dopravených ze zahraničí v zavazadlovém prostoru letadla

• a) překládaných do zavazadlového prostoru jiného letadla odlétajícího na jiné celní letiště, nebo

• b) překládaných na palubu letadla, která budou přepravena na jiné celní letiště a zde opět přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí.

§ 10

Dopravce přijme opatření k zajištění toho, aby

• a) při příletu bylo zabráněno předání zboží dříve, než bude u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení,

• b) při odletu bylo zabráněno předání zboží poté, co bylo u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení.

§ 11

Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících dopravovaných na palubě letadla

(1) Jsou-li zavazadla, která byla do tuzemska dopravena na palubě letadla, které přiletělo ze zahraničí, přeložena na letišti do jiného letadla zajišťujícího let v tuzemsku a kterým jsou přepravena dále, provádí se celní kontrola a celní řízení

• a) na cílovém celním letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru, na prvním celním letišti se celní kontrola a celní řízení provedou pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele nutné,

• b) na prvním celním letišti, jedná-li se o palubní zavazadla, na cílovém letišti může být provedena další kontrola.

(2) Jsou-li zavazadla naložena na palubu letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru a toto letiště je celním letištěm. Na posledním letišti bude celní kontrola provedena pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele po celní kontrole palubních zavazadel nutné.

(3) Jsou-li zavazadla, která byla dopravena ze zahraničí na palubě letadla pravidelného nebo charterového letu, přeložena na letišti do turistického nebo podnikového letadla, která odlétají na jiné letiště, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na cílovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

(4) Jsou-li zavazadla naložena na palubu turistického nebo podnikového letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým jsou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla zajišťujícího pravidelný nebo charterový let a odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti pravidelného nebo charterového letu.

ČÁST PÁTÁ

JEDNOTNÁ CELNÍ SAZBA U ZBOŽÍ, KTERÉ NEMÁ OBCHODNÍ CHARAKTER, A POUŽITÍ SMLUVNÍCH SAZEB PŘI DOVOZU ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍHO ZE STÁTŮ, S NIMIŽ NEBYLA UZAVŘENA SMLOUVA O VZÁJEMNÉM POSKYTOVÁNÍ CELNÍCH VÝHOD

(K § 56 odst. 3 a 4 zákona)

§ 12

(1) Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter a které je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8 000 Kč.

(2) Jednotná celní sazba podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad vyměřil clo podle sazeb stanovených v celním sazebníku.

(3) Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.

ČÁST ŠESTÁ

CELNÍ HODNOTA

HLAVA I

OSOBY, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA ČLENY STEJNÉ RODINY

(K § 65 odst. 4 zákona)

§ 13

(1) Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li v příbuzenském vztahu

• a) manžel a manželka,

• b) rodič a dítě,

• c) sourozenci,

• d) prarodič a vnuk,

• e) strýc nebo teta a synovec nebo neteř,

• f) tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,

• g) švagr nebo švagrová.

(2) Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy vzniklé osvojením.

HLAVA II

POSTUP PŘI URČOVÁNÍ CELNÍ HODNOTY

(K § 65 odst. 6 zákona)

§ 14

Obecná ustanovení

(1) Nebyla-li cena za zboží skutečně zaplacena v době podstatné pro určení celní hodnoty, je základem pro určení celní hodnoty podle § 66 zákona cena, která má být za zboží v uvedené době zaplacena.

(2) Obsahuje-li cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena podle § 66 odst. 2 zákona částku vnitřní daně, která se uplatňuje na předmětné zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty tehdy, je-li možné celním orgánům prokázat, že předmětné zboží bylo od této daně osvobozeno nebo tato daň byla nebo bude vrácena ve prospěch kupujícího.

(3) Pro účely určení celní hodnoty podle § 66 zákona

• a) skutečnost, že zboží, které je předmětem prodeje, je navrženo k propuštění do volného oběhu, je dostatečným prokázáním toho, že bylo prodáno na vývoz do tuzemska,

• b) v případě postupných prodejů před určením celní hodnoty je prokázáním toho, že se jedná o prodej pro vývoz do tuzemska, pouze poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodej, který se uskutečnil v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu,

• c) je-li prohlašována cena vztahující se k prodeji, který se uskutečnil dříve než poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, musí být celním orgánům vyhovujícím způsobem prokázáno, že se tento prodej uskutečnil za účelem vývozu do tuzemska,

• d) bylo-li zboží v době mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není převodní hodnota celní hodnotou tohoto zboží,

• e) nemusí kupující splnit jiné podmínky než ty, které vyplývají z kupní smlouvy.

(4) Zjistí-li se při použití § 66 odst. 2 písm. b) zákona, že prodej nebo cena dováženého zboží jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota může být zjištěna ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, posuzuje se hodnota těchto podmínek nebo plnění jako nepřímá platba kupujícího prodávajícímu, která je částí ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena, za předpokladu, že podmínky nebo plnění nesouvisí s

• a) činnostmi uvedenými v § 67 odst. 2 zákona, nebo

• b) prvky a hodnotami, které se podle § 75 zákona připočtou k ceně skutečně placené nebo která má být za zboží zaplacena.

(5) Činnosti uvedené v § 67 odst. 2 zákona provedené kupujícím se považují za činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, když byly provedeny v rámci plnění závazku kupujícího, vyplývajícího z dohody s prodávajícím.

(6) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená prodávajícím podle § 74 odst. 2 zákona ve prospěch kupujícího po propuštění zboží do volného oběhu, může být při určení celní hodnoty podle § 67 zákona zohledněna, je-li celním orgánům uspokojivě doloženo, že

• a) zboží již bylo poškozeno před přijetím celního prohlášení,

• b) prodávající provedl úpravu ke splnění závazku ze záruky obsažené v kupní smlouvě uzavřené před propuštěním zboží do volného oběhu,

• c) vady nebo zkazitelnost zboží nebyly již zohledněny v příslušné kupní smlouvě.

(7) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená podle § 74 odst. 2 zákona, může být zohledněna při určení celní hodnoty pouze tehdy, byla-li úprava provedena nejdéle do 12 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu.

§ 15

Zboží stejné a zboží podobné

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 68 zákona, vezme se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou v úvahu pouze tehdy, nemůže-li být zjištěna převodní hodnota stejného zboží vyrobeného stejnou osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(2) Převodní hodnotou stejného dovezeného zboží pro účely § 68 zákona je celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle § 68 odst. 2 a 3 zákona.

(3) Při použití ustanovení § 69 zákona se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou vezme v úvahu pouze v případě, kdy nemůže být zjištěna převodní hodnota podobného zboží vyrobeného touž osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(4) Pro účely § 69 zákona je převodní hodnotou podobného dovezeného zboží celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona.

§ 16

Celní hodnota založená na jednotkové ceně

(1) Pro účely § 70 zákona se

• a) jednotkovou cenou, za kterou je dovezené zboží prodáno v největším úhrnném množství, rozumí cena, za kterou je v tuzemsku prodán největší počet jednotek předmětného zboží osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž toto zboží kupují na první obchodní úrovni po dovozu,

• b) pro určení jednotkové ceny neberou v úvahu prodeje zboží a služby uvedené v § 75 odst. 1 písm. b) zákona uskutečněné v tuzemsku osobě, která dodá přímo nebo nepřímo, bezplatně nebo za sníženou cenu k použití při výrobě nebo k prodeji pro vývoz dovezeného zboží.

(2) Pro účely § 70 odst. 1 písm. a) zákona jsou uvedenými provizemi všeobecně placenými nebo dohodnutými, nebo přirážkami všeobecně používanými pro zisk a všeobecnými výlohami pouze tyto provize, přirážky a výlohy, pokud souvisejí s prodeji v tuzemsku. Pro účely § 70 odst. 1 písm. b) zákona jsou uvedenými výlohami pouze výlohy vzniklé v tuzemsku.

(3) Při použití § 70 odst. 1 písm. c) zákona se náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona odečítají od jednotkové ceny pouze tehdy, jestliže

• a) pro zjištění jednotkové ceny byly použity prodeje stejného nebo podobného zboží za podmínek uvedených v § 70 odst. 1 zákona,

• b) náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona byly u zboží, které je uvedeno pod písmenem a), vyšší než u zboží, které má být hodnoceno.

Od jednotkové ceny se odečte pouze rozdíl mezi náklady a výlohami uvedenými v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona spojenými se zbožím uvedeným v písmenu a) a obdobnými náklady a výlohami spojenými se zbožím hodnoceným.

(4) Pro účely § 70 odst. 2 zákona se pojmem nejpozději rozumí den nejbližší po dnu, ve kterém se uskutečnily v tuzemsku prodeje dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny, avšak před uplynutím 90 dnů od dovozu zboží, které má být hodnoceno.

§ 17

Celní hodnota vypočtená

(1) Do ceny nebo hodnoty materiálu, výroby nebo jiného pracovního postupu podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona se zahrnují i ceny prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3 zákona a vhodným způsobem rozvržená hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona, které byly poskytnuty, přímo nebo nepřímo, kupujícím pro použití v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona, poskytnutých v tuzemsku, se do ceny zahrne pouze ve výši, v jaké byly výrobci účtovány.

(2) Použijí-li se pro určení celní hodnoty podle § 71 odst. 1 zákona jiné informace než údaje poskytnuté výrobcem nebo jeho jménem, informuje celní orgán dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, použitých údajích a výpočtech na nich založených, aniž by při tom bylo dotčeno ustanovení § 51 odst. 6 zákona.

(3) Všeobecné výlohy uvedené v § 71 odst. 1 písm. b) zákona zahrnují pouze přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nebyly zahrnuty na základě ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) zákona.

§ 18

Připočitatelné a odpočitatelné položky

(1) Jsou-li nádoby uvedené v § 75 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona předmětem opakovaných dovozů, je na žádost deklaranta jejich cena rozdělena odpovídajícím způsobem podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

(2) Pro účely § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona se do celní hodnoty nezahrnují náklady na výzkum a předběžné nákresy.

(3) Pro účely § 75 odst. 1 písm. e) a f) a § 76 odst. 1 písm. a) zákona se za místo, kde zboží přepravované jiným způsobem než silniční, železniční, leteckou nebo vodní dopravou vstupuje do tuzemska, považuje místo, na kterém zboží přestoupilo státní hranice.

(4) Ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) zákona se použije i v případech, kdy je celní hodnota určována jiným způsoben než na základě převodní hodnoty.

(5) Na návrh příslušné osoby celní orgán umožní, aby hodnota některých prvků byla určena na základě vhodných a určitých kritérií, na rozdíl od ustanovení

• a) § 75 odst. 3 zákona, u prvků, které mají být připočteny k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, nejsou-li vyčíslitelné v okamžiku vzniku celního dluhu,

• b) § 76 zákona, u prvků, které se do celní hodnoty nezapočítávají, v případech, kdy částka týkající se určitého prvku není v okamžiku vzniku celního dluhu odlišena od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena.

Celní hodnota určená postupem podle písmen a) a b) se však nepovažuje za předběžnou hodnotu ve smyslu § 132a písm. b) zákona.

(6) Ustanovení odstavce 5 se použije tehdy, jestliže

• a) postup podle § 132f zákona za těchto okolností představuje nepřiměřené administrativní náklady,

• b) postup podle § 68 až 72 zákona by byl za těchto okolností nepřiměřený,

• c) existují odůvodněné předpoklady, že částka cla, která má být vybrána ve lhůtě stanovené pro tento postup, nebude nižší něž částka, která by byla vybrána, nebylo-li by postupováno podle odstavce 5,

• d) tímto postupem nejsou narušeny podmínky hospodářské soutěže na základě stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 19

Licenční poplatky

(1) Pro účely § 75 odst. 1 písm. c) zákona se licenčními poplatky rozumí zejména platby, které je nutno uhradit za použití práv vztahujících se k

• a) výrobě dovezeného zboží, zejména patenty, užitné vzory, výrobní know-how,

• b) prodeji na vývoz dovezeného zboží, zejména obchodní značky, registrované vzory, nebo

• c) použití nebo dalšímu prodeji dovezeného zboží, zejména autorská práva, výrobní postupy začleněné neoddělitelně v dovezeném zboží.

(2) Bez ohledu na ustanovení § 75 odst. 4 zákona, je-li celní hodnota dovezeného zboží určována podle ustanovení § 66 a 67 zákona, jsou licenční poplatky přičteny k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, týkají-li se zboží, které má být hodnoceno, a jsou-li podmínkou prodeje tohoto zboží.

(3) Jestliže je dovezené zboží pouze přísadou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku, může být licenční poplatek připočten k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, vztahuje-li se licence k tomuto zboží.

(4) Jestliže se zboží dováží v nesmontovaném stavu nebo bylo-li podrobeno před dalším prodejem pouze nepodstatné úpravě, např. zředění nebo zabalení, nevylučují tyto okolnosti skutečnost, že se licenční poplatky k dovezenému zboží vztahují.

(5) Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně k dovezenému zboží a částečně na jiné přísady nebo součásti, které byly ke zboží přidány po jeho dovozu, nebo k činnostem nebo službám na dovezené zboží po jeho dovozu vynaloženým, rozvrhnou se licenční poplatky přiměřeně pouze na základě objektivních a zjistitelných skutečností v souladu s vysvětlující poznámkou k § 75 odst. 3 zákona, uvedenou v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6) Licenční poplatek za poskytnutí práva používání obchodní značky se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy,

• a) týká-li se zboží, které bylo po svém dovozu opět prodáno v nezměněném stavu nebo bylo podrobeno pouze nepodstatnému zpracování nebo přepracování,

• b) je-li toto zboží uváděno na trh pod obchodní značkou, za niž se platí licenční poplatek, umístěnou na předmětném zboží již před jeho dovozem nebo až po něm,

• c) není-li kupujícímu povoleno, aby si obstaral stejné zboží u jiných dodavatelů, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím.

(7) Platí-li kupující licenční poplatek třetí osobě, podmínky uvedené v odstavci 2 se nepovažují za splněné, nepožaduje-li prodávající nebo osoba, se kterou je ve spojení, od kupujícího tuto platbu.

(8) Je-li výpočet licenčního poplatku odvozen od ceny dováženého zboží, pokládá se, neprokáže-li se opak, licenční poplatek za platbu vztahující se na zboží, které má být hodnoceno. Případ, kdy se licenční poplatek vypočítává nezávisle na ceně dováženého zboží, nevylučuje to, že se platba licenčního poplatku může vztáhnout ke zboží, jehož hodnota se určuje.

(9) Při uplatnění ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) zákona není podstatné, v jaké zemi má příjemce platby licenčního poplatku trvalý pobyt nebo sídlo.

§ 20

Vysvětlující poznámky a všeobecně uznávané účetní zásady

Vysvětlující poznámky upravující podrobnosti postupu celních orgánů při určování celní hodnoty podle § 65 až 76 jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Odkazují-li ustanovení zákona upravující určování celní hodnoty na všeobecně uznávané účetní zásady, použijí se zásady uvedené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

HLAVA III

NÁKLADY NA DOPRAVU ZBOŽÍ

(K § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)

§ 21

(1) Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

• a) je-li zboží dopravováno stejným druhem dopravy do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru vzdálenosti v zahraničí ke vzdálenosti v tuzemsku,

• b) je-li zboží účtováno za jednotnou cenu vyplaceně do místa určení, která odpovídá ceně vyplaceně místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku. Odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena vyplaceně na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotná cena vyplaceně do místa určení,

• c) je-li doprava provedena zdarma nebo je-li zajištěna kupujícím, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku dopravného obvykle používaného pro stejný druh dopravy.

(2) Všechny poštovní poplatky zaplacené za dopravu zboží zaslaného poštou až do místa určení v tuzemsku se zahrnou do celní hodnoty tohoto zboží, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku.

(3) Poštovní poplatky za dopravu zboží se nepřipočítávají k deklarované hodnotě zboží, které nemá obchodní charakter.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí pro zboží přepravované expresními poštovními službami.

(5) Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty, se vypočtou podle pravidel a vysvětlivek uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce.

HLAVA IV

ZPŮSOBY PROKAZOVÁNÍ CENY ZBOŽÍ A DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ

(K § 79 odst. 3 zákona)

§ 22

Prokazování ceny zboží

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména účetním dokladem, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

(2) Deklarant předá celnímu úřadu jedno vyhotovení nebo kopii dokladu, na jehož základě je celní hodnota dováženého zboží prohlašována. Je-li celní hodnota deklarována formou písemného prohlášení, připojí celní úřad vyhotovení (kopii) dokladu, na základě kterého je celní hodnota dováženého zboží prokazována, k tomuto prohlášení. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba tuto skutečnost uvést v deklaraci údajů o celní hodnotě způsobem uvedeným v příloze č. 12 k této vyhlášce.

Deklarace údajů o celní hodnotě

§ 23

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen „deklarace hodnoty“). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D.V.1, jehož vzor je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. Vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty jeden nebo více Doplňkových listů D.V.1BIS (dále jen „doplňkový list“), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce. Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(2) Deklaraci hodnoty předkládá deklarant.

(3) Nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona, celní úřad předložení deklarace hodnoty nepožaduje. V těchto případech pro účely celního hodnocení podle dalších ustanovení zákona však deklarant celnímu úřadu poskytne nebo zajistí, aby byly poskytnuty, informace, které může celní úřad požadovat pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení než § 66 zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

(4) Předložením deklarace hodnoty požadované podle odstavce 1 celnímu úřadu, bez ohledu na možnosti postihu za porušení celních předpisů, odpovídá deklarant za

• a) přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,

• b) původnost a hodnověrnost dokladů, které jsou předloženy na podporu těchto údajů,

• c) poskytnutí doplňujících informací nebo dokumentů potřebných pro určení celní hodnoty zboží.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, bude-li celní hodnota zboží určována zjednodušeným postupem na základě ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

(6) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 2003.

§ 24

(1) Celní úřad upustí od požadavku na předložení deklarace hodnoty nebo její části

• a) nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 300 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené nebo postupně dovážené zásilky od stejného odesilatele stejnému příjemci,

• b) jedná-li se o dovoz zboží, které nemá obchodní charakter,

• c) jedná-li se o dovoz zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně od cla osvobozeno na základě zvláštních předpisů, nebo

• d) při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to potřebné pro účely vyměření cla a daní.

(3) V případě dovozu zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně a za stejných obchodních podmínek stejnému kupujícímu, nemusí celní úřad vyžadovat, aby byly v dokladech předkládaných podle § 23 odst. 1 s každým celním prohlášením uváděny všechny údaje. Vyžadují se však při každé změně okolností; nedojde-li ke změně okolností, nejméně jednou za 3 roky.

(4) Zvýhodnění poskytnuté podle odstavce 3 může být zrušeno a předložení deklarace hodnoty může být vyžadováno, jestliže je zjištěno, že podmínka nezbytná pro toto zvýhodnění zanikla nebo není plněna.

(5) Je-li celní prohlášení podáváno elektronicky nebo je-li na zboží předkládáno neúplné celní prohlášení (§ 124 zákona) nebo zjednodušené celní prohlášení (§ 132g zákona), může celní úřad povolit odchylky ohledně formy předávání dat vyžadovaných pro určení celní hodnoty.

ČÁST SEDMÁ

CELNÍ LETIŠTĚ A PŘÍSTAVY

(K § 80 odst. 4 zákona)

§ 25

Celní letiště a přístavy, kde je umístěn celní úřad, jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST OSMÁ

ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA POSTUPU PŘEDLOŽENÍ ZBOŽÍ K CELNÍMU ŘÍZENÍ

(K § 85 a § 105 odst. 11 zákona)

§ 26

Systém červená - zelená

(1) Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu a celního prohlášení v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

(2) Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu.^5)

(3) Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“.

(4) Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: „Zboží k proclení“.

§ 27

Volný oběh

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

• a) zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,

• b) zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělské výrobě, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,

• c) dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.

§ 28

Vývoz

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

• a) zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,

• b) dopravní prostředky registrované v tuzemsku, u kterých se předpokládá zpětný dovoz do tuzemska,

• c) materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

§ 29

Režim dočasného použití

(1) Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 30, jedná-li se o

• a) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,

• b) dopravní prostředky,

• c) kontejnery, palety a obaly.

(2) Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 30.

Jiný úkon, jímž se podává celní prohlášení

§ 30

Jiný úkon podle § 27 až 29 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

• a) průjezdem zeleného pruhu „Nic k proclení“, jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,

• b) průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém „Červená - zelená“, samočinným učiněním celního prohlášení.

Tímto jiným úkonem současně plní deklarant povinnost předložit celní prohlášení a navrhnout příslušný celní režim.

§ 31

(1) Bylo-li celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 30 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za přihlášené a předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

(2) Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 30, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

ČÁST DEVÁTÁ

CELNÍ ŘÍZENÍ MIMO CELNÍ PROSTOR

(K § 102 odst. 4 zákona)

§ 32

(1) Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích. Za včas podanou žádost se považuje žádost předložená celnímu úřadu nejpozději v pracovní den, který předchází dni, kdy se má uskutečnit řízení mimo celní prostor. Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, může celní úřad upustit od podání žádosti ve stanovené lhůtě a celní úřad může vyhovět i žádosti podané v okamžiku předložení zboží. Žádost o provedení řízení mimo celní prostor nemusí mít písemnou podobu.

(2) Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé a nebrání-li tomu provozní podmínky celního úřadu. V případě, kdy žádosti o provedení řízení mimo celní prostor celní úřad nevyhoví a řízení mimo celní prostor neprovede, zaznamená pověřený zaměstnanec celního úřadu důvody na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu a dílu určeného deklarantovi. Obdobně se postupuje, jestliže se řízení mimo celní prostor neprovede podle odstavce 3.

(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4) Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem jsou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5) Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

• a) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 200 Kč,

• b) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 300 Kč,

• c) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 400 Kč.

(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

• a) náklady prokázaných jízdních výdajů,^6) nebo

• b) náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.^7)

(7) Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.

ČÁST DESÁTÁ

ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S JEDNOTLIVÝMI VYHOTOVENÍMI ROZHODNUTÍ, CELNÍ PROHLÁŠENÍ A JEHO PODÁVÁNÍ V CELNÍM ŘÍZENÍ

(K § 104 odst. 5 zákona, § 105 odst. 11 zákona)

Písemné celní prohlášení

§ 33

(1) Nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 16 a 17 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 18 a 19 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze celní prohlášení podat rovněž na tiskopisu ložného listu, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce (dále jen „Ložný list“), namísto Doplňkové deklarace.

(2) Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech je uveden v části I přílohy č. 21 k této vyhlášce, není-li dále v odstavci 3 nebo 4 stanoveno jinak.

(3) Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu jiného než tranzit údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 21 k této vyhlášce.

(4) Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do režimu tranzitu podle § 139a písm. e) zákona lze podat na tiskopisu 302, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(5) Seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se v písemném celním prohlášení uvádí desetimístným číselným kódem, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

§ 34

(1) Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

• a) z osmi listů označených čísly 1 až 8, nebo

• b) ze čtyř listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5, které se používají zejména k vyhotovení Deklarace a Doplňkové deklarace výpočetní technikou.

(2) Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

• a) 1, 2 a 3 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz a režimu pasivní zušlechťovací styk nebo na ukončení režimu aktivní zušlechťovací styk a režimu dočasné použití zpětným vývozem, na zpětný vývoz zboží z režimu aktivní zušlechťovací styk nebo dočasné použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení, nebo na zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D,

• b) 1, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit,

• c) 6, 7 a 8 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu volný oběh, uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití nebo na ukončení režimu aktivní zušlechťovací styk a dočasné použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu,

• d) 1, 2, 3, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz nebo režimu pasivní zušlechťovací styk a současně do režimu tranzit,

• e) 1, 2, 3, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na ukončení režimu dočasného použití a současně na propuštění zboží do režimu tranzitu.

(3) Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, proškrtne deklarant nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2.

(4) Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m^2. Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu - 5 až +8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny stanovené náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

(5) Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením doprovází zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(6) Pro účely celního řízení se do Deklarace uvádí údaje podle přílohy č. 21 k této vyhlášce. Dovozem se pro tyto účely rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu, vývozem pak propouštění zboží do režimu vývozu a pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití zpětným vývozem nebo zpětný vývoz zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení.

(7) Pro účely statistiky o dováženém a vyváženém zboží se do Deklarace uvádí údaje stanovené zvláštním právním předpisem,^8) a to způsobem stanoveným v § 35 odst. 1 a 6.

(8) Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává tehdy, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení než režim volného oběhu.

(9) Deklarace, kterou se navrhuje pouze zpětný vývoz, se podává, je-li uskutečňován zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D. Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení propuštěno do režimu aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, jakož i zboží, jemuž po dovozu do tuzemska nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

(10) Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený. Při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem 3 nebo 8 předávaným deklarantovi s tím, že jej předá deklarantovi po propuštění zboží (tzn. odlišně od ustanovení odstavce 5 i u zboží propuštěného do režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk bez potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu). Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi rovněž po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka „Určeno pro deklaranta“, která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

(11) Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

(12) V režimu tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží vztahující se na část zboží a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

(13) Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40g/m^2, který bude pevný tak, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce „Místo pro úřední záznamy“, který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

(14) Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou. Vyplňuje se pouze přední strana tiskopisu.

§ 35

(1) Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují psacím strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování psacím strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

(2) V Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci vyplní deklarant údaje nebo zajistí jejich vyplnění v souladu s přílohou č. 21 k této vyhlášce do odstavců

• a) 1, 3, 5, 6, 9, 14, 20 až 23, 25, 28, 31 až 33, 34a, 36, 37, 41, 44, 47, 49 a 54 při dovozu,

• b) 1, 3, 5, 6, 9, 14, 20 až 23, 25, 31 až 33, 34a, 37, 41, 44, 47 a 54 při vývozu,

• c) 1, 3 až 6, 8, 15, 17, 18, 21, 25, 31 až 33, 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 při tranzitu (odstavce se zeleným podtiskem).

(3) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu na sadách listů deklarace podle § 34 odst. 2 písm. b), d) nebo e), není považováno za chybu, jsou-li údaje uvedené do odstavců 8, 18, 21, 25, 40 a 44 na listu 5 Deklarace nečitelné nebo nezřetelné.

(4) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 20, 22 a 23, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací (například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací, jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na koruny české placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky). Obdobně je třeba postupovat, bylo-li deklarantovi postupně vydáno k dovozu nebo vývozu stejného zboží za stejných podmínek více licencí (úřední povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb^9) a dovozem nebo vývozem jedné zásilky je čerpáno z více než jedné licence (například zásilka obsahuje 300 kusů stejného zboží, přičemž dovozem 100 kusů z nich je zcela vyčerpána jedna licence a dovozem zbylých 200 kusů je již čerpáno z další licence).

(5) Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

(6) Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení může být oprava provedena, v souladu s ustanovením § 109 zákona, pouze podáním nového celního prohlášení.

§ 36

(1) Žádost o změnu údajů uvedených v Deklaraci, nebo o její zrušení, dokládá žadatel rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které má být změněno nebo zrušeno. Po provedení změny nebo zrušení uvede celní úřad v příslušné Deklaraci poznámku o provedené změně nebo opravě a vrátí ji žadateli.

(2) Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží. Obdobně postupuje pověřený zaměstnanec celního úřadu i u ostatních údajů v odstavcích, které vyplňuje deklarant a nesouhlasí s výsledkem celní kontroly a případné analýzy odebraných vzorků. Ustanovení zákona o zaznamenání rozsahu a výsledku celní kontroly na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu tímto nejsou dotčena.

ČÁST JEDENÁCTÁ

OBSAH, NÁLEŽITOSTI A NAKLÁDÁNÍ S OSVĚDČENÍM O ELEKTRONICKÉM PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO REŽIMU TRANZITU

[K § 104 odst. 9 písm. b) zákona]

§ 37

Osvědčení o elektronickém propuštění zboží do režimu tranzitu

(1) Je-li celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno elektronicky a celní úřad odeslání oznámí elektronicky propuštění zboží do režimu tranzitu, nahrazují se listy číslo 4 a 5 Deklarace tranzitním doprovodným dokladem, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 25 k této vyhlášce. Tranzitní doprovodný doklad se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 26 k této vyhlášce.

(2) Je-li v zásilce obsaženo více položek zboží, připojí se seznam položek, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 27 k této vyhlášce, a Ložný list. Seznam položek se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

(3) Celní úřad odeslání si ponechá elektronicky podané celní prohlášení a elektronické propuštění zboží oznámí vydáním tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.

(4) Jestliže celní úřad odeslání oznámil propuštění zboží hlavnímu povinnému elektronicky, může být tranzitní doprovodný doklad, na základě povolení celního úřadu, vyhotoven s použitím počítačového systému hlavního povinného.

(5) Ustanovení této vyhlášky upravující nakládání s listy 4 a 5 Deklarace doprovázejícími zásilku propuštěnou do režimu tranzitu, se pro tranzitní doprovodný doklad použijí obdobně.

§ 38

Poštovní styk

(1) U zboží dováženého v mezinárodních zásilkách se celní prohlášení k propuštění do volného oběhu považuje za podané

• a) v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o mezinárodní zásilky, které tvoří pouze

• 1. písemnosti obsahující sdělení,

• 1. písemnosti pořízené hmatným písmem pro nevidomé, zvláštní papíry pro potřebu nevidomých a zvukové záznamy pro osobní potřebu nevidomých, nebo

• 1. tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním nebo osvobozené od dovozního cla a daní,

• b) v okamžiku předložení celnímu úřadu, jedná-li se o mezinárodní zásilky obsahující zboží neuvedené pod písmenem a), které jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.

(2) Zboží vyvážené v poštovních zásilkách se považuje za navržené k propuštění do režimu vývozu

• a) v okamžiku podání k poštovní přepravě,^2) jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, nebo

• b) v okamžiku předložení celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, které je vyváženo v poštovních zásilkách opatřených celním prohlášením o obsahu.

(3) Jsou-li celnímu úřadu předloženy mezinárodní nebo poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

(4) Jedná-li se o zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce přesahuje 30 000 Kč, nebo jedná-li se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené nebo vyvážené od stejného odesílatele stejnému příjemci, ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí.

ČÁST DVANÁCTÁ

CELNÍ PROHLÁŠENÍ

(K § 105 odst. 11 zákona)

HLAVA I

SPOLEČNÝ TRANZIT

§ 39

(1) Je-li zboží přepravováno ve společném tranzitu jinak než po železnici, odevzdává se tranzitnímu celnímu úřadu současně s tranzitním celním prohlášením také Potvrzení o přestupu hranice, a to na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce.

(2) Osobě, která předložila ve společném tranzitu zboží spolu s připojenými celními doklady celnímu úřadu určení, vystaví tento celní úřad na její žádost Potvrzení o dodání, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce. Namísto Potvrzení o dodání může být použito i Potvrzení o předložení uvedené na zadní straně listu 5 Deklarace. Potvrzení o dodání nebo Potvrzení o předložení vyplňuje osoba, která o jeho vystavení žádá, a to před podáním žádosti celnímu úřadu určení. V Potvrzení o dodání mohou být uvedeny i jiné než předepsané údaje týkající se zásilky zboží, avšak závaznost potvrzení celního úřadu určení se vztahuje pouze na údaje v tiskopisu předepsané.

(3) Pro tiskopis Potvrzení o přestupu hranice, který má formát 210 x 148 mm, a pro tiskopis Potvrzení o dodání, který má formát 148 x 105 mm, se používá bílý papír o hmotnosti nejméně 40g/m^2, který musí být tak pevný, že se při normálním používání netrhá ani nemačká. Tiskopisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

HLAVA II

ÚSTNÍ CELNÍ PROHLÁŠENÍ

§ 40

Volný oběh

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

• a) zboží dovážené cestujícím,

• b) zboží v zásilkách, které jsou určeny fyzickým osobám, nebo

• c) jiné zboží než uvedené v písmenech a) a b), zejména zboží určené pro potřebu cizích ozbrojených sil a při zpětném dovozu zboží ozbrojených sil České republiky, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(2) Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

• a) zboží, jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje částku 30 000 Kč, a nejedná se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesílatele stejnému příjemci,

• b) zboží uvedené v § 27 písm. b) a c).

Režim vývozu

§ 41

Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jedná-li se o

• a) zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené

• 1. cestujícím,

• 1. v zásilkách určených fyzickým osobám,

• 1. ozbrojenými silami v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, nebo

• 1. nepodléhá-li zákazům nebo omezením,

• b) zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč, za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesílatele stejnému příjemci,

• c) zboží uvedené v § 28 písm. b) a c).

§ 42

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 40 a 41 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.

§ 43

Režim dočasného použití

(1) Celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, lze podat ústně, jedná-li se o

• a) zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem pořízení rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezené se souhlasem celního úřadu zahraničními veřejnými nebo soukromými společnostmi, a ústní celní prohlášení bude doloženo seznamem tohoto zařízení ve dvojím vyhotovení,

• b) kontejnery, palety a obaly,

• c) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,

• d) léčiva pro vlastní potřebu cestujících,

• e) zboží dovážené v pohraničním styku,

• f) zboží k humanitárním účelům,

• g) dopravní prostředky,

• h) zvířata,

• i) zboží dovážené pro potřebu cizích ozbrojených sil, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po ukončení režimu dočasného použití vyváženo zpět, lze celní prohlášení podat ústně.

(3) Kontejner lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant písemně, že na výzvu poskytne celnímu úřadu podrobné informace o pohybu každého propuštěného kontejneru, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že je vyveze zpět.

(4) Palety a obaly lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant, že je vyveze zpět.

(5) Zboží dovážené v pohraničním styku lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, předloží-li deklarant celnímu úřadu jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

(6) Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž je podle odstavce 1 propuštěno zboží dovážené k humanitárním účelům, předložil jeho soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

(7) Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž jsou podle odstavce 1 propouštěna zvířata, předložil jejich soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

§ 44

Národní tranzit

Celní prohlášení na propuštění zboží do přímého tranzitu lze podat ústně, jedná-li se o zboží cizích ozbrojených sil dopravované přes území České republiky, na základě kolektivních nebo individuálních rozkazů k přesunu,^10) při přesunu jejich pravidelných jednotek, formací nebo jednotlivých příslušníků těchto ozbrojených sil, je-li současně doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, případně předložen příslušný rozkaz k přesunu, požaduje-li to celní úřad.

ČÁST TŘINÁCTÁ

SPOLEČNÝ TRANZIT

§ 45

Kódy pro označení statusu zboží ve společném tranzitu a podmínky pro jejich použití

(K § 139c odst. 2 zákona)

Pro účely společného tranzitu se rozumí

• a) smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,

• b) členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,

• c) třetím státem stát, který není členským státem.

§ 46

Kódem T2F se označuje status zboží Evropských společenství (dále jen „status Společenství“), které bylo dopraveno ve společném tranzitu z částí celního území Společenství, které nemají z daňového hlediska stejné postavení jako ostatní území Společenství a jimiž jsou Normanské ostrovy, Kanárské ostrovy, Athos, Alandské ostrovy a francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinique, Guyana a Reunion.

§ 47

(1) Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má status Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód T2 nebo T2F, i když uveden býti mohl, lze osvědčit status Společenství dokladem T2L. Dokladem T2L se pro účely ustanovení o osvědčení statusu Společenství rozumí také doklad opatřený kódem „T2LF“, který se užívá pro označení zboží z částí celního území Společenství uvedených v § 46, pokud

• a) předmětné zboží

• 1. bylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a v tranzitním dokladu bylo deklarované zboží označeno kódem T2, nebo

• 1. nebylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a status Společenství byl prokázán dokladem T2L, fakturou nebo přepravním dokladem, které byly opatřeny kódem T2L nebo T2LF ověřeným celním úřadem členského státu, z něhož bylo zboží odesláno,

• b) jsou splněny podmínky uvedené v § 139d zákona,

• c) zboží není určeno pro vývoz do třetího státu,

• d) je splněna podmínka přímé přepravy zboží, kterou se rozumí přeprava, během níž zboží neopustí celní území smluvních stran, s výjimkou případů, kdy přeprava mimo území smluvních stran je uskutečněna s jediným přepravním dokladem vyhotoveným v některé ze smluvních stran,

• e) zboží je vyváženo zpět v obalech, které mají status Společenství,

• f) zboží není vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR s výjimkou případů, kdy

• 1. zboží, které má být vyloženo na celním území členského státu, je dopravováno společně se zbožím, které má být vyloženo na celním území třetího státu, nebo

• 1. zboží je dopravováno mezi smluvními stranami přes celní území třetího státu.

(2) Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení statusu Společenství dokladem T2L, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L nebo T2LF, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, který každý zapsaný kód T2L nebo T2LF ověří otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má status Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L nebo T2LF umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má status Společenství.

§ 48

(1) Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

(2) Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

(3) Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

(4) Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem status zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 21 k této vyhlášce.

§ 49

(1) Status Společenství, který lze podle § 47 a 48 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má status Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

(2) Na faktuře nebo přepravním dokladu, které se použijí místo dokladu T2L, se kromě ostatních předepsaných náležitostí uvádí počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů. Dále se do těchto dokladů uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku „T2L“ nebo „T2LF“, k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

(3) Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečňován.

(4) Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen status Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

SCHVÁLENÝ ODESILATEL A SCHVÁLENÝ PŘÍJEMCE

HLAVA I

SCHVÁLENÝ ODESILATEL

(K § 144i odst. 4 zákona)

§ 50

(1) Do vyplněné Deklarace doplní schválený odesilatel před zahájením tranzitní operace do odstavce 44 případně předepsanou trasu a do odstavce D lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží a poznámku „Schválený odesilatel“.

(2) Písemné celní prohlášení podané na tiskopise Deklarace ověří schválený odesilatel v odstavci C otiskem zvláštního kovového razítka, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce, a svým podpisem.

(3) Po zahájení tranzitní operace předá schválený odesilatel list č. 1 Deklarace celnímu úřadu odeslání, nestanoví-li celní úřad, že se tento list předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

(4) Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D Deklarace.

§ 51

Schválenému odesilateli, který ve všech tranzitních operacích vystupuje jako hlavní povinný a celní prohlášení ověřuje zvláštním kovovým razítkem podle § 50 odst. 2, může celní orgán povolit, aby toto celní prohlášení nepodepisoval. V tomto případě uvede schválený odesilatel do odstavce Deklarace určeného pro podpis hlavního povinného poznámku „Osvobození od podpisu“.

HLAVA II

SCHVÁLENÝ PŘÍJEMCE

(K § 144l odst. 5 a § 144m odst. 2 zákona)

§ 52

(1) Dodání zboží oprávněné osobě při ukončení tranzitní operace se prokazuje Osvědčením o povolení schváleného příjemce, jehož vzor je uveden v příloze č. 33 k této vyhlášce, které se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému.

(2) Při vystavení Osvědčení o povolení schváleného příjemce nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam potvrzuje schválený příjemce svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“.

(3) Doba platnosti Osvědčení o povolení schváleného příjemce nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(4) Tiskopis Osvědčení o povolení schváleného příjemce má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

(5) Osvědčení o povolení schváleného příjemce se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení schváleného příjemce přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

(6) Pro potvrzení o dodání se použije tiskopis, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, s tím, že razítko úřadu se nahradí obchodní firmou a sídlem nebo jménem, příjmením a bydlištěm schváleného příjemce a číslem Osvědčení o povolení schváleného příjemce.

ČÁST PATNÁCTÁ

DOPRAVA ZBOŽÍ PO ŽELEZNICI

§ 53